Vojtěch Cach. Rozhlasová hra. Režie Zdeněk Mika j. h.
Osoby a obsazení: Kateřina Pátková (Eliška Balzerová), Franta Rataj, šofér (Milan Klásek), Emil Kulich, závozník (Jan Schánilec), Vacula, montér (Jiří Plachý), Krejza, brigádník (Jaroslav Kepka), Bob Nožička (Jaroslav Moučka), Božena Gruberová (Karolina Slunéčková), Pavel Kosek, kapitán bezpečnosti (Antonín Hardt).
Natočeno 1977. Premiéra 26. 1. 1978 (Vltava, 11:30 h.). Repríza 29. 3. 1979 (Vltava, 21:50 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 120 – 122.
Lit.: anonym: Vojtěch Cach: Stanice Minerva. In Rozhlas 5/1978 (16. 1. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: Spisovatele a dramatika Vojtěcha Cacha není třeba představovat — jeho dílo je známé i nejmladší generaci, která čte Cachovy knihy pro mládež a učí se o něm v hodinách literatury. Jeho divadelní hry Mostecká stávka, Duchcovský viadukt, Paní Kalafová, O nás bez nás, Moje teta tvoje teta, Kateřina i další pomáhaly vytvářet novou éru socialistického divadla; Cách v nich poctivě a bojovně hledal umělecké ztvárnění nového třídního pohledu na společenské události a odkrýval problémy současné doby.
Pro rozhlas napsal Vojtěch Cach řadu her, které znamenají samostatnou a významnou kapitolu v jeho tvůrčí činnosti. V rozhlasových textech dává přednost nepříliš rozsáhlým příběhům, ostře dramaticky vyhroceným; v rozhlase vyniká Cachův mimořádný jazykový cit, jeho láska k mateřštině, jeho objevy v oblasti všedního jazyka »obyčejných« lidí. Šťavnaté, metaforické, jadrné výrazy, se kterými se Cach v různém pracovním prostředí setkal, charakterizují jeho opravdu lidové hrdiny.
Celá tvorba Vojtěcha Cacha je zřetelně poznamenána jeho několikaletým působením na Mostecku; vrací se tam i ve své, zatím poslední rozhlasové hře Stanice Minerva.
Vyšetřování vraždy na pracovišti povrchového dolu je autorovi záminkou k zachycení specifické atmosféry mosteckého kraje a k vytvoření několika krevnatých charakterů postav, poznamenaných bouřlivými změnami v hospodářském a společenském životě země. Minerva je stará vysloužilá ubytovna pro zaměstnance dolu a brigádníky, budova určená ke zbourání. V napůl vyklizených prostorách našlo ještě dočasný domov několik lidí. Podílejí se na pracovním procesu, ve kterém se rodí nová tvářnost krajiny i jejich budoucnost, skromná, poctivá a šťastnější.
Cach se vyhýbá zjednodušenému pohledu na lidské osudy, cíle, vztahy. Odkrývá hodnotu citu i pod několikanásobným krunýřem konvencí, kterým se chránívají před zraněním i lidé otevření, čestní a upřímní. Ve znalosti lidí je přesvědčivá a životná síla Cachových rozhlasových her. Premiéru hry Stanice Minerva nastudoval s herci Divadla na Vinohradech zasloužilý umělec Zdeněk Míka.
Lit.: anonym: Stanice Minerva. In Tvorba, 8. 2. 1978 (recenze). – Cit.: „(…) kladem Cachovy hry je především plastické vykreslení charakteru protagonistů, umělecké přesvědčivosti a pravdivosti napomáhá i nezjednodušující rozložení polarizujících kladných a záporných sil. Pochopitelně, že k tomu je třeba ještě přičíst Cachovu schopnost napsat působivý hovorový dialog i rozvést zápletku.“