Počátky ústeckého rozhlasu spadají do prvních květnových dnů roku 1945. Skupina nadšenců zahájila pravidelné vysílání z protileteckého krytu pod Mariánskou skálou, odkud byly čtyřikrát denně vysílány výzvy a prohlášení revolučního výboru. Teprve po několika dnech bylo vysílání obohaceno hudbou z gramofonových desek, přímými přenosy z městského divadla, či pořady pro skauty a junáky. Koncem roku 1945 ústecký rozhlas přesídlil do vily někdejšího továrníka Wolfruma v ulici Na Schodech, kde sídlí dodnes. V tomto období začal přebírat některé pořady Československého rozhlasu v Praze, jehož součástí se stal v březnu roku 1947. V následujících desetiletích prošlo ústecké studio celou řadou technických i programových změn, k nimž patřilo zejména zahájení provozu na velmi krátkých vlnách na přelomu 50. a 60. let.
U mikrofonu ústeckého studia se vystřídala celá řada výrazných novinářských i uměleckých osobností. Své první nahrávky v Ústí nad Labem natočil významný písničkář Karel Kryl. Severočeské rozhlasové vysílání je spojeno také se jménem Václava Havla, který v srpnových dnech roku 1968 působil v libereckém studiu a natočil zde proslulé rozhlasové pásmo Čechy krásné, Čechy mé. Přestože byla jeho původní nahrávka zničena, pásmo se zachovalo v soukromých sbírkách a teprve po roce 1989 bylo znovu vysíláno.
Po listopadu 1989 se vysílání ústeckého rozhlasu postupně rozšiřovalo z původních 90 minut na současných 24 hodin vlastního programu denně.
Zdroj