Jan Kameník. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Ivan Chrz.
Premiéra 20. 3. 2008 (30 min.). Repríza 30. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
14. 3. 2008
Josef Hlávka – architekt dobročinnosti (2008)
Šárka Kosková. Rozhlasový dokument ke 100. výročí úmrtí největšího českého mecenáše architekta Josefa Hlávky (15.2.1831 – 11.3.1908). Redaktor Michal Lázňovský. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno v roce 2008. Premiéra 19. 3. 2008 (60min.). Repríza 2. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h) v rámci cyklu Den s Antonínem Dvořákem; 29. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 30. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Kosková, Šárka: Josef Hlávka – architekt dobročinnosti. In web ČRo 3 Vltava, 29. listopad 2018 (článek). – Cit.: Rozhlasový dokument Šárky Koskové zařazujeme u příležitosti již 110. výročí úmrtí největšího českého mecenáše, významného architekta Josefa Hlávky, který zemřel 11. března 1908. Dokument připomíná dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už téměř nepochopitelného mecenáše a dobrodince, podílejícího se zásadním způsobem na rozvoji české kultury a vzdělanosti v závěru 19. a na počátku 20. století.
Dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už asi nepochopitelného mecenáše všech, kteří vytvářeli českou kulturu a vzdělanost, jsou hodny pozornosti nejen vzhledem k samotnému výročí, ale především pro znovuobjevení opomíjeného odkazu myšlení a konání člověka, jemuž se nezištnost a víra v ušlechtilé zhodnocení darovaných prostředků stala naprostou samozřejmostí.
Aktuálnost jeho odkazu je paradoxně tím větší, čím zřetelněji si uvědomíme, že jeho bohatství, které neshromažďoval pro sebe, ale štědře z něj podporoval nejen umělce a nadané nemajetné studenty, ale také společenské aktivity a velké stavby či dostavby obecného významu (namátkou v Praze porodnice u Sv. Apolináře, chrám Sv. Víta, Karlův most, socha sv. Václava na Václavském náměstí, založení České akademie věd a umění, která vznikla právě na popud Hlávky, Národohospodářského ústavu a dalších) nevyrostlo ze spekulací, krádeží či na úkor druhých, jak je v historii a zejména v naší současnosti „dobrým zvykem“, ale z vlastní neúnavné až sebezničující práce. Také ani dějinnými přemety a střídáním politických režimů nepřerušený jeden z jeho největších odkazů – Hlávkova nadace Marie a Zděnky Hlávkových – přetrvává, a plní svou funkci dodnes.
Bez dramat se neobešel ani vznik některých monumentálních a prestižních staveb, které Hlávka realizoval. Potíže provázely i zrod České akademie věd, jež vznikla právě na popud Hlávky. Za pozornost stojí i zajímavé okolnosti kolem sponzorování slavných výtvarníků, hudebníků, autorů, například prvních překladů Shakespeara u nás, které Hlávka plně hradil. Hlávkova velikost a stále aktuální odkaz, spočívající nejen v důrazu na vysokou úroveň kultury a vzdělanosti české společnosti, ale také na takové vzácné lidské vlastnosti, jakými jsou nesobeckost, štědrost, laskavost, jimiž byl v hojné míře obdařen a které v našem současném světě hynou na úbytě, stojí rozhodně za připomenutí.
Žirafy (1994)
Pohádka. Daisy Mrázková. Rozhlasová úprava Václava Ledvinková. Režie Karel Weinlich.
Vypráví Eduard Cupák.
Natočeno 1994 (8min.).
Rádio na kolečkách – Protektorát (2008)
Natočeno 2008. Premiéra 19. 3. 2008.
Modrý labutín 1/10 (1989)
Oldřich Smutný. Deset příběhů o lidech, zvířatech a ptácích. Ze své knihy vybral a čte autor. Úvodem hovoří Václav Daněk. Režie Olga Valentová.
Natočeno 1989. Premiéra 5. dílu 14. 11. 1989 (Praha, 22:50 – 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 10. dílu 30. 11. 1989 (Praha, 22:50 – 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Obsah: První kapitola – Nepřivazujte psy, prosím! (15min.) – Druhá kapitola – Lasička. – Třetí kapitola – Raněná labuť. – Čtvrtá kapitola – Mrazivá noc. – Pátá kapitola – Zima. – Šestá kapitola – Stará. – Sedmá kapitola – Konec pohádky. – Osmá kapitola – Honza a Piskandulina. – Devátá kapitola – Labutí láska. – Desátá kapitola – Co mě labutě naučily.
Milenec mé matky 1/8 (2008)
Četba na pokračování z románu současného švýcarského spisovatele. Přeložila Michaela Jacobsenová. Připravil Marek Horoščák. Účinkuje Zdeněk Junák. Režie Petr Dufek.
Připravilo Brno. Premiéra 13. – 20. 3. 2008 (1 díl cca 30min.).
Lit.: anonym: Milenec mé matky. In web ČRo, 13. 3. 2008 (anotace). – Cit.: Švýcarský spisovatel Urs Widmer (narozen v roce 1938 v Basileji) je u nás známý především jako dramatik, nejvíce asi jako autor hry Top Dogs, jejíž inscenaci uvedlo před časem například brněnské HaDivadlo. Nedávno se českým čtenářům představil také jako prozaik vytříbeného stylu a ironického humoru. Jeho do značné míry autobiografický román Milenec mé matky (Der Geliebte der Mutter) líčí příběh slavného švýcarského dirigenta a jeho milenky – vypravěčovy matky, jejíž osud poznamenal komplikovaný vztah s egocentrickým umělcem. Na malé ploše se Widmerovi podařilo vylíčit tragédii jednoho ztraceného života na pozadí turbulentních událostí dvacátého století: krach na newyorské burze, vypuknutí druhé světové války – to vše proniká příběhem hlavních hrdinů jaksi samozřejmě, podáno lehkým perem, a přitom osudově a nelítostně. Román Milenec mé matky je skvostnou miniaturou, do které se autorovi podařilo směstnat to, oč se jiní pokoušejí na stránkách objemných svazků – tragikomické zákruty lidského života na pozadí světodějných událostí v hutné a zábavné zkratce.
Osudy – Karel Fořt 1/5 (2008)
Připravily České Budějovice v roce 2008. Premiéra 17. – 21. 3. 2008 (1 díl cca 30min.).
Velké hřbitovy v měsíčním svitu 1/5 (2008)
Premiéra 17. – 21. 3. 2008 (1 díl cca 15min.).
Milostné dialogy (1976)
Vybral a sestavil Tomáš Vondrovic. Realizace alba Jiří Šrámek. Zvuková režie Jiří Bartoš. Střih a mixáž Jiří Bartoš a Martin Kusák.
Natočeno 9. – 23. června 1975 v pražském studiu Lucerna.
Vydal Supraphon v roce 1976 v edici Diskotéka Mladého světa (SP box set, 4 SP, 12-stran příloha, 0 88 0545-48 mono).
Obsah:
1. DESKA
Kalidása: Ztracený prsten (Šakuntalá, 5. a 7. dějství). Překlad František Hrubín. Hudba Vladimír Truc; Martin Sýkora -flétna, Ivo Kieslich – bicí. Režie Tomáš Vondrovic. Osoby a obsazení: Luděk Munzar (král), Hana Kofránková (Šakuntalá).
Adam de la Halle: Robin a Marion. Překlad Pavel Eisner. Hudba Vladimír Truc; Mariin Sýkora – zobcová flétna, Ladislav Tůma – kytara. Režie Tomáš Vondrovic. Osoby a obsazení: Jaroslava Pokorná (Marion), Petr Kostka (Robin). (more…)
13. 3. 2008
Death Comes As The End (Nakonec přijde smrt, 1992)
Nekrácená četba románu z roku 1945.
Čte Emilia Fox.
Vydalo nakladatelství HarperCollins Publishers Ltd, květen 1992. (7 hod.)