Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 6. 2008

Modré pomeranče aneb Oko Pallas Athény (2008)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 17:06

Franz Wurm. Segmenty obcházení poezie. Esej pražského německy píšícího básníka, žijícího ve Švýcarsku. Překlad Věra Koubová. Připravil Petr Turek. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Jiří Ornest, Lukáš Hlavica a Věra Koubová.

Natočeno 2008. Premiéra 29. 6. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 60min.). Repríza 9. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: anonym: Franz Wurm: Modré pomeranče aneb Oko Pallas Athény. In web ČRo 3 Vltava, červen 2008 (článek). – Cit.: Pražský německy píšící básník žijící ve Švýcarsku Franz Wurm (nar. 16. 3. 1926) žil do r. 1939 v Praze. Odtud odjel studovat do Oxfordu (romanistika, germanistika), po deseti letech pobytu v Anglii se r. 1949 usadil v Curychu, kde žil padesát let s krátkou přestávkou na konci 60. let, kdy pobýval dva roky v Praze a rok v Izraeli. Nyní žije v italskošvýcarské Asconě….

V šedesátých letech působil Wurm v curyšském rozhlase, poté vedl v Curychu Feldenkraisův institut, psal poezii. Debutoval sbírkou básní Přihlášení (1959), jeho druhá sbírka Kotva a nepokoj (1964) obsahuje rozměrné cyklické básně s ucelenou vnitřní výstavbou. V roce 1960 navázal přátelství s básníkem Paulem Celanem. Český výbor Břehy v zádech z r. 1974 přinesl verše z obou těchto sbírek (překl. Jan Ort). Obsáhlý výbor z Wurmovy poezie vyšel r. 1990 v Rakousku pod názvem Zeměztebe. Wurmova korespondence s Paulem Celanem vyšla r. 1995. V doslovu obsáhlému českému výboru z Wurmovy poezie s názvem Rozevřená fuga (přel. Věra Koubová, 2004) poznamenává Ivan Vyskočil, že na vydání čeká např. i básníkova korespondence s René Charem či Samuelem Beckettem… Franz Wurm překládá do němčiny mj. W. Shakespeara, René Chara, Vladimíra Holana. Svou citlivou mnohojazyčností vstupuje do míst, v nichž probíhají setkání a střety evropské kultury: „V mé hlavě se mluví několika jazyky, jednou má převahu ten, jednou onen. Často mám pocit, že… ožívám a píši jazykem, kterým se už nepíše a který už vlastně ani není. Jestli je mi, z takového pohledu, jazyk domovem? Snad útočištěm, a i tím bude spíš hudba…“

Z pekla štěstí (1989, 2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Rozhlasové hry — Přemek @ 17:04

Václava Ledvinková. Původní rozhlasová pohádka. Hudba Petr Skoumal. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Maria Křepelková.

Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Felix (Marek Eben), řidící čert (Václav Neužil I.), třídní čert (Jan Gross), Lorenc (Zdeněk Sedláček). Dále účinkují Antonín Procházka, Pavel Pípal, Jitka Žídková a David Schneider.

Nastudovala Plzeň v roce 1989. Premiéra 11. 6. 1989 (Praha, 13:03 h.; 44 min.). Repríza 28. 1. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 21. 3. 2026 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, březen 2026 (MP3, CR.ES.2026.95). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Čertovská pohádka o pekelných povinnostech mladých čertů i o lidském štěstí. Tři pekelníci v podání Marka Ebena, Antonína Procházky a Zdeňka Sedláčka se vydají do světa lidí, aby splnili svůj poslední školní úkol. (anotace)

Pobřeží (2008?)

Filed under: Poezie — Přemek @ 17:03

Eugenio Montale. Přeložil Jan Vladislav. Účinkuje Rudolf Kvíz. (5min.)

Voloďa (2008)

Filed under: Povídky — Přemek @ 17:03

Anton Pavlovič Čechov. Pro rozhlas připravil Libor Magdoň. Přeložil Jaroslav Hulák. Režie Jan Mikulášek.

Čte Tomáš Jirman.

Připravila Ostrava v roce 2008. Repríza 13. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka.; 23. 1. 2021 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Anton Pavlovič Čechov: Voloďa. In web ČRo Olomouc, 23. leden 2021 (článek). – Cit.: Povídka Voloďa z dílny klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova je mistrovskou variací na častý námět – nezkušené mládí se nedokáže vyrovnat s cynismem dospělých. Sedmnáctiletý student Voloďa se ve zdánlivě lehkým perem napsaném vyprávění stane obětí své vlastní matky a její lehkomyslné přítelkyně.

Ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) se narodil v roce  v Taganrogu jako syn obchodníka se smíšeném zbožím. Studoval medicínu v Moskvě a na živobytí si vydělával psaním humoristických příběhů. Pomáhal tím živit svou matku i sourozence. Živil se také jako reportér ze soudní síně a psal rovněž komické texty pro divadlo. Své texty podepisoval tehdy pseudonymem. Celý život si Čechov přál napsat velký román a dramatické dílo, ve kterém by popsal nelehký život své generace, jeho dramatická tvorba se však stala uznávanou teprve po jeho smrti a Čechovovy hry jsou stále znovu a znovu uváděny po celém světě. (…)

Vlnění (2008)

Filed under: Poezie — Přemek @ 16:55

Zbyněk Šiška. Listování v poezii olomouckého vysokoškolského pedagoga a lexikologa. Připravil a komentáři doprovodil Igor Fic. Účinkuje Alfred Strejček. Režie Ivan Chrz.

Natočeno 2008 (13 min.). Premiéra 28. 6. 2008 na stanici ČRo 3 – Vltava v pořadu Svět poezie.

Lit.: Fic Igor: Poezie jako říční vlny. In web ČRo 26. 6. 2008 (anotace). – Cit.: Básník Zbyněk Šiška (1930) není – s výjimkou generací jeho studentů a okruhu blízkých přátel – čtenářské veřejnosti příliš znám. Pravděpodobně si jeho jméno vybaví odborníci z oblasti lexikologie. Šiškovu básnickou tvorbu nyní představí vltavský Svět poezie.
Zbyněk Šiška se narodil v Malenovicích na Zlínsku jako syn baťovského dělníka a dělnice. Vysokoškolská studia na olomoucké Filozofické fakultě UP mu přinesla setkání s Oldřichem Králíkem, který se stal zároveň jeho prvním kritikem. Zaujaly jej semináře z estetiky vedené Bohumilem Markalousem, jinak spisovatelem Jaromírem Johnem.
Zbyněk Šiška dlouhá léta upřednostňoval profesní orientaci lexikologa. Téměř až do samotného konce univerzitního působení v Olomouci byly jeho verše známy výhradně z novoročenek výtvarně zpracovaných jeho přáteli malíři a výtvarníky. Teprve v posledních letech vydal několik básnických sbírek a tím odhalil podstatnou část svého díla, které bylo do té doby smlčené. Nikoli však zapřené. Šiškovu básnickou tvorbu lze chápat jako deklarovanou symbiózu hluboce zakořeněného vztahu k původu, potažmo k významovému růstu slova a vnímání přírodní rozmanitosti.
Sám básník o tom říká: “Poezie je skutečně myšlení v obrazech. A jak vznikají mé básně? Jako říční vlny. Některé se zrodí najednou – nebo, vyjádřeno přesněji – jakoby najednou, a jiným to trvá dlouho. Dlouho si je přeříkávám a ohlazuji jako křemen.”

Cesta na Parnas (1993)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 16:54

Miguel de Cervantes y Saavedra. Básnická skladba španělského spisovatele. Překlad a rozhlasová úprava Vladimír Mikeš. Režie Jan Tůma.

Účinkují Vlasta Peterková, Jiří Holý a Otakar Brousek I.

Natočeno 1993 (28 min.).

Filosofská historie (1951)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:50

Alois Jirásek. Obrázek ze staré Litomyšle. Dramatizace Vladimír Müller. Hudba Václav Trojan a Miroslav Ponc. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Felix Le Breux), Studenti – Frýbort (Otakar Brousek), Vavřena (Václav Voska), Špína (Jiří Suk) a Zelenka (Karel Fořt), Slečna Elis, jejich bytná (Jaroslava Vacková), Márinka (Lída Otáhalová), Aktuár Roubínek (František Kreuzmann), Roubínková (Jindra Hollmannová), Lotty, jejich dcera (Alena Kreuzmannová), Lenka, jejich schovanka (Nina Jiránková) a další.

Natočeno v roce 1951 (94 min.). Obnovená premiéra 28. 6. 2008.

Lit.: (pm): Alois Jirásek, Filozofská historie. Rozhlas. Roč. 65, 1987, č. 18, 17. 4., s. 4. (článek ke znovuuvedení v cyklu Pozvánka do archívu Čs. rozhlasu.).

Váchalův Krvavý román je můj osud aneb Paseka v Litomyšli (2008)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Přemek @ 16:48

Na zahradě Portmonea s Ťapkou von Bahnhof Zadní Třebáň a  šéfem nakladatelství Paseka (hovoří nakladatelem Ladislav Horáček)  – V Portmoneu (hovoří Lenka Kruisová) – V hospodě U Černého orla (hovoří nakladatel Ladislav Horáček a bývalý starosta Litomyšle Miroslav Brýdl). – Deníkové záznamy Josefa Váchala z pobytů v Litomyšli – Litomyšlské úryvky z Váchalova Krvavého románu čte Leoš Suchařípa Připravil Jiří Kamen. Hudbu vybrala Eva Nachmilnerová.

Natočeno 2008. Premiéra 28. 6. 2008. Repríza 10. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Psí matka v Divadle Na prádle (2008)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:47

O divadelní premiéře v Divadle Na prádle hovoří řecký spisovatel Pavlose Matesis a dramatik Pavel Kohout, tvůrce monodramatu Psí matka podle Matesisova bestselleru. Připravila Lucie Pantazopoulou Drahoňovská.

Natočeno 2008. Premiéra 28. 6. 2008 (ČRo 3 Vltava, 8:55 h.).

Jak se dívám na svět (2008?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 16:44

Albert Einstein. Překlad Lída Úlehlová. Připravil Václav Cibula.  Režie Jan Tůma.

Účinkuje František Derfler.

Natočeno 2008 (?) (15 min.). Repríza 19. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h) v cyklu Etická knihovna.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress