Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 6. 2006

Spravedlnost Arséna Lupina (1991)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:03

Pierre Boileau, Thomas Narcejac. Jeden z příběhů legendárního lupiče-gentlemana. Přeložil Jiří Elman. Dramatizace Roman Kopřivík. Dramaturg Hynek Pekárek. Technická spolupráce Jiří Suchánek, Daniela Sochorová, Jiří Binek, Jiří Litoš a Hana Dudová. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: Arséne Lupin, lupič gentleman (Pavel Soukup), Bernardin, jeho žák (Jiří Schwarz), Jacques Doudeville, zaměstnanec policejní prefektury (Jiří Kvasnička), Weber, náměstek policejní prefektury (Pavel Pípal), Mathias Dorchain (Petr Kostka), Beatrice Mendailleová, tajemná dáma (Ivana Andrlová), Xavier Mendaille, její muž, válečný zbohatlík (Milan Neděla), hlas z telefonu + policista (Stanislav Zindulka), uvaděčka (Drahomíra Fialková), listonoš (Ladislav Brothánek), ošetřovatel (Jaroslav Kaňkovský), notář (Miroslav Doležal), důstojník (Petr Svoboda), hospodský (Roman Hemala) a Courcel (Václav Kotva).

Natočeno v roce 1991. Premiéra 17. 1. 1992. Repríza 5. 8. 2004 (Vltava, 20:00 h.; 79 min); 15. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Alternativní verze názvu: Spravedlnost Arsena Lupina – Spravedlnost Arsèna Lupina

Pozn.:  Jeden z příběhů legendárního lupiče-gentlemana se odehrává po první světové válce a vychází z jejích událostí. Arséne zde vystupuje v obvyklé roli ochránce osudem pronásledované ženy a stíhá vraha, který je zároveň i škůdcem francouzského národa.

Lit.: Pekárek, Hynek: Pierre Boileau, Thomas Narcejac: Spravedlnost Arsèna Lupina. Příběh legendárního lupiče-gentlemana. In web ČRo 3 Vltava, 15. duben 2023 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Dobrý detektivní příběh nemusí vždycky stát jen na postavě geniálního a výstředního vyšetřovatele. Ústředním hrdinou se může stát i ten, koho se ruka zákona snaží dopadnout – tedy zločinec. Své o tom věděl francouzský spisovatel Maurice Leblanc, autor dvaceti knižních příběhů o Arsènu Lupinovi, nepolapitelném lupiči, dobrodruhovi a nenapravitelném svůdci. (..)

Ve Francii se šarmantní zloděj, který své zločiny pojímá jako hru a svým mistrovstvím ohromuje dokonce i své oběti či pronásledovatele, stal tak populární, že se o něm nepřestalo psát ani po smrti Maurice Leblanca v roce 1941. Hned několik nových případů Arsèna Lupina sepsala i autorská dvojice Pierre Boileau a Thomas Narcejac. Čtenáři si je cenili především proto, že s lehkou ironií, ale zároveň s respektem přejímali literární styl původních knih.

Příběh nazvaný Spravedlnost Arsèna Lupina se odehrává po první světové válce a vychází z jejích událostí. Arsèn Lupin zde vystupuje v obvyklé roli ochránce osudem pronásledované ženy a stíhá vraha, který je zároveň i škůdcem francouzského národa.

Země a luna (1998)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 13:03

Giacomo Leopardi. Z italštiny přeložil Zdeněk Digrin. Připravil a uvádí Pavel Šrut. Režie Josef Melč.

Účinkují Antonie Hegerlíková a Gabriela Vránová.

Natočeno 1998. Repríza 9. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Dvakrát o koupání (2004)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 13:00

Rudolf Křesťan. Fejetony v autorské interpretaci. Pozor na strašidelnou koupelnu a taky na vodníka. Režie Dimitrij Dudík. (15 min)

Fonogramy – Vrať se zdravá a krásná aneb O cestování (2004)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:00

Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Jiří Hubička. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno 2004. Repríza 9. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min).

Z Prahy k Baltickému moři v balonu (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:58

Josef Richard Vilímek. Připravila Ilona Grambličková. Hudbu vybral Slavomír Hořínka. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Viktor Preiss a Richard Honzovič.

