Lenka Reinerová. Překlad Olga Walló. Připravila Marie Valtrová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Jana Štěpánková a Miloš Hlavica.
Natočeno 2006. Premiéra 14. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:22 h.; 60 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.
5. 5. 2006
Zázračný brokát (2006)
Vladimír Lukeš. Původní rozhlasová pohádka na motivy asijských pověstí, jejímiž hlavními hrdiny jsou Da-jan, Žiwa, Trikája a Bali. Scénická hudba Petr Mandel. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Kamila Šmejkalová, Marta Sovová, Kateřina Fixová, Otmar Brancúzský, Jan Kukla, Alexandra Tomanová, Lukáš Hlavica, Jana Štěpánková, Jiří Schwarz, Ladislav Frej, Denisa Nová, Jaroslav Vlach, Zdenka Hadrbolcová, Zdeněk Hess, Lucie Pernetová, Zuzana Kajnarová, Oldřich Vlach a Jiří Hálek.
Natočeno v roce 2006. Premiéra 14. 5. 2006 (Praha, 13:00 – 14:00 h.; 55min.). Repríza 28. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).
Moudrá rada (1997)
Šolom Alejchem. Z jidiš přeložil Jakub Markovič. Režie Petr Adler.
Účinkuje Bořivoj Navrátil.
Natočeno v roce 1997. Repríza 14. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 19. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.) v cyklu Izraelský týden.
Dluh chce se splatit (2006?)
Literárně-hudební pásmo z veršů Viktora Dyka a hudby Vítězslava Nováka připravil Miloš Doležal. Hrají Josef Suk a Alfréd Holeček. Hudební spolupráce Ivan Ruml. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Rudolf Pellar a Radim Vašinka.
Natočeno 2006 (?). Premiéra (?) 14. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 9:33 h.; 58 min.) v cyklu Souzvuk.
Němá v penziónu (2004)
Josef Heyduk. Povídka ze sbírky Pokušitel. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Martin Stropnický.
Natočeno 2004 (30 min.). Repríza 14. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Alternativní název: Němá z penzionu.
3. 5. 2006
Z čertího vejce (2006?)
Marie Kubátová. Pohádka.
Vypráví Antonín Molčík.
Natočeno 2006 (?). Premiéra (?) 13. 5. 2006 (ČRo 2 Praha, 18:50 h.; 10 min.).
Jakob von Gunten 1/8 (2006)
Robert Walser. Četba na pokračování z románu švýcarského spisovatele. Přeložil Radovan Charvát. Pro rozhlas připravil Marek Horoščák. Režie Eva Řehořová.
Účinkuje Igor Bareš.
Připravilo Brno v roce 2006. Premiéra prvního dílu 13. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.).
Lit.: {Horoščák, Marek}: Jakob von Gunten. In web ČRo, květen 2006 (anotace). – Cit.: Donedávna byl švýcarský spisovatel Robert Walser (1878-1956) u nás znám jen z výboru Pěší putování (Odeon 1982). V letošním roce, kdy uplyne padesát let od jeho smrti, vydalo nakladatelství Opus jeho román Jakob von Gunten z roku 1909. Seznamujeme se v něm s chodem (respektive nefunkčností a postupným rozpadem) ústavu Benjamenta, učiliště pro budoucí sluhy. Z deníkových zápisů chovance ústavu Jakoba von Gunten se skládá bizarní svět institutu, jehož žáci jsou vyučováni řádnému chování a oddané službě. Také pod vlivem tohoto „pedagogického působení“ netouží Jakob po úspěchu, po kariéře, nýbrž si ve svém deníku poznamenává: „v pozdějším životě budu roztomilou, pěkně zakulacenou nulou“.
Walser ve svém snovém příběhu nabízí obraz světa, v němž jsou na jedné straně ti, kteří budují, vydělávají, jejich činy sunou dále to, co se tak pyšně nazývá pokrok, a vedle nich ti, kteří těm prvním pokorně slouží, lidé bez ambicí, ve společenské hierarchii na samém dně, lidé jakoby téměř neexistující; nuly, beroucí službu jako jediné poslání, jež jim zároveň dává svobodu ve společnosti orientované na vypjatý individualismus a zisk. Tento román-deník lze také číst jako vizionářské rozloučení s jednou epochou, s jedním druhem společenského uspořádání Evropy; v závěru románu se Jakob v jednom ze svých snů loučí s kuratelou evropské kultury a vydává se na putování po Asii.
