Vladislav Vančura. Příběh z období renesance. Rozhlasová úprava a dramaturgie Karel Tachovský. Hudba Jiří Smutný. Zvuk Libuše Strnadová. Záznam a střih Anna Halbichová. Asistentka režie Mirka Hajská. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: vypravěč (Radovan Lukavský), alchymista Alessandro del Morone (Jiří Adamíra), hrabě Martin Koryčan (Vítězslav Vejražka), Michael Koryčan, jeho bratr (Josef Kemr), Anna, Martinova žena (Karolina Slunéčková), Eva, Martinova žena (Růžena Merunková), Ondřej Buben, Alessandrův přítel a žák (Bořivoj Navrátil), císař Rudolf II. (Jaroslav Raušer), hvězdář (Jiří Němeček), lichvář Sány (Josef Chvalina) a Tycho de Brahe, dvorní astrolog a alchymista (Vladimír Čech). Dále účinkují Vladimír Švec, Artuš Kalous, Dalimil Klapka, Jan Vala, Rudolf Široký, Otta Žebrák, Svatopluk Skládal, Miloš Hajský, Václav Bouška, Zdeněk Ornest, Ladislav Trojan, Jaroslav Vágner a Ivan Holeček.
Natočeno 1968. Plánovaná premiéra 21. 1. 1969 (Praha, 19:00 h.). Premiéra 18. 3. 1969 (Praha, 19:07 – 20:35 h.; 92 min.). Repríza 20. 10. 2001 (ČRo 3 Vltava, 14.30 h.) v cyklu Zapomenutá tvář českého dramatu; 8. 1. 2012 (ČRo 2 Dvojka, 20:00 h) v cyklu Milý pane Jiří Adamíro…; 7. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.).
Lit.: Čípek, Martin: {Alchymista}. In Facebook, 8. 1. 2020 (status). – Cit.: Byl jiný než ostatní – vzdělaný, inteligentní, čestný, vážený, zdravě ctižádostivý i temperamentní a výmluvný. Kdo? Alessando del Morone, italský renesanční hvězdář a alchymista, který do vlažného a zkostnatělého pražského ovzduší přináší inspirativní a strhující příklad jižního životního slohu, proměňuje vlastně všechno, na co sáhne a všechny, s nimiž se setká. Rozhlasová inscenace Vančurovy stejnojmenné divadelní hry v režii Josefa Melče dává zcela vyniknout Jiřímu Adamírovi v titulní roli, upomínající v lecčems na věčného frejíře Mikuláše Dačického z Heslova. Pastvou pro uši jsou ovšem i obě postavy chamtivých a podlých bratrů Koryčanových v interpretaci Vítězslava Vejražky a Josefa Kemra, stejně jako nevěrně věrná hříšnice, hraběnka Anna, jíž propůjčila hlas Karolina Slunéčková. Výtečná hra.
Lit: JoMe: Z éteru – Jarry a Vančura. In web Scéna.cz, 9. 10. 2001 (anotace). – Cit.: Zapomenutá tvář českého dramatu, to je název dramatického cyklu stanice Český rozhlas 3 – Vltava, ve kterém posluchači mohou vyslechnout moderní rozhlasové inscenace českých her, jenž z různých důvodů zmizely z repertoáru divadel, přestože některé z nich kdysi plnily divadelní sály. V sobotu 20. října ve 14.30 hodin Český rozhlas 3 – Vltava uvede hru Vladislava Vančury Alchymista, v níž se podíváme na dvůr proslulého mecenáše umění a věd – císaře Rudolfa II.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Alchymista jako obžaloba vášně rozumu. In Týdeník Rozhlas 2015 (23. 2. 2015) (článek). – Cit.: Ze slunné Lombardie přijíždí do rudolfínské Prahy alchymista Alessandro del Morone. V Praze, otevřené alchymistům, skutečným vědcům i šarlatánům, chce dokázat to, co svými výzkumy předpověděl – zatmění Slunce. Střechu nad hlavou získá u hraběte Martina Koryčana, který se však – společně se svým bratrem Michaelem – brzy dostane do finančních potíží a jedinou naději vidí právě v Alessandrovi. Jako alchymista přece musí ovládat transmutaci obyčejného železa ve zlato… Alessandro má však jen svůj vědecký zájem -a potom ovšem také své lásky; svobodné dívky i vdané paní jsou okouzleny italským mladíkem a ani vrozená ctnost jim nebrání v milostném laškování.
Bratry Koryčanovými vynucený příslib transmutace (a jeho následné nesplnění), jakož i milostné hrátky přivedou nakonec Alessandra před soud samotného císaře Rudolfa II. Inu, nacházíme se přece v Čechách, „v té zemi bez vzletu a bez lásky, mezi lidmi, jež věčně uvažují, kteří se trápí a vedou pro slovíčko války“, jak říká Alessandro – a pokračuje: „Jste chladní a přísní a žádná vášeň se vás nedotkla mimo jediné a právě nejzhoubnější – mimo vášeň rozumu. Mě poblázňuje život a vás – úvaha.“ Pozoruhodný dramatický text Vladislava Vančury Alchymista vznikl na počátku třicátých let minulého století na popud tehdejšího dramaturga Národního divadla Františka Gotze. Ten spatřoval jádro hry v konfliktu mezi ohnivým Italem a chladnými Čechy. Alessandro „přináší poselství opojného života a nesmírné radosti (…). Sotva se přiblíží typické puritánské rodině, probouzí ve všech jejích členech spící pudy a běsy.“ Premiéra se odehrála ve Stavovském divadle v listopadu 1932 v režii Jindřicha Honzla a v tomtéž měsíci také v brněnském Zemském divadle. Režisér Honzl tehdy hru vykládal jako oslavu „dělného člověka“, toho, který raději sám vytváří hodnoty, než aby trpně očekával pomoc shůry či z alchymistické laboratoře.
Rozhlasová inscenace Vančurova Alchymisty, kterou v sobotu 7. března odvysílá Český rozhlas Vltava, vznikla v roce 1968 v dramaturgii brněnského Karla Tachovského a v režii pražského Josefa Henkeho (sic!). V devadesátiminutové inscenaci účinkují Jiří Adamíra, Karolina Slunéčková, Vítězslav Vejražka, Josef Kemr, Růžena Merunková a Jaroslav Raušer.