Daniel Hevier. Rozhlasový cyklus. Bližší údaje nezjištěny.
Připravil Slovenský rozhlas.
11. 6. 2009
Knihomoľňa 1/? (Knihomolna, ????)
Daniel Hevier. Rozhlasový cyklus. Bližší údaje nezjištěny.
Připravil Slovenský rozhlas.
Škola po škole 1/? (1987-1988)
Daniel Hevier. Veselý program s písničkami. Dramaturgie Eva Chovancová. Zvuková a technická spolupráce Roman Drozda, Róbert Bartoš, Katarína Pulmanová, Andrej Zmeček. Režie Táňa Tadlánková.
Osoby a obsazení: Poškolník (Marián Zednikovič, 1-5), Rozhadzovačka (Zuzana Kronerová, 1-5), žiačka Nožičková (Zuzana Tlučková, 1-2, Michaela Mikulášová, 3-4, Zuzana Kapráliková, 5), žiak Hlavička (Miroslav Noga, 1-5), postrach školy (Andrej Hryc, 1), Mrzút (Boris Farkaš, 2), inštruktor autoškoly (Peter Bzdúch, 4), ufóni (Eva Večerová, Darina Chmúrová, 5).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v letech 1987-1988 (? x 25 min.). Repríza 8. listopadu, 3. prosince 2014, 4., 23. ledna 28. února 2015 (SRo 9 Rádio Junior).
Díly: 1. Hodina strašenia (8. 11. 2014), 2. Hodina mračenia (3. 12. 2014), 3. Hodina časovania (4. 1. 2015), 4. Autoškola po škole (23. 1. 2015), 5. Hodina ufónov (28. 2. 2015).
Stanica Ententýn 1/? (Stanice Ententýn, 1984-1988)
Rozhlasový cyklus pohádek na dobrou noc. Dramaturgie Beata Panáková. Zvuková spolupráce a technická spolupráce Zuzana Kubíková, Jozef Bezák, Alena Čermáková, Július Galát, Ĺubomír Macko. Režie Viola Muránska.
Vypráví Zdena Grúberová, Michal Dočolomanský, Ctibor Filčík.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1984-1988 (? x 10 min.).
Obsah: Ján Milčák – O vtáčikovi Filipovi (1984, rozpráva Zdena Grúberová) – Daniel Hevier – O ceste, ktorá nevedela kam ísť (1985, rozpráva Michal Dočolomanský) – Daniel Hevier – O dáždniku (1985, rozpráva Ctibor Filčík) – Daniel Hevier – O čokoládovej princeznej (1988, rozpráva Zdena Grúberová) – Štefan Moravčík – Ako čert Kulifaj hľadal modré z neba (rozpráva Michal Dočolomanský).
Ententýnove rozprávky 1/? (Ententýnovy pohádky, 1983)
Daniel Hevier. Seriál pohádek na dobrou noc. Dramaturgie Viera Janusová. Režie Viola Muránska.
Vypráví Karol Machata.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1983 (x 14 min.).
Díly: 1. O veľkonočnom kuriatku, 2. O peciválovi.
Dlhý, Široký, Bystrozraký (Dlouhý, Široký a Bystrozraký, 1999)
Daniel Hevier. Pohádková hra. Dramaturgie Kveta Slobodníková. Hudba Radoslav Marko. Hudební dramaturg Roman Žiaran. Zvuk Stanislav Kaclík. Režie Jana Strnisková.
Osoby a obsazení: hovorca (Peter Bzdúch), kráľ (Eduard Bindas), princ Bystrík (Róbert Roth), Dlhý (Marián Geišberg), Široký (Jozef Švoňavský), Bystrozraký (Ivan Vojtek), černokňažník (Vladimír Minarovič) a princezná Bystrinka (Zuzana Kapráliková).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999 (48 min.).
