Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vladimír Hendrich a filmový historik Věroslav Hába v rozhovoru  na téma američtí spisovatelé a „film noir“.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 23. 5. 2009.

Obsah: Část první: Dashiell Hammett.  – Část druhá: Raymond Chandler.- Část třetí: James Mallahan Cain. – Část čtvrtá: Ernest Hemingway.

Reportážní výprava Jiřího Kamena do Výmaru, Desavy a Berlína, hlavních měst Bauhausu, významné umělecké školy působící v letech 1919-1933. Komentuje historik architektury Rostislav Švácha.

Natočeno 2009. Premiéra 23. 5. 2009 (ČRo 3 Vltava, 9:10 – 10:00 h.). Repríza 1. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.) v cyklu Rok moderního umění; 22. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:10 h).

Lit.: Kamen, Jiří: Legenda zvaná Bauhaus. In web ČRo 3 Vltava, 1. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Chcete se vypravit ve stopách zrodu moderního umění a nemělo by to být daleko? Vydejte se ve stopách Bauhausu do Německa. Začněte ve Výmaru, zastavte se v Desavě a svou výpravu ukončete v Berlíně. Seznámíte se tak se „stylem“ Bauhausu, reformované umělecké školy, která letos slaví 90. výročí svého založení.

U příležitosti stého výročí založení umělecké školy Bauhaus věnujeme rok 2019 architektuře, avantgardám a moderní době.

Bauhaus, symbol Výmarské republiky, v nás vyvolává představu modernizace a racionalizace životního stylu a umění. Toto hnutí spojující umění a řemeslo, smiřující některé protiklady kultury a civilizace, spojujeme s jednoduchostí: se základními formami (čtverec, trojúhelník, kruh), základními barvami (červená, modrá, žlutá), s architekturou bílých krychlí, rovných střech, světla a lehkosti, nábytkem konstruovaným z ocelových trubek a se zakladatelem školy architektem Waltrem Gropiem.

S Bauhausem spolupracovala celá řada umělců, kteří se výrazným způsobem podíleli na výbojích moderního umění 20. století: malíři Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Oskar Schlemmer, malíř, fotograf a grafik László Moholy-Nagy a na příklad poslední ředitel Bauhausu, architekt Mies van der Rohe, na jehož vilu Tugenhat v Brně, se jezdí dívat znalci umění z celého světa. V Bauhausu přednášel český teoretik umění Karel Teige.

Studenti Bauhausu ale neměli za úkol vytvářet umělecká díla, zaměřovali se spíše na užitkové předměty denní potřeby, které se daly vyrábět sériově (lampy, koberce, nábytek apod.).

Experimenty Bauhausu ukončila nastupující éra nacismu, která pro reformy v kultuře i životním stylu v duchu této školy, neměla vůbec pochopení. Ani „kulturtrégry“ bývalé NDR nenaplňoval odkaz Bauhausu nadšením.

Výpravu ve stopách Bauhausu je třeba uspořádat chronologicky. Začněte tudíž ve Výmaru, kde Bauhaus v roce 1919 Gropius založil.

Vedoucí osobnosti školy se po svém vyrovnávali s objevy avantgardistů: obliba vertikálních a horizontálních tvarů, asymetrie, „nerenesanční“ pojetí perspektivy, orientace na budoucnost, postrádající ovšem radikální nápady italských futuristů, kteří chtěli odvrhnout minulost, bourat kostely a muzea. Gropius v historii nacházel paralely se zaměřením své školy, například v hutích stavitelů středověkých katedrál.

Ve výmarské ulici Am Horn navštivte vzorový dům Bauhausu nebo chcete-li ideální rodinný dům architekta Georga Mucheho, který autora těchto řádků ale poněkud zklamal. Autor neakceptoval Gropiovy představy o asymetrických „stavbách z pláství“ a jeho stavba respektuje pravidelnost atriového domu. V ulici Am Horn stojí nákladné vily, více či méně procovské, v jejich společenství „Haus am Horn“ působí dojmem jakéhosi nákladnějšího zahradního domku.

Ve Výmaru si můžete „přibalit“ do vašeho cestovního balíčku návštěvu památek spojených s pobyty Goetha a Schillera (malíři Klee a Kandinskij na jedné společné fotografii parodují ikonu Výmaru, známý pomník obou básníků), jako přípravu na cestu si přečtěte výmarské pasáže z cestovních deníků Franze Kafky a Maxe Broda.

V Desavě naleznete nejvíce památek připomínajících Bauhaus. Budova Bauhausu je dílem samotného Gropia. Ztělesňuje všechny připomenuté zásady této školy. Na stěnách místo obrazů v rámech visí radiátory centrálního topení, což se jeví jako zvláštní nápad, když si uvědomíme, jací malíři v Bauhausu působili. Technické vymoženosti měly být podle Gropia umístěny vždy ve výšce očí, aby byly dobře viditelné.

Charakteristická je transparentnost budovy: velkými okny a skleněnými stěnami můžeme sledovat dění v jejích různých částech. Prostor je mobilní díky systému posuvných dveří a stěn.

Nábytek z ocelových rour, napevno přišroubovaný k podlaze jako v letadle, navrhl inženýr Hugo Junkers, konstruktér prvního zcela kovového letadla, ve slavnostním sále budovy.

V sále s Junkersovými sedadly se konaly divadelní produkce, premiéru měl zde slavný Triadický balet Oskara Schlemmera. Dějinné paradoxy: diváci sledovali z Junkersových sedadel mechanický balet, který vůbec nekonvenoval nacistické představě o umění; Junkersova letadla později výrazně vstoupila do dějů druhé světové války. A přítomnost letecké továrny v Desavě přivolala zdrcující nálety Spojenců.

Nedaleko školy Bauhausu se dochoval v areálu tzv. mistrovských domů dvojdomek, kde žili malíři Klee a Kandinskij. O smyslu pro humor obou malířů svědčí svérázná citace slavného obrazu Kazimíra Maleviče Černá kostka na bílém pozadí v bytě Kandinského: černá kostka je „transformovaná“ do dveří, obklopuje ji barevná plocha vyvedená ve zlatě. V jižní části Desavy se nachází sídliště Törten z 314 domů, které navrhla Gropiova kancelář.

I sídliště Törten je dobré navštívit, ale musím připustit, že o některých stavbách je lépe číst, než je vidět na vlastní oči. Tady mi připadlo, že z jednoduchosti se stala uniformita. Asketické Törten zdaleka nedosahuje kvalitu architektury mistrovských domů.

Z Desavy v roce 1932 se Bauhaus už pod vedením Miese van der Rohe přemístil do Berlína. Ani ne po roce nacisté školu uzavřeli.

V Berlíně je umístěn archiv Bauhausu. V německé metropoli můžete pokračovat ve své cestě za moderní architekturou. O okrajových čtvrtích města se dochovalo se i několik vynikajících urbanistických celků z 20. let minulého století. (…)

Návraty po stopách zvuku. Výběr ze zvukových dokumentů vypovídajících o výrazné postavě rozhlasové historie připravil a uvádí Jiří Hubička.

Natočeno 2009. Premiéra 22. 5. 2009 (30min.).

Pozn.: Obsahuje Kožíkovy osobní vzpomínky a ukázky  nastudování hry Cristobal Colón z roku 1948.

Milena Štráfeldová. Babyboxy v Česku už čtyři roky zachraňují dětské životy. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2009. Premiéra 20. 5. 2009  (60min.).