Ladislav Puršl. Listování v poezii básníka mladé generace. Připravil Petr Čermáček. Účinkují autor a Milena Steinmasslová. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2009. Premiéra 28. 3. 2009 (15 min.).
27. 3. 2009
Jiný pohled je příliš kritický… (2009)
Rozhovor Vladimíra Hendricha s předním čechošvýcarským filmařem a spisovatelem Bernardem Šafaříkem o jeho osobních setkáních s některými z nejvýznamnějších kulturně-společenských a politických osobností a událostí.
Natočeno 2009. Premiéra 28. 3. 2009.
Čteme? (2009)
Vysokoškolský profesor Jiří Trávníček o své knize Čteme? – obyvatelé ČR a jejich vztah ke knize, v níž jsou shrnuty a interpretovány výsledky průzkumu z roku 2007. Redaktor Tomáš Sedláček.
Natočeno 2009. Premiéra 28. 3. 2009.
O pravé statečnosti (2009?)
Marcus Tullius Cicero. Překlad Josef Hrůša. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Josef Somr.
Repríza 18. 1. 2015; 16. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 14 min) v cyklu Etická knihovna.
PremEdice – Z deníku břichomluvce (2009)
Radiofonická kompozice. Lukáš Jiřička a Paul Wirkus. Použité texty Stanislav Dvorský. Interpretace Jan Novotný. Připravil a slovem provází Michal Rataj. Natočeno v roce 2009. (30min.)
Páteční večer – Pocta Nikolaji Vasiljeviči Gogolovi (2009)
Připravila Alena Zemančíková. Pořadem o autorovi, který pojmenoval svou dobu a v mnohém předpověděl poměry, které přijdou, provází překladatelka Alena Morávková. V interpretaci velkých českých herců zazní ukázky z Gogolova díla i hudba, k níž byly Gogolovy texty inspirací.
Úryvky z Gogolovy korespondence čte Aleš Procházka.
Natočeno 2009. Premiéra 27. 3. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.). Repríza 8. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.) v cyklu Večer na téma a v cyklu Ruský týden na Vltavě.
V pořadu jsou zařazeny následující ukázky:
* Z Čajkovského opery Střevíčky (1885) podle G. povídky Štědrovečerní noc: Árii kováře Vakuly zpívá Vladimir Griško (nahr. Ukrajinského rozhlasu z r. 1997).
* Z Janáčkovy symfonické básně Taras Bulba (1918) podle G. novely stejného jména: 2. věta – Smrt Ostapova (Česká filharmonie v r. 1954, dir. Václav Talich).
* Ze Šostakovičovy opery Nos (1930) podle G. povídky stejného jména: Výstup úředníka Kovaljova v podání Jindřicha Jindráka (Česká filharmonie v r. 1979, dir. Genadij Rožděstvěnskij).
* Čtvrtý díl ze dvanáctidílné četby G. románu Mrtvé duše (1842-1846) na pokračování: v režii Oldřicha Hoblíka čte Karel Höger. Natočeno v r. 1979.
* Z opery Bohuslava Martinů Ženitba (1953) podle G. satirické komedie stejného jména: Výstup Agafji (Jindra Pokorná), Podkolesina (Vladimír Bauer) a Kočkareva (Jaroslav Ulrych) (orchestr Janáčkovy opery v Brně, dir. Václav Nosek, nahr. v Českém rozhlasu Brno v r. 1999).
* Gogolova jednoaktovka Soudní případ (1840) v překladu Aleny Morávkové, režie Jan Fuchs, natočeno v r. 1993: účinkují Josef Somr, Petr Nárožný a Jiří Bruder.
Fonogramy – „Obr-dobr“ aneb Za Jaroslavem Vojtou (2009)
Návraty po stopách zvuku. Vzpomínka na milovaného herce velké postavy a dobré duše. Jaroslav Vojta v záznamech a ve vzpomínkách kolegů. Připravil a uvádí Jiří Hubička.
Natočeno 2009. Premiéra 27. 3. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.). Repríza 30. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.).
Nádherná vada 1/10 (2009)
Arthur Japin. Četba na pokračování z románu nizozemského spisovatele. Překlad Olga Krijtová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Apolena Veldová.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 26. 3. 2009 (30 min.). Repríza 1. dílu 3. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 5. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Román o podstatě lásky. In web ČRo, březen 2009 (anotace). – Cit.: „Pokud umím alespoň jedinou věc, pak je to milovat. Nezdá se to nijak zvláštní, ale jsem na to hrdá. Naučila jsem se to, jako se potulný pes naučí plavat: protože ho se zbytkem vrhu nacpali do jutového pytle a hodili do bystře proudící řeky.“ Těmito slovy začíná román nizozemského spisovatele Arthura Japina Nádherná vada. (…)
Podnět k napsání díla, které kolísá na pomezí představ a skutečnosti, daly autorovi dvě krátké pasáže z Casanovových pamětí. Příběh nás uvádí do Itálie a Holandska poloviny 18. století, do epochy citu a rozumu, jež tu otvírají téma lásky a oběti či nevinnosti a zkušenosti. Během návštěvy severoitalského panství se student bohoslovectví Giacomo Casanova zamiluje do mladé služebné Lucie. Dvojice si před mladíkovým odjezdem slíbí věrnost, ovšem když se Giacomo po čase vrací, dozví se, že dívka odešla neznámo kam. Uplyne dalších patnáct let a francouzský rytíř de Seingalt se v Amsterodamu seznamuje s vyhledávanou kurtizánou Galathée de Pompignac. Ta je známá tím, že svou tvář skrývá pod nikdy neodkládaným závojem. Vzájemná přitažlivost podněcuje mnoho rozhovorů na téma mužské a ženské lásky, jež nakonec vyústí v sázku, kterou může Galathée vyhrát, pokud se jí podaří dokázat, že alespoň jedna žena, již svůdce získal, zůstala po jeho odchodu nešťastná.
Nádherná vada je román o podstatě lásky. „Přemýšlel jsem dlouho o tom, jestli je důležitější být milován, nebo milovat,“ řekl v jednom rozhovoru autor románu a posluchači stanice Vltava budou moci přemýšlet spolu s ním.
Vigilie (2009)
Stanislav Mareš. Příběh českého prozaika, básníka a překladatele. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2009. Premiéra 26. 3. 2009 (31 min.). Repríza 20. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Moderní povídka; 25. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Český básník, prozaik a překladatel Stanislav Mareš se narodil 25.3.1934. V roce 1968 odešel do exilu a poté žil v Austrálii, kde zemřel v roce 2005. Povídka Vigilie vyšla v roce 1966 v časopise Sešity pro mladou literaturu.
Nelatináře bych chtěl upozornit na chybnou výslovnost latinských citátů z Ovidia v této povídce. Buď to má nějaký hlubší význam, který postřehnou ovšem jen ti posluchači, kteří umí alespoň trochu latinsky (to se mi nezdá pravděpodobné), nebo se tentokrát jedná o ne zcela profesionální přístup těch, kteří četbu této povídky pro rozhlas připravovali. Vypadá to totiž, že přednes úryvků byl po metrické stránce zřejmě připravován. Ovšem dokáži si jen těžko představit, že by někdo neuměl latinsky číst, ale uměl recitovat Ovidia v hexametrech. (Liutprand)
O knihách a četbě (199?)
Tomáš Garrigue Masaryk. Připravil a uvádí Václav Cibula. Účinkuje Radovan Lukavský. Režie Jan Tůma. (15min.)
Pozn.: Mimořádné znalosti anglické literatury od Shakespeara až po současníky měl Tomáš Garrigue Masaryk. Z německého písemnictví preferoval Goetha a Lessinga. Snad nejbližší mu ale byla literatura francouzská, znal výborně Balzaca, Sandovou, oba Dumasy, Huga, Chateaubrianda dokonce sám překládal. Doslova ho strhl Rousseau, zejména svou Heloisou a samozřejmě Sociální smlouvou. Francouzská literatura ho přitahovala, jak sám říká, zvláštní logičností a jasností. Z ruské literatury mu byli milí, což je opět jeho charakteristika, Gogol, Puškin, Gončarov, Gorkij, za velké umělce uznával Tolstého a Dostojevského, i když s nimi polemizoval. Znal dokonale Byrona i Strindberga. V roce 1906 uvedl jako své nejoblíbenější spisovatele navíc i Björnsona, Brontëovou, Browningovou, Huma, Krasinského, Garšina a Machara.