Igor Chaun. Příběhy o lásce, smrti a o naději. Režie autor.
Čte autor.
Natočeno 1999. Repríza červenec 2006 (15min.); 24. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
25. 7. 2006
Clevelandský „Smrtihlav“ (2006)
Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Režie Vladimír Rusko
Účinkuje Pavel Soukup.
Z cyklu Pokračování za pět minut (73 min.) .
Lit.: (tur): Smrtihlav z Cliftonových pamětí. In web ČRo 21. 7. 2006 (anotace). – Cit.: V cyklu Pokračování za pět minut si posluchači mohli již několikrát vyslechnout vskutku neuvěřitelně krkolomná dobrodružství „nejlepšího amerického detektiva“ Léona Cliftona.
Příběhy s tajemnými názvy jako V opiovém doupěti, Hotel U dvanácti mrtvých, Tajemství rodinné hrobky či Černý kapitán se těšily dobrému ohlasu. Novým příspěvkem do cliftonovské řady bude tentokrát případ s názvem Clevelandský „Smrtihlav“.
Léon Clifton se ocitá v Chicagu, kde musí čelit neobyčejně vynalézavému a mstivému zločinci. Ve městě zločinu došlo k několika záhadným úmrtím, jež měla vést k vyplacení závratně vysokých životních pojistek – vždy ve výši jednoho milionu „dollarů“. Všichni zesnulí zemřeli údajně na mrtvici. Případu se ujal detektiv Léon Clifton, který je na něm hmotně zainteresován – podaří-li se mu dokázat, že byl spáchán zločin, dostane od pojišťovny „desátý díl milionu dollarů“, který by jinak pojišťovna musela vyplatit pozůstalým každého pojištěnce. V převleku za úředníka chicagské životní pojišťovny Toma Jonese objeví Clifton v úmrtním pokoji jedné oběti podivnou krabičku, kterou v den smrti pojištěnce doručila pošta, a na skříni pak najde další záhadný předmět, připomínající ohořelého motýla.
„Že byl ten motýl příčinou smrti Anerleyovy?“ zvolal detektiv prudce, načež začal přecházeti po pokoji. Rozuzlení případu záhadných úmrtí, jež byla způsobena otravným plynem a ve kterých sehrál klíčovou úlohu mechanický motýl, se blíží.
Více než dvousetsvazková série příhod detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910. Autorství tohoto cyklu zůstává dodnes záhadou – za jednoho z možných původců je považován učitel Alfons Bohumil Šťastný (1866-1922), autor stovek titulů nejrůznějších žánrů populární četby.
Fonogramy – Ještě jednou – Piš a slyš (2005)
O krátkém a dlouhém čase (2006)
Tarzanova smrt (1999)
Igor Chaun. Příběhy o lásce, smrti a o naději čte ve vlastní režii autor.
Natočeno 1999. Repríza 23. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 15 min) v cyklu Dopolední četba.
Vlasy (2006)
Miloš Urban. Jedna z „divných“ povídek úspěšného českého prozaika z knihy Mrtvý holky. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Martin Stránský.
Nastudovala Plzeň v roce 2006 (30min.). Repríza 5. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Pozn.: Jeden z nejúspěšnějších současných prozaiků Miloš Urban vydal před nedávnem knihu nazvanou „Mrtvý holky“ s podtitulem „10 divných povídek“.
Knížka je skutečnou „sbírkou kuriozit“, které během pěti let vznikaly zcela samostatně, někdy na zakázku, jindy z holé nutnosti zhutnit chorobnou představivost do podoby krátkého, ostře pointovaného textu.
Sbírka deseti povídek z let 2002 až 2006, obsahující vedle klasické Smrtečky nebo Bělorusky i méně známé a novější drobné texty Miloše Urbana.
Z tohoto souboru je také povídka Vlasy.
Knihy (2006)
Joseph Conrad. Esej anglického spisovatele polského původu. Překlad Timotheus Vodička. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Petr Pelzer.
Natočeno 2006 (15 min.) Repríza 18. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Zastavte se u nás (2006)
Autosalon (1993)
Účinkují Bořivoj Navrátil, Jaroslava Kretschmerová a Miroslav Donutil.
Natočeno v roce 1993 (9 min.).
Alternativní název: Autosalón.
Já miluji hudbu (1998)
Leoš Janáček. Z umělcovy korespondence a fejetonu Výlety páně Broučkovy vybrala Eva Štědroňová. Režie Petr Adler.
Účinkuje Karel Pospíšil.
Natočeno 1998. Repríza 13. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 15 min.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Štědroňová, Eva: Já miluji hudbu. Z korespondence Leoše Janáčka. In web ČRo 3 Vltava, 13. květen 2021 (článek). – Cit.: (…) „Ještě nikdy jsem se tak řezavě nezasmál, jako dnes při čtení dopisu páně Chválova,“ píše ve své korespondenci Leoš Janáček s tím, že se dle dopisu má roku 1918 ucházet o některou z vypsaných cen na celé dosavadní životní dílo, a to poukazem na určitý finanční obnos. Skladatel tedy ironicky uvažuje, zač vlastně stojí jeho práce a jak se dá vyčíslit penězi. Ve vybraném textu se také vyznává ze své práce na Výletech pana Broučka – o čem všem při tvorbě uvažoval, kolik Broučků vidí v našem národě, jak zasadit Výlety do skutečného života a jakými prostředky. A v neposlední řadě: jak tvůrčí práci snáší rodina.