Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Anna Enquistová. Četba na pokračování. Příběh mořeplavce Jamese Cooka. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Michaela Lohniská, Dagmar Novotná, Pavel Novotný a Jiří Ornest.

Připravil Hradec Králové v roce 2009. Premiéra prvního dílu 22. 1. 2010 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.).

Lit.: Schürová, Petra: Moci osudu nelze uniknout. In web ČRo, 18. 1. 2010 (anotace). – Cit.: Román známé nizozemské spisovatelky Anny Enquistové (1945) Návrat domů posloužil jako základ pro novou dvanáctidílnou četbu na pokračování, kterou v závěru ledna uvede Český rozhlas 3 – Vltava.

Anna Enquistová (vlastním jménem Christy Widlund-Broer) vystudovala psychologii v Leidenu a klavír a cello na konzervatoři v Haagu. Vyučovala psychologii v Amsterdamu a začátkem osmdesátých let se specializovala na psychoanalýzu. V roce 1987 začala psát verše, v roce 1994 vyšel její první román Het meesterstuk (Mistrovské dílo), v němž zpracovala Mozartova Dona Giovanniho. I další její romány, například Het geheim (Tajemství) nebo Contrapunt (Kontrapunkt), jsou spojeny se světem hudby.

Tvorbu Anny Enquistové (pseudonym Enquist pochází ze švédštiny – mateřštiny autorčina manžela, který je cellista) silně poznamenala tragédie z roku 2001, kdy při dopravní nehodě zemřela její sedmadvacetiletá dcera – hlavní hrdinka Kontrapunktu se vyrovnává se smrtí dcery nastudováním Goldbergovských variací, jež složil Bach po smrti svého syna. Nejen hudba hraje v autorčině tvorbě důležitou roli: silnými tématy jsou také vztahy partnerů, rodičů a dětí, smrt blízkého člověka, životní poslání a úděl.

V románu Návrat domů (De thuiskomst), který v Nizozemsku vyšel roku 2005 a česky o tři roky později, se tato témata objevují. Jsou zasazena do příběhu moderní osvícenské ženy Elizabeth, manželky mořeplavce a objevitele Jamese Cooka. Ženy čekající na manželův návrat, vyrovnávající se s jeho dlouhou nepřítomností, ženy, jež přežila všechny své děti, jež je manželovi oporou, ale také oponentkou. Silný příběh na pozadí anglické společnosti 18. století je líčen střídmými prostředky, autorka slovy neplýtvá, volí je přesně a uvážlivě. Dosahuje tím silně dramatického efektu, vrcholy některých scén jsou silně emotivní, ale nepřesahují do sentimentu.

Návrat domů je nesnadné zařadit. Příznivce najde mezi milovníky historických románů i rodinných ság, psychologických i životopisných příběhů. Nevadí, že čtenář ví, která cesta byla Cookovou poslední, autorka jej udrží v napětí až do chvíle rozhodnutí a ještě dalších padesát let po jeho smrti. Příběh člověka, o němž jsme se učili ve škole, viděný očima jeho ženy a prizmatem lidských strastí a radostí, je najednou blízký a srozumitelný.

Stanislav Rejthar. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava Petr Hladík. Režie Lubomír Koníř.

Účinkují František Mitáš, Zdeněk Dryšl.

Nastudoval ČRo Region, Vysočina v roce 2009. Premiéra prvního dílu 20. 1. 2010  (27min.).

Lit: Motl, Stanislav: Příběh Stanislava Rejthara. In Reflex 9/2000 (článek). – Cit.:  „Počítej s tím, že tu zůstanu. Koneckonců dal jsi mi před časem na povel manšaft, musím se o něj starat dál, no ne?“ Tak ve své knize První doma vzpomínal někdejší velitel 1. československého samostatného stíhacího pluku František Fajtl na chvíli, kdy mu štábní kapitán a přítel Stanislav Rejthar oznámil, že po porážce Slovenského národního povstání neodletí s plukem do zázemí. Rejthar se rozhodl zůstat s těmi, kteří – vzhledem k nedostatečnému počtu letounů – museli zůstat v obklíčení. Zmíněná scéna vystihuje Rejtharovu povahu. Ti, kteří ho totiž znali (Stanislav Rejthar zemřel v roce 1977), vzpomínají zejména na jeho věčný optimismus, a hlavně na jeho smysl pro nezištné kamarádství. Rejthar patřil ke generaci důstojníků, kteří vojenskou akademii končili v době bezprostředního ohrožení Československa německým nacismem. Pro tyto vojáky nebyly pojmy jako vlastenectví jen prázdnými slovy. Není divu, že Stanislav Rejthar opustil po roce 1939 okupovanou vlast, aby bojoval proti nacismu. (more…)