Robert Walser patří k významným autorům německy psané literatury, jeho dílo však za jeho života nedošlo patřičného ocenění. Přestože si nadějného literáta (kterým Walser v době vydání románu Jakob von Gunten byl) oblíbili například Christian Morgenstern či Hermann Hesse, čtenářský ohlas nebyl velký. Po Jakobu von Guntenovi píše další prózy (např. Sourozenci Tannerovi, Pomocník), očekávané uznání však nepřichází a také pod vlivem existenčních problémů se dostavují silné deprese. Po dvou nezdařených pokusech o sebevraždu se Walser v roce 1929 nechává hospitalizovat na psychiatrii a až do konce života žije pod lékařským dohledem v různých ústavech. Od roku 1936 jej navštěvuje publicista Carl Seelig, který s Walserem vyráží na terapeutické pěší procházky, během nichž zaznamenává spisovatelovy myšlenky, aby je shromáždil ve svazku Putování s Robertem Walserem (1957). Také díky tomu se v druhé polovině dvacátého století dostalo tomuto těžko zařaditelnému tvůrci náležité pozornosti. Podivný a fascinující svět ústavu pro sluhy z románu Jakob von Gunten inspiroval například také režisérskou dvojici bratrů Quayových: v roce 1995 podle něj natočili film Institut Benjamenta.
Slepá slepice a zrno (1991)
Martin Kukučín. Povídka klasika slovenské literatury. Překlad Emil Charous. Režie Jan Žáček.
Účinkuje Václav Kopta.
Natočeno v roce 1991 (25 min.). Repríza 13. 5. 2006 (ČRo 2 Praha, 17:29 h.) v cyklu Listování; 14. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Svatovítská katedrála (1994, 2002, 2011)
Obnovená repríza pořadu k 650. výročí položení základního kamene ke gotickému dómu sv. Víta na Pražském hradě (21. listopadu 1344) Janem Lucemburským, jeho syny Karlem a Jindřichem a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Hudební spolupráce Vladimíra Lukařová. Připravili Blanka Stárková a Jiří Kamen.
Kompozice rozhovorů, reportáží, dobových dokumentů, archivních snímků a hudby spojené se svatovítskou katedrálou. Hovoří biskup Jaroslav Škarvada, historik církevních dějin Jaroslav Polc, historik umění Jan Royt, antropolog Emanuel Vlček, kulturní historička Lydia Petráňová, architekt Petr Chotěbor, archeolog Jan Frolík a v rozhlasové reportáži z roku 1936 historik umění Zdeněk Wirth a Cyril Merhout.
Účinkují Otakar Brousek st., Jan Novotný a Schola gregoriana pragensis, řídí David Eben.
Premiéra 18. 11. 1994, rekonstruováno r. 2002, upraveno 2011 (Blanka Stárková). Repríza 14. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava,14:10 h.; 122 min) k 700. výročí narození Karla IV.
Pozn.: Obnovená premiéra rozhlasové kompozice k 650. výročí položení základního kamene ke gotickému dómu sv. Víta na Pražském hradě 21. listopadu 1344 Janem Lucemburským a jeho syny Karlem a Jindřichem a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. V roce 1994 připravili Blanka Stárková a Jiří Kamen za hudební spolupráce Vladimíry Lukařové. V roce 2011 upravila Blanka Stárková. V pokusu o rekonstrukci zakládacího obřadu hovoří tehdejší světící biskup pražský Jaroslav Škarvada, profesor církevních dějin Jaroslav Polc, historik umění Jan Royt, architekt Petr Chotěbor, archeolog Jan Frolík, antropolog Emanuel Vlček a kulturní historička Lydia Petráňová. Pořad uzavírá rozhlasová reportáž z r. 1936 z hrobky českých králů.
Pohádky ze Země vysoké trávy 1/9 (1995)
Melita Denková. Vypráví Petr Svoboda.
Natočeno 1995. Repríza 2. dílu 12. 5. 2006 (ČRo 2 Praha, 18:51 h.).
1. Můstek z duhy. – 2. Jak černé zákeřnice chtěly pít černé víno. – 3. Žabí moudrost. – 4. Jak zlaté broučici strašilo ve věži. – 5. Lakomec z mechového hrádku. – 6. Kdy cestovala cesta. – 7. Pinkalinka a pavouk. – 8. Kdo bydlí v kukuřičném poli. – 9. Jak kobylka skočila do nebe. (10 min.).