Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

23. 1. 2006

Čo nového, Bielikovci 1/880 (Jak se máte, Bielikovi, 1974-1990)

Filed under: Seriály,Slovenské — Přemek @ 17:09

Elena Antalová, Jaroslav Slavo Kalný, G. Gryzov, Milan Materák, Dušan Široký, Jozef Bobok, Ernest Štric, Eva Galandová, Kveta Šrvarková, Hilda Gábrišová, Ladislav Staroň, Helena Križanová-Brindzová a další.  Dramaturg Emil Benčík, Jaroslav Slavo Kalný. Úvodní píseň zpívá Ivan Krajíček. Režie Mikuláš Bugár, Anton Glézl, Eva Galandová a další.

Osoby a obsazení: Růžena Bieliková (Viera Bálinthová), Milan Bielik (Zoro Laurinc ), Dušan Kaprálik, Ján Mistrík, Soňa Ulická, Alojz Kramár, Anton Glézl a další.

Natáčeno v letech 1974-1990. První díl vysílán 15. března 1974, 62. díl 16. 5. 1975.

Lit.: Rísová, Eva: O rozhlasovom seriáli Čo nového, Bielikovci? In Kultúra slova, roč. 16, č. 4, s. 101-105 (článek).

Lit.: Čobejová, Eva – Hanus, Martin: Mám rád príbeh. In Týžden 17/2011 a web Slovenský syndikát novinárov, 2011 (rozhovor se Slavo Kalným). – Cit.: Otázka: Dostali ste sa do rozhlasu, boli ste dramaturgom prvého rozhlasového seriálu Čo nového Bielikovci.

V rozhlase sa nesmelo spomenúť moje meno, nesmel som ísť na mikrofón. Na piatom poschodí rozhlasu bol iný svet, bol tam Markovič, Štepka, Radič, Andrásy, Eňa Václavová, Roman Brat, Ján Tužinský, Pavol Hudík, úžasne mi pomohli rozhlasoví režiséri. Normalizácia viac postihla moju ženu. S akademickým titulom mohla robiť už len v družine.

Pozn.: Najpopulárnejším rozhlasovým seriálomna Slovensku bol týždenný seriál s názvom Čo nového, Bielikovci? Bol vôbec prvý seriál, ktorý Slovenský rozhlas s veľkým úspechom vysielal 17 rokov a získal si takmer dva milióny stálych poslucháčov. Iniciátorom, osnovateľom a hlavným šéfredaktorom tohto seriálu bol Emil Benčík. On podobný seriál (Matysiakowie) spoznal v Poľsku, kde dlhé roky pôsobil ako slovenský korešpondent vo Varšave. Po nástupe za šéfredaktora literárneho, dramatického zábavného vysielania Slovenského rozhlasu, podobný seriál rozbehol na Slovensku. Pribral si za spolupracovníkov známeho publicistu a spisovateľa Slava Kalného, Milana Frolu, Dušana Brindzu, Gitu Povodovú a tí vytvorili seriálový tím . Oslovil autorov – Jozefa Boboka, Ernesta Štrica, Dušana Širokého,Evu Galandovú, Osvalda Zahradníka a ďalších, a tí sedemnásť rokov vytvárali týždenné pokračovania seriálu .Herci, ktorí vytvárali postavy Bielikovcov, si získali veľkú popularitu – Viera Bálinthová, Alojz Kramár, Anton Glézl, Ján Mistrík, Soňa Ulická, Dušan kaprálik aďalší. Režisérmi boli Mikuláš Bugár, Anton Glézl, Eva Galandová a ďalší rozhlasoví režiséri. Navyše, zásluhou Emila Benčíka a Slava Kalného, tvorivý tím seriálu uskutočňoval mnohé spoločenské aktivity Bielikovcov ako starostlivosť o dôchodcov, Deň kvetov Bielikovcov, Zasaď strom a staraj sa oň a ďalšie. Tento rozhlasový fenomén vošiel do histórie Slovenského rozhlasu a mnohí poslucháči naň dosiaľ so sentimentom spomínajú. (Július Radek 27.11.2009 16:05)

Pomsta mŕtvych rýb (Pomsta mrtvých ryb, 1975)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 17:01

Jozef Repko. Hra pro mládež. Hudba Miroslav Brož. Dramaturg Emil Fillo. Hudební dramaturgie Dana Reková. Zvuk Ivan Kulašík a Dušan Koma. Režie Imrich Jenča.

Účinkují Peter Lelovič, Róbert Varga, Helena Madiová, Slávo Drozd, Anton Glézl, Eva Rysová, Maja Haboštiaková, Dušan Blaškovič, Jela Lukešová, Eva Kvietiková, Irena Pašková, Oľga Vronská, Eduard Bindas, Anton Michalička a další.

Natočeno 1975 (51 min.).

Pozn.: Podle této rozhlasové hry vznikl v roce 1980 film.

Pozn. 2: Príbeh detí, ktoré sa rozhodli zachrániť svoju rieku. Odvážne sa postavia proti znečisťovaniu rieky odpadom z továrne, v ktorej dokonca aj na vedúcich miestach pracujú ich vlastní rodičia.

Mrtví učí živé (Mrtvia učí živých, 19??)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 17:00

Štefan Šmihla. Režie ?

Obsazení nezjištěno.

Pozn.: Podle této rozhlasové hry vznikl v roce 1983 film.

Faust umírá dvakrát (1967)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:24

Roman Ráž. Rozhlasová hra. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: generál (Miloš Nedbal), muž (Josef Velda), hospodyně (Blanka Waleská).

Natočeno 1967. Premiéra 15. 6. 1968 (Československo I, 10:10 – 11:10 h.). Repríza 28. 8. 1968 (Praha, 22:45 h.); 11. 12. 1968 (Třetí program, 15:00 – 16:05 h.). Pravděpodobně smazáno.

Lit.: kn: Úroda premiér. In Večerní Praha, 14. 6. 1968 (článek).

 

Lit.: anonym: Faust umírá dvakrát. In Československý rozhlas a televise 24/1968 (4. 6. 1968), s. 9 (článek).

anonym - Faust umírá dvakrát. In Československý rozhlas a televise 24-1968 (4. 6. 1968), s. 9 (článek).

Lit.: {Tachovský, Karel}: Faust umírá dvakrát. In Československý rozhlas 24/1968. s. 9 (anotace). – Cit.: „Poslední tři rozhlasové hry tvoří volně řazenou trilogii. Její první částí byla Legenda o střeše světa, druhou je Faust umírá dvakrát, třetí bude připravovaná hra Než pstruh ztratí duhu. Každá z těchto tří her zkoumá vždy z jediného hlediska týž problém: mechanismus moci, která se zmocňuje individuálního osudu a přetváří člověka v bezmocný, manipulovatelný nástroj.“

Pozn.: Po úspěchu v Československu hru nastudovaly stanice od Kanady přes Irsko, Švýcarsko a Německo. Autor ji přepsal do podoby strhujícího románu, který měl v roce 1969 vyjít v Mladé frontě. K vydání však již díky nastupující konsolidaci z tzv. ideových důvodů nedošlo.

Faust umírá dvakrát je v podstatě modelový politický thriller o vztahu jedince a moci, ale zároveň i napínavý psychologický román, v němž se touhou, odvahou i strachem naplňuje jeden podivuhodný lidský osud. Autor zkoumá, kde začíná a kde končí konformita se světem mocných, kde je ona hranice, kam až je člověk ochoten jít za svým prospěchem, kdy, respektive za jakých podmínek, má lidská existence ještě smysl, kde jsou v politice hranice mezi realitou a fikcí – to vše jsou otázky, které neztratily svou naléhavost ani na počátku třetího tisíciletí.

Sukničkář (Sukničkár, 1929)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 16:23

Jozef Joštiak. První původní slovenská rozhlasová hra.

Nastudovaly Košice. Premiéra 14. 3. 1929. Záznam neexistuje.

Pozn.:  Další údaje: Už dva roky pred ňou sa odtiaľ vysielala prvá hra pre deti a tu teda majú stále svoje trvalé bydlisko a svoj dimicil také slovenské diela, ktoré vznikli pred vyše 100 rokmi.

/S.H. Vajanský Ratmír/ i neskôr /M.Urban: Beta, kde si, M.Rázus: Hana, VHV: Jozef z Arimatie, i Cesta ďaleka od Barča Ivana v dramatizovanej podobe./ Rozhlasová hra je teda naozaj cesta ďaleka od Joštiaka, až po Václava Pankovčína, ktorý nám pred skonom poslal hru. Rozhlas a hry v ňom sú vlastne svetom slušnosti k človeku, aby pred hlučnou vravou kovovo a krvavo farebných faktov citovo neonemeli, a emocionálne neohluchli. A cez mélos tohto druhu prešiel rozhlas s odolnosťou budovanou na obrane takého ustrojenia do ďalšieho tisícročia. (Dramaturg: Štefan Timko). – více zde

Další údaje o historii Slovenského rozhlasu

Pozn. 2: O rekonštrukciu sa pokúsila Adriana Krúpová v krátkej hre Sukničkár 1929 (1999).

O dvojím bytí… (O dvojakom bytí…, 2004)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Přemek @ 16:19

Dva eseje. Rudolf Čižmárik.

Premiéra 25. 9. 2004 (Rádio Devín, 18:30 h).

Tajomstvá duše (Tajemství duše, 1999)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Přemek @ 16:16

Pásmo o životě a tvorbě Edgara Allana Poea. Ján Bábik. Režie Jozef Pražmári.

Účinkují Stano Dančiak, Oľga Solárová, Ján Valentík, Ivan Laca, Daniela Kapitáňová.

Natočeno 1999 (29 min.). Repríza 6. – 11. 11. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: „Všetko, v čo veríme a čo vidíme, je iba snom v sne…“ Onedlho dávame do pozornosti pásmo Tajomstvá duše o živote Edgara Allana Poea, ktoré pripravil Ján Bábik. Daniela Kapitáňová ho zaradila do cyklu Zimomriavky pre dospelých. Ako sa zo siroty bez perspektívy stala prvá literárna hviezda Ameriky?

Kuleha (Podraz, 2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 16:15

Juraj Šebesta. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Ĺuboš Klásek. Dramaturgia Vanda Feriancová. Režie Igor Hrabinský.

Osoby a obsazení: Gejza (Róbert Roth), Hanka (Helena Geregová), mamka (Oľga Sládečková), švagrová (Oľga Solárová), ďáblovo echo (Marek Majeský) a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (37 min.).

Pozn.: Hra o strastiach a slastiach mladého manželstva. (anotace)

Lebka z Piltdownu (2003)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Přemek @ 16:12

Hraný dokument o jednom z největších podvodů v oblasti lidské historie. Připravil Ĺubomír Jariabka.

Účinkují Marek Igonda, Stano Dančiak, Diana Moórová, Vladimír Minarovič, Emil Horvát, Eduard Vítek, Peter Sklár Ivan Laca, Alfréd Swan, Jan Valentík, Richard Kovač.

Natočeno 2003 (55 min.) k 50. výročí odhalení podvrhu. Repríza 2005 a 6. 4. 2003 (Rádio Devín).

Pozn.: Piltdownský člověk (Eoanthropus dawsoni) je podvržená fosilie, kterou neznámý pachatel zmátl paleontology v prosinci roku 1912. Její nepravost byla odhalena až v roce 1953. Údajný pozůstatek dosud neznámého pravěkého hominida byl ve skutečnosti lebkou středověkého člověka spojenou s orangutaní dolní čelistí a šimpanzím zubem. Podvodník nikdy nebyl odhalen a o jeho totožnosti se dodnes spekuluje. (wikipedia)

Krvavá vysviacka (Krvavé svěcení, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 16:11

František Juriga. Hudba Milan Dubovský. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Mistr zvuku Alojz Janeček. Technická spolupráca – Stanislav Kaclík. Dramaturg Vladimír Holan. Režie Peter Jezný

Osoby a obsazení: Hlinka (Ivan Romančík), Sviačan (Peter Rúfus), Javorka (Dušan Tarageľ), Bačkor (Vladimír Kostovič), Andrássy (Karol Machata), Párvy (Dušan Blaškovič), Perišléň (Vladimír Černý), Kurinský (František Kovár), Chudovský (Ladislav Chudík), prokurátor (Michal Dočolomanský), Mudroň (Marián Slovák), Andaházy (Ĺubo Roman), Hodža (Jozef Šimonovič), Šrobár (Vladimír Minarovič).

Natočeno 1991. Premiéra 23. 1. 1992 (Slovensko 1, 20:00). Repríza 24. 1. 1992 (Slovensko 1, 8:30 h.).

Pozn.: Pôvodná rozhlasová hra o udalostiach, ktoré sa udiali v Černovej 27. 10. 1907.
Táto rozhlasová hra sa tematicky viaže k tragickým udalostiam Černovej pri vysviacke nového kostola v roku 1907, pri ktorej žandári zastrelili 15 obyvateľov. Brutalita vtedajšej maďarskej vrchnosti rozhorčila celú európu a zásluhou českých ale aj maďarských pokrokových žurnalistov a nórskeho humanistu Bjornstjerne Bjornsona sa problematika národnostného útlaku v uhorsku a slovenská otázka dostali pred širokú európsku verejnosť. Dôsledky černovskej tragédie teda v mnohom pozitívne ovplyvnili našu ďalšiu národnú históriu a preto si zaslúži našu pozornosť. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress