9. 3. 2006
Malíř
Faustina (2004)
Ladislav Fikar. Literárně-hudební pásmo z veršů českého básníka a překladatele připravila Karolína Jirkalová. Hudba Petr Eben, Edgar Vares a Paul Hindemith. Hudbu vybral a režii má Petr Adler. Režie Petr Adler.
Účinkují Otakar Brousek II., Eva Horká a Viola Zinková.
Natočeno 2004. Repríza 19. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 56 min) v cyklu Souzvuk k výročí 40 let od autorovy smrti (12. července 1975); 29. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: anonym: Faustina Ladislava Fikara. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Básník, překladatel, nakladatelský redaktor a filmový dramaturg Ladislav Fikar, rodák z vysočinské vsi Samotín, vydal za svého života jedinou vlastní knihu – básnickou sbírku pojmenovanou podle svého rodiště.
Druhá Fikarova básnická kniha, Kámen na hrob, zůstala nedokončena. Její základ tvoří dva básnické cykly: Faustina a Moje maminka. Vracejícími se motivy je podobná Samotínu, ale třicet let, které dělí vznik těchto dvou sbírek, se odráží v mnohem hlubším, tesknějším a tíživějším prožitku. Pro rozhlasový Souzvuk jsme zvolili nejrozsáhlejší cyklus sbírky Kámen na hrob, Faustina.
Pořadem si připomínáme 40 let od autorovy smrti (12. července 1975).
Kdo jsou andělé? (2006)
Kleště 1/10 (2006)
Leoš Šedo. Četba na pokračování. Zábavná i generačně závažná sonda do naší paměti aneb o životě v kleštích českých dějin. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Zdeněk Bureš a Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2006 (10 x 28 min.). Premiéra prvního dílu 24. 2. 2006 (Vltava, 18:30 – 19:00 h.)
Pozn.: Na samém začátku sedmdesátých let se potkávají tři mladí muži: Miloš chce být chirurgem, Janek filmovým scenáristou, Ladislav zase fotbalovým trenérem. Nakonec ale všechno dopadne jinak. Stanou se z nich zubní lékaři a po třiceti letech se spolu vydávají na dalekou cestu za velkou louži. Postupně skládají své příběhy, které začínají v normalizovaném Husákově Československu a vrcholí neuvěřitelným happeningem na Staroměstském náměstí roku 2002… Zábavná i generačně závažná sonda do naší paměti aneb o životě v kleštích českých dějin.
Autor (nar. 1952) je zubní lékař v Sázavě.
Leoš Šedo se narodil roku 1952 ve Vysokém Mýtě, v letech 1957-1961 pobýval ve Finsku. Tam mu potřásl rukou Gagarin, objal ho Chruščov a poprvé slyšel rock“n“roll. Kdysi chtěl být automechanikem, motocyklovým závodníkem, později rockovým hudebníkem nebo filmovým scenáristou. Nakonec se stal zubním lékařem (promoce na Fakultě všeobecného lékařství UK 1976). Od roku 1977 žije v Sázavě, v roce 1993 si zřizuje privátní praxi. Zúčastnil se Středoevropské scenáristické dílny pořádané Sundance Institutem s filmovou povídkou I Saw Them Standing There aneb Beatles přiletí do Prahy dnes večer (1999). Příležitostně se věnuje publicistice, román Kleště je jeho prozaickou prvotinou. Je ženatý a má dvě dcery.
Fonogramy – Herec Bohumil Švarc slaví osmdesátku aneb Desítky let života na zvukových pásech (2006)
Premiéra 24. 2. 2006 (Vltava, 16:00 – 16:30 h.; 30min.)
Smolíček a Fidlibum (1989)
Pohádka. Kamila Sojková. Režie Mária Křepelková.
Účinkují Jiří Prager a další.
Natočeno v roce 1989 (14min.)
Dvakrát o člověku (2006)
Premiéra 24. 2. 2006 (Vltava, 10:00 – 10:30 h.).
Kam víly nemohou (1992)
Pohádka. Pavel Šrut. Hudba Jan Jiráň. Režie Mária Křepelková.
Účinkují Jan Gross, Ilona Vaňhová, David Havránek, Zorka Kostková, Milena Jelínková.
Natočeno v roce 1992 (12min.) Repríza 2. 2. 2015 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.).
Pozn.: V domku na samotě žila vdova, která se bála se o svého malého synka Péťu. Obavy měla hlavně ze světýlek bludiček a víl, které lákají lidé do bažin. Prý, když je větrno, tak víly přicházejí k lidem úplně blízko. Ale víte, holky a kluci Kam víly nemohou?
8. 3. 2006
Poslední plavba Willema Barentse 1/2 (1987)
Herbert Friedrich (román Severní moře). Překlad Milada Misárková. Dramatizace Jarmila Svobodová. Výběr a úprava hudby Jiří Žižka. Dramaturgie Ivan Hubač. Režie Karel Weinlich.
Jaroslav Konečný, Jiří Langmajer, Daša Neblechová, Jiří Samek, René Přibil, Jan Gross, Ivan Gübel, Martin Zahálka, Zdeněk Mahdal, Václav Neužil, Jaroslav Choc, Tomáš Šolc, Jan Jánský, Milan Mourek, Bohuslav Holý, Vladimír Čada, Ladislav Beneš, Jiří Nepor, Barbora Fajtlová a Vilém Dobrý.
Nastudovala Plzeň v roce 1987 (90 min.).
Lit.: Ledvinková, Václava: Poslední plavba Willema Barentse. In Týdeník Rozhlas 34/2003 (anotace). – Cit.: Píše se rok 1596 a admirál Willem Barents stojí v čele holandské námořní výpravy, která má za úkol najít cestu Severním mořem do Číny. Strastiplná pouť mezi ledovými krami se brzy promění v zoufalý boj o přežití. Hra nese název Poslední plavba Willema Barentse a z tohoto je už patrné, že pro významného mořeplavce neskončila průzkumná plavba šťastně. Zůstal však příběh o osudech tohoto muže, po němž je pojmenováno i jedno ze světových moří.
Barbaramáš a Medordes aneb Boj o nevěstu, též Zavinšovaná princezna (1998)
Kouzelná hra podle starých loutkářských tradic, převážně těžící z podání Maiznerů, Kočků, Lagronů, Karfiolů a mnoha dalších. Josef A. Novotný. Rozhlasová úprava a režie Josef Henke. Hudba Petr Mandel. Dramaturg Pavel Minks.
Osoby a obsazení: Rainold, král země Ostradánské (Miloš Hlavica), královna Sába, jeho manželka (Růžena Merunková), princezna Emilie, jejich dcera (Iveta Dušková), vojvoda Otardo ze země Alitogránské (Lukáš Hlavica), princ Deboro z Horní i Dolní Braziliánské země (Jan Novotný), Barbaramáš, zlý kouzelník (František Němec), Medordes, dobrý čaroděj (Vlastimil Brodský), Kašpar, Otardův sloužící (Jaroslav Kepka), Zbrojnoš Pivec (Soběslav Sejk), Sedlák Švejda (Jiří Zahajský). Dále účinkují Tomáš Pergl, Josef Plechatý, Jiří Litoš, Petr Šplíchal a Světlana Lavičková.
Natočeno 1998. Premiéra 26. 12. 1998 (Vltava, 14:30 – 15:35 h.; 65 min.).
Pozn.: Prix Bohemia 1999 za režii hry.