Komunikující národ 1/2 (2009)
Pierre Emmanuel. Esej francouzského básníka o televizi. Z knihy Žít zde v překladu Miloše Rejchrta vybral Marek Toman. Režie Jiří Hraše.Účinkuje Libor Vacek.
Natočeno 2009. Premiéra 20. a 21. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 2 x 16min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 2. a 3. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.
Popoluška (Popelka, 1999)
Daniel Hevier. Pohádková hra s písničkami. Hudební spolupráce Roman Žiaran. Dramaturg Kvetoslava Slobodníková. Zvuk Ing. Stanislav Kaclík. Technická spolupráce Ing. Richard Sabo. Producent Marta Földešová. Výtvarný návrh Alena Wagnerová. Grafická úprava Gabriel Wagner. Režie Jana Strnisková.
Osoby a obsazení: Popoluška (Anna Šišková), rozprávkár (Marián Slovák), princ (Marek Majeský), otec (František Kovár), macocha (Božidara Turzonovová), hlas matky (Lucia Vráblicová), holúbok (Róbert Roth) a sestra (Helena Geregová).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999 (56 min.). Vydalo Vydavateľstvo Rádio Bratislava v roce 1999 (1 MC, RB 0191-4 831, 52 min.).
Polské kataklyzma (2009)
Ryszard Antoni Legutko. Esej současného polského filozofa a politika. Přeložil Josef Mlejnek. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Jiří Plachý.
Natočeno 2009. Premiéra 19. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h. ;15min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 17. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou a Polský rok.
Via lucis 1/15 (2009)
Jindra Jarošová. Četba na pokračování. Skutečný příběh o tragédii, která se změnila v nesmrtelnost. Dramaturg Pavel Kácha. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Zuzana Slavíková.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 18. 5. 2009 (25 min.). Repríza 1. dílu 24. 9. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Ve svých 24 letech ukončila studium na univerzitě a stala se veřejně činnou osobností i uznávanou spisovatelkou.Příběh Heleny Kellerové před sto lety se zatajeným dechem sledoval doslova celý svět. Poté co v roce a půl ztratila úplně zrak i sluch, znala jen naprostou tmu a naprosté ticho. K poznávání veškerého bohatství světa jí z pěti smyslů zůstaly pouze tři : hmat, čich a chuť. Jindra Jarošová se ve svém románu „Via lucis“ pokusila odpovědět na otázku, jak mohla něco tak neuvěřitelného dokázat. (anotace)
Lit.: kac (= Kácha, Pavel) – Blažejovská, Alena: Jindra Jarošová: Via lucis. Příběh Heleny Kellerové, která se zbavila okovů svého handicapu. In web ČRo Plus, 25. září 2020 (článek). – Cit.: Helena Kellerová se narodila zdravá, v dětství ale na následky horečky přišla o zrak i sluch a dlouho byla němá. A jako první na světě vystudovala se svým handicapem prestižní Harvardovu univerzitu, napsala dvanáct knih, Mark Twain ji zařadil mezi největší osobnosti 19. století a tykala si s prezidenty USA.
Helena Kellerová se narodila 27. června 1880 v městě Tuscumbia ve státě Alabama. Jenže když měla devatenáct měsíců, onemocněla a v důsledku vysoké horečky přišla o zrak i sluch. (…)
Neztratila ale chuť k životu, postupně se naučila několik desítek posunků a díky nim omezeně komunikovala s okolím. Postupně ale pochopila, že jí něco schází, a propadala zoufalství, až se stala nezvladatelnou.
Shodou náhodou i díky píli rodiny se Helena dostala do péče Alexandera Grahama Bella, vynálezce telefonu, který za své současné pravé povolání považoval výuku hluchých dětí. Bell pomohl pro Helen zajistit domácí učitelku Anne Sullivanovou, která sama ztratila zrak jako dítě.
Díky ní se naučila Helena mluvit, i když pro cizí těžko srozumitelně, a zanedlouho se naučila i číst. (…)