Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jana Knitlová. Použitá hudba Ludwig van Beethoven (Koncert č. 5 Es dur pro klavír a orchestr „Císařský“). Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Jana Kuchovská. Asistentka režie Renata Šáchová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Redaktor Jiří Hubička. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: Petr (Karel Riegl), Bára (Nataša Kalousová), paní Schorná (Helena Trýbová), sestra (Eva Hradilová), doktor (Jindřich Světnica), pan Malý (Jiří Dušek), paní Malá (Jiřina Prokšová), paní s boxerem (Libuše Vaněčková), pán s jezevčíkem (Bohumil Slezáček), pán s ratlíkem (Bohumil Smutný), pán v modrém tričku (Stanislav Zindulka), doktor Ráža (Karel Janský), Libunda (Jitka Sedláčková), šoféři (Zdeněk Válka, Jindřich Vitásek).

Nastudovalo Brno. Natočeno 3. 11. 1986 – 3. 1. 1987 (studio 7, 9:00 – 13:00 h., 43, 5 min.). Premiéra 4. 3. 1987. Obnovená premiéra 5. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky. Repríza 28. 5. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Lydie Junková. Rozhlasová hra. Hudební improvizace na klavír a syntezátor Miroslav Hanák. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová. Asistentka režie Elena Frišaufová. Dramaturg Jiří Hubička. Odpovědný dramaturg Jan Tůma. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: dr. Petr Skála (Aleš Jarý), Skálová, jeho matka (Jiřina Prokšová), Tomáš, jeho bratr (Dušan Baur), ing. Ludvík Beneš (Miloš Kročil), Ota Janík (Zdeněk Černín), Hana Čížková (Sylva Talpová), docent Hájek (Ladislav Lakomý), Mádlová, jeho sekretářka (Dagmar Pistorová), náměstek Rajský (Josef Karlík), sekretářka Rajského (Zdena Holáková), náměstek Drevosty (Otakar Vážanský), sekretářka u Drevosty (Sylva Nitrová).

Nastudovalo Brno. Natočeno 6. – 26. 2. 1987 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 57 min.). Premiéra 8. 7. 1987.

Rustam Ibragimbekov. Rozhlasová úprava divadelní hry Eva Hradilová (?). Překlad Jana Klusáková. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová. Výběr a sestava hudby Jaromír Ostrý. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: instruktor (Jaroslav Kuneš), jeho žena (Zdena Herfortová), jeho matka (Jana Janovská), jeho bratr (Karel Bartoň), tchán (Bohumil Slezáček), tchýně (Dagmar Pistorová), Viktorie (Ludmila Slancová), vedoucí oddělení (Jiří Tomek), tajemník OV strany (Rudolf Krátký), Solovjev (Zdeněk Junák), Kedrov (Miroslav Donutil), nápadník (Daniel Dítě), herečka (Nataša Kalousová), sousedka (Libuše Billová), režisér (Ladislav Lakomý), herec (Karel Mišurec), výtvarník (Milan Vágner), ředitelé (Jiří Dušek, Jaroslav Dufek), ředitel banky (Ladislav Mareček).

Nastudovalo Brno. Natočeno 25. 9 – 15. 10. 1986 (studio 7, 8:00 – 13:00 h.; 69 min.).

Sandro Tbillioli (?). Dramatizace novely. Překlad Vladimír Michna. Dramatizace Zuzana Šmerglová. Hudba Miloš Štědroň. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Aleš Jarý, Vlasta Fialová, Lubor Tokoš, Zora Kratochvílová, Jaroslav Dufek, Josef Husník, Erik Pardus, Pavel Kunert, Zdeněk Juák, Zdeněk Bareš, Karel Mišurec, Otakar Vážanský, Olga Vitoslavská, Helena Trýbová, Renata Šáchová.

Nastudovalo Brno. Natočeno 18. 6 – 20. 7. 1986 (studio 7, 9:00 – 13:00 h.; 77 min.).

Jiří Daněk. Dokumentární hra faktu. Improvizace na syntezátor Milan Vidlák. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Jana Kuchovská. Asistentka režie Renata Šáchová. Dramaturg Jan Kolář. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: Prokop Diviš (Jaroslav Kuneš), komentátor (Rudolf Krátký), opat Nolbek (Ladislav Lakomý). bratr František (Miloš Kročil), děkan (Leopold Franc), Marie Terezie (Ivana Valešová), De Marci (Jaroslav Dufek), páter Jan (Josef Karlík), hrabě von Schwellen (Maxmilián Hornyš), dr. Pichler (Jiří Dušek), dr. Just (Josef Štefl), kaplan (Miroslav Donutil), Bětka (Jana Hlaváčková), rychtář (Milan Vágner), kovář (František Derfler), sedláci (Pavel Kunert, Stanislav Zindulka), ženský hlas (Jiřina Prokšová), mužský hlas (Rudolf Kokeš) a další.

Nastudovalo Brno. Natočeno 21. 5. – 18. 6. 1986 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 51 min.). Premiéra 11. 9. 1986 (Vltava, 22:00 h.) v cyklu Hra faktu. Repríza 1. 3. 1989 (Vltava, 13:00 – 14:00 h.). Obnovená premiéra 24. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Pozn.: O českém vynálezci Prokopu Divišovi, jeho díle a intrice, která je zničila, ukazuje pronikání osvíceneckých idejí do myšlenkového světa společnosti u nás v polovině 18. století.  (anotace)

Lit.: anonym: Zadrž blesk na cestě jeho… Bouřlivý osud Prokopa Diviše. Svými pokusy budil pohoršení. In web ČRo 2 Praha, 24. 4. 2021 (článek). – Cit.:  Hra Jiřího Daňka ukazuje pronikání osvíceneckých idejí do myšlenkového světa české společnosti v polovině 18. století.

Prokop Diviš svými vynálezy budil pohoršení. Elektrizování nemocných, odchody duše z těla, přístroje k měření elektřiny, pitvy.

To jsou témata, která na přelomu 17. a 18. století byla považována za kacířství. Jeho pracovna lidem připadala jako čarodějnická laboratoř. Žil v době, kdy blesk byl chápán jako trest boží.

František Brüstl. Hudba Ladislav Štancl, instrumentální skupinu řídí autor. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová. Zvukové efekty Milada Věžníková. Asistentka režie Zuzana Slavíková. Dramaturgie Hana Pražáková. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: Josef (Jan Zvoník), Honza (Pavel Majkus), Anička (Lubomíra Sonková), sedláci (Pavel Kunert, Milan Vágner, Stanislav Zindulka), vesnický kapelník (Zdeněk Kampf), von Sauerthal (Alois Liškutín), Kodolič (Jaroslav Dufek), Dolores (Jana Janovská), Pedro (Ladislav Mareček), Domingo (Jan Němeček), Pančíto (Zdeněk Bureš), komisař (Bohumil Slezáček), hlas (Mojmír Maděrič).

Nastudovalo Brno. Natočeno 2. – 19. 6. 1986 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 53 min.). Premiéra 18. 8. 1986 (Vltava, 22:15 – 23:10 h.).

Lit.: hp: Šumařská tortilla. In Rozhlas 34/1986 (11. 8. 1986), s. 4 (článek). – Cit.: František Brüstl zadal svou divadelní hru ze studentského života brněnskému Divadlu na provázku. Jmenovala se Bramborový den, měla úspěch, dočkala se mnoha repríz před vyprodaným hledištěm. A tady je asi začátek Brüstlova zájmu o dramatické útvary. První Brüstlovou rozhlasovou hrou byla komedie Červená, modrá fiala, v níž dovedl vytěžit humor a smích ze situací, k nimž nezřídka dochází mezi sousedy. Tematika jeho nové rozhlasové hry Šumařská tortilla je jiná. František Brüstl je vzděláním historik a právě to ho zřejmě přivedlo k látce historické. Napsal příběh o dvou českých muzikantech, kteří se v Šedesátých letech minulého století dali naverbovat do kapely císaře Maxmiliána Habsburského a odjeli do Mexika. Bylo to Maxmiliánovo mexické dobrodružství — stal se na tři roky (1864—1867) mexickým císařem. Marně se snažil zvrátit v Mexiku republikánské zřízení, které nakonec zvítězilo a Maxmilián byl mexickými revolucionáři popraven. Autor využil dojmů a zážitků ze svého krátkodobé pobytu v Mexiku, takže hra má hodnověrný historický kolorit. Kromě toho autor pracuje s historickými prameny — uvádí citace z článků a materiálů o Maxmiliánově mexickém tažení. Vzniklo tedy dramatické dílo námětově nové, jež přibližuje posluchačům málo známou historickou epizodu habsburského kandidáta na mexického císaře a zároveň dramatickou formou ztvárňuje vnitřní svár lidí, kteří touží po dobrodružství, ale v cizině si uvědomují vztah k vlasti.

A protože to je hra o muzikantech, má v ní významné místo hudba. Režisérka Eva Řehořová svěřila její zkomponování hudebnímu skladateli Ladislavu Štanclovi, který z vlastního poznání Mexika a jeho hudební kultury vytvořil výrazný hudební doprovod celé hry. Hlavní postavy vytvořili v brněnském studiu Pavel Majkus, Jan Zvoník, Luba Sonková, Pavel Kunert, Milan Vágner a Stanislav Zindulka.

Jaroslav Seifert. Stereofonní podoba na téma Vícehlas nesmrtelnosti. Rozhlasová úprava Markéta Jahodová. Hudební spolupráce Jan Šimíček. Použitá hudba Jan Šimíček a Magda Kloboučková (klavírní improvizace a zpěv), Wolfgang Amadeus Mozart (Kvartet D dur, Requiem, Symfonie D dur). Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Marie Stojanová. Dramaturg Uher. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: muž (Lubor Tokoš), dívka 1 (Zuzana Slavíková), dívka 2 (Nataša Kalousová), žena (Drahomíra Hofmanová), mladík (Karel Riegl).

Nastudovalo Brno. Natočeno 5. – 16. 5. 1986 (studio 7, 9:00 – 13:00 h.; 22 min., stereo).

Josef Michek. Rozhlasová hra ze současnosti. Improvizace na syntezátor Daniel Forró. Zvuk Bohuslav Fiala. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturgie Hana Pražáková. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: Karel (Karel Riegl), Pavla (Věra Šuránová-Zástěrová), Jitka (Barbora Hornychová), Kvapil (Jiří Tomek), Mašek (Maxmilián Hornyš), číšník (Stanislav Zindulka), Muž A (Daniel Dítě), muž B (Zdeněk Černín), muž C (Vladimír Hauser), Mirek (Václav Vostarek), Jana (Zora Muchová), Adler (Jaroslav Kuneš), zdravotní sestra (Ludmila Slancová), hlavní sestra (Libuše Billová), Standa (Martin Havelka), Robert (Erik Pardus), řidič (Michal Sýkora), hlas v autobuse (Přemysl Přichystal), mužský hlas (Jaroslav Fert), ženský hlas (Olga Hegerová), hlas v telefonu (Vlastimil Řičánek).

Nastudovalo Brno. Natočeno 16. 4. – 7. 5. 1986 (studio 7, 14:00 – 18:00 h.; 46 min.).