Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ludmila Matiegková. Rozhlasové pásmo.
(more…)

Václav Havel. Rozhlasové pásmo – experimentální rozhlasová koláž. Režie Miloš Novotný a Ladislav Rybišar (?). Dramaturg Jaromír Ptáček (sic!). Zvuk Zdeněk Flekna. Záznam a střih Josef Švarc.

Osoby a obsazení : Zpěvačka písně (Zdena Tomková),Občan u plné mísy (Petr Tlalka). Úvodem hovoří dr. Jindřich Pokorný.

Natočeno v Experimentálním studiu Československého rozhlasu Liberec rámci projektu Semestr experimentální tvorby v roce 1969. V roce 1969 již nemohlo být uvedeno. Náhrávka v dobré kvalitě znovuobjevena (ze soukromé sbírky) v roce 1990.
Rozhlasová premiéra v roce 1991. Repríza 21. 8. 1993 (Vltava, 16:05 h.); 21. 8. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 hod.); 23. 8. 2008 (ČRo 3 – Vltava, 8:30 h.); 23. 8. 2008 (ČRo 7 – Praha, 17:30 h.) v rámci pořadu Literární naslouchátko; 24: 8. 2008 (ČRo, 1:30 h.).

Pozn.: Přestože byla jeho původní nahrávka zničena, pásmo se zachovalo v soukromých sbírkách a teprve po roce 1989 bylo znovu vysíláno.

V odhlášení pásma je jako režisér uváděn Miloš Novotný. Dr. Novotný v komentáři mluví o společné režii Milana (!) Novotného a Ladislava Rybišara. Vzhledem k tomu, že jsme v bibliografii žádného Milana Novotného v souvislosti s rozhlasem nenalezli, přikláníme se k tomu, že jméno Miloš je správně. V případě Ladislava Rybišara se přikláníme k variantě, že se opravdu na režii podílel.

Úryvek in: Janoušek, Pavel (ed.): Dějiny české literatury III. Praha: Academia, 2008, zvuk. příl (1 CD).

Pozn.: Vzácnou příležitost poslechnout si experimentální rozhlasovou hru Václava Havla budou mít posluchači Českého rozhlasu 3 – Vltava v den smutného výročí, ve čtvrtek 21. srpna ve 20.00 hodin. Václav Havel ji natočil v roce 1969 v experimentálním studiu Československého rozhlasu v Liberci a nazval ji Čechy krásné, Čechy mé. Vlastenecká píseň stejného názvu rámuje zvukovou koláž, v níž ve zvukových archivních snímcích probíhají pohnuté okamžiky našich dějin a současně probíhá na průvodní zvuky bohatá konzumace jídla v nejmenované domácnosti. V úvodu promluví o zrodu a pohnuté historii tohoto vzácného snímku překladatel a literární historik Jindřich Pokorný. (anotace)

Lit.: Ptáček, Jaromír: Pod širákem rozhlasu III.. In Divadelní noviny 16/2002 (paměti). – Cit.: (…)  Rok šedesátý osmý má i mnohé povzbudivé momenty. V Liberci je založeno experimentální studio, které vede Václav Daněk. V dokumentaci najde i své jméno – je jako dramaturg podepsán pod text Václava Havla Čechy krásné, Čechy mé. Byl bohužel v té době v Itálii. Zřejmě je tam jeho jméno proto, že autora uvedl v rozhlase (hrou Anděl strážný).(…)

Lit.: Faltýnek, Vilém: Havlova rozhlasová koláž, která měla být zničena. In web ČRo 7, 23. 8. 2008 (anotace). – Cit.: Magazín Literární naslouchátko dnes nabídne příznivcům české literatury neobvyklé a unikátní dílo: rozhlasovou koláž Václava Havla Čechy krásné, Čechy mé. Její vznik těsně souvisí s událostmi roku 1968 a 1969.
Václav Havel ono kritické léto pobýval na své chalupě v Krkonoších a 21. srpna se vydal do nedalekého Liberce na návštěvu za přáteli. Zde ho zastihly dramatické události a on se zapojil do vysílání libereckého studia Československého rozhlasu. Psal pro ně aktuální komentáře, četl je Jan Tříska.
Snad tehdy vznikly Havlovy vazby na liberecký rozhlas, kde od jara toho roku pracovalo Experimentální studio. Na přelomu let 1968 a 1969 pro něj vytvořil koláž z projevů politiků, hudby a zvuků Čechy krásné, Čechy mé. Z obsahu některých citací je patrné, že reagují i na na smrt Jana Palacha. Dřív než si ji pustíme, uslyšíte vzpomínku dr. Jindřicha Pokorného, který nahrávku komentoval v roce 1991 před prvním veřejným uvedením.
Havlova koláž se totiž nesměla vysílat a byla i jedním z vážných důvodů pro zrušení Experimentálního studia po půl roce činnosti. Premiéry ve vysílání Československého rozhlasu se dočkala až o 21 let později.