Premiéra 27. 8. 2005.
Pozn.: Kabaret je slovo, které u nás zdomácnělo, i když není české. Kabaret vděčí za svou přitažlivost mnoha velkým jménům evropské kultury. U kolébky tohoto pojmu stáli Gérard de Nerval, Paul Verlaine a Arthur Rimbaud. A jak to bylo u nás? (anotace)
James Fenimore Cooper. Dramatizace Věra Barochová. Hudba Vladimír Zahradníček. Dramaturg Ivan Hejna (= Ivan Hubač). Režie Ivan Holeček.
Osoby a obsazení: Unkas (Michal Dlouhý), Duncan Heyward, major (Vladimír Dlouhý), Šedá Hlava (Ladislav Mrkvička), Kora (Miroslava Pleštilová), Alice (Simona Vrbická), Sokolí Oko, anglický zvěd (Alois Švehlík), děd z rady starších (Ilja Racek), Lišák z kmene Hurónů (Jiří Schwarz), náčelník Delawarů (Radoslav Brzobohatý). Dále účinkují Otto Lackovič, Miloš Rozhoň, Vladimír Hůša, Eduard Pavlíček, Karel Duspiva, Pavel Karbusický, Milan Slabihoud, Jiří Ployhar a Václav Rašilov.
Natočeno v roce 1997. Premiéra 17. 5. 1997 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.; 60 min.).
Premiéra 3.6.2006.
Premiéra 19.11.2005.
Svatopluk Čech. Z autobiografických črt klasika české literatury vybral a režii má Petr Adler. Použitá hudba Bedřich Smetana, jeho polky hraje Petr Jiřikovský.
Účinkuje Alfred Strejček.
Natočeno 2006 (118 min.). Premiéra 11. 8. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 9. 10. 2010 (ČRo 3 Vltava, 21:47 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 24. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: (anonym): Svatopluk Čech: Z dávných vzpomínek. In web ČRo 11. 8. 2006 (anotace). – Cit.: Syn národně uvědomělého hospodářského správce, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery se narodil 21. února 1846 v Ostředku u Benešova. Rodina se často stěhovala, ale básníkovy vzpomínky se nejčastěji vracely k pobytu v Litni u Berouna a ve Vraném u Slaného. Gymnasium začal studovat v Litoměřicích a dokončil je v Praze.
Už za studentských let otiskoval první básně (od r. 1864). Vystudoval právnickou fakultu, 1872-78 byl advokátním úředníkem (ohlasy této kancelářské praxe se objevují v novele Jestřáb kontra Hrdlička), potom se věnoval literatuře. Po přechodném působení v redakcích různých časopisů založil spolu s bratrem Vladimírem a Servácem Hellerem D r. 1879 časopis Květy, který redigoval až do r. 1899. V Květech také otiskl většinu svých prací, vedle toho přispíval do Lumíru, Světozoru a Národních listů.
Klidný život neženatého samotáře v Obříství u Mělníka a později v pražské Tróji, stranou literárních půtek, zpestřil několika cestami po evropských zemích.
Zemřel v Praze 23. února 1908. Čech vědomě usiloval o společenskou angažovanost své tvorby: Vytvořil rozsáhlé dílo veršem i prózou, z něhož si však jen menší část uchovala životnost i dnes. Vzpomínková próza, kterou jsme připravili pro páteční Pokračování za pět minut, evokuje dobu, jejíž duch je pro nás nenávratně ztracen.
Premiéra pravděp. 11. 8. 2006.
Viktor Fischl. Povídka českoizraelského spisovatele ze sbírky Figarova zlatá svatba. Režie Josef Schwarz-Červinka.
Účinkuje Josef Červinka.
Natočeno 1998 (30 min). Repríza 1. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Milena Jesenská. Úvaha otištěná v Přítomnosti 5. dubna 1939. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Eliška Balzerová.
Repríza 20. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 12 min.) v cyklu Dopolední četba.
Powered by WordPress