Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 6. 2009

Smích a písně Montmartru (1987)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:01

Z francouzských originálů vybrali a přeložili Jan O. Fischer (2,4,6,8,11) a Tomáš Vondrovic (1,3,5,7,9,10,12-19). Hudba a úprava původních písní Jiří Václav. Komorní soubor řídí Stanislav Bogunia.
Zvuk, střih a mixáž Jiří Bartoš. Design © Stanislav Dvorský. Sleeve-note © Jan O. Fischer. Odpovědný redaktor obalu Ivan Škapa. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek. Režie Tomáš Vondrovic.
Hovoří a zpívají Boris Rösner (1-5,7-9,11,13-16,18,19) a Petr Pelzer (1-3,5-8,10,12,14,16,17,19).

Nahráno 17. a 18. února 1986 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1987 (1 LP, Su 1119 4299 H).
Obsah:  1. strana – 1 Aristide Bruant (hudba a text) – Chat Noir 2:21 – 2 Alphonse Allais – Umění v soudech pana F. Sarceye – Sochařství 1:53 – Malířství 2:18 – 3 Léon Xanrof (hudba a text) – Lázeň modelky 3:09 -4 Alphonse Allais – Přízračná láska 4:27 – 5 Aristide Bruant (hudba a text) – Ťapka Nini 2:20 – 6 Myrtile Ancel – Malý omyl 3:08 – 7 Léon Xanrof (hudba a text) – Trio pro dva 1:50 – 8 Jules Jouy – Lavičky na promenádě 5:54 min. 2. strana – 9 Jiří Václav/Aristide Bruant – V Boulogneském lese 2:18 – 10 Gaston Couté – Kluk, co se nevyved 3:06 – 11 Tristan Bernard – Co nám to jen chtějí říct? 3:26 – 12 Charles Cros – Magorům 0:58 – 13 Gaston Couté – Absinty 2:27 – 14 Jiří Václav/Gaston Couté – Má šedá kočka 3:25 – 15 Paul Marinier – Opilý Pierot 2:00 – 16 Francois Varques/Jules Jouy – Hadrářská 2:20 – 17 Aristide Bruant – Tesklivá fantazie 2:15 – 18 Gaston Couté – Mrtvé mlýny 2:35 – 19 Antoine Renard/Jean-Baptiste Clément – Čas třešní 2:35

Pozn.: Na začátku byla knížka. Jmenuje se stejně jako deska: SMÍCH A PÍSNĚ MONTMARTRU (Supraphon 1119 4299) a v roce 1982 ji jako neprodejnou členskou prémii dvacátého prvního ročníku Klubu přátel poezie vydalo nakladatelství Čs. spisovatel. Byla svérázná už tím, že když jste si ji chtěli prohlížet a číst si v ní museli jste ji obrátit hřbetem vodorovně k tělu a listovat v ni – díky originálnímu nápadu typografa Rostislava Vaňka – takříkajíc ,naležato‘. Její obsah vytvořili Jan O. Fischer a Tomáš Vondrovic z francouzských originálů písní, próz a aforismů osmdesátých let minulého století. Tehdy se totiž „na Montmartru či pod Montmartrem zrodilo prostředí i mnohé formy, bez nichž by moderní umění bylo nepředstavitelné. Zrodil se tam smysl pro absurdní a při veškeré komediálnosti často smutnou komiku a až černý humor, spojila se tam mnohasetletá tradice francouzského písničkářství s novodobými literárními tendencemi. V komických výstupech (monolozích i pantomimách) můžeme spatřovat zrod dnešních malých divadelních forem“ – píše v úvodní eseji Jan O. Fischer. (more…)

Živé ostatky (2000?)

Filed under: Povídky,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:29

Ivan Sergejevič Turgeněv. Překlad Josef Pelíšek. Připravil Zdeněk Milt. Režie Věra Pražáková.

Osoby a obsazení: vypravěč (Milan Kačmařík), Lukerja, světice (Jana Bernášková).

Nastudovala Ostrava. Premiéra (?) 20. 6. 2000 (Vltava, 11.00 h.). Repríza 13. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: -hlb-: Živé ostatky. In Týdeník Rozhlas 26/2000 (anotace). – Cit.: Dnes se setkáme s dílem klasika ruské literatury – Ivana Sergejeviče Turgeněva (1818-1883). Přesto – nebo možná právě proto, že neměl jednoduchý život, psal prózy, které dnes tvoří neodmyslitelnou součást světové literatury. Ivan Sergejevič Turgeněv se narodil v zámožné šlechtické rodině. Měl soukromé učitele, později studoval na univerzitách v Moskvě a v Petrohradu. Když mu bylo dvacet, vydal se do Berlína, kde se zabýval studiem filozofie a klasické filologie. Byl to tedy vzdělaný muž širokého rozhledu, navíc zcestovalý, vždyť navštívil řadu evropských zemí; pobýval v Holandsku, ve Švýcarsku, v Rakousku i ve Francii. Po návratu do Ruska byl krátkou dobu zaměstnán na ministerstvu vnitra. První básně romantického ladění uveřejnil jako dvacetiletý v časopise Sovremennik, ale do širšího povědomí vstoupil až ve 40. letech 19. století poémami Rozhovor, Statkář a Andrej, tedy jako prozaik. V padesátých letech následovala kromě jiného i díla Rudin a Šlechtické sídlo, později román o konfliktu generací Otcové a děti a další známá díla. I. S. Turgeněv žil od 60. let převážně v cizině, kde výrazně propagoval ruskou literaturu. Zemřel v pětašedesáti letech v Bougivalu nedaleko Paříže. Ale vraťme se ještě kousek zpátky v čase. Devětadvacetiletý Turgeněv začal psát povídky, které dnes známe jako Lovcovy zápisky. A právě z této sbírky je i povídka Živé ostatky, kterou pro rozhlas s použitím překladu Josefa Pelíška připravil Zdeněk Milt. V ostravském studiu Českého rozhlasu ji režijně nastudovala Věra Pražáková s Milanem Kačmarčíkem v roli vypravěče a Janou Bernáškovou v úloze Lukerji, jakési lidové světice. Věříme, že povídka potěší nejen obdivovatele díla tohoto velkého ruského realisty.


Strach a bída Třetí říše (1962)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:24

Bertolt Brecht. Překlad Rudolf Vápeník a Ludvík Kundera. Rozhlasová úprava Karel Tachovský. Režie Věra Pražáková.

Osoby a obsazení: komentátor (František Husák), první příslušník SA (Přemysl Matoušek), druhý příslušník SA (Miroslav Horák), stará žena (Karla Gentnerová), mladá žena (Ljuba Benešová), sousedka (Milena Astmanová), žena (Zora Rozsypalová), muž (Osvald Albín), jiný muž (Josef Haukvic), žena (Vlasta Vlasáková), služebná (Naďa Letenská), hoch (Hynek Nedvěd), soudce (Alois Müller), inspektor (Bedřich Koliner), státní návladní (Miroslav Holub), soudní sluha (Miroslav Olejníček), služebná (Ljuba Benešová), zemský soudní rada (František Šec), první nemocný (Stanislav Vandas), druhý nemocný (Tomáš Šolc), chirurg (Jeroným Horák), první asistent (Přemysl Matoušek), druhý asistent (Josef Kříž), třetí asistent (Jiří Zvěřina), sestra (Štěpánka Rajnošová), příslušník SA (J. Doraz), dítě (Zuzana Holubová), dělník (Stanislav Malý), mladá žena (Jiřina Froňková), žena (Naďa Letenská), starší dělník (Adolf Minský), mladší dělník (Jaroslav Nedvěd).

Nastudovala Ostrava v roce 1962. Natočeno 10. 1. 1962. Premiéra 30. 10. 1962 (Praha – RPD, 20:00 h.; 72 min.). Repríza 7. 2. 1978.

Pozn.: Dramatická montáž, v níž autor odhaluje příčiny vzniku hitlerovského nacismu. V jednotlivých scénách demonstruje maloměšťáctví, korupci atd., „tedy „“strach a bídu““, která byla živným podhoubím“ pro vznik dějinné katastrofy.

Strach a bída Třetí říše. In Čs. rozhlas a televize 44-1962 (23. 10. 1962), s. 2 (článek).

Lit.: anonym: Strach a bída Třetí říše. In Čs. rozhlas a televize 44/1962 (23. 10. 1962), s. 2 (článek). – Cit.: Hra „Strach a bída Třetí říše“ má mezi dramaty Bertolta Brechta poněkud vyjímečné postavení: Brecht zde nezobrazuje svět prostřednictvím paraboly jako v jiných svých hrách, nýbrž vychází z dokumentů, ze „zpráv očitých svědků a noticek z novin“. A přece nejde o hru chladně a popisně dokumentární. Montáží uzavřených scénických povídek nesleduje popis poměrů v předválečném Německu, nýbrž jejich analýzu. Brecht není pozorovatel, nýbrž chirurg. Drobnými, někdy až anekdotickými příběhy z různých
prostředí skládá mozaiku, která ve svém úhrnu je přesným rozborem chorobného prostředí předválečného Německa, od prvních příznaků až k onomu vrcholnému stadiu, kdy fašismus na jedné straně určuje všechno lidské myšlení i jednání a na druhé straně už vyvolává uvědomělý odpor.

Brechtova hra se hrála v nejrůznějších úpravách — poprvé v Paříži v roce 1938, později v New Yorku v roce 1945, v divadle Berliner Ensemble potom až v roce 1957 v režii Brechtových žáků jako první hra po jeho smrti. Rozhlasová úprava nechce být jen a jen historickým dokumentem: vybírá ze 24 Brechtových scén především ty, které napovídají obdoby a analogie velmi současné. A v tom je konečně i hlavní smysl rozhlasové inscenace.

Lit.: Semotamová, Tereza: Německé rozhlasové hry 50. let. Brno: JAMU, 2012 (disertační práce).

 

O troch grošoch (O třech groších, 1937)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 11:28

Pavol Dobšinský. Rozhlasová pohádka.

Čte Oľga Smatková a Július Pántik.

Natočeno 1937.

Pozn.: Nejstarší dochovaná pohádka ve slovenském rozhlasovém archívu. Obnovená premiéra 3. 4. 2009 v rámci dvoudenního programu Rozprávky na Rádiu Slovensko.

Na teba a na mňa (Na tebe a na mne, 1990)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 11:24

Peter Bero. Pohádková hra. Dramaturgie Emília Drugová. Hudba Víťazoslav Kubička. Zvuková spolupráce Imrich Adamko a Alena Duchoňová. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Emil Horváth ml., Michal Michna, Darina Vašíčková a Ĺudmila Mandžárová.

Připravil Československý rozhlas v roce 1990 (37 min.). Repríza 22. 5. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).

Zem ďaleká (Země daleká, do 2005)

Filed under: Rozhlasové perličky,Slovenské — Přemek @ 11:18

Martin Kákoš. Původní rozhlasová hra. Příběh slovenského novináře a podnikatele v Americe Janka Slovenského, který v roce 1885 spolu s Jánem Júliusem Wolfem vydával v Pittsburghu Bulletin – první slovenské noviny. Hudební improvizace Miroslav Dudík, Miroslav Nemec. Mistr zvuku ing. Peter Janík. Dramaturgie Oľga Duhanová. Režie Martin Kákoš.

Účinkují Ján Kroner, Matej Landl, Gabriela Dzúriková, Eva Krížiková, Boris Farkaš, Ĺubo Roman, Dušan Kaprálik, Peter Bzdúch.

Natočeno před rokem 2005 (68 min.).

Zvukový portrét Karla Högra (1983)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:08

Vladimír Remeš, Eva Högerová. Redaktor Michal Lázňovský (2009).

V pořadu a ze záznamu hovoří Karel Höger, Eva Högerová, Josef Veselý, Václav Voska, Jiří Steimar, František Hrubín, Bohuš Záhorský a další.

Natočeno 1983. Obnovená premiéra 17. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, 21:45 – 22:48 h.) k 100. výročí narození Karla Högra.

Lit.: Procházková, Květa: Talent, který se rodí jednou za sto let. In Týdeník Rozhlas 25/2009, s. 16-17 (vzpomínkový článek).

Alternativní název: Zvukový portrét Karla Högera.

Záhada dvoch rukopisov (Záhada dvou rukopisů, 2004)

Filed under: Radiodokument,Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:29

Miroslav Ivanov. Dramatizace Ĺubomír Jarjabka. Hudební redaktor Oldřich Fiala. Zvukoví mistři Eva Irmanová, Peter Pištek. Redakce Táňa Kusá. Režie Viera Weidlerová.

Účinkují Ladislav Chudík, František Kovár, Karol Machata, Alfréd Swan, Ivan Laca, Soňa Ulická, Mária Schlosserová.

Natočeno 2004 (55 min.).

Pozn.: Hraný dokument o jednom z najväčších podvodov v českej literatúre, rukopise kráľovodvorskom a zelenohorskom. Autor Ĺubomír Jarjabka ho pre slovenský rozhlas napísal podľa skutočnej udalosti a predlohy známeho spisovateľa literatúry faktu – Miroslava Ivanova, ktorý otvoril túto kauz v 60-tych rokoch v čase pražskej jari. (anotace)

Zbojnícka chalupa (Zbojnická chalupa, 2004)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:29

Kazimierz Przerwa Tetmajer. Rozhlasová hra na motivy knihy povídek polského spisovatele „Povesti s Tatier“. Dramatizace Jana Frolová. Asistentka režie Eva Dózová. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Mistr zvuku Dušan Kozák. Dramaturg Milan Frolo. Režie Martin Bendík.

Osoby a obsazení: vydovač (Marián Geišberg),  vdovica (Diana Mórová), honor (Dušan Jamrich), Jaskarvý (Stanislav Dančiak), Smrt (Petra Nvotová), Ježíšek (Tomáš Lukáč).

Natočeno prosinec 2004.

Krtečkova dobrodružství 3 (2002, 2008)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 10:16

ObrázekNámět Zdeněk Miler a Hana Doskočilová. Napsala Hana Doskočilová. Hudba Vadim Petrov a Jiří Strohner. Hraje Filmový symfonický orchestr, řídí Mario Klemens. Texty písní Ondřej Suchý. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Marek Eben a Anička Slováčková (Krteček).

Nahráno ve studiu MI 91 v Praze v dubnu 2002 (část hudební složky v r. 1992), písně nahrány ve studiu Jiřího Strohnera a ve studiu Audio-kokpit. Vydal Supraphon v roce 2002 (1 CD, SU 5397-2 831, 1 MC, SU 5397-4 831, 52:00). Společná reedice Supraphon v roce 2008 (5 CD, SU 5914-2).

Obsah: 1. Jak Krtek zachránil orla (5:31), 2. Krtečkova námořnická (píseň, 0:59), 3. Jak Krtek zachránil pejska (4:32), 4. Krtečkova ukolébavka (píseň, 1:00), 5. Jak Krtek učil létat orla (5:00), 6. Mít křídla místo tlapek (píseň, 1:10), 7. Jak orel zachránil Krtka (6:12), 8. V nemocnici (3:46), 9. Jak se orel uzdravil (3:55), 10. V horách (7:42), 11. Krtek se učí létat (9:41), 12. Krtek chůvou (2:27).

Krteček výtvarníka a režiséra animovaných filmů Zdeňka Milera vítězí ve všech mediích. Po úspěchu animovaných filmů se nyní Krteček zabydlil i na zvukových nosičích, mimo jiné také zásluhou skvělé interpretace Marka Ebena. Již po třetí si můžeme poslechnout jeho vřelý, laskavý dialog s dětským představitelem Krtečka, umocněným zde písničkami textaře Ondřeje Suchého, které zhudebnil Jiří Strohner. Tentokrát si Eben s Krtečkem vyprávějí o tom, jak Krtek zachránil orla. Ptačí mládě tehdy vypadlo z hnízda a nebýt Krtečka, asi by se utopilo v rozvodněné řece. Krteček mládě vychová, jako by bylo jeho dítětem. Spolu si pak oba uspořádají krásný výlet do oblak a zazpívají si při něm písničky o létání, nebo o velké vodě. (anotace vydavatele)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress