Premiéra 8. 5. 2005 k 60. výročí konce 2. světové války (60min.).
22. 5. 2007
Poslední kapitulace (2005)
Epizoda jednoho života 1/3 (1993)
Novinářka Dita Skálová vypráví o persekuci židovského obyvatelstva za protektorátu a války. Připravil Vladimír Príkazský.
Natočeno 1993. Repríza 3., 10. a 17. 9. 1999 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 3 x 30 min.) v cyklu Život – osudy – osobnosti. Repríza 2. části duben – květen 2015 v rámci cyklu Rádio Retro 1938 – 1945.
Pozn.: Neopakovatelné vyprávění rozhlasové redaktorky Dity Skálové, která strávila větší část války v Terezíně, ale přežila také Auschwitz. Po celé desítky let své zážitky neříkala naplno, jen v náznacích a vždy s trochou nadsázky, která měla případného posluchače ušetřit rozpaků. Až v roce 1993 ji k ucelenému vylíčení válečných osudů židoveského děvčete přemluvil Vlado Príkazský. (anotace)
Český muzikant František Kmoch 1/5 (2007)
Nastudoval ČRo Brno v roce 2007.
Část první: Příchod sokolíků. Premiéra 7. 5. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 28min.).
Část druhá: V květu mladosti. Premiéra 8. 5. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 28min.).
Část třetí: Za praporem sokolím. Premiéra 9. 5. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 28min.).
Část čtvrtá: Muziky, muziky, vy pěkně hrajete. Premiéra 10. 5. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 28min.).
Část pátá: Vzletem sokolím. Premiéra 11. 5. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 28min.).
Akademie – „Milý pane Hoffmanne…“ aneb Berlín je pro české umění brána do světa (2011)
Život básníka v diplomatických službách – Kamila Hoffmanna, který pomáhal české hudbě do německých koncertních sálů a české literatuře k německým čtenářům. Připravil a hovoří Pavel Polák.
Natočeno 2011. Premiéra 25. 5. 2011 (105 min.).
Dopisy příteli 1/5 (2007)
Ladislav Hejdánek. Ze souboru textů současného filozofa a pedagoga vybral Jiří Vondráček. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Jiří Ornest.
Natočeno 2007. Repríza 21. – 25. 11. 2011 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h) v cyklu Psáno kurzívou; 2. – 6. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 9. – 13. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h) v cyklu Psáno kurzívou; 14. – 18. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.
Obsah: 1. Z Dopisu č. 1. (15min.). -2. Z Dopisu č. 5 (20min.). -3. Z Dopisu č. 7 (15min.). – 4. Z Dopisu č. 10 (15min.). – 5. Z Dopisu č. 11 (15min.).
Lit.: -jvk- (= Vondráček, Jiří): Ladislav Hejdánek: Dopisy příteli, 5 částí. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2011 (článek). – Cit: V cyklu Psáno kurzívou uvádíme v pěti pokračováních texty ze souboru stylizované korespondence současného filosofa a pedagoga. Připravil Jiří Vondráček. V režii Hany Kofránkové účinkuje Jiří Ornest.
Filosof a pedagog Ladislav Hejdánek se narodil 10. 5. 1927 v Praze v evangelické rodině. Od původního zájmu o matematickou logiku přešel k filosofii a jako vedlejší obor studoval sociologii. Studium zakončil v roce 1952 u prof. J. B. Kozáka disertační prací O některých ontologických předpokladech pojetí pravdy. Pracoval pak jako kopáč a betonář, po návratu z vojenské služby 12 let jako odborný dokumentátor v lékařském výzkumu.
V polovině šedesátých let začal publikovat v literárních časopisech filosofické texty a od července 1968 byl přijat do Filosofického ústavu ČSAV, odkud musel počátkem roku 1971 odejít. Potom pracoval jako noční vrátný, později jako topič a v částečné invaliditě konečně jako skladník. Koncem roku 1971 byl zatčen a odsouzen na 9 měsíců, z nichž necelých 6 měsíců strávil ve vazbě a před nástupem trestu byl amnestován. V letech 1977-1978 a po zatčení mluvčích Václava Bendy a Jiřího Diensbiera v roce 1979 byl mluvčím Charty 77.
Od roku 1970 organizoval filosofické semináře, od dubna 1980 pak pravidelné pondělní semináře ve svém bytě, často s účastí zahraničních hostů. V roce 1970 podal habilitační práci o filosofickém pojetí víry na Komenského bohoslovecké fakultě. Habilitační řízení však již nebylo zahájeno a proběhlo až po 21 letech v únoru 1990. Od ledna 1990 přednáší filosofii na Evangelické theologické fakultě a zároveň na Filosofické fakultě UK v Praze. V roce 1987 mu byl univerzitou v Amsterodamu udělen čestný doktorát filosofie. Samizdatově vydával časopis Reflexe a knižnici Oikúmené. Po roce 1989 vydal ve stejnojmenném nakladatelství knihy Filosofie a víra (1990), Dopisy příteli (1993), Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti (1997), Filosofie a víra. Nepředmětnost a myšlení ve skutečnosti II. (2000), Pravda a lidská práva (2004).
Lit.: anonym: Ladislav Hejdánek: Dopisy příteli. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Filosof a pedagog Ladislav Hejdánek (nar. 1927) vystudoval filosofii. Studium zakončil v roce 1952. V polovině šedesátých let začal publikovat filosofické texty a od července 1968 byl přijat do Filosofického ústavu ČSAV, odkud musel počátkem roku 1971 odejít. Koncem roku 1971 byl zatčen a odsouzen na 9 měsíců. V letech 1977-1980 byl dvakrát mluvčím Charty 77.
Jeho Dopisy příteli vyšly původně v samizdatové Edici Petlice v letech 1977-1980, knižně pak v roce 1993. Reagoval v nich na aktuální politickou situaci, zabýval se stavem společnosti i věd, vysvětloval postoje a stanoviska Charty 77, zamýšlel se nad českou filosofickou tradicí, křesťanstvím, reformním i dogmatickým marxismem a povzbuzoval k občanské iniciativě, statečnosti a odpovědnosti.
Tvrz (2006)
Napsal Václav Šorel. Hudba Tomáš Pergl. Dramaturgie Václava Ledvinková. Produkce Jitka Paříková. Hudební a zvuková spolupráce Josef Plechatý. Záznam a střih Naďa Culková. Zvuk Milan Křivohlavý. Režie Vladimír Gromov.
Osoby a obsazení: Martin Hrubý (Aleš Procházka), doktor Nový (Jiří Plachý), Jindřich, pán z tvrze (Pavel Rímský), Johanka, jeho dcera (Simona Vrbická-Koptová), Matouš (Michal Novotný), Janek (Kryštof Hádek), loupežníci Matyáš a Bradka (Matěj Dadák, Petr Lněnička), Jakub (Václav Mareš), domovnice (Růžena Merunková), hlas titulků (Hana Kofránková). Dále účinkují Martin Sobotka, Ivo Theimer, Zdeňka Sajfertová, Anna Bendová, Tomáš Pergl, Václav Balák, Jiří Litoš, Kateřina Coufalová, Lukáš Reichl, Michal Hruška, Karel Wiencek a Martina Hudečková.
Natočeno v roce 2006. Premiéra 12. 5. 2007 (Praha, 13:05 – 14:00 h.). Repríza 7. 7. 2018 (ČRo Rádio Junior, 10.00 h.).
Pozn.: Hra vznikla podle staršího stejnojmenného komiksu.
Lit.: Pavlovský, Petr: Jistoty neděle s rozhlasem. In Divadelní noviny 12/2007 (recenze). – Cit.: „Další premiérou inscenace pro děti byla na ČRo 2 /Praha/ 12. 5. Tvrz od V. Šorela v režii V. Gromova. I zde se cestovalo v čase, ale daleko radikálněji. Moderní »broučkiáda« nebyla ovšem ani trochu satirická, spíše šlo o jakousi »history-fiction«, jaké známe především z anglo-americké literatury. Letecký instruktor jede autem za rodinou na chalupu u Nežárky a náhle se octne v době husitské. Není to ovšem žádný nevzdělanec, zná i regionální dějiny, prostě ví, která bije. A tak pomocí současné techniky, jako jsou halogenová svítilna nebo audio přehrávač (mít na něm ovšem pohotově i nahrávku husitského chorálu je už trochu příliš přitažené za vlasy) pomůže obhájcům tvrze v Lásenici, z dřevěných prutů a sukna postaví dokonce i rogalo, pomocí kterého přelétne obléhatele a přivede pomoc. Dobrodružný, poněkud schematický příběh s postavami neměnně rozdělenými na dobré a zlé, s kvalitním obsazením (Procházka, Rímský, Vrbická, Novotný). Solidní »užitá dramatika«, která plní svou noetickou i etickou funkci. Jednu podstatnou námitku je ale třeba vznést. Jestliže už za 1. republiky si naši filmaři uvědomovali, že se čeština v historii vyvíjela (srov. Dívka v modrém, režie Otakar Vávra, 1939), měli by si to tím spíš uvědomovat tvůrci dnešní. Rozhlasová inscenace je kreace povýtce verbální, a proto bychom očekávali, že rozdíl mezi 15. a 21. stoletím nebude pouze technický (v technologických znalostech a příslušných přístrojích), ale také v jazykové komunikaci. Přirozené uplatnění dvou odlišných jazykových rovin by ubralo hře na schematičnosti.“
Lit.: Peška, Martin: Komiksová Tvrz Václava Šorela už byla v rozhlase. Možná vznikne i film. In web Fanzine Topzine, 18. 12. 2012 (článek). – Cit.: Kromě komiksu Kruanova dobrodružství by se mohl dočkat filmové adaptace i druhý abíčkový komiks s názvem Tvrz. Dobrodružné, historické sci-fi scénáristy Václava Šorela a kreslíře František Kobík se přitom už v minulosti dočkalo rozhlasové hry.
„Kromě Kruana jsem vždycky hltal třeba Tvrz Václava Šorela nebo Loba. Na Tvrz již roky vlastním práva a minulý týden mi Jiří Kout přinesl první verzi scénáře a o práva na Loba se přetahuju s Universal Pictures, kteří mě asi nakonec přeplatí,“ směje se režisér Tomáš Krejčí.
O čem je Tvrz?
Čtyřiadvacetidílný komiksový seriál, který vycházel v 1980 – 1981 v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců, nás bere společně s československým atronomem Martinem Hrubým na cestu časem do dob husitských válek. Hrubý se dostává jihočeské vesničky jménem Lásenice, dřív Hlásenice na řece Včelnici, což je původní název Nežárky. Na situaci, ve které se ocitnul, si rychle zvykne a díky svým vědomostem pomůže obyvatelům tvrze proti nenáviděným křižákům.
Šorelovy Tvrze se už v minulosti ujala dramaturgyně Českého rozhlasu Václava Ledvinková, která ji v v roce 2006 natočila jako rozhlasovou hru. Účinkuje v ní například Aleš Procházka, Pavel Rímský, Simona Vrbická, Michal Novotný nebo Kryštof Hádek.
Jako komiks vyšla Tvrz kromě prvního vydání v ABC ještě třikrát; v zimním speciálu v roce 1989, Velké knize komiksů 1 a naposledy loni ve Zlaté knize komiksů. Koncem loňského roku se Tvrz společně s dalšími dvěma komiksy (Vzpoura Mozků a Galaxia) od autorské dvojice Václav Šorel a František Kobík objevila i jako aplikace na iPad od studia NewsLab. Kdy se mohou příznivci komiksu dočkat filmového zpracování, zatím není známo.
Dušan Dušek (1946)
Dusan Dusek je aj autorom filmovych a televiznych scenarov a rozhlasovych hier. Napisal literarne scenare k filmom Ruzove sny, Ja milujem, ty milujes, Sojky v hlave, Vlakari, televiznu hru Rychlik a z rozhlasovych hier najvacsi uspech dosiahla hra Muchy v zime a Medové reči.
Po viacrocnej casopiseckej priprave vstupil do literatury zbierkou poviedok Strecha domu (1972), ktorych temou su zazitky z detstva na rodnom Zahori. Nasledujuca kniha Oci a zrak (1975) je skomponovana z kratkych poviedok, autorskych uvah, humoristickych basniciek a grotesiek. Knizky pre deti Najstarsi zo vsetkych vrabcov (1976), Pravdivy pribeh o Pacovi, Pistacik (obe 1980) a Pistacik sa zeni (1981) tvoria kompozicny celok, spojeny nielen autobiografickou postavou detskeho hrdinu Pistacika, ale aj priestorom detstva dedinskeho chlapca so vsetkymi medziludskymi vztahmi. (more…)
Z hloubky vod (1992)
Andrzej Mularczyk. Rozhlasová hra. Přeložil Jaroslav Simonides. Scénická hudba Petr Mandel, hudební improvizace Irena Tausingerová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Markéta Jahodová.
Osoby a obsazení: Eli (Lubor Tokoš), Róza (Marcela Peňázová), dívka (Ilona Svobodová), otec (Jiří Holý), Osada (Zdeněk Řehoř), Jirka (Ivan Trojan), hlas (Vladimír Ráž), kantor (Mikuláš Roth) a další.
Natočeno v roce 1992 (54 min.). Repríza 21. 8. 1993 (Vltava, 13:00 h.).
Pozn.: Ve své hře oceněné v roce 1989 Prix Italia vypráví přední polský autor Andrzej Mularczyk příběh muže, který se po letech vrací do míst kde vyrůstal a přežil válečnou genocidu. (anotace)
Čert to nemá nikdy lehké (1991)
Pohádka. Maria Křepelková. Hudba a texty písní Marek Eben. Zvuk, střih a mix Tomáš Zikmund a Jan Kozelka. Režie Maria Křepelková.
Osoby a obsazení: Káča (Jaroslava Kretschmerová), Gajdula (Jan Čenský), Bernáš (Otakar Brousek II.) a Lucifer (Miloš Kopecký).
Natočeno v roce 1991. Vydal Multisonic v roce 1991 (1 LP, 31 0080-1811, 1 MC, 31 0080-4 811, 55:05 min.).
Cyrk odjechał, lwy zostały (Cirkus odjel, lvi zůstali, 1996?)
Andrzej Mularczyk. Dramaturg Andrzej Brzoska. Hudba Barbara Dzięgielewska. Režie Janusz Kukuła.
Osoby a obsazení: Gabriel (Krzysztof Kowalewski), Jasna (Ewa Domańska), Misza-Grisza (Jerzy Bończak), Zajíc (Wiesław Drzewicz), Polepa (Marian Opania) a Intercity (Krystyna Królówna).
Pozn.: „Cyrk odjechał, lwy zostały” to nagrodzone GRAND PRIX na festiwalu Prix Italia w 1996 roku słuchowisko Andrzeja Mularczyka.
Jego bohaterami są dziewczyna, zwana Jasną, Gabriel, który wcale nie jest archaniołem, rosyjski dezerter Misza-Grisza, niejaki Zając, który jako reprezentant władzy stał się zakładnikiem i niejaki Polepa, który jako reprezentant biznesu musi się ukrywać.
Co wyniknie z ich spotkania na poligonie, który opuściło „bratnie” wojsko, przekonać się można we wtorkowy świąteczny wieczór. Przewrotna komedia o utopijnym pomyśle Gabriela bawi, ale czasem jest to śmiech przez łzy.