Irena Dousková. Hudba Jaromír Vomáčka, Wolfgang Amadeus Mozart, Bedřich Smetana, Albert Louis Hammond, Jan Seidel, Jiří Šlitr, Benny Andersson a Jakub Jan Ryba. Texty písní Jaromír Vomáčka, Mike Hazlewood, František Ringo Čech. Zpěv Jaromír Vomáčka, Miluše Voborníková, Waldemar Matuška, Jiří Grossmann a Jiří Suchý. Režie Jan Fuchs.
Čte Barbora Hrzánová.
Vydal Supraphon v roce 2004 (2 CD, SU 5605-2 832, 2 MC, SU 5605-4 832, 1:55:25).
Pozn.: „Knižní bestseller a divadelní hra oceněná Thálií nyní na CD a MC!Podle bestselleru Ireny Douskové Hrdý Budžes vzniklo divadelní představení, ve kterém vytvořila herečka Barbora Hrzánová svou životní roli. Získala za ni v letošním roce Cenu Thalie.
Záznam četby z této populární knihy vychází na tomto CD. Jde o vyprávěné desetileté holčičky Helenky, prožívající své dětství na počátku sedmdesátých let na malém městě. Počátky normalizace považuje děvčátko za samozřejmou součást svého života. Popis dobových událostí slovníkem a očima dítěte je současně humorný i přesný v zachycení atmosféry minulých let. Dětské starosti a radosti školačky jsou prokládány směšnými i tragickými problémy dospělých z rodinného a přátelského okruhu děvčátka. Barbora Hrzánová vypráví jakoby ústy malé Helenky příběhy z knihy tak neodolatelně, že na její divadelní vystoupení jsou lístky měsíce dopředu vyprodané. Proto jsme zachytili její výkon na CD, abychom uspokojili všechny ty, kterým se nepodařilo toto divadelní představení Hrdého Budžese navštívit.“ (anotace vydavatele)
Lit.: Kopáč, Radim: Humor je druhem duševní hygieny. In Právo, 20. 4. 2006 (recenze představení).
Jumr, Václav: Kdo seje vítr. In Haló noviny, 3. 5. 2006 (reakce na článek R. Kopáče). – Cit.: …. Jeho autor {článku} v interview nehorázně pochlebuje »spisovatelce« Ireně Douskové, autorce knihy a divadelního škváru Hrdý Budžes. Již název tohoto »kulturního skvostu« je sprostým znesvěcením básníka, který veršem »A hrdý buď, že’s vytrval, že’s neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí« oslavil všechny věrné, kteří se nesmířili s hrůzami nacistického běsnění, mezi nimiž se mnozí vzepřeli fašistickým vrahům a na 360 tisíc pro svou věrnost ztratilo život. Dousková si z básníkova verše »vypůjčila« svého »hrdinu« a svou neuvěřitelnou arogancí urazila nejen jeho, ale rovněž všechny oběti nacistické hrůzovlády, včetně, chcete-li, statečných, kteří vykonali ortel nad Heydrichem, či oběti z vyvražděných a vypálených Lidic. My, kteří jsme dobu nacistické okupace prožili a máme v paměti oběti, včetně těch z řad našich vlastních rodin, se »spisovatelky« Douskové pro její neúctu k statečným českým vlastencům můžeme jenom štítit. (Pozn.: Panáček zásadně nesouhlasí!)
Obsah: CD 1 – 1. Jak byla Olinka mrtvá (10:57), 2. Jak byl Pepíček v pekle (5:59), 3. Jak mě málem sežrali vlci(7:55), 4. Jak jsme vyhrabali partyzána (16:11), 5. Jak začalo to spiknutí (19:15); CD 2 – 1. Jak Berenčičová vyskočila z okna (8:19), 2. Jak mě zradila Kačenka (18:12), 3. Jak si paní ňujorková vykloubila ruku (19:24), 4. Jak to všechno dobře dopadlo (9:13).