Natočeno 2004. Premiéra 6. 8. 2004 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 15. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: Oravová, Dagmar: Z Prahy k Baltickému moři a zpět. In Týdeník Rozhlas, 2004 (anotace). – Cit.: Nezapomenutelnou událostí roku 1891 byla nejen pro Pražany Jubilejní zemská výstava. Jejím smyslem bylo především povzbudit vlastenecké sebevědomí: ukázat vysokou úroveň české vědy a kultury a hlavně schopnost Čechů konkurovat Němcům i na poli průmyslu.
Za pět měsíců (výstava byla zahájena 15. května a skončila 18. října) prošlo branami výstaviště neuvěřitelných dva a půl milionu návštěvníků. A těm bylo nutné poskytnout nejen poučení, ale také zábavu. O atrakce nebyla nouze: nejznámější je Křižíkova fontána a pouliční dráha, návštěvníci mohli však také obdivovat např. Brožíkova Mistra Jana Husa před kostnickým koncilem či obří sochu Jiřího z Poděbrad nebo tleskat artistům, domorodým africkým tanečníkům nebo krotitelům lvů a tancům cvičených slonů. Největší atrakci však představovaly balony. V poslední čtvrtině 19. století se staly lákadlem mnoha prestižních evropských akcí a ctižádostiví pořadatelé Jubilejní zemské výstavy nechtěli zůstat pozadu. Pozvali tedy do Prahy Louise Godarda.
Proslulý francouzský vzduchoplavec přijel i se svým společníkem Eduardem Surcoufem. Jejich balon Victor Hugo o průměru větším než 13 metrů byl schopen unést kromě kapitána další tři pasažéry, a hlavně: Godard a Surcouf nepodnikali jen vyhlídkové lety nad Prahou v balonu upoutaném k zemi, ale i lety dálkové. A přestože takový výlet vůbec nebyl levnou záležitostí (za osobu si prý Francouzi účtovali 60 zlatých), našla se spousta odvážných zájemců o toto dobrodružství. Poslední pražský let Victora Huga absolvoval s kapitánem Godardem a dvěma dalšími pasažéry známý nakladatel Josef Richard Vilímek junior. Pečlivě utajovaný start byl naplánován přesně na půlnoc 20. října, tedy dva dny po ukončení zmíněné výstavy. Vzduchoplavci si troufali doletět až do Moskvy; vítr však nečekaně změnil směr, zamířili tedy na sever a skončili u břehů Baltického moře. Josef R. Vilímek pak sepsal a ve svém nakladatelství vydal vtipné pojednání o tomto úžasném zážitku; svůj spisek věnoval slavnému vzduchoplavci v upomínku na jeho pobyt v Praze.
Jeho cestopis – či spíše vzduchopis – nám poskytne nejenom očité svědectví o jedné odvážné vzduchoplavbě, ale i potěšení z archaického stylu a jemného humoru.

Příroda a Islanďan (1998)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 12:58

Giacomo Leopardi. Z italštiny přeložil Zdeněk Digrin. Připravil a uvádí Pavel Šrut. Režie Josef Melč.

Účinkují Jaroslav Kepka, Jiří Ornest a Antonie Hegerlíková.

Natočeno 1998. Repríza 8. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 16 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Rájem i peklem (1992)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 12:57

Otakar Batlička. Dramatizace Oldřich Knitl. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Martin Sobotka, Pavel Soukup, Ladislav Mrkvička, Vlastimil Zavřel, Ivan Gübel, Zdeněk Mahdal, Otto Lackovič, Alexej Gsöllhofer, Tomáš Töpfer, Ilja Prachař, Jan Víšek, Miloš Rozhoň, Ladislav Kazda, Ladislav Brothánek, Jiří Binek, Gaston Šubert a Tomáš Gsöllhofer.

Natočeno 1992 (56 min.). Repríza 1. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 13:00 h);  1. 6. 2019 (ČRo Rádio Junior, 10.00 h.); 22. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Rájem i peklem. In web ČRo Rádio Junior, 1. 6. 2019 (článek). – Cit.: Muž s krabicí naftalínových kuliček, které prodává námořníkům po hospodách, byl v bezvědomí dopraven do nemocnice. Když se na chvíli probral, vypověděl doktorovi svůj dramatický příběh a vyzval ho, aby zachránil tři chudé dívky a sám vydělal spoustu peněz. Vydá se doktor Pavel Gordon do Brazílie proti proudu do naleziště diamantů?

Jak to všechno nakonec dopadne? Poslechněte si rozhlasovou hru.

Spisovatel Otakar Batlička vystřídal v životě mnoho prací – byl námořníkem, telegrafistou, zlatokopem, potápěčem i učitelem boxu. O jeho životních poutích vypráví příběh Rájem i peklem.

A říše vstala z mrtvých (2004)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:56

Pořad k 125. výročí narození českého vědce prof. Bedřicha Hrozného, který rozluštil jazyk národa Chetitů. Připravila Jindra Jarošová.

Natočeno 2004 (54 min.).

Pozn.: Chetité, národ indoevropského původu, dorazili někdy na přelomu 2. a 3. tisíciletí př. n. l. do Malé Asie (přesněji do Anatolie) , kde si podrobili původní obyvatelstvo, a částečně se s ním asimilovali. I přes neustálé útoky sousedních nomádských kmenů vytvořili někdy kolem poloviny 2. tisíciletí mocnou říši, ke které kromě značné části vlastní Anatolie náležela i severní polovina Sýrie a horní Mezopotámie. V roce 1531 př. n. l. Chetité dobyli a vydrancovali Babylon. V roce 1274 př. n. l. zvítězili Chetité (podle moderních výzkumů) v bitvě u Kadeše nad Egyptem, jemuž tehdy vládl faraón Ramesse II. Následná smlouva mezi Ramessem a chetitským králem Chattušilišem III. je nejstarší známou mírovou smlouvou na světě. Chetitská říše se v důsledku vpádu mořských národů a vnitřních rozbrojů koncem 13. století př. n. l. rozpadla na několik samosatných městských států. (anotace)

Předmětové heslo: Bedřich Hrozný.

Šumava (2003)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:53

Šumava v hudbě, literatuře, architektuře, filmu, výtvarném umění, fotografii, řemeslech. Rozhlasová kompozice inspirovaná stejnojmennou publikací nakladatelství Baset, která mapuje Šumavu od přírodních výtvorů po výtvory lidské. S autory vybraných kapitol připravila Blanka Stárková a Hana Krejčová.

Literární ukázky čtou Markéta Jahodová, Jiří Schwarz a Radim Vašinka.

Natočeno 2003. Premiéra 13. 12. 2003.

Národní hoří (1991)

Filed under: Povídky — Přemek @ 12:52

Janusz Anderman. Z polštiny přeložil Jan Grulich. Účinkuje Pavel Soukup. V roce 1991 natočil režisér Michal Pavlík (21 min).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress