Biblická inspirace v architektuře. Připravil Ondřej Vaculík.
Natočeno 2009. Premiéra 3. – 31. 1. 2010.
Obsah: 1. Trojičný princip. (30min.). – 2. Kalvárie s křížovou cestou. – 3. Biblická inspirace v architektuře. Boží hrob. – 4. Biblická inspirace v architektuře. Hvězda jako znamení a nositel světla. – 5. Voda jako symbol očištění a uzdravení.
Karel Toman. Verše.
Recituje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2009 (?). Premiéra (?) 3. 1. 2010 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše. Repríza 14. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:03 h) v cyklu Nedělní verše.
Julius Zeyer. Pro rozhlas napsal Jan Berger. Hudba Ivana Loudová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: vypravěč (Luděk Munzar), Stojmír, král tatranský (Otakar Brousek), Runa, jeho žena (Helena Bendová), Mahulena, jejich dcera (Slávka Hozová), Radúz, kralevic v Maguře (Viktor Vrabec), královna Nyola, jeho matka (Jana Dítětová), kavky (Věra Kubánková, Drahomíra Fialková a Daniela Šrajerová) a Činoherní sbor Čs. rozhlasu.
Natočeno v roce 1973 (56 min.). Obnovená premiéra 3. 1. 2010. Repríza 1. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.); 6. 3. 2019 (ČRo Rádio Junior, 13.00 h.); 20. 8. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13.00 h.); 28. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 10. 9. 2022 (ČRo Rádio Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 20. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 24. 5. 2025 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).
Vydala Radiotéka, září 2017 (MP3).
Ladislav Stroupežnický. Charakterní obrázek z venkovského života. Připravil a režii má Luboš Koníř.
Účinkují Martin Hruška, Jan Dvořák a Roman Nevěčný.
Připravily České Budějovice v roce 2009. Premiéra 3. 1. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.). Repríza 24. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 10. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Ladislav Stroupežnický se narodil 6. ledna v roce 1850. Proslul především jako dramatik, ale také dramaturg. Krátká próza Piják Přeslička a Vojta Brabenečkář vyšla ve sborníku autorových textů s názvem „Z Prahy a venkova“. (anotace)
Věroslav Mertl. Povídka z roku 1966. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Bohumil Bezouška.
Natočeno v roce 1991 (29 min.). Repríza 21. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 6. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Viola Fischerová. Přední česká básnířka listuje svojí novou poezií. Připravil a komentářem doprovodil Igor Fic. Režie Jaroslav Kodeš.
Natočeno 2009. Premiéra 2. 1. 2010 (15min.).
Karel Čapek. Pohádka z knihy Devatero pohádek.
Vypráví František Filipovský.
Natočeno v roce 1977 (2 x 10 min.). Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).
Ivan Klíma. Četba na pokračování. Četbu na pokračování ze stejnojmenné povídkové knížky připravil Jiří Hubička. Režie Marie Texelová.
Čte Pavel Soukup.
Natočeno 1990. Repríza 1. dílu 25. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 4. dílu 26. 3. 2023 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Počteníčko. Repríza 2. dílu 10. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k Mezinárodnímu dni samizdatu.
Obsah: Část 1.- Povídka šmelinářská (25 min.) – Část 2.- Povídka zlodějská (26 min.) – Část 3.- Povídka bláznovská I (27 min.) – Část 4.- Povídka bláznovská II (30 min.).
Lit.: anonym: Ivan Klíma: Má veselá jitra. Obyčejné i nezvyklé zážitky všedního dne. In web ČRo Olomouc, 27. březen 2023 (článek). – Cit.: Autor ve svých povídkách líčí s nadhledem sobě vlastním každodenní události. Poslechněte si úryvky z jedné z nejčtenějších knížek autora. Můžete se těšit na Povídku šmelinářskou, zlodějskou a bláznovskou.
Jedna z nejčtenějších knížek spisovatele Ivana Klímy vznikala jako relaxace při práci na Klímově stěžejním románu Soudce z milosti. Autor s chutí, ironií, humorem a nadhledem sobě vlastním zpracoval do podoby povídek obyčejné i velmi neobyčejné zážitky všedního dne v jednom týdnu.
Je třeba připomenout, že ten týden prožil Ivan Klíma v polovině sedmdesátých let a kniha vyšla nejdříve jen v samizdatu, pak v roce 1979 v Torontu v 68 Publishers, českém nakladatelství manželů Škvoreckých, a nakonec v Londýně u Alexandra Tomského. Ten ji také po návratu do Prahy vydal v ohromujícím nákladu 155 000 výtisků. Byla to jedna z prvních knih zakázaného autora, která se objevila na trhu a Ivan Klíma si to velmi dobře pamatuje. (…)
Lit.: anonym: Hutka, Klíma, Kotrlá, Pecka a Gruša. Poslechněte si povídky ke Dni samizdatu! In web web ČRo 3 Vltava, 9. říjen 2023 (článek). – Cit.: Všechny pronásledované za autorství literárních či publicistických děl, za šíření svobodných myšlenek a za uchovávání kulturních hodnot připomíná Mezinárodní den samizdatu, který byl v roce 2016 ustanoven v pražské knihovně Libri prohibiti na 12. října. Vltavská Povídka se připojuje cyklem próz českých autorů, kteří v době normalizace nemohli oficiálně publikovat a jejich díla vycházela v samizdatových edicích. (…)
Povídky Ivana Klímy (1931) z knihy Má veselá jitra nevznikly jako konvolut. „Vznikaly postupně a v podstatě náhodně,“ říká Ivan Klíma, „teprve ke konci mě napadlo, že by z nich mohl být docela čtivý a poněkud nevážný nebo dokonce úsměvný obraz naší bizarní doby a že povídky seřadím podle jednotlivých dní.“ (…)
Eric-Emmanuel Schmitt. Moderní zpracování francouzské komedie mravů podrobuje nejvyšší z lidských citů, lásku, nelítostné zkoušce. Překlad a rozhlasová úprava Michal Lázňovský. Hudba Petr Mandel. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Tomáš Vondrovic.
Osoby a obsazení: Diana (Andrea Elsnerová), Richard (Ivan Řezáč), madam Pommeray (Hana Maciuchová), Rodica (Alena Procházková) a Elina (Kateřina Lojdová).
Natočeno v roce 2009. Premiéra 2. 1. 2010 (60 min). Repríza 21. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 31. 7. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 9. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Pozn.: Schmittova nejnovější hra Tektonika citů je přímým pokračováním tradice francouzské komedie mravů, jak ji ve vrcholné podobě reprezentují Marivaux nebo Musset. Láska, jako nejvyšší lidský cit, je tu podrobena zkoumání z dnešního úhlu pohledu, v mnohém ovšem nadčasového.
Hlavními postavami jsou Diana a Richard. Oba jsou lidé z „lepší“ pařížské společnosti, kteří už za sebou mají jistou životní zkušenost. Ona je zkušená ministerská pracovnice (to ve Francii něco znamená!), věnující se otázce ženských práv; on je úspěšný podnikatel, který se Dianu po léta pokoušel získat. Když se mu to konečně podařilo (Diana je rozvedená), nastala idyla. Jen svatbu Diana tvrdošíjně odmítá. Tak je zastihujeme na začátku hry. Vzápětí ale přichází dobrá rada Dianiny matky: vyzkoušej jeho city!
Diana naneštěstí poslechne a jak se dá očekávat, v tu chvíli se vše zhatí. Ba co víc, nastane obrat o 180 stupňů. Jako by se otevřela třináctá komnata, jako by se láska mávnutím proutku proměnila v cosi, co se podobá nenávisti. Oba někdejší milenci hrají rafinované hry, ve kterých není vždy zcela jasné, jestli jim jde o to, druhého získat, nebo ho zničit. Nicméně pouto mezi nimi trvá až do samého konce… a možná i po něm. Hra nabízí skvělé herecké příležitosti pro jednoho pohledného muže středního věku a čtyři ženy: krásku v nejlepších letech (Diana), její starou matku (vtipná glosátorka, tajně milující Richarda), a dvě pařížské prostitutky (rumunského původu), z nichž ta mladší a půvabnější se stává Richardovou milenkou, zatímco ta starší a více „od huby“ hraje roli její ctnostné matky.
Jde o komedii, která si zahrává s velmi vážnými věcmi.
Překlad Čestmír Vránek. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Josef Somr.
Repríza 4. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 15 min) v cyklu Etická knihovna.
Powered by WordPress