Tomáš Garrigue Masaryk. Připravil a uvádí Václav Cibula. Účinkuje Radovan Lukavský. Režie Jan Tůma. (15min.)
Pozn.: Mimořádné znalosti anglické literatury od Shakespeara až po současníky měl Tomáš Garrigue Masaryk. Z německého písemnictví preferoval Goetha a Lessinga. Snad nejbližší mu ale byla literatura francouzská, znal výborně Balzaca, Sandovou, oba Dumasy, Huga, Chateaubrianda dokonce sám překládal. Doslova ho strhl Rousseau, zejména svou Heloisou a samozřejmě Sociální smlouvou. Francouzská literatura ho přitahovala, jak sám říká, zvláštní logičností a jasností. Z ruské literatury mu byli milí, což je opět jeho charakteristika, Gogol, Puškin, Gončarov, Gorkij, za velké umělce uznával Tolstého a Dostojevského, i když s nimi polemizoval. Znal dokonale Byrona i Strindberga. V roce 1906 uvedl jako své nejoblíbenější spisovatele navíc i Björnsona, Brontëovou, Browningovou, Huma, Krasinského, Garšina a Machara.