Ivan Kříž. Improvizace na klavír a flétnu Jaromír Ostrý. Zvuk Jaromír Pěnčík. Záznam a střih Jana Kuchovská. Asistentky režie Petra Štanclová a Milada Věžníková. Dramaturg Josef Souchop. Režie Věra Fajtová.
Osoby a obsazení: Jaspar (Pavel Kunert), Ludva (Jaroslav Kuneš), dispečer (Alois Liškutín), Jasparová (Eva Hradilová), Kája (Erik Pardus), Ludvova žena (Irena Gabrielová), Sucharda (Leopold Franc), Suchardová (Olga Hegerová), ředitel (Maxmilián Hornyš), nadporučík (Daniel Dítě), řidiči (Miroslav Donutil, Josef Jurásek, Mojmír Heger, Jiří Olijnyk), hlasy (Jaroslav Jarský, Jaromír Ostrý, František Hruška), hlas z rádia (Stano Dutka).
Nastudovalo Brno. Natočeno 27. 11. 1981 (studio 3, 14:00 – 18:00 h.; 57 min.). Premiéra 29. 4. 1982 (Vltava, 11:30 h.).
Lit.: anonym: Ivan Kříž: Skladba cti. In Rozhlas 18/1982 (19. 4. 1982), s. 4 (článek). – Cit.: Ivana Kříže, jehož hra Skladba cti je připravena k vysílání, znají mnozí posluchači především jako prozaika. Namátkou připomeneme nejznámější z jeho knih například Velkou samotu, která byla také zfilmována, nebo Úsek častých nehod či Oheň chce dobré dřevo. Mimochodem, v letošním roce vychází v Československém spisovateli další jeho práce nazvaná Nebezpečné znalosti, která se zabývá problémem mravně narušené mládeže a je to vlastně psychologický román s detektivní zápletkou. Ale vraťme se k rozhlasové hře Skladba cti, která byla v brněnské dramaturgii připravena a také v brněnském rozhlasovém studiu natočena. Zajímalo nás, jak se epikovi, kterým Ivan Kříž bezesporu je, pracovalo právě na rozhlasové hře, a proto jsme ho požádali o malý rozhovor.
Pokud se nemýlíme, je Skladba cti vaší první původní rozhlasovou hrou?
Ano, v podstatě máte pravdu, protože rozhlasová hra Smrt senátora, která byla vysílána v Čs. rozhlase v loňském roce, byla vlastně dramatizací románu o velké postavě dělnického hnutí Josefu Hybešovi. Kdybych chtěl být ale úplně přesný, musel bych uvést rozhlasovou dramatizaci mého románu Dívčí pole, která byla natočena a vysílána v Brně — ovšem před pětadvaceti lety.
Jak se vám zamlouvá dramatická tvorba pro rozhlas?
Mně se práce pro rozhlas moc líbí. Na rozdíl od knihy, která vyjde z nakladatelství prakticky až po několika letech, mohu v rozhlasové hře zachytit aktuální téma a po velmi krátké výrobní době se dílo dostane k posluchačům. To je úžasná výhoda rozhlasu, ta pohotovost a rychlost. A navíc, mohu se pustit do jakékoliv sféry, protože v oblasti zvukové iluze dokáže být rozhlas velmi dokonalý.
Skladba cti je důslednou kritikou nešvaru mezi řidiči z povolání. Zůstanete i při psaní další, rozhlasové hry věrný aktuálním problémům naší současnosti?
Ano, rozhlasová hra, na které pracuji, patří také plně k našim menším i větším dennodenním problémům. Prozradím jenom tolik: bude se jmenovat Tisíc štíhlých smrků, a zabývám se v ní problémy Reflektoru mladých a ochrany přírody, prostě bojem mladých lidí proti mrhání tolik vzácným dřevem.
Přejeme hodně úspěchů při psaní této hry a dekujeme za rozhovor.
Lit.: fr: V rozhlase. In Scéna 18/1982 (5. 5. 1982), s. 18 (recenze).
Ilja Erenburg. Stereofonní dramatické pásmo. Dramatizace Jan Tůma. Hudba Jaromír Dlouhý, instrumentální skupinu řídí autor. Zvuk ing. Josef Daněk a Miloš Šindelář. Záznam a střih Marcela Ličková. Dramaturgie Pražáková. Asistentka režie Milada Věžníková. Režie Jan Tůma.
