Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 1. 2007

Pozvání spravedlivých (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:52

Roman Ráž. Hudba Jaromír Dlouhý, instrumentální soubor řídí autor. Zvukový technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Marie Majerová. Mixáž Věra Binková. Asistent studia Eva Pryclová. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: kavárník (Pavel Kunert), lékař (Jiří Dušek), učitel (Dobroslav Riegl), mladík (Jaroslav Kuneš), náčelník (Rudolf Chromek), major (Karel Fajt), vypravěčka (Helena Kružíková).

Nastudovalo Brno. Natočeno 14. 4. 1970 (14:00 – 19:00 h., studio 7). Obnovená premiéra 2. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky. Repríza 22. 2. 2026 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: Brněnské televizní studio připravilo tentýž text také jako televizní inscenaci už v roce 1968 (účinkovali Zlatomír Vacek, Rudolf Jurda, Ladislav Lakomý, J. Husník, Vilém Pfeiffer. Hudba Pavel Blatný. Režie P. Rímský).

Lit.: Velíšek, Martin: Roman Ráž: Pozvání spravedlivých. Když se hra na spravedlnost zvrtne. In web ČRo 3 Vltava, 2. 11. 2025 (článek). – Cit.: V malém městě se usadí major ve výslužbě. Zřejmě se ale vymyká místním poměrům. Dokonce natolik, že tři příslušníci místní smetánky – kavárník, lékař a učitel – ho začnou považovat za zločince. Významného zločince. Rozhodnou se vzít spravedlnost do vlastních rukou. Ale situace se jim z těch rukou záhy vymkne… (…)

V letech 1964–1969 dodal Roman Ráž do rukou dramaturga brněnského rozhlasového studia Karla Tachovského rovných devět původních her, o jejichž realizaci se podělili režiséři v Brně a v Praze. Z natočených inscenací se v archivu zachovaly Ruce nad vodou (1965) a Pozvání spravedlivých (1969).

S nástupem normalizace a nejspíš i v souvislosti s vynuceným odchodem Karla Tachovského z brněnské redakce nastává ve spolupráci Romana Ráže s Českým rozhlasem desetiletá césura. Až začátkem osmdesátých let se jeho jméno zase objevuje v záhlaví rozhlasových her Benda to zatrhne aneb hrdina seriálů (1982), Paměť kamene (1983), a také u několika dílů nekonečného seriálu Jak se máte Vondrovi?, patrně zásluhou dramaturgů Ivana Škapy a Jaromíra Ptáčka.

V dalších letech na konto Romana Ráže v rozhlasové produkci přibývají tituly jako vánočně laděná Hodina pod radniční věží (1986), desetidílný cyklus Neodeslané dopisy (1989), na mezigenerační vztahy zacílený Kámen v okně (1986), porestituční černá groteska Vymahač (2005).

„Pro rozhlas píši moc rád. Rozhlasová hra se svými možnostmi odehrát se kdekoliv, kam dosáhne myšlenka, se svou sugescí slova, přitahuje mě stále jako magnet. Nevím, byla-li ta první, kterou jsem slyšel, dobrá, nebo špatná. Ale moc bych si přál, aby některá má rozhlasová hra zaujala někdy někoho tak, jako zaujal mě oné vzrušené vánoční noci ten tajemný přístroj z nedokonalých sluchátek.“ (Roman Ráž, 1982)

Ústředním tématem většiny Rážových děl jsou otázky autenticity vlastní osobnosti, hledání mezí konformity, nutnost sebepoznání, zachování vlastního charakteru a morálky. Psychologická a etická problematika, která má často ráz až soudobé morality a obsahuje často prvky humoru a satiry, je charakteristická i nejen pro jeho rozhlasovou tvorbu. (…)

Černá sanitka a jiné děsivé příběhy (2007)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:35

Černá sanitka unášející děti k rychlému odběru orgánů, injekční stříkačky nakažené virem HIV nastražené v sedačkách autobusu, lidské prsty v jídle z čínské restaurace… Fenomén novodobých pověstí a fám celých Čech a Moravy šířených nejen vyprávěním, ale i přes internetovou síť zkoumá etnolog a folklorista Petr Janeček ve své knize Černá sanitka a jiné děsivé příběhy vydané nakladatelstvím Plot. Autora publikace, která u nás zatím nemá obdobu, si k mikrofonu pozval Jan Nejedlý.

Premiéra v pořadu Spektrum 23. 1. 2007.

Na zemi (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:21

Miloš Rejnuš. Rozhlasová hra. Dramatický příběh z období protektorátu se zabývá psychologií strachu a jeho zhoubnými následky. Improvizace na klavír Jaromír Dlouhý, improvizace na klarinet Oldřich Kořínek. Zvuk Jaromír Pěnčík. Natáčecí technik Jana Kuchovská. Mixáž Věra Binková. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: parašutista (Ladislav Lakomý), Rudolf (Rudolf Krátký), Vlasta (Zdena Herfortová), Gustav Müller (Jiří Tomek), megafon (Bohuš Smutný), Němec (Jiří Valchař).

Nastudovalo Brno. Natočeno 10. 3. 1970 (18:30 – 22:30 h., studio 7). Premiéra 10. 5. 1970 (Praha – RPD, 19:30 – 20:24 h.; 53 min.). Repríza 13. 9. 1984 (Vltava, 11:30 h.).  Obnovená premiéra 9. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.). Repríza 24. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Lit.: hp (= Pekárek, Hynek?): Miloš Rejnuš: Na zemi. In Rozhlas 38/1984 (3. 9. 1984), s. 4 (článek).
hp - Miloš Rejnuš - Na zemi. In Rozhlas 38-1984 (3. 9. 1984), s. 4 (článek).

Lit.: Hložková, Hana:  Miloš Rejnuš: Na zemi. In web ČRo 3 Vltava, 9. 5. 2017 (článek). – Cit.:  Původní rozhlasová hra Na zemi se odehrává v období protektorátu. Manželský pár, žijící na samotě v Beskydech, v noci zahlédne přistávajícího parašutistu. Druhý den hlásí gestapo, aby případní svědci podali veškeré informace o nepříteli, který se skrývá v lesích. Ne-li budou zastřeleni. Rudolf a Vlasta se rozmýšlí, co udělat. Miloš Rejnuš se v komorním dramatu z temného období české historie zabývá psychologií strachu a jejími zhoubnými následky.

Zdánlivě jednoduchá zápletka příběhu se vyvíjí v napínavé drama, vypovídající vše podstatné o člověku, jeho odvaze, cti, slušnosti, i schopnosti pomáhat druhému v nouzi. Zároveň sleduje i jevy opačné. Lidskou bytost, jež sama sebe dokáže přivést do paranoického stavu, přinášejícího destrukci rozumného chování a jednání. Autorova koncepce pracuje s tématem osamělého muže, který přistává v oranici své země – na půdě, jež ho vlivem daných okolností označuje za „škůdce“. Sleduje způsob, jakým zkušenosti z výcviku přenáší na neočekávané situace v realitě (komplikace se zraněním, nedostatek jídla a pití, komunikace s vystrašeným obyvatelstvem apod.). V kontrastu k němu je v bezpečí žijící partnerská dvojice, v níž muž je tím, kdo ztrácí rozum, a dělník s německým jménem, který ve chvílích volna hraje na klarinet. V důmyslné psychologické hře autor klade otázku, kdo je skutečným škůdcem a kdo nepřítelem země, na které přistál neznámý výsadkář.

Zvukově a hudebně minimalistické inscenaci dominují sugestivní výkony dnes již hereckých legend brněnského divadla – Ladislava Lakomého, Zdeny Herfortové, Rudolfa Krátkého a Jiřího Tomka.

Podnájem a filodendron (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:18

Károly Szakonyi. Překlad Milan Navrátil. Hudba Jaromír Dlouhý, instrumentální soubor řídí autor. Zvuk Bohumil Fiala. Natáčení a střih Marie Majerová. Asistent studia Eva Pryclová. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: muž (Jaroslav Dufek), žena (Helena Kružíková), stařec (František Šlégr), Jónás (Jiří Tomek), Jónásová (Vlasta Fialová), babička (Marie Waltrová), chlapec (Radim Zezula), domovnice (Jana Ebertová), Vilmuška (Zdeňka Gräfová), taxikář (Luboš Petřík).

Nastudovalo Brno. Natočeno 2. 3. 1970 (18:30 – 22:30 h., studio 7).

Konec dětí (1970)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:10

Jaromír Ptáček. Rozhlasová hra. Zvukový technik Bohuslav Fiala. Natáčecí technik Marie Majerová. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: komentátor (Jiří Brož), lékař (Otakar Dadák), dívka (Libuše Vaněčková), soudce (Josef Štefl), matka (Jana Janovská), ošetřovatelka (Věra Fajtová), sestra (Eva Hradilová), manžel (Maxmilián Hornyš), přednosta kliniky (Jiří Dušek), soudní lékař (Vilém Pfeiffer), lékařova žena (Dagmar Pistorová), profesor (Vladimír Vozák), muž (Jaroslav Dufek), pracovník ústavu (Ladislav Suchánek), herečka (Vlasta Fialová), spisovatel (Rudolf Jurda), kněz (Zlatomír Vacek), prokurátor (Josef Karlík), obhájce (Ladislav Lakomý), porotce (Miroslav Zejda).

Nastudovalo Brno. Natočeno 26. 1. 1970 (14:00 – 18:00 h., studio 7). Premiéra 18. 9. 1970 (Třetí program, 20:00 h.).

Děvka (1969)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:00

Svatopluk Pekárek. Dramatizace podle povídky z knihy Noc k zahození. Hudba Lugomír Novosad. Hraje Combo Lubomíra Novosada. Asistent režie Milka Dadáková. Technická spolupráce Bohuslav Fiala, Marie Majerová. Mixáž Věra Binková. Režie Bohdan Denk.

Osoby a obsazení: dívka (Zdena Herfortová), doktor (Ladislav Lakomý), paní (Marie Pavlíková), hlas (Karel Fajt), náčelník (Leopold Franc), strážná (Věra Fajtová).

Nastudovalo Brno. Natočeno 30. 1. 1969 (9:00 – 13:00 h., studio 7).

29. 1. 2007

Za päť minút sedem (Za pět minut sedm, 196?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 15:52

Vladimír Príkazský a Pavel Tumlíř. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Pozn.: Podle hry byl natočen stejnojmenný film (1964, premiéra 5. 3. 1965, režie Pavel Hobl, účinkují František Filipovský, Miloš Nesvadba, Miloš Patočka, Jaroslav Štercl, Raoul Schránil, Pavel Hobl, Míla Myslíková, Olga Augustová, Helena Růžičková, Jiří Růžička st.).

Der Schutzengel (Anděl strážný, 1969)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:32

Václav Havel. Původní rozhlasová hra. Překlad Franz Peter Künzel. Režie Otto Düben.

Osoby a obsazení: Machoň (Helmut Qualtinger), Vavák (Ernst Jacobi).

Nastudoval Süddeutscher Rundfunk (SDR) /ORF v roce 1969. Premiéra 2. 3. 1969 (26 min., mono).

Pozn.: Ein erfolgreicher, gutsituierter Schriftsteller empfängt einen seltsamen Besucher. Höflich ist er, aber ungewöhnlich anspruchsvoll. Mit allerlei Komplimenten schmeichelt er sich ein und behauptet, den Schriftsteller schon seit langem zu kennen. Seine Bewunderung möchte er mit einem Geschenk zum Ausdruck bringen, das dem Beschenkten zu noch mehr Anerkennung verhelfen könnte. Es scheint ein wenig umständlich in der Anwendung, dabei durchaus nützlich, doch um es in Betrieb zu nehmen, braucht man sechzehntausend Volt.

„Der Schutzengel“ war das erste Originalhörspiel des tschechischen Dramatikers (und nachmaligen Staatspräsidenten) Václav Havel. Bereits Mitte der 60er Jahre geschrieben, konnte es erst 1968 in der kurzen Spanne des „Prager Frühlings“ produziert und erstmals gesendet werden. Havel treibt in dieser meisterlichen Dialog-Groteske ein Verhältnis auf die Spitze, wie es absurder nicht sein kann, und dennoch in totalitären Verhältnissen brutale Wirklichkeit war – und immer noch ist, auch unter liberaleren Vorzeichen: das zwischen einem vorsichtig gesellschaftskritisch agierenden Schriftsteller und seinem ihm von den Machthabern zugeordneten „Beschützer“. (anotace)

26. 1. 2007

Vyznáte se v tlačenici? (1991)

Filed under: Audiostory,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 16:09

Nataša Tanská. Úvod do štikologie. Čte Gabriela Vránová. Režie Jan Berger.

Vydalo Audiostory (MC), natočeno květen – červen 1991.

Pozn.: Živočišný druh zajímavý především tím, že se nápadně podobá člověku. Pozná se jedině v akci. Jejím základním záměrem je mít se v životě dobře. Ví, že se skromností nikam nedojde. Pilně pracuje na sobě a stále zdokonaluje umění manipulace s ostatními. V soukromí se vždycky snaží, aby milovala právě toho, koho milovat potřebuje. V zaměstnání si dokáže v rekordním čase vydobýt slušné postavení. Své manželství promyšleně kormidluje do klidných vod. Štika je zkrátka ta, co se vyzná! Štika je žena či dívka, která „si to umí zařídit“. A vy si při sledování jejích postupů užijete spoustu legrace. (oficiální anotace)

Kniha byla původně napsaná v r. 1967. Byla sice před dalším vydáním v r. 1991 trochu poupravena, ale i tak narazíme na několik připomínek tehdejší doby (schůze místo dnešních seminářů a porad, mizerně fungující služby apod.). Oproti většině dnešních učebnic asertivity a manipulace při jednání je však vtipná a proto nic neztratila na svém přínosu. Rady v ní obsažené se dají s úspěchem použít i dnes. Kniha se dočkala i čtvrtého opět přepracovaného vydání v roce 2003. (recenze na hint.cz)

Muži s dýmkou IV (1997)

Filed under: Audiostory,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 16:07

Freeman Wills Crofts  a Karel Čapek. Detektivní povídky. Hudba Mlhoš Kafka. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Režie Helena Vaňurová.

Čte Vladimír Brabec (1) a Vlastimil Brodský (2, 3).

Natočeno ve studiu historické budovy Národního divadla v Praze. Vydalo AudioStory v roce 1997 v edici Detektivka (1 MC, AY 0092-4 811, 75 min.).

Obsah: 1. Freeman Wills Crofts – Hlavička od Greuze (37:48, čte Vladimír Brabec), 2. Karel Čapek – Čintamani a ptáci (23:02, čte Vlastimil Brodský), 3. Karel Čapek – Závrať (12:20, čte Vlastimil Brodský).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress