Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rudolf Dobiáš. Původní hra pro mládež. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Zvuk Zuzana Kubíková. Dramaturg Emil Fillo. Režie Eva Galandová.

Účinkují Ladislav Milko, Martin Dančovský, Peter Sklár, Michaela Holúbková, Božidara Turzonovová, Zita Furková, Naďa Kotršová, Hana Kostolanská, Vladimír Minarovič, Erika Bauerová, Andrej Hryc.

Připravil Československý rozhlas v roce 1985 (56 min.). Repríza 28. 9. 2019 (SRo Rádio Devín, 13:30 – 14:25 h.); 26. – 31. 3. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).

Mikuláš Kočan. Scénická hudba Igor Bázlik. Dramaturg Emil Fillo. Technická realizace Peter Štolc a Eva Jančilová. Režie Oto Varečka.

Účinkují Peter Mikulík, Viera Topinková, Alojz Kramár, Beta Poničanová, Ĺubo Roman, Mária Prechovská.

Natočeno březen 1966 (45 min.).

Per Olov Enquist. Asistentka režie Jana Vojtová. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Mistr zvuku Ĺuboš Klásek. Dramaturg Ján Tužinský. Režie Viera Weidlerová.

Účinkují Božidara Turzonovová, Helena Geregová, Jozef Vajda, Richard Stanke.

Natočeno 2004. Premiéra prosinec 2004 (87 min.).

Lit.: Čech, Vladimír: I nositel Nobelovy ceny je „jen“ člověk. In Haló Brno 4/2001 (recenze divadelní inscenace). – Cit.: Enquist jde hluboko do minulosti jednajících postav, do jejich rodinného zázemí. Nemilosrdně vypovídá, do jaké míry se pod lidskými osudy dokáže podepsat alkoholismus, jak poznamenává i další generace, jak „rozvazuje“ jazyk (háklivé ucho dostane „lidovými“ výrazy pořádný nářez, zvláště pak, linou-li se z úst renomované spisovatelky a atraktivní mladé herečky) apod., ale pouze o tom Obrázkáři zdaleka nejsou. Na přetřes samozřejmě přichází etika umělecké tvorby, potažmo vlastně etika lidského žití. Enquist je upřímně nesmlouvavý, ba ke svým hrdinům až nemilosrdný. Lze-li mu co vytknout, pak snad pouze to, že občas je přece jen tezovitý, že tu a tam zašustí papírem a že je snad i trochu rozvláčný. Brilanci mu však upřít nelze, stejně jako schopnost psychologického ponoru do chování a jednání čtyř vyhraněných jedinců (v tomto ohledu, v demaskování sebe sama i okolí, připomínají Obrázkáři snad i počtem pouhých čtyř jednajících osob vzdáleně Albeeho hru Kdo se bojí Virginie Woolfové).

Erik Groch. Hra pro mládež. Dramaturgie Emília Drugová. Hudební improvizace Pavol Matys. Technická realizace Ĺubomír Dolinka a Jana Semíková. Režie Jaroslav Rozsíval.

Účinkují Vladimír Obšil, Emília Vášáryová, Oldo Hlaváček, Katarína Zoltánová, Jana Valocká, Helena Geregová, Maroš Kramár, Pavol Mikulík, Stano Dančiak, Milan Kňažko, Andrej Hryc, Ĺubo Roman, Zita Furková, Jela Lukešová, Jana Bárdošová, Anna Okapcová, Ivan Laca, Vladimír Minarovič, Vladimír Černý.

Natočeno 1988. Repríza 4. 10. 2013; 14. 6. 2023 (SRo Rádio Devín, 20:30 – 21:26 h.).

Pozn.: Na piešťanskom festivale rozhlasových hier v roku 1989 dostala cenu za debut.

Lit.: anonym: Zajtra si pustíme šarkana. In Televízia a rozhlas 31/1996 str. 15 (anotace). – Cit.: Hra hovorí o vnútornej osamelosti mladého chlapca Lukáša, o jeho trpkom životnom pocite, ale aj o túžbe po citovom naplnení. Hlavný hrdina sa pohybuje po svete, stretáva sa s ľuďmi, no nenachádza s nimi spoločnú reč. Jeho zúfalý pokus o kontakt s okolím, ako aj úsilie dopátrať sa humánnej podstaty v človeku apeluje na poslucháča, aby sa zamyslel nad absenciou vzájomného porozumenia medzi ľuďmi.

Jozef Repko. Původní rozhlasová hra pro mládež. Hudební improvizace Peter Breiner. Dramaturg Emil Fillo. Hudební dramaturgie Dana Reková. Zvuk Ivan Kulašík, Roman Drozda. Režie Viliam Sýkora.

Osoby a obsazení: autor (Elo Romančík), syn (Vlado Müller, Igor Kováč) otec (Alojz Kramár), Emil (Emil Fillo), Renka (Zuzana Kapráliková), ošetřovatelky (Zdena Studenková, Hana Kostolanská), děvčata (Valéria Bojčeva, Romana Mózová), lékař (Jozef Cút), voják (Vladimír Černý), muž (vlado Kostovič).

Natočeno 1985. Repríza 1. 9. 2021 (SRo Rádio Devín, 52 min.).

Pozn.: V roku 1985 získala práca prvú cenu v autorskej súťaži pôvodných rozhlasových hier pre mládež. Ocenení boli aj interpreti Elo Romančík a Zuzana Kapráliková.

Lit.: anonym: Vlak k belasým ránam. In Rozhlas ?/1985 (článek). – Cit.: Jozef Repko sa vo svojej hre Vlak k belasým ránam podujal vytvoriť plastický obraz hrôzy vojnových čias odhalením ich otrasných následkov, hlbokých stôp, ktoré zanechali hlavne na tých najnevinnejších obetiach – na deťoch. V dramatickom príbehu rozohráva tragédiu detí, pozberaných po koncentračných táboroch. Už je po vojne, vlak ich vezie na liečenie TBC do sanatória vo Vysokých Tatrách. No vybičované mysle detí, ktorým vojna ukradla ich detstvo, majú ešte v živej pamäti všetky tie nedávno prežité hrôzy. Realita sa im preplieta z minulým, stále si akosi nevedia na plno uvedomiť, že jestvujú už v inej skutočnosti, a všetko, akýkoľvek podnet vyvoláva a znovuobnovuje v nich ťaživé, dusivé spomienky. Ešte stále neprekonali strach, ešte stále neveria a nedokážu uveriť, že tento vlak ich skutočne vezie k tým belasým ránam, čo si vysnívali, do nového, radostného mierového života..

Otfried Preussler. Dramatizace Kristína Vlachová. Z češtiny přeložila Hana Suchá. Dramaturgie Emília Drugová. Hudba Igor Bázlik. Zvuková realizace Katarína Cútová, Ada Rehorová, Ivan Papan. Režie Eva Galandová.

Účinkujú Zita Furková, Igor Hrabinský, Jana Strnisková, Mária Prechovská, Viera Strnisková, Eva Rysová, Naďa Kotršová, Andrej Hryc, Ctibor Filčík.

Alternativní název: Malá čarodějnice.