Rudolf Dobiáš. Dramaturgie Emília Drugová. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Hudba Juraj Beneš. Technická realizace Ing. Peter Janík a Ján Pačtuber. Režie Viktor Lukáč.
Účinkují Maroš Kramár, Vladimír Muller, Vladimír Obšil, Stano Dančiak, Štefan Manžár a další.
Natočeno 1986.
Stanislav Rakús. Rozhlasová úprava Vladimír Holan. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Hudební improvizace Roman Žiaran. Mistr zvuku Milan Greguš. Dramaturgie Vanda Feriancová. Režie Peter Jezný.
Osoby a obsazení: Jozef Gomboj (Boris Farkaš), Magdaléna, jeho žena (Eva Matejková), Blažej, jeho první syn (Ján Kroner), Justín, jeho druhý syn (Marián Geišberg), mistr (Juraj Predmerský), Morkváč (Ján Valentík), hlas (Jozef Šimonovič), Kočiš (Mikuláš Bugár), Anna Javorková, Peter Bzdúch, Dušan kaprálik, Soňa Ulická a ďalší.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (60 min.) Repríza 29. 4. 2016 (SRo 8 Rádio Litera); 24. 1. 2020 (Rádio Devín, 21:00 hod.); 2. 2. 2024 (Rádio Devín, 21:00 hod.)
Pozn.: „Ak v literatúre platí nepísané pravidlo, že po úspešnom debute sa meradlom kvalít autora stáva až jeho ďalšia kniha, zbierka poviedok Stanislava Rakúsa je toho dobrým príkladom. Práve ňou Rakús dokázal, že vysoká umelecká úroveň jeho prvej knihy Žobráci nebola náhodná a má svoj základ v silnej autorskej osobnosti. Nenašli by sme asi v novšej slovenskej próze veľa diel, ktoré sa od svojho vstupu do literatúry stretávajú s takým jednoznačne kladným recepčným ohlasom u literárnej kritiky i u širšej čitateľskej verejnosti ako Pieseň o studničnej vode.“ (Marián Andričík)
„Človeka musí pobúriť, keď sa mu do rúk dostane dielo, ktoré považuje za jedno z najlepších v slovenskej literatúre 20. storočia, až v reedícii takmer 30 rokov po prvom vydaní. Pieseň o studničnej vode je také dielo a zároveň je vrcholným dielom lyrizovanej prózy – a zase vzniklo 30 rokov po tom, čo lyrizovaná próza prestala byť ‚inou‘. Stanislav Rakús tu fenomenálne používa akýsi archaický jazyk a zlaďuje obsah s formou, pričom si pod formou treba predstaviť aj jazyk. Ten je niečo jedinečné a na Slovensku nevídané. Stále sa hovorí, že najlepšie Rakúsove knihy sú Temporálne poznámky a Nenapísaný román, ale Pieseň o studničnej vode je ešte lepšia.“ (Pavol Rankov)
„I řeč Rakúsových próz je jedinečná, jeho vyprávěčství je podmanivé, lahodné, harmonické, obzvlášť ve slovenském originálu vynikne nebývalá melodičnost a lyričnost spisovatelova vyváženého podání, jimž se drsná a temná struna příběhů působivě zjemňuje, ale přesto hlavní síla jeho výpovědí je uložena v příbězích samých, v přesvědčivé a razantní epice.“ (Jiří Navrátil)
„Pred desiatimi rokmi som s napätím čakal na ďalší tvorivý vývoj vtedy mladého prešovského asistenta Stanislava Rakúsa, ktorého Žobrákov a ľúbeznú Pieseň o studničnej vode som prijal ako malé zjavenie.“ (Jan Cigánek)
Lit.: anonym: Pieseň o studničnej vode. In Rozhlas plus 26-1/2000, str. 32 (anotace). – Cit.: Dramatizáciou poviedky vzniklo mimoriadne ucelené, sugestívne a zrelé svedectvo o vine a treste. Hlavný hrdina príbehu, Jozef Gomboj, je otcom, ktorý sa nedokázal vyrovnať s faktom, že jedno z jeho detí je telesne postihnuté. Nedokázal milovať syna Justína a nenaučil to ani svojho druhého syna Blažeja, ba práve naopak, vypestoval v postihnutom synovi nenávisť, vedúcu k bratovražde i úmrtiu ich matky. Vnútorný konflikt, ktorý Jozef Gomboj prežíva, je preň milosrdnou racionalizáciou ich rodinnej tragédie a sprevádza ho túžba po ľudskom pochopení a očistení sa od viny.
Irena Dousková. Četba na pokračování. Mistr zvuku Hana Kovalová. Připravil a režii má Marek Pivovar.
Účinkují Tomáš Jirman a Anna Cónová.
Připravila Ostrava v roce 2009. Premiéra prvního dílu 17. 5. 2009 (30 min.).
Pozn.: Soubor O bílých slonech čítá osm povídek, ale u nich je jednota místa a času, a vůbec provázanost daleko těsnější: malá obec u středočeského Berouna, léta normalizace, národní výbor, kostel, hřbitov, hospoda, mikrokosmos sousedských vztahů a pavztahů nezřídka poznamenaných alkoholem či politikou. Zapadákov. Díra. Skromný ansámbl postav prochází jednotlivými povídkovými čísly, děj se jaksi pozvolna a načrtnutě vyvíjí – až k smrti jednoho z protagonistů, která knihu završuje.
Na základě rozpočitadla Štěstí, neštěstí, láska, manželství, panenka, kolébka, hraběnka, smrt napsala volně spojenou sérii próz, z nichž každá existuje sama o sobě, ale zároveň doplňuje i některou z dalších.
Baladický tón je na záložce knihy avizován jako jemný – a takový i skutečně je. (anotace)
Ephraim Kishon. Dramaturg Štefan Kasarda. Překlad a rozhlasová úprava Ĺudovít Petraško. Mistr zvuku Vladimír Mihálek. Záznam a střih Andrej Kubík. Produkce Alena Čisáriková. Režie Silvester Lavrík.
Účinkují Vladimír Jedľovský, Karol Horváth, Ĺubomír Burkr, Marián Grebáč, Zuzana Piusi, Peter Batáň, Barbara Mišíková.
Natočeno 2000. Premiéra 9. 3. 2000 (Slovensko 1, 20:05 h.). Repríza 10. 3. 2000 (Slovensko 1, 8:30 h.).
William Shakespeare. Překlad Ján Boor. Rozhlasová úprava Ladislav Čavojský. Scénická hudba Ivan Hrušovský. Mistr zvuku Peter Štolc. Dramaturg Ján Solovič. Režie Anton Glézl.
Osoby a obsazení: Alonso, král neapolský (Mikuláš Huba), Sebastian, jeho bratr (Vladimír Vlado Durdík), Prospero, pravý vévoda milánský (Ctibor Filčík), Antonio, jeho bratr, uchvatitel milánského vévodství (Elo Romančík), Ferdinand, syn krále neapolského (Karol Machata), Gonzalo, statečný starý rádce (Alojz Kramár), Caliban, divoch, degenerovaný otrok (Dušan Blaškovič), Trinculo, šašek (Ĺudovít Ozábal), Stefano (Ondrej Nemčok), kapitán (Gejza Slameň), loďmistr (Juraj Šebok), Miranda, Prosperova dcera (Zdena Grúberová), Ariel (Slávo Drozd).
Natočeno 1963. Premiéra 25. 12. 1963. Repríza 20. 1. 1972 (Bratislava, 20:00 – 21:30 h).
Pozn.: Komédia rozprávkového typu o víťazstve dobra nad zlom. Milánsky vojvoda Prospero sa venuje mágii a vládnuť nechá mladšieho brata Antonia, ktorý sa spojí s bratovým nepriateľom, neapolským kráľom Alonsom a Prospera vyženú z vojvodstva. Ten s dcérou Mirandou sa dostane na opustený ostrov. Vo svojich službách má dvoch sluhov – ušľachtilého Ariela a zlomyseľného netvora Calibana. Kráľ Alonso sa po svadbe svojej dcéry v Tunsii vracia do vlasti. Na lodi je aj jeho syn Ferdinand, ktorý sa po búrke, spôsobenej Prosperovými čarami, dostane k Prosperovi a zaľúbi sa do Mirandy… (anotace)
Gilbert Keith Chesterton. Překlad a dramatizace Jiří Strnad. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Markéta Jahodová.
Osoby a obsazení: Brown, katolický kněz (Zdeněk Rumpík), prof. Hector Shortless, kriminolog (Petr Dohnal), Alice McNabová (Petra Janečková), James (Alexandr Postler).
Natočeno v roce 2008 ve spolupráci s Východočeským divadlem Pardubice. Premiéra 22. 5. 2009 v rámci komponovaného pořadu ČRo 3 Vltava “Noc s detektivkou” ke 150. výročí narození A. C. Doylea (38 min.).
Malou výpravu za velkým detektivem připravila Jarmila Konrádová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Rudolf Pellar, Jiří Hromada, Zdeněk Bouček a Markéta Jahodová.
Natočeno 2009. Premiéra 22. 5. 2009 v rámci komponovaného pořadu ČRo 3 Vltava „Noc s detektivkou“ ke 150. výročí narození A. C. Doylea.
Ředitel hotelu Du Sauvage a člen švýcarské holmesovské společnosti Ferdinand Salverda provádí redaktora Jiřího Kamena místem smrtelného zápasu Sherlocka Holmese s kmotrem světového zločinu, ďábelským profesorem Moriartym u Reichenbašských vodopádů ve Švýcarsku. Hlas Ferdinanda Salverdy tlumočí Jaroslav Doleček. Překlad Eliška Závodná.
Natočeno 2009. Premiéra 22. 5. 2009 v rámci komponovaného pořadu ČRo 3 Vltava „Noc s detektivkou“ ke 150. výročí narození A. C. Doylea.
Melita Denková. Původní rozhlasový seriál. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.
Vypráví Jiřina Jirásková.
Natočeno v roce 1991. Repríza 2009, 3. – 7. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).
Obsah: 1 Svetr od babičky (9:13 min.) -2 Myši z lesa, myši z města (10:03) -3 Recept na dobré škubánky (9:28) – 4 Všechno vzhůru nohama (8:00) – 5 Mrzutá postel (8:41) – 6 Bonifác Dobráček (9:30) -7 O Matěji spáči (9:55).
Andrej Kuruc. Dramaturg Ján Šimko. Hudba Ĺubo Šamo. Mistr zvuku Iveta Janáková. Režie Ján Zaťko.
Osoby a obsazení: Ivana (Nina Müllerová), Peter (Vladimír Kivader), Michal (Michal Novodomský).
Nastudovala Banská Bystrica v roce 2009 (40 min.).
Pozn.: Rozhlasová úprava víťaznej divadelnej hry súťaže DRÁMA 2005 a prvotina nádejného slovenského autora. Peter a Michal sú spolubývajúci na študentskom internáte. Testosterónové ovzdušie rozvíri Petrova priateľka Ivana a jej sexy postava. Hrajú sa. Hra na zoznámenie, hra na rozchod. Hra na lásku. Hra na život. (anotace)
Powered by WordPress