Hanuš Jelínek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Lit.: Matys, Rudolf: {Ve dvojím zrcadle}. In Týdeník Rozhlas, 47/2005 (anotace). – Cit.: Někdy slýcháme i čteme, že česká poezie vytvořila takové hodnoty, že nebýt toho, že je napsána jazykem malého národa, mohla by bez jakéhokoli komplexu vstoupit do soutěže s velkými tvůrci evropské lyriky, a že by její proslulost byla srovnatelná se světovým ohlasem české hudby.
Ale je tomu tak opravdu? Stačí, že si to myslíme my? Ledacos o dění v české literatuře vždycky věděli naši bezprostřední sousedé, Němci, slovanské země. Ale co dál? Co je skutečně světové, o tom rozhodovala – přinejmenším od poloviny 19. století do 2. světové války – především Francie. Hodně oprávněně. Byli to přece její básníci, kteří v té době nejvýrazněji ovlivnili vývoj moderní poezie na celém kontinentu. I mnozí čeští básníci za to vyjádřili této „zemi poezie“ svůj vděk, ale proč by se měli Francouzi jaksi recipročně učit česky a při své tradiční soběstačnosti a typické sebestřednosti zajímat právě o naši poezii?
Ještě v letech po první světové válce o ní nevěděli prakticky vůbec nic. To, že nemůžeme čekat, až budeme „objeveni“, a že se musíme o prosazování „našich hodnot“ na pařížském fóru starat sami, si uvědomoval na počátku 20. století básník, esejista, divadelní kritik a překladatel Hanuš Jelínek. A sám se do tohoto obrovského úkolu pustil s kromobyčejnou jazykovou citlivostí, literárněhistorickou kvalifikací, pílí, nadšením a láskou, a této vzájemné zprostředkovací misi se pak věnoval po celých čtyřicet let: desítkami překladů do češtiny (nejprosluleji svými Zpěvy sladké Francie), studiemi o francouzské literatuře, přednáškovou i publicistickou aktivitou. Ale zřejmě nejcenněji překlady mnoha děl českých básníků, prozaiků a dramatiků do francouzštiny (i třídílnými dějinami české literatury); nebyl u nás nikdo druhý, kdo by ve věci vzájemného česko-francouzského dialogu vykonal v první polovině 20. století víc a lépe!
Pro cyklus Ve dvojím zrcadle, jímž pokračuje letošní Francouzský rok, jsme z Jelínkovy skvělé, více než třísetstránkové antologie české poezie – v roce 1930 ji vydalo pařížské nakladatelství KRA a představila šedesát českých (a pět slovenských) básníků od počátku národního obrození až po autory z meziválečné avantgardy – vybrali dvacet ukázek. Uvedeme je samozřejmě, jak je to ostatně v těchto pořadech obvyklé, v oboujazyčné podobě a doprovodíme je i krátkým komentářem.
anonym: Novinky – listopad 2005 (anotace). – Cit.: Francouzský rok pokračuje v Českém rozhlase 3 – Vltava cyklem české poezie ve francouzských překladech Hanuše Jelínka „Ve dvojím zrcadle“. Z Jelínkovy skvělé, více než třísetstránkové antologie české poezie, kterou v roce 1930 vydalo pařížské nakladatelství KRA, se v cyklu představí šedesát českých (a pět slovenských) básníků od počátku národního obrození až po autory z meziválečné avantgardy. Básně budou uvedeny, jak je to v těchto pořadech obvyklé, v oboujazyčné podobě s krátkým doprovodným komentářem.