Srpen, 2008 | Panáček v říši mluveného slova

Pozn.: Thomas Michael Keneally, australský prozaik, dramatik, herec, se narodil 7. října 1935 v Homebush – Jižní Nový Wales – Austrálie. Studoval na St‘ Patric College, Strathfield, kde je po něm pojmenovaná literární cena. Vstoupil do semináře ke studiu na katolického kněze, ale vystoupil z něj před svým vysvěcením. Posléze pracoval jako učitel v Sydney, před svým úspěchem romanopisce a přednášel na University of England. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem je Schindlerova archa (1982), která vyhrála Man Booker Prize a stala se námětem k filmu Schindlerův seznam.Je silným zastáncem Australské republiky, ve smyslu přetnutí všech svazků s Britskou monarchií. V roce 1993 publikoval knihu „Naše republika“. Velké množství jeho republikánských esejí se objevilo na internetových stránek Australského republikánského hnutí.
Tato kniha je plná šokujících důkazů o tragických osudech milionů Židů za druhé světové války a vyšla na základě svědectví nejen samotného Oskara Schindlera, ale i Žida Leopolda Pfefferbergra, který díky Schindlerovi válku přežil.Na základě rozhovorů s „Schindlerovými židy“ a na základě pečlivého studia historických dokumentů rekonstruuje Thomas Keneally události, které vedly k zachránění více než tisíce Židů v koncentračních táborech. Oskar Schindler byla rozporuplná osoba, ale autor ji nijak neidealizuje. Na pozadí vyprávění o jeho životě vykresluje obrovské zvůle holokaustu. Autor rekonstruuje události velice podrobně a v přesných souvislostech. Strhující vyprávění a především obrovská vypovídací hodnota dělá ze Schindlerova seznamu jednu z nejlepších knih s tematikou holocaustu. (anotace)

Comments (0)

Našim nejmenším – Jaro, léto, podzim, zima (1978, 1979)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 19:20

Lidová poezie, František Hrubín a Josef Václav Sládek. Výběr a sestava Tomáš Vondrovic. Hudba Zdeněk Zahradník. Zvuk a mixáž Jiří Bartoš. Střih Ivan Mikota. Režie Tomáš Vondrovic.

Účinkují Viktor Preiss, Ivana Vondrovicová a Jana Drbohlavová.

Natočeno 24. – 26. 1. 1978 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1979 (1 LP; Su 1118 2398 G).

Comments (0)

Voskový les (1991)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 19:05

Eduard Fiker. Detektivní román, v němž dochází ke dvěma vraždám a jedné sebevraždě. Základem konfliktní situace a později rozpoutaných vášní je rozhárané manželství majitelů hrabství, ve kterém každý z partnerů má vlastní dítě z předchozího manželství či vztahu.

Čte Miloš Vavruška.

Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1991 (6 MC, Z1394, 1 CD mp3, MP1394, 7:56:53).

Comments (0)

Stín (2000)

Filed under: Povídky — Přemek @ 19:00

Theodore Dreiser. Povídka ze sbírky Tajfun amerického spisovatele. Překlad Anna Novotná. Rozhlasová úprava Alena Staňková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Anna Bendová a Miroslav Středa.

Natočeno v roce 2000. Premiéra 11.6. 2000 (ČRo 3 – Vltava, 21:00 hod.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 10. 8. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 3. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: -ora-: Próza v rozhlase – Dreiserův Stín. In Týdeník Rozhlas 24/2000 (29. 5. 2000) (článek). – Cit.: Nejznámějším dílem amerického spisovatele Theodora Dreisera (1871-1945) je nesporně román Americká tragédie. Jeho základem je skutečná událost: roku 1906 jistý Chester Gillett utopil svou dívku, protože se jí potřeboval zbavit, aby se mohl oženit s dcerou milionáře. Podobných případů znal Dreiser ze své novinářské praxe mnoho a jeho pohled na soudobou americkou společnost, zdeformovanou posedlostí po rychlém úspěchu a bohatství, byl, jak známo, silně kritický. Dreiser se k soucitu s nemajetnými chudáky nemusel nijak nutit; sám si v dětství užil bídy víc než dost. Narodil se jako předposlední ze třinácti dětí v rodině chudého německého přistěhovalce; sotva dosáhl dospělosti, musel se o sebe umět postarat sám. Záliba v četbě a pozorovací talent ho pak již ve dvaceti letech nasměrovaly k žurnalistice. Zájem o sociální otázky ho přivedl k hlubšímu studiu a intenzivnější četbě. Silně ho ovlivnilo zejména učení Darwinovo a literární dílo Zoly. Pod jeho vlivem se zejména v raném období přiklonil k naturalismu. Jeho románová prvotina Sestřička Carrie byla kritikou i čtenáři tvrdě odsouzena, Dreiser za to zaplatil nejen roztržkou s nakladatelem, ale i těžkou osobní krizí. K dalšímu románu se pak odhodlal až po více než deseti letech, svůj kritický názor na americký sen o úspěšném životě však nezměnil v tomto ani v dalších dílech. V levicové orientaci se utvrdil při cestě do SSSR (r. 1927), o čemž svědčí jeho kniha reportáží Dreiser se dívá na Rusko. Nedlouho před smrtí dokonce vstoupil do komunistické strany USA.

Podstatnou část Dreiserova díla, které je dnes neodmyslitelnou součástí americké klasické literatury, tvoří romány, z nichž některé jsou zřetelně autobiografické. Psal však také dramata, cestopisy, črty, eseje a povídky. Pro Schůzky s literaturou jsme vybrali povídku Stín z autorova pozdějšího tvůrčího období. V komorním příběhu mladé manželské dvojice se Dreiser projevuje jako dobrý znalec lidských povah i skrytých psychologických pohnutek v jednání svých postav.

Comments (0)