Nikos Kazantzakis. Četba na pokračování. Režie Olga Valentová.
Účinkují Otomar Korbelář, Miroslav Doležal, Slávka Budínová, Vladimír Šmeral, Jiří Bartoš, Miloš Rozhoň, Mirko Musil, Vladimír Čech I., Vladimír Hrubý, Jaroslava Drmlová, Emilie Hráská, Luděk Kopřiva, Jiří Bruder, Miroslava Hajská, Alexandra Hájková, Karel Fořt, Jan Kotva, Pavel Wiener a Antonín Jedlička.
Natočeno 1974. Repríza 11. dílu 12. 8. 1977 (Vltava, 17:00 h.). Obnovená premiéra 12. – 23. 8. 2000 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Pozn.: Kazantzakisův nejslavnější román Řek Zorbas (Bios kai politeia tu Alexis Zorba, v doslovném překladu O životě a činech Alexise Zorbase) vznikl nejen z autorovy upřímné touhy zpodobnit svéráznou lidovou postavu dlouholetého přítele Georgiose, s nímž si r. 1919 najal pilu ve vesnici Pastrov v kraji Mani na Peloponésu, ale i z příčin daleko hlubších, jež souvisejí s podstatou Kazantzakisovy tvorby. Zorbas – prostý venkovan, žijící v souladu s přírodou a s jejími přirozenými zákony, člověk, který dovede vychutnat všechny krásy života a smířit se s jeho ranami, člověk s bezprostředním vztahem k lidem – to je tak trochu Kazantzakisův ideál, meta jeho filosofického i tvůrčího úsilí. A tak k nám Zorbasův příběh mluví dvojí řečí – zaujme nás nejen poutavostí a neuvěřitelnou pestrostí osudu svého hrdiny, ale také otázkami po smyslu života, tajemství smrti, podivuhodné složitosti lidských vztahů. (anotace)
Lit.: Turek, Petr: Próza v rozhlase. Kazantzakisův Řek Zorba. In web Týdeník Rozhlas 33/2000 (31. 7. 2000) (článek). – Cit.: Cacoyannisův film Řek Zorba z roku 1964 s uhrančivým Anthony Quinnem v titulní roli známe snad všichni. Může rozhlasové zpracování zprostředkovat podobně silný zážitek? Zaposlouchejme se do příběhu zemitého Řeka Zorby, nechme se vést představivostí a výbornými interpretačními výkony herců… Vizuální vjemy postrádat nebudeme a středomořská příroda před námi ožije neméně věrohodně než ve filmu! Kréta, kde se odehrává děj románu, je Kazantzakisovým rodištěm.
V románu Život a skutky Alexise Zorbase, napsaném za pouhý měsíc na jaře roku 1943 (řecky vyšel poprvé r. 1946, česky pod názvem Řek Zorbas r. 1967), jsou hlavními postavami autor a titulní hrdina – horal, který nese některé rysy autorova přítele Georgise Zorbase, s nímž se autor v letech 1916?1917 pokoušel o podnikání při těžbě lignitu na Peloponésu. Konečným podnětem se Kazantzakisovi stala zpráva o přítelově úmrtí v roce 1942.
Jakkoli bylo autorovým záměrem především oslavit postavu rázovitého Zorbase, vznikl v podstatě filozofující román plný úvah o smyslu lidského života, o životě a smrti, dobru a zlu, o vztahu mezi ideou a praxí, o rozporu mezi touhou po životě v ústraní pracovny ve společnosti knih a slov a vědomím, že pouze činy vytvářejí skutečné hodnoty, román o vztahu svobody a povinnosti. Nenechme se však mýlit, není to žádný nudný moralistický traktát:
„Kolikrát jsi byl ženat, Zorbasi?“ zeptal jsem se.
„Kolikrát? Řádně jednou a dost. Zpola řádně dvakrát a neřádně tisíckrát a víckrát, copak si dělám záznamy? (…)
U nás na vesnici se říká: Zakázané ovoce nejvíc chutná. A vlastní žena není zakázané ovoce.“
Dvanáctidílná četba na pokračování z Kazantzakisova románu byla natočena roku 1974 s vynikajícími interprety: Otomarem Korbelářem, Vladimírem Šmeralem, Miroslavem Doležalem, Slávkou Budínovou a dalšími
Edgan Allan Poe. Překlad Ladislav Sedlák. Hudba Dominik Renč. Režie Jan Jiráň. Ilustrace Ludmila Svozilová. Grafický design a typo obalu Zara Meduna.