Interpretuje Bohumil Hrabal.
Pozn.: Úryvek použit v pořadu Fonogramy – Vrať se krásná a zdravá (2004).
5. 2. 2008
Dovolená dříve a dnes (1938)
Premiéra 5. 8. 1938.
Pozn.: Úryvek použit v pořadu Fonogramy – Vrať se krásná a zdravá (2004).
Erbovní znamení (1981, 2017)
Zdeněk Mahler. Básnický příběh věnovaný Vladislavu Vančurovi. Klavnírní improvizace Vladimír Truc. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: otec (Eduard Cupák), dcera (Helena Friedrichová), vdova (Blanka Bohdanová), Tomáš (Jiří Štěpnička), sběratel (Václav Voska), pobočník (Ilja Prachař), pacient (Jan Teplý), herečka (Drahomíra Fialková), herec (Bohumil Švarc), pořadatel (Jiří Mikota) a německý hlas (Vladimír Fišer).
Natočeno 1981. Premiéra 21. 6. 1981 (55 min.). Repríza 26. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Vydala Radiotéka, březen 2017 (MP3).
Pozn.: Populární spisovatel a popularizátor Zdeněk Mahler čerpá velmi často inspiraci ke svým dílů v dějinách. Nejinak tomu bylo i u jeho rozhlasové hry Erbovní znamení. – V příběhu z dob nacistické okupace parafrázoval Mahler některé motivy ze života spisovatele Vladislava Vančury, jemuž tuto hru připsal. V hlavní úloze inspirovanou Vančurovým životem a myšlením uslyšíte Eduarda Cupáka. Inscenaci z roku 1981 režíroval Jiří Horčička. (anotace)
Lit.: 
tom: V rozhlase. In Tvorba 26/1981 (1. 7. 1981), s. 23 (recenze).
Rozhodčí čas (2007/08)
Účinkují Jiří Ornest, Daniela Kolářová a Rudolf Matys.
Premiéra 10. 2. 2008 (60min.).
Lit.: Matys, Rudolf: Rozhodčí čas před Únorem 1948. In Týdeník Rozhlas, 7/2008, s. 22.
Sonet velkého života 1/2 (2005)
Pozn.: „Vzpomínka na našeho předního biblistu a religionistu, který zemřel letos v lednu.“ (anotace z roku 2008)
Újezdní lékař (2008)
Ivan Sergejevič Turgeněv. Překlad Anna Nováková. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Režie Radovan Lipus.
Účinkuje David Viktora.
Připravila Ostrava. Premiéra 10. 2. 2008 (30min.). Repríza 15. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Poutnická hůl se vrací do ticha (2007/08)
Literárně-hudební pásmo z básní hansi – středověké korejské poezie psané čínsky. Překlad Ivana M. Gruberová. Připravili Ivana M. Gruberová a Miloš Doležal. Prokládáno ukázkami tradiční i moderní korejské hudby (hudební dramaturg Jan Frič). Režie Jan Frič.
Účinkují Marie Štípková, Jakub Gottwald, Bořivoj Navrátil.
Premiéra 10. 2. 2008 (58 min.). Repríza 8. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Legenda o Čertově skále (1991)
Bret Harte. Povídku z angličtiny přeložil A. J. Šťastný. Režie Jan Žáček.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno v roce 1991. Premiéra 18. 5. 1992 (Vltava, 15:00 h.). Repríza 6. 2. 1994 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 14. 1. 1995 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.); 25. 4. 2000 (ČRo 3 Vltava, 0:45 h.); 30. 1. 2001 (ČRo 3 Vltava, 0:45 h.); 5. 6. 2005 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 10. 2. 2008 (ČRo 3 Vltava, 25 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 3. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.; 30min.) v cyklu Noční bibliotéka; 3. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 2. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 18. 5. 2024 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.
Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Bret Harte: Legenda o Čertově skále. Účinkuje Josef Somr. In web ČRo Olomouc, 19. květen 2024 (článek). – Cit.: Josef Somr v povídce humoristy, který svým dílem podnítil využívání regionálních zvláštností v americké literatuře. (…)
Životopis Francise Breta Harta je biografií typického Američana. Vzdělával se sám rozsáhlou četbou, zvláště knih Charlese Dickense. V Kalifornii zamířil do oblasti zlatých dolů a zde se živil jako zlatokop nebo jako ozbrojený průvodce dostavníku. Stal se později sazečem a v lokálních novinách začal publikovat své první povídky, neboť krátký pobyt v divočině mu posloužil jako literární inspirace. Roku 1857 se usídlil v San Francisku, kde v letech 1868 až 1870 redigoval měsíčník The Overland Monthly, kolem kterého se soustředila skupina spisovatelů (mezi nimi také Mark Twain).
Harte svým dílem podnítil využívání regionálních zvláštností v americké literatuře. Jeho povídky a novely z dob pionýrského osidlování amerického západu, z nichž mnohé lze z dnešního hlediska zařadit do kategorie westernu, měly mezi čtenáři okamžitý a veliký úspěch. Popisují v té době zcela nové prostředí kalifornských zlatokopů, využívají místního dialektu a vyznačují se humorem i sentimentalitou vyprávění, protože často zobrazují drsné mužné hrdiny se srdcem ze zlata.
Jejich autor se však časem začal opakovat, a tak byl z finančních důvodů nucen udělat diplomatickou kariéru, přijal úřad amerického konzula v německém Krefeldu, v letech 1880-1885 ve skotském Glasgowě, poté se natrvalo usídlil v Londýně, kde až do své smrti pokračoval ve své literární činnosti.
Z Hartova velmi rozsáhlého díla jsme tentokrát vybrali povídku z jeho prvního kalifornského tvůrčího období.
Červánky mého mládí 1/10 (2007?)
Připravily České Budějovice.
Premiéra 9. – 18. 2. 2008 (1 díl cca 15min.).
Dlaně hledající světlo (2008?)
Andriana Škuncová. Průřez básnickou tvorbou přední charvátské autorky. Přeložil a komentáře napsal Dušan Karpatský. Režie Petr Mančal.
Účinkují Rudolf Kvíz, Lucie Trmíková a Jana Stryková.
Natočeno 2008. Repríza 4. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie.