Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pavel Landovský. Zvuk Jitka Borkovcová. Záznam a střih Slávka Čápová. Hudební a zvukové efekty Iva Valentová. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Karel, mladík (Václav Sloup), Dáša, dívka (Miroslava Slávka Špánková – Hozová), Jan Hamouz (Čestmír Řanda), Lojza Drábek (Zdeněk Řehoř), Rudla Vinkler, řidič autobusu (Petr Kostka), Josef Samohel, stařík (František Kovářík), Honza Havlíček (Ferdinand Krůta), Václav, řidič autobusu (Jaroslav Moučka), hlasy cestujících (Karel Fořt, Artur Šviha, Anna Halbichová).

Natočeno 1977. Premiéra 2. 3. 1978 (Vltava, 21:50 – 22:35 h.; 42 min.). Obnovená premiéra 15. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.). Repríza 17. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 5. 3. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: V době realizace autora pokryl Karel Steigerwald.

Lit.: iř: …a váš názor? (Noční linka, O dívce s tisícem copánků). In Rozhlas 13-1978 (13. 3. 1978), s. 2 (článek).

Lit.: anonym: Noční linka. In Rudé právo, 20. 4. 1978 (recenze). – Cit.: “ (…) hra, která i když nemá klasicky pevný tvar, nevšedně prokresluje podobu našeho dnešního venkova i charaktery lidí, kteří i pod zdánlivým nánosem tvrdosti mají srdce na pravém místě. Živě napsané dialogy společně s využitím některých prvků kriminální zápletky rovněž přispěly k působivosti této dramatické skici…“

Lit.: anonym: Pavel Landovský: Noční linka. In web ČRo 2 Praha, 15. listopad 2015 (článek). – Cit.:  Repríza rozhlasové hry připomíná rok, který v říjnu uplynul od smrti jejího autora. Jazykově a situačně suverénní komedie.

Samozvaní strážci veřejného pořádku bývají zřídkakdy oblíbení. Své by o tom mohl vyprávět Lojza Drábek. Na obecní pořádek dohlíží obětavě ve dne i v noci. Ale vděku se od sousedů nedočká.

Nejvíc má na Drábka spadeno řidič místní autobusové linky Ruda Vinkler, pro kterého jsou vtipy na Lojzovu adresu každodenní zábavou. Jenže pak se ve vsi stane bouračka, od které se viník pokusí ujet, a Drábek se tak konečně dočká svého případu!

Lehkost a vtip celé inscenace zvláštním způsobem koresponduje s perzekucí státní bezpečnosti, které autor hry po zveřejnění Charty 77 právě čelil. Aby se inscenace mohla vysílat, „pokryl“ autora v časech normalizace kolegiálně dramatik Karel Steigerwald. (…)

Ciril Kosmač (Balada o trubce a oblaku). Překlad a dramatizace Irena Wenigová. Hudba Jan Taussinger, řídí autor. Zvuk Jitka Borkovcová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Marjana Temnikarová (Marie Vášová), Jernej Temnikar (Zdeněk Kutil), Justina (Miroslava Slávka Hozová), Tone (Gustav Bubník), Martin Lužnik (Jaroslav Moučka), Janez Tomšič (Jaroslav Cmíral), Venc Zaplatal (Petr Haničinec), Němec (Jindřich Narenta), Ital (Aldo Cicala), domobranec (Vítězslav Jirsák).

Natočeno 1978. Premiéra 9. 3. 1978 (Vltava, 21:50 h.; 52 min.). Repríza 29. 11. 1989 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).

Pozn.: Existuje i filmové zpracování z roku 1961 pod názvem Balada o trobenti in oblaku.

Lit.: anonym: Balada o Marjaně Temnikarové. In Rozhlas 11/1978 (27. 2. 1978), s. 4 (článek).

Lit.: iř: …a váš názor? In Rozhlas 14/1978 (20. 3. 1978), s. 2 (úryvek z recenze). – Cit.: (…) Neobyčejně zdařilá a působivá (a v porovnání se Štolbovým Bratrancem i společensky mnohem důsažnějšÍ) byla další premiéra tohoto týdne Balada o Marjaně Temnikarové, kterou na motivy známé novely slovenského autora C. Kosmače Balada o trubce a oblaku napsala I. Wenigová. Podařilo se jí vytvořit komorní drama o neokázalém hrdinství prostých lidi, nebojících se postavit tváří v tvář fašistické zvůli, přestože vědí, jaký trest je čeká. Tvůrci znovu přesvědčili, že smrt je vždy výrazným dramatickým momentem, v němž dochází k odhalování a vyjevování charakterů, za běžných okolností třeba i pečlivě skrývaných. (…)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Krvavé Vánoce ve slovinských horách. In Týdeník Rozhlas 4/2018 (článek). – Dostupné též na Panáčkovi.