Arthur Hailey.
Čte Hana Makovičková.
Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana v roce 1988 (15 MC, Z/833).
13. 5. 2008
Páteční večer – Zlaté lodě světů aneb Průvodce po české i světové sci-fi (2002)
Připravili Dimitrij Dudík a Ondřej Neff, který také večerem provází.
V rámci večera uslyšíte povídky českých autorů vědeckofantastické literatury Josefa Nesvadby (Blbec z Xeenemünde), Alexandra Kramera (Před koncem ranní směny a Nezlomnej lidskej duch aneb Zlaté lodě) a Ludvíka Součka (Dej, ať se tě bojíme) a rozhlasovou hru Válka světů. V povídkách účinkují Pavel Soukup, Miroslav Středa, Bořivoj Navrátil a Radim Vašinka. V roce 2002 natočil režisér Dimitrij Dudík.
Natočeno 2002. Premiéra 5. 9. 2003 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:50 h.; 169 min.).
Božské džezy (2008?)
Miloš Janoušek. Režie Milena Lukáčová.
Povídku čte Peter Bzdúch.
Natočeno 2008 (?) (13 min.).
Lit.: Pynset, Robert B.: Násilie, humor a tendencia k mysticizmu v súčasnej slovenskej literatúre. In Slovenské pohľady 8-9/1995 (recenze povídky). – Cit.: Najnápaditejšou ukážkou čierneho humoru na túto tému, s akou som sa stretol v súčasnej slovenskej literatúre, je Janouškova poviedka Božské džezy. Samotný názov je slovnou hračkou, ktorú čitateľ pochopí, až keď sa dostane k posledným dvom vetám. To isté platí o dvoch ľahkých nenáročných pasážach textu, v ktorých sa zhovorčivý muž pokúša uhádnuť zamestnanie svojho tichého spoločníka v krčme. Čitateľ ich vníma ako bežný humor, až kým sa nedostane k uvedeným dvom záverečným vetám, keď pochopí ich tragickú pointu… Po prvé v príbehu ide o priamočiary čierny humor, po druhé, možno v ňom vidieť aj ironickú paródiu súčasnej módnosti apokalyptického a po tretie, možno ho interpretovať aj v súlade s Milčákovým radostným konštatovaním, že dnešný svet ako taký je dosť apokalyptický. Pochybujem o tom, že Janoušek chcel vyjadriť túto tretiu myšlienku, ale text ju obsahuje. Janouškove poviedky obsahujú vzácne málo pesimizmu, ale na druhej strane vyjadrujú určité obavy, známe už z gotických románov,, obavy z nebezpečného zasahovania techniky do prírody. (Tým akoby Janoušek reflektoval spôsob myslenia a štýl Karla Čapka)…
Janouškov záujem o problém ľudskej arogancie, tak často vyjadrený práve prostredníctvom jeho odpudzujúco bombastických rozprávačov, možno chápať ako záujem o problém ľudskej spupnosti vôbec. Napokon, neskrotný optimizmus milého Zuláka nie je v skutočnosti ničím iným než spupnosťou. A tak i v Janouškovom čiernom humore možno nájsť dačo z tendencie k mysticizmu…
Pověst o zakletém policajtu (1974)
Ignát Herrmann. Účinkuje Stanislav Neumann.Režie Josef Hajdučík.
Natočeno 1974 (20 min.).
12. 5. 2008
Kus dreva (Kus dřeva, 1979)
Ray Bradbury. Sci-fi povídka. Překlad Jarmila Samcová. Režie Elena Bauerová.
Čte Ĺubo Roman.
Natočeno 1979 (11 min.).
V tichom bezvetrí (V tichém bezvětří, 1979)
Ray Bradbury. Sci-fi povídka. Překlad Jarmila Samcová. Režie Elena Bauerová.
Čte Karol Machata.
Natočeno 1979 (15 min.).
Příběh o chicagském proroku Jeremiášovi (2002)
Z Pamětí detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Soukup.
Připravil Český rozhlas v roce 2002 pro cyklus Pokračování za pět minut.
Lit.: Turek, Petr: Clifton v pokračování za pět minut. In Týdeník rozhlas 28/2002, 1. 7. 2002.
Lit.: (tur): Clifton v Pokračování za 5 minut. In web ČRo, nedatováno (anotace). – Cit.: Postava Léona Cliftona patří u nás k dodnes živým literárním detektivům – svědčí o tom i fakt, že v slangové mluvě se ujal běžně termín „cliftoni“ pro označení detektivů či policistů. Podobné cti se dostalo snad již jen Sherlocku Holmesovi („šerlokové“).
Více než dvousetsvazková (uvádí se celkem 228 pokračování) série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synomymem „brakové“ literatury. (more…)
Mučírna baltimorská (2005)
Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Hudbu vybral Petr Mandel. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Soukup.
Připravil Český rozhlas v roce 2005 pro cyklus Pokračování za pět minut.
Lit. Pavlovský, Petr: Naivní horor. In Týdeník Rozhlas 41/2005, 3. 10. 2005 (část kritiky). – Cit.: Za jednu z elementárních forem interpretace literatury ve fonografii (potažmo v rozhlase) je možno považovat čtení nahlas. Vnímání nereprodukovaného vyprávění (přednesu) je konečně i geneticky původním vnímáním literatury (slovesnosti), způsobem o mnoho staletí předcházejícím věk obecné gramotnosti. Sólová (nerozložená) četba je zkrátka tím nejjednodušším verbálním uměleckým projevem, jaký k nám z našich přijímačů přichází. Ovšem právě v omezení se pozná mistr, jak praví klasik.
Páteční dvouhodinovou četbu v cyklu Pokračování za pět minut nabízela po večerech stanice Vltava celé léto. Potěšením byla samozřejmě pouze tehdy, bylo-li CO číst, tedy pokud byla předmětem interpretace skutečně literatura jakožto umění. Většinou tomu tak bylo (z českých autorů K. Poláček a B. Hrabal), ale někdy také ne. Dvakrát byly čteny tzv. cliftonky, přičemž naivní horor Mučírna baltimorská, vysílaný o prvním zářijovém pátku, nebyl než nudným brakem. Kýč bohužel stářím ztrácí pouze svou společenskou nebezpečnost (už nekazí vkus), ale na rozdíl od kvalitního umění, které prověřováno časem spíše získává, jeho umělecká hodnota nestoupá. Kýčovitost se stává ještě průkaznější, roztomilá archaičnost překladu se po pár minutách omrzí. A tak večer trochu zachraňovaly jen výtečné kousky tradičního jazzu.
Do stratosféry s mikrofonem – již v roce 1933!
Přemysl Hnilička
Při shromažďování materiálů pro článek Radiojournal versus Polední list (Otázka čsl. státní hymny) jsem v Poledním listu nalezl zajímavou noticku, kterou zde rád uveřejňuji – i se skenem z novin…
Let do stratosféry s mikrofonem
(Polední list, středa 7. června 1933)
Američané mají novou sensaci. Prof. Piccard, známý se svých dvou předešlých, se zdarem, absolvovaných letů do stratosféry, má počátkem července startovat opět k významnému letu do hvězdných výšin. Jako místo odletu byla zvolena světová výstava v Chicagu, jejíž otevřeni v minulých dnech bylo vysíláno přenosem i některými evropskými stanicemi. Let, při němž bude prof. Piccard doprovázen nadp. T, W. G, Settlem, jež minulého roku byl americkým vítězem balonové Gordon-Benettovy pohárové soutěže, financují National Broadcasting Company, časopis Chicago Daily News a správa světové výstavy. Ve velké balonově gondole, která se nyní dohotovuje, bude umístěn vysílací aparát, jímž bude prováděna reportáž. Ve vzduchu budou ji přejímat (t. zv. rebroadcasting) a dále vysílat všechny stanice N. B. C., s nimiž bude gondola ve stálém styku po dobu 20hodinného trvání letu. Balon bude mít o 20 procent větší obsah, než jeho předchůdce, a gondola bude zhotovena ze specielní slitiny. Výstup do stratosfěry bude proveden pravděpodobně o půlnoci a reportáž má trvat až do rána.
Rozmarné poviedky 1/5 (Rozmarné povídky, 1996)
Honoré de Balzac. Četba z rozmarných povídek francouzského spisovatele. Překlad Blahoslav Hečko. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Režie Jaro Rihák.
Čte Ján Mistrík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (5 x 30 min.). Repríza 14. 5. 2018 (Rádio Litera, 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00 h.).
Díly: 1. Krčma Tri mreny alebo Ako zaplatiť účet, 2. Kráľova milenka alebo Ako sa znepáčiť ženám, 3. Zúfalý milenec alebo Ako sa smrtelne zaľubiť, 4. Kurtizánou proti svojej vôli alebo Ako hľadať stratenú čest, 5. Farár nad farárom alebo Ako skrotiť kobylu.
Pozn.: V pravidelnom cykle „Čítanie na pokračovanie“ ste mohli počas celého týždňa počúvať päť častí Balzacovej knihy ROZMARNÉ POVIEDKY. Ide o satiru na pokrytectvo, chamtivosť a bezohľadnosť, ale sú plné nákazlivého humoru, šteklivej erotiky a neviazanej zábavy. Ak ste na žiadnu z nich doteraz nemali šťastie, môžete to dohnať dnes. Druhú až piatu časť poviedok vám Ján Mistrík prečíta postupne o 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00.