Účinkují: Vladimíra Včelná, Dita Vojnarová, Ivana Plíhalová, Naděžda Chroboková.
Natočilo studio Olomouc, Český rozhlas v roce 2007 (28 min.).
Premiéra 25. 3. 2007 na stanici Olomouc v cyklu Počteníčko.
30. 3. 2007
O divadle a tak podobně (2007)
29. 3. 2007
Dcera královská 1/12 (1990)
František Křelina. Četba na pokračování z románu o blahoslavené Anežce České, svatořečené v listopadu 1989. Připravily Dagmar Jaklová-Oravová a Anna Smetanová. Zvukový mistr František Tománek. Režie Josef Melč.
Účinkují Marta Vančurová a Radoslav Brzobohatý. Úvodní motto z veršů Jana Zahradníčka přednesl Rudolf Kvíz.
Natočeno v roce 1990. Repríza 7. dílu 27. 3. 1993 (Vltava, 8:30 – 9:00 h.); 2. dílu 25. 9. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.). Repríza každý všední den 23. 10. – 7. 11. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Obsah: Část 1. – Rok 1211. (27 min.). – Část 2. Léta 1211 až 1212. – Část 3. Léta 1217 – 1219. (30min.) – Část 4. Rok 1219. – Část 5. Rok 1225. (30min.) – Část 6. Rok 1225. (30min.) – Část 7. Rok 1225. – Část 8. Léta 1225 – 1234. – Část 11. Léta 1249 – 1278. –
Lit.: Toušková, Martina: Dcera královská. Životní příběh Anežky České v podání Marty Vančurové a Radoslava Brzobohatého. In web ČRo České Buějovice, 7. listopad 2023 (článek). – Cit.: Dcera královská, to je Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Měla se vdát a žít po boku nějakého významného evropského panovníka. Z vdavek nakonec sešlo a Anežka se svobodně rozhodla jít svou vlastní cestou… Román zachycující životní osudy české světice napsal František Křelina. (…)
Anežka Přemyslovna, zvaná Česká, založila v Praze Na Františku špitál a klášter, který dnes nese její jméno. Věnovala se pomoci chudým a potřebným. Vzdělaná a respektovaná žena měla cit pro diplomatické jednání, což se hodilo k urovnávání sporů i v samotné královské rodině.
O kanonizaci Anežky České usilovala už na počátku 14. století její prapraneteř, královna Eliška Přemyslovna. Svatořečena byla Anežka nakonec až v listopadu 1989. Říkalo se, že v Čechách nastane mír a pokoj, až dojde ke kanonizaci Anežky. Pár dní po tomto aktu vypukla v Praze takzvaná sametová revoluce.
Román Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká napsal František Křelina v těžké době druhé světové války. Nejde o historicky přesný obraz života této inspirativní ženy, ale o oslavu pozdější světice.
Příběh odehrávající se uprostřed drsného středověku 13. století, v dobách mocenských bojů, intrik a násilnictví, kdy z rodu Přemyslovců vzešla neobyčejná žena, pro rozhlas načetli Marta Vančurová a Radoslav Brzobohatý v roce 1990.
František Křelina (1903-1976) pocházel z východočeského venkova. Vystudoval učitelský ústav a dlouhá léta se učitelskému povolání na různých školách také věnoval.
Už od 20. let se věnoval zároveň literatuře, redigoval například časopis Sever a Východ nebo knižnici Česká tvorba. Přispíval do řady periodik – Národní osvobození, Cesta, Lumír, Venkov, Brázda, Akord nebo Vyšehrad.
V roce 1951 byl z politických důvodů zatčen a v rámci procesu s takzvanou „zelenou internacionálou“ odsouzen k dvanácti letům vězení, ve stejném procesu byli souzeni i spisovatelé Josef Knap, Jan Zahradníček, Václav Prokůpek nebo historik Zdeněk Kalista. Po propuštění v roce 1960 několik let pracoval jako stavební dělník. Plně rehabilitován byl v roce 1967.
František Křelina je spolu s krajanem Josefem Knapem považován za nejvýznamnějšího představitele českého literárního ruralismu. Do kategorie venkovská próza patří především jeho romány a povídkové soubory z druhé poloviny 30. let – Hlas na poušti, Hubená léta, Puklý chrám nebo Jalovčí stráně.
Za nacistické okupace autor opustil venkovskou tematiku a na historických a exotických látkách sledoval odvěký boj dobra se zlem, v němž vítězí milosrdenství a láska nad zlobou a nenávistí – román Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká (1940) nebo Amarú, syn hadí (1942), román o českých misionářích v Peru na konci 17. století.
V roce 1969 vydal prózu s názvem Každý své břímě, v níž líčí tragické vypálení Lidic v červnu 1942. František Křelina je jako dlouholetý učitel i autorem několika knih pro mládež.
Staré řecké báje a pověsti 1/52 (2006-2007, 2022)
Eduard Petiška. Příběhy z řecké mytologie. Připravila Markéta Jahodová. Hudba Ilja Hurník. Zvukový mistr Roman Špála. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Vilma Cibulková a Jan Šťastný.
Natočeno 2006 – 2007.
Vydala Radiotéka (1. díl květen 2022, MP3, CR.ES.2022.330; 2. díl květen 2022, CR.ES.2022.344). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Celá série zahrnuje 10 CD. Výše uvedený odkaz na 1. a 2. díl vede k nosičům s rokem vydání 2020, z nichž každý obsahuje pouze 5 dílů. Možná, že se v roce 2022 jednalo o reedici.
Obsah: 1. Prométheus (15min.). – 2. Potopa. – 3. Faethón. – 4. Orfeus. – 5. Založení Théb. – 6. Pentheus. – 7. Midas. – 8. Tantalos. – 9. Pelops. – 10. Nioba. – 11. O zlatém rounu. – 12. Iásón. – 13. Argonauti. – 15. Médea. – 16. Hérakles. – 17. Héraklovy úkoly. – 18. Jablka Hesperidek. – 19. Hérakles v podsvětí. – 20. Héraklova smrt. – 21. Perseus. – 22. Perseus a hlava Medusy. – 23. Daidalos a Ikaros. – 24. Théseus. – 25. Ariadnina nit. – 26. Sisyfos. – 27. Bellerofontes. – 28. Meleagros. – 29. Oidipus. – 30. Teireisiova věštba. – 31. Antigona. – 32. Filemon a Baucis. – 33. Erós a Psýché. – 34. Psýché. – 35. Psýché a Afrodita. – 36. Gýges a prsten. – 37. Paris a Helena. – 38. Trojská válka. – 37. Pád Tróje. – 40. Agamemnón a Aigisthos. – 41. Orestes. – 42. Odysseovy cesty : Vyplutí z Tróje. – 43. Polyfémos. – 44. Odysseovy cesty : Kirké. – 45. Odysseovy cesty : V podsvětí. – 46. Odysseovy cesty : Kalypsó a Nausikaa. – 47. Odysseovy cesty : V zemi Fajáků. – 48. Odysseovy cesty : Na pobřeží Ithaky. – 49. Odysseovy cesty : Telemachos. – 50. Odysseovy cesty : Ženichové. – 51. Odysseovy cesty : Závod. – 52. Odysseovy cesty : Penelopa.
Dostojevského buldok (2007)
Podle knihy Michala Sýkory o zvířatech a (v) literatuře, vydané nakladatelstvím Host, připravila pro rozhlas Alena Blažejovská. Režie Hana Mikolášková.
Účinkují Jiří Vyorálek, Erik Pardus, Ladislav Lakomý a Simona Peková.
Nastudovalo Brno 21. 3. 2007 (60 min.).
Legenda o lotru Dismasovi (2007)
Václav Renč. Povídku básníka, prozaika a překladatele o obrácení jednoho z lotrů, ukřižovaných s Ježíšem Kristem, připravila Kateřina Szczepaniková. Režie Eva Řehořová.
Účinkuje Igor Bareš.
Připravilo Brno v roce 2007. Premiéra 1. 4. 2007 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka. Repríza 22. 12. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.); 17. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.)
Báj o stromu (2007?)
Účinkují Lukáš Hlavica, Ivan Řezáč a Hana Kofránková. (44 min).
Paní N. (2004)
Hana Bělohradská. Hudební spolupráce Přemysl Rut. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Jiřina Jirásková.
Natočeno 2004. Repríza 1. 4. 2007 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 15. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.) v cyklu Moderní povídka; 30. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka.
Lit.: anonym: Hana Bělohradská: Paní N. In web ČRo 3 Vltava, leden 2009 (článek). – Cit.: V cyklu Moderní povídka uvádíme příběh české spisovatelky. V režii Hany Kofránkové účinkuje Jiřina Jirásková. Reprízu povídky jsme připravili k autorčiným nedožitým osmdesátinám.
Prozaička, překladatelka a filmová scénáristka Hana Bělohradská se narodila 12.1. 1929 v Praze v advokátské rodině. Po maturitě (1948) pracovala jako laborantka na dětské klinice v Praze. Od roku 1961 se věnuje literatuře. Přispívala do Plamene a do Literárních novin. Debutovala novelou Bez krásy, bez límce (1962) s problematikou tragického židovského osudu za nacistické okupace, následovala novela ze současnosti Vítr se točí k jihovýchodu (1963) zachycující krizi manželského vztahu a román z lékařského prostředí Poslední večeře (1966), v němž autorka spojila žánr detektivky a psychologické prózy, drama Incident, v němž se vrací do období druhé světové války, povídkové soubory Nebezpečné výpravy (1994) a Přešťastné manželství (1998). Hana Bělohradská zemřela 25. 2. 2005.
Stopy pigmentace (2012)
Vratislav Färber. Listování v rukopisných verších básníka a editora v autorské interpretaci. Připravil Miloš Doležal.
Natočeno 2012. Premiéra 23. 6. 2012 (15 min.) v cyklu Svět poezie.
Rádio na kolečkách – Polka i v osmdesáti mladá (2007)
Hlubocká apartmá posledních Schwarzenberků (2007)
Premiéra 31. 3. 2007 (Vltava, 10:30 – 11:00 h.).