Přemysl Hnilička
Nejenom v současném denním tisku odehrávají se bouře ve sklenici vody. Za první republiky tomu nebylo jinak, tento stav byl navíc posílen tím, že jednotlivé deníky byly často úzce stranické a zastávaly až do krve zájmy své strany. Nejprodávanější, ale také nejbulvárnější byly deníky Jiřího Stříbrného.
(Záhlaví nedělního vydání Poledního listu)
Jiří Stříbrný, příznivec Karla Kramáře, odpůrce Masarykův a svého času i spojenec Národní obce fašistické, společně se svým bratrem Františkem v roce 1926 založil vydavatelskou společnost Tempo, se kterou vydával deníky silně bulvárního zaměření – zejména „Polední list“ a „Expres“ (tzv. růžový nebo červený tisk). A právě v Poledním listě se v roce 1933 objevila polemika, týkající se Radiojournalu.
Stříbrný jako „antimasarykovec“ samozřejmě rád vyhledával jakoukoli příležitost „píchnout si“ do Hradu či alespoň do státních institucí. Jedním ze státem kontrolovaných podniků byl i Radiojournal – a toho se týkal článek Stanovisko Radiojournalu k čs. státní hymně po skončení programu, podepsaný šifrou -X- a vyšlý v Poledním listu 2. června 1933:
V lednu obrátil se radioposluchač E. D. z Poděbrad na čsl. Radiojournal přípisem, v němž se přimlouval za vysílaní stát. hymny po skončeni denního vysílání. Za několik dní nato mu RJ. odpověděl takto:
„Potvrzujeme příjem Vašeho dopisu ze dne 8. t. m. a dovolujeme si Vám sděliti, že hymnou ukončujeme pouze hudební relace závažnějšího hudebního obsahu a provedení. Ponecháváme hymnu národní jako symbol naší stát. svrchovaností k oslavám národním a státním a proto podnikáme všechny kroky, aby našim posluchačům nezevšedněla. Chápeme plně Vaše stanovisko, které vyplynulo z poslechu našeho programu vánočního a buďte ubezpečen, že si vážíme účinu svých relací, který stanovisko toto podnítilo. Bylo by snadno vyhověti Vašemu přání a hráti každý den na ukončeni pořadu národní hymnu, ale úcta k hymně, jako k symbolu státní svrchovanosti nám znemožňuje splniti toto Vaše přání.“
K tomuto přípisu měli bychom na náš RJ. otázku: Chce tvrditi čs. Radiojournal, že správy rozhlasových stanic polských, francouzských, italských, belgických, německých, rakouských, maďarských atd. atd. nemají úcty ke svým stát. hymnám, které jsou rovněž symbolem státní svrchovanosti? Chce tvrditi, že Polákům, Francouzům atd. atd. jejich stát. hymny už zevšedněly, když je hrají po tolik let denně po skončení denního přenosu? (more…)
