Autor nezjištěn. Pohádka. Údaje o tvůrcích a interpretech nezjištěny.
Pozn.: Slovenská rozprávka plná vymyslených slov.
14. 7. 2009
Kraslice urozené paní slepice 1/5 (1985, 1993)
Václava Ledvinková. Hudba Stanislav Chudoba. Řídí Libor Mathauser. Ilustrace Olga Franzová. Redaktor obalu a návrh Marie Roubalová. Grafické zpracování Lukáš Polák. Režie Miroslav Šváb.
Osoby a obsazení: urozená slepice Klotylda (Jana Drbohlavová), kohout Kráčmera (Josef Dvořák), králík Hlodálek (Jiří Lábus), vrabčák Čimčík (Miroslav Masopust) a hrdlička (Jaroslava Obermaierová).
Nahrál Český rozhlas v roce 1985. Repríza 2.-6. 1. 2017 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.).
Vydal Rotag v roce 1993 v edici Malé rozhlasové pohádky (1 MC, RG 0012-4811, 60 min.) pod názvem Kralování pro zasmání aneb Kraslice urozené paní slepice.
Obsah: strana A – 1. Jak se kohout Kráčmera a slepice Klotylda chtěli stát králem a královnou (11:48), 2. Jak si přáli královský trůn (13:18), 3. Jak si rozkmotřili králíka Hlodálka (11:54); strana B – 4. Jak neuhlídali vězně (12:24), 5. Jak byli všem pro smích (11:54).
Válek na nudle (1998)
Ilona Ferková. Povídka současné romské autorky. Překlad Milena Hübschmannová. Režie Josef Melč.
Účinkuje Johanna Tesařová.
Natočeno v Českém rozhlase v roce 1998 (25 min.). Repríza 5. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:32 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 15. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 10. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Text povídky in elektronický časopis Romano hangos.
Lit.: anonym: Fabiánová, Ferková, Giňa. Poslechněte si povídky romských autorů v překladu Mileny Hübschmannové! In web ČRo 3 Vltava, 6. červen 2023 (článek). – Cit.: Tragická autonehoda v Jihoafrické republice ukončila v roce 2005 život zakladatelky české romistiky na Univerzitě Karlově, překladatelky a vysokoškolské pedagožky Mileny Hübschmannové. V sobotu 10. června uplyne devadesát let od jejího narození. Ve vltavské Povídce si její nedožité jubileum připomeneme prózami romských autorů, které přeložila a v některých případech i připravila do vysílání. (…)
Po studiích hindštiny, urdštiny a bengálštiny pracovala Milena Hübschmannová kromě Karlovy univerzity, Orientálního ústavu a Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV také v literární redakci Československého rozhlasu. Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Melč, který se také podílel na realizaci většiny jejích pořadů.
Díky Mileně Hübschmannové se už v polovině sedmdesátých let začala vyučovat romština ve Státní jazykové škole v Praze a na začátku devadesátých let stála Hübschmannová u zrodu romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Milena Hübschmannová překládala z romštiny a urdštiny. Založila časopis Romano Džaniben a její jméno dnes nese literární cena pro talentované romské autory. (…)
Malý Juleček se narodil s vykloubenou nožičkou. Všichni mu chtějí pomoc, lékaři ho úspěšně odoperují a v ústavu ho rádi přijmou a postarají se o něj. Opravdu mu mohou ale pomoci víc než jeho matka Julka? Ta má doma navíc další čtyři děti a spolu s manželem dělají vše proto, aby děti nemusely zažít to, co oni v jejich letech. Hladovění, špínu a nouzi. Jenže i taková péče může napáchat škody. A kdo jim pak pomůže? Když jsou vyhoštěni z města, když Julce hrozí vězení, když chtějí odvést Julečka… Gadžové? Spravedlnost? Moderní doba? Nakonec se člověk může spolehnout vždy jen sám na sebe a svou rodinu. (…)
13. 7. 2009
Ach, ta láska nebeská (2009)
Vzpomínky, na které prach ani po létech nepadá. Připravil Jaromír Ostrý.
Nastudoval ČRo Brno v roce 2009. Premiéra 1. 5. 2009 (ČRo 2 Praha, 9:05 h.).
Znamení lva (2009, 2018)
Na motivy čínských pověstí napsal Vladimír Lukeš. Čínskou lidovou hudbu upravili Jiří Vedral a Martin Smolka, zpěv Feng-jün Song-Vojtová. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Aleš Vrzák.
Účinkují Kryštof Hádek, Věra Kubánková, Petr Pelzer, Miroslav Táborský, Zuzana Kajnarová, Marika Procházková, Ivanka Devátá, Růžena Merunková, Radek Holub, Tereza Rumlová, Marie Štípková a Veronika Kubařová.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 5. 7. 2009 (50 min.). Repr
íza 22. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).
Vydala Radiotéka, listopad 2018 (MP3).
Lit.: anonym: Znamení lva. In web ČRo Olomouc, 21. září 2010 (článek). – Cit.: Mocný černokněžník umí tisíce kouzel a mnoho z nich již vykonal. Zbývají mu jen dvě poslední. Někteří lidé těmto povídačkám nevěří, jiní naopak v úctě a pokoře skloní hlavu před oním obrovským balvanem, který s kamennou strnulostí setrvává na břehu jedné z čínských řek. Svůj spor o něm vedou i dvě lehce potrhlé zelinářky Wang a Wong, které se den co den tudy musí brodit.
Lev je symbolem síly a odvahy a právě tyto dvě vlastnosti se stanou osobním znamením melounáře Tenga, když vykoná dobrý skutek a spojí oba břehy říčky. Čeká ho však mnohem víc. Chce-li získat svou lásku, musí se vydat do hor a splnit téměř neuskutečnitelné úkoly, které mu určil mocný statkář Bang-Čeng, zvaný také Půlka města. A proč právě Půlka města? Protože mu patří jen ta část pozemků, která leží při jednom břehu řeky, ale on touží být pánem celého kraje. Tengova lávka přes řeku je chatrná. To on vybuduje jinačí most, jak alespoň doufá. Zavděčí se kamennému čaroději, získá jeho přízeň a díky svému skutku se stane nejbohatším mužem! Ale nehraje se jen o most, nýbrž také o lásku statkářovy dcery Gwen k Tengovi.
V nové pohádce se prolíná hodně motivů. A jak už to v příbězích z těchto končin světa chodí, na rozdíl od našich pohádek, nikdy není vše jen černobílé. Jedinečný pocit umocňuje i hudba, bohatá zvuková výbava a dokonce i čínština, která zazní. Naštěstí jen chviličku, abychom si mohli tajuplně vzdálený příběh náležitě vychutnat.
Protože se s prvním červencovým víkendem otevírají i dva letní měsíce prázdnin a dovolených, jimž obvykle vévodí cestování, je ten úplně nejnovější pohádkový příběh zároveň úvodem do letního cyklu nazvaného Letem světem za pohádkou, aneb rozhlasové pohádky s vůní dálek.
Fåfänga drömmar (Hádání z marnosti, 1947)
Stanislav Lahodný. Rozhlasová hra. Překlad Erik Frisk. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1947 (Švédský rozhlas). Premiéra 17. 1. 1947.
Pozn.: Švédská verze české rozhlasové hry z roku 1945.
Anglická verze názvu: Vains Dreams
Rada moudrých 1 – Večer otázek a odpovědí (1963)
Přímý přenos besedy, která se nekonala. Připravila Dita Skálová. Pásmo z myšlenek světových a českých spisovatelů a filosofů. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Demokritos Abdérský (Zdeněk Hodr), Ezop (Otomar Korbelář), Voltaire (Bohumil Křížek), N. G. Černyševskij (Josef Větrovec), Bedřich Engels (Soběslav Sejk), Johann Wolfgang Goethe (Vladimír Šmeral), Božena Němcová (Jiřina Švorcová), Jan Neruda (Antonín Zíb), Romain Rolland (Ladislav Boháč).
Premiéra 1. 1. 1964 (Praha – RPD, 17:00 h.). Repríza 23. 10. 1966 (Praha, 16:00 – 16:50 h.). Smazáno.
Lit.: anonym: Sváteční hodinka. Rada moudrých. In Čs. rozhlas a televize 1/1964 (22. 12. 1963), s. 5 (článek).
Lit.: Skálová, Dita: Rada moudrých – Záznam besed, které se nikdy nekonaly. Rozhlasová pásma z myšlenek velikánů lidského rodu 1964-1967. Praha: Svoboda, 1968 (texty besed).
Rada moudrých 2 – O společenských otázkách (1964)
Dita Skálová. Záznam besedy, která se nikdy nekonala. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Demokritos Abdérský (Zdeněk Hodr), Ezop (Otomar Korbelář), Voltaire (Bohumil Křížek), N. G. Černyševskij (Josef Větrovec), Bedřich Engels (Soběslav Sejk), Johann Wolfgang Goethe (Vladimír Šmeral), Božena Němcová (Jiřina Švorcová), Jan Neruda (Antonín Zíb), Romain Rolland (Ladislav Boháč).
Natočeno 1964. Premiéra 16. 1. 1964. Repríza 30. 10. 1966 (16:00 h.). Smazáno.
Lit.: Skálová, Dita: Rada moudrých – Záznam besed, které se nikdy nekonaly. Rozhlasová pásma z myšlenek velikánů lidského rodu 1964-1967. Praha: Svoboda, 1968 (texty besed).
Rada moudrých 3 – O lásce a přátelství (1964)
Dita Skálová. Záznam besedy, která se nikdy nekonala. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Anton Pavlovič Čechov (Karel Beníško), N. G. Černyševskij (Josef Větrovec), Johann Wolfgang Goethe (Vladimír Šmeral), Bedřich Engels (Karel Máj), Božena Němcová (Jiřina Švorcová), Jan Neruda (Antonín Zíb), Publius Ovidius Naso (Bedřich Křížek), William Shakespeare (Josef Patočka), Romain Rolland (Ladislav Boháč).
Natočeno červen 1964. Premiéra 17. 7. 1964 (Československo I, 20:00 – 21:00 h.). Repríza 6. 11. 1966 (Praha, 16:00 h.). Obnovená premiéra 8. 10. 2011 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu RozHraní – Poklady rozhlasového archívu.
Pozn.: První dochovaný pořad z cyklu Rada moudrých.
Lit.: Skálová, Dita: Rada moudrých – Záznam besed, které se nikdy nekonaly. Rozhlasová pásma z myšlenek velikánů lidského rodu 1964-1967. Praha: Svoboda, 1968 (texty besed).
Lit.: Hubička, Jiří: Podmanivý hlas rozhlasu – Antonín Zíb. In web ČRo Archív rozhlasu, 1. 6. 2012 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Mnozí pamětníci, vzpomínají-li na rozhlasové vysílání druhé poloviny 20. století, mají ve svém podvědomí zakódovaný charakteristický témbr a polohu hlasu herce Antonína Zíba. Pro mnohé byl Zíb (1902-1972) zosobněním kultivované a podmanivě znějící rozhlasové češtiny.
Antonín Zíb, od jehož narození uplynulo letos 31. května už 110 let, pocházel z Rožmitálu pod Třemšínem. Obchodní akademii, která byla jeho nejvyšším vzděláním, absolvoval v Praze. Ovšem na dráhu ekonoma se nevydal, od útlého věku ho mnohem více lákala recitace a herectví. Svoji touhu se pokoušel realizovat v celé řadě hereckých společností, v nichž působil v rozpětí let 1924-1934. Stále více se však prokazovalo, že jeho doménou je především hlasový projev. S rozhlasem začal – nejprve pouze externě – spolupracovat v roce 1933. O sedm let později se stal členem rozhlasového hereckého souboru, v té době ještě velmi skromného.
Nejstarší záznam hlasu Antonína Zíba, který je uchován v archivu Českého rozhlasu, pochází z roku 1937. Zíb za něm recituje text sokolské písně „Lví silou, vzletem sokolím“. Nahrávka vznikla u příležitosti X. všesokolského sletu.
Režiséři začali brzy oceňovat Zíbův plastický a působivý hlas. Jeden z prvních, kteří začali Zíba obsazovat do dramatických rolí (nikoli tedy pouze do role recitátora a spíkra) byl režisér Jaroslav Hurt. A po něm brzy začali Zíbův projev využívat Václav Sommer, Miloslav Jareš, Josef Bezdíček, Jiří Vasmut a další.V roce 1948 byl založen stálý profesionální herecký soubor Československého rozhlasu – jeho členy byli (kromě Antonína Zíba) Lída Otáhalová, Jaroslava Drmlová, Ludvík Řezníček, Ludmila Stamboljeva, Jindra Holmanová, Drahomíra Hůrková, Eduard Kašpar, Artuš Kalous, Václav Piskáček, Bedřich Bobek, Josef Červinka a Bohumil Semerád.
Zejména po roce 1945 byl Zíb obsazován do velkých rolí tehdy preferovaného klasického repertoáru – v rozhlasových inscenacích ztvárnil Jana Husa, Jana Žižku, Harpagona, Argana, Figara, Peera Gynta….
V druhé ukázce si můžeme Zíbův hlas připomenout v nahrávce Kožíkovy „mírově angažované“ a době velmi poplatné kantáty „Vlak míru“ z roku 1950. Zíb zde působil jako vypravěč.
V roce 1962 obdržel Antonín Zíb titul zasloužilý umělec.
Poslední zvuková ukázka připomene pamětníkům nejen Zíbův hlas, ale také kdysi velmi oblíbený pořad „Rada moudrých“. V třetím vydání tohoto pořadu, jež se vysílalo 11.6.1964 a bylo věnováno tématu lásky a přátelství, vystupoval Antonín Zíb v úloze Jana Nerudy.
„Čím niterněji a přitom civilněji herec promlouvá, tím je jeho výkon lepší. Herec zde může upoutat pouze vnitřním prožitkem,“ prohlásil kdysi Zíb o rozhlasovém herectví.
Antonín Zíb zemřel 18.9.1972 v Praze
Rada moudrých 4 – O kultuře a umění (1964)
Dita Skálová. Záznam besedy, která se nikdy nekonala. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Maxim Gorkij (Karel Beníško), Platón (František Smolík), Vladimír Iljič Lenin – Uljanov (Ilja Prachař), Honoré de Balzac (Josef Bláha), Romain Rolland (?), Jan Neruda (Antonín Zíb), Vissarion Grigorijevič Bělinskij (??), Johann Wolfgang Goethe (???) a další.
Natočeno 1964. Repríza 13. 11. 1966 (Praha, 16:00 h.); 7. 7. 1968 (Praha, 21:00 – 22:20 h.). Obnovená premiéra 15. 10. 2011 (ČRo 2 Praha, 20:00 – 22:00 h.) v pořadu RozHraní – Poklady rozhlasového archívu.
Lit.: Skálová, Dita: Rada moudrých – Záznam besed, které se nikdy nekonaly. Rozhlasová pásma z myšlenek velikánů lidského rodu 1964-1967. Praha: Svoboda, 1968 (texty besed).