Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Frederick Forsyth. Román o zápasu západních zpravodajských služeb s nejvyššími mocenskými kruhy SSSR v 80. letech 20. století. Překlad Eva Marxová.

Načetl Jan Hyhlík.

Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1999 (14 MC, Z2777, 1 CD mp3, MP2777, 58 stop, 19:30:41).

Pozn.: Téma románu je typicky forsythovské – studená válka mezi USA a SSSR. Autor využívá svoji obrovskou znalost zákulisní velké politiky a hlavně systém práce výzvědných služeb jako KGB, CIA, SIS, atd. Děj se odehrává kolem roku 1980, kdy ruské zemědělství utrpí značné škody díky svému špatnému systému kontroly. Tyto škody jsou ale tak veliké, že do roka postihne celý SSSR hladomor. Tuto přísně tajnou informaci, kterou smí znát jen politbyro KSSS, odhalí USA. Amerika, každoroční dodavatel pšenice do SSSR, se tuto zprávu snaží využít ve svůj prospěch.

Dovede odhadnout, jak moc nutně bude SSSR potřebovat pšenice, a proto se rozhodne sověty politicky a vojensky vydírat. Vše probíhá podle plánu, ale jen do chvíle, kdy se objeví na světové scéně skupina ukrajinsko-židovských vlastenců a teroristů. Těm se podaří kousek, který si svět nedokáže představit ani ve své fantazii. Celá dohoda mezi USA a SSSR během několika hodin padá. Američané se dostanou do slepé uličky. Existují jen dvě alternativy – zdevastování západní Evropy, nebo třetí světová válka. Ani jedna není vlastně možná. Ale objeví se třetí alternativa – ďáblova. S tou přijde anglický operativec z SIS Adam Murdo.

Kniha je založena na politických a ekonomických reáliích v někdejším SSSR. F. Forsyth bravurně využívá svých zkušeností zahraničního reportéra a znalostí ruské mentality. Už od první stránky se snaží čtenáře upoutat a nepustit ho až do poslední kapitoly. Toto je osvědčený styl „mistra vypravěče“. Snaží se čtenáři předložit správný poměr napínavého děje a popisu nezbytných reálií jako politický systém SSSR, popisy prostředí či technických parametrů. Tento přesně vyvážený poměr AKCE – POPIS je častým kamenem úrazu dnešních autorů špionážních příběhů či technothrillerů. Čtenář se potom často „topí“ v naprosto zbytečných technických a technologických popisech zbraní, či jiných předmětů a čtivost knihy prudce klesá. V tomto je právě Frederick Forsyth nepřekonatelný mistr. Stejně důležitý je i fakt, že se nesnaží rozdělovat lidi a svět na černý a bílý. I jako člověk ze Západu chápe, že Rusové nejsou jen krvelační barbaři a Západ země demokracie a slušnosti. (anotace)

Jaroslav Rudiš. Hudba Richard Krajčo a Boris Carloff. Zpěv Martina Poulíčková. Zvuk, střih a mastering Boris Carloff. Obálka Pasta Oner. Fotografie autora David Turecký. Design Ondřej Fučík. Produkce Karel Černošek a Josef Burkovský. Režie Petr Mančal.

Čte Richard Krajčo.

Nahrálo vydavatelství Tympanum v Praze v říjnu 2007 ve studiu Richmond. Vydalo nakladatelství Tympanum v roce 2007 10. 12. 2007 (1 CD, EAN 8594072270079, 6 hod. 20 min.).

Audiokniha Potichu vychází v rámci projektu Visegrad BookMarks s laskavým přispěním Mezinárodního visegrádského fondu a ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint.

BONUS: píseň A Little Black Cat a rozhovor s autorem (vedl Petr Mančal).

Pozn.: Jaroslav Rudiš (*1972) debutoval v roce 2002 s knihou Nebe pod Berlínem, jejíž úspěch byl navíc umocněn Cenou Jiřího Ortena. Kladné ohlasy zazněly i na komiksovou trilogii Kreslená románová trilogie Alois Nebel (Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory, 2003-2005 ) a za exkurz na pole dramatické tvorby s názvem Léto v Laponsku, který napsal společně s Petrem Pýchou, obdrželi autoři Cenu Alfréda Radoka a Cenu Českého rozhlasu. V roce 2006 vydal román Grandhotel.

Kniha Potichu vyšla v roce 2007 a obsahuje pět příběhů na konci léta mezi Lisabonem a Letnou. Příběhy o pohyblivých snech, o touze žít s někým, kdo chce být s námi, o hudbě a tichu, které nenacházíme. (anotace)

John Gray.

Čte Vladimír Kudla.

Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana v roce 2002 (2 MC, 94 min.).