Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Sestavil Jiří Šrámek. Zvuková režie Adolf Řípa. Střih Jiří Bartoš. Mixáž Martin Kusák. (more…)

Ondřej Sekora. Dramatizace Pavel Kraus. Hudba Jiří Václav. Studiový orchestr řídí Milivoj Uzelac. Hudební režie Jan Vrána. Zvuková režie a mixáž Jiří Bartoš. Střih Jiří Bartoš a Martin Kusák. Cover Ludvík Báča, Miroslav Němeček, 1976. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Realizace snímku Jiří Šrámek. Režie Pavel Kraus.

Osoby a obsazení: Ferda (Vlastimil Brodský), Pytlík (Karel Höger), Beruška (Jiřina Bohdalová), hlemýžď (Soběslav Sejk), cvrček (František Filipovský), hlasatelka (Jana Hermachová), hlasatel (Ivan Malík), první tesařík (Otakar Brousek ml.), druhý tesařík (Ivan Richter), pavouček (Miloš Kopecký), škvor (Josef Kemr), soudce (Jaroslav Moučka), reportér (Jiří Šrámek), larvičky (Alexandra Stránská a Markéta Vosková). Spoluúčinkuje činoherní sbor. Zpěv Jitka Stivínová.

Natočeno 16. 9. – 13. 10. 1975 ve studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1976 (1 LP, stereo 10 1943-1 811, 45 min.).

Pozn.: V roce 1998 vydáno společně s nahrávkou Ferda Mravenec a brouk Pytlík v cizích službách na CD (Supraphon SU-5200-2 811) pod názvem Ferda Mravenec doma a v cizích službách. Reedice Supraphonline 22. 1. 2010 (MP3) společně s tituly Ferda mravenec a brouk Pytlík v cizích službách a Příhody brouka Pytlíka pod souhrnným názvem Příhody Ferdy Mravence a brouka Pytlíka.

Obsah: 1. Jak se Ferda s Pytlíkem seznámili, 2. Jak spravovali cvrčkovi radio, 3. jak udělali lunapark, 4. Pohádka o housence, 5. Jak krotili koníka, 6. Jak Ferdu soudili, ale neodsoudili.

Karel Poláček. Dramatizace Pavel Kácha. Hudba Milan D. Svoboda a Jiří Jelínek.  Produkce Jana Knappová. Zvukové efekty Vladimír Hůša. Střih Jiří Suchánek. Mistr zvuku Miloš Kot.

Účinkují Otto Lackovič, Jiří Prager, Petr Nárožný, Stella Zázvorková, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Vladimír Krška, Jiří Hálek, Martin Zahálka, Miloš Rozhoň, Alois Švehlík, Ladislav Mrkvička, Vladimír Dlouhý, Simona Stašová, Sabina Laurinová, Ilona Svobodová, Mirko Musil, Zdeněk Mahdal, Stanislav Zindulka a Vítězslav Jirsák.

Vydal Venkow Records v roce 1998 (2 MC, 539119 a 539822, 68 + 70 min.).

František Ringo Čech. Historická hra o osmi obrazech. Zvuková režie a mixáž Martin Kusák. Režie divadelního představení F. R. Čech. (more…)

Josef Lada. Úprava a dramatizace Jaroslav Preclík a Jan Vrána. Hudba Milan Baginský. Studiový orchestr řídí Milan Baginský. Realizace snímku Jiří Šrámek. Zvuková režie Jiří Bartoš. Zvukové efekty Artur Šviha. Střih a mix Martin Kusák. Režie Petr Obdržálek.

Osoby a obsazení: Bouďačka (Jarmila Májová), hastrman Brčál (Josef Beyvl), strašidlo Mulisák (Karel Effa), Pulec (Miroslav Masopust), Bubáček (Jaroslav Kepka), Vašík (Jiřina Jirásková), Marjánka (Jaroslava Tvrzníková), panímáma (Luba Skořepová), starosta (Oldřich Musil), sousedka (Eva Svobodová), ponocný Davídek (Jaroslav Moučka) a děti (David Vlček, Irena Novodvorská, Apolena Veldová, Martin Velda).

Nahráno 3.-5. února 1976 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, SU 1 18 2049). Reedice Bonton v roce 1995 (1 MC, 71 0258-4, 45:43); Supraphonline, 23. 11. 2018 (MP3).

Obsah: 1. Nezdařený let, 2. Bouřka ve škole.

Jan Karafiát. Dramatizace Milan Nápravník a Anna Jurásková. Hudba Jiří Srnka. Nahrál FISYO, řídí Milivoj Uzelac. Sleeve-note Anna Jurásková, 1968. Cover Jiří Trnka, 1968. Režie Libuše Koutná.

Osoby a obsazení: Kmotříček (Jaroslav Marvan), Zlatohlávek (František Filipovský), Beruška (Vlasta Janoušková), kmotřička (Libuše Havelková), Janinka (Karolina Slunéčková), maminka (Blanka Waleská), brouček (Drahomíra Fialková), tatínek (Karel Höger), Verunka (Jiřina Bohdalová), kovařík (František Kovářík), vypravěč (František Smolík).

Nahráno v Československé televizi v roce 1967 (8 x 11 min.). Upravený snímek Čs. televize vydal Panton v roce 1968 (4 SP, 08 0144 až 08 147, 8 x 6-7 min.).

Epizody: 1. Narození Broučka, 2. Broučci se ukládají k zimnímu spánku, 3. Probuzení, všude je zima a sníh, 4. První společný let, 5. Zranění Broučka, 6. Seznámení s Verunkou, 7. Broučkovy námluvy, 8. Broučkova svatba.

Lit.: Fajmon, Kamil: O životě a smrti svatojánských broučků. In web Naposlech.cz, 19. 9. 2017 (článek). – Cit.: S Karafiátovými Broučky se lze na audioknižním trhu potkat v několika nastudováních, které se, stejně jako v papíru, od sebe navzájem liší. Hlavním důvodem odlišností je spisovatelovo metaforické zakončení příběhu, v němž všichni hrdinové postupně zemřou.

V průběhu let vyvstala otázka, je-li vhodné dětem smrt v Broučcích vůbec představovat. Karafiát totiž svou knížku napsal v 19. století, tedy v době, kdy umírání nebylo ve společnosti ještě tabuizováno, jak je tomu dnes. Jan Skácel v předmluvě ke knižnímu vydání v nakladatelství Blok z roku 1967 napsal: „Optáte-li se mne však, v čem si Jana Karafiáta vážím nejvíc, prozradím to bez rozpaků. On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt a nevylekal je. Říkal a říká jim to v celé své knížce od první stránky až po tu poslední, ve střídání jara a zimy, léta a podzimu, dne i noci. Říká to i nám dospělým a připomíná, že smrt je jediná věc na tomto světě, které musíme být poslušni. Byl jemný, nedodal, že nám nic jiného nezbývá. Jsem rád, že jsem se tuto pravdu dozvěděl ponejprv od Jana Karafiáta, a že mi na tu jednoduchou a velkou pravdu svítila lucernička svatojánského broučka, který byl často neposlušný.“

Osobně se přikláním ke Skácelovu pohledu – v dětství pro mne nebyla četba Broučků nijak traumatizující. Často se ale setkávám se zcela opačným názorem. Zatímco v knihkupectvích, antikvariátech či v knihovnách si můžete dopředu zjistit, jak příběh končí, a zvolit si tedy s jakou verzí své děti seznámíte, z audioknihy tuto skutečnost předem nepoznáte. Tento článek, který shrnuje mně známá zvuková zpracování, se pokusí vám rozhodování ulehčit.

Nahrávky, které jsou věrny původnímu textu

Zájemce o nezkrácenou četbu musím bohužel zklamat, což ovšem neznamená, že by neexistovala. V Knihovně a tiskárně pro nevidomé Karla Emanuela Macana ji pro zrakově postižené poměrně slušně načetla Radka Malá. Protikladem dobré interpretace budiž podání Dagmar Veškrnové-Havlové. Realizace vznikla ve vydavatelství Direkt Ostrava v roce 1992 a prodávala se na dvou magnetofonových kazetách. Veškrnová se sice dokázala empaticky položit do role vypravěče, ostatní party však nesnesitelně přehrávala.

Jediným v současnosti prodávaným snímkem je dramatizovaná četba z roku 1991. Scénáře Jiřího Šrámka se ujali například Mikuláš Křepelka (Brouček), Věra Galatíková (vypravěč) či Jana Drbohlavová (Janinka). Citlivému zpracování odpovídá i závěr: aby posluchači nebyli smutní, po posledních slovech zazní veselá písnička. Šrámkův text byl ale nahrán ještě jednou – o pár let později v časopisu Méďa Pusík vyšlo CD v edici Království pohádek. Obsazení bylo sice jiné, Broučka tu ztvárnila Jitka Molavcová, Věře Galatíkové a Janě Drbohlavové však postavy zůstaly.

Umře jenom někdo

Tuto variantu jsem nalezl ve dvou zpracováních – tvůrci se rozhodli pochovat některé z dospělých, kvůli pokračování rodu však Broučka s jeho rodinou nechali naživu. Tím prvním je archivní unikát, který je zřejmě nejstarší adaptací, z roku 1940. Reedici by si určitě zasloužil. Pojetí sice nám dnes bude připadat zastaralé, nicméně záznam považuji za historický doklad o tom, jak se i při omezených možnostech, které natáčení na šelakové desky nabízelo, o mluveném slovu přemýšlelo a dokázalo i v krátké stopáži nabídnout z předlohy co nejvíce.

Druhou audioknihu jste si možná pořídili kdysi v trafikách. Vydala ji Česká multimediální společnost, která se vedle počítačových her zaměřovala i na mluvené slovo.

Šťastný konec

Patrně posluchačům nejznámější a stále prodávaný snímek pochází od Karla Högera. Za sebe bych ho dětem doporučil spíše k doplňkovému poslechu. Nahrávka sice neztratila nic z půvabného přednesu, příběh je však předložen v dosti rychlém sledu událostí. Podrobněji se knize věnovali Popron Music a nakladatelství XYZ, kteří ji nechali namluvit Josefem Somrem, a kromě smrti zachovali z děje vše podstatné.

Karafiátův text se objevil i na divadle. Pro přehled zvukových zpracování proto jmenujme inscenaci Jiřího Žáka s názvem Zlobivý brouček. Zvuková dramatizace stejnojmenné divadelní hry byla natočena na magnetofonovou kazetu v půli 90. let.

Rádio

Následující nahrávky se vydání zatím nedočkaly. Kompletní Karafiátova kniha zazněla na Rádiu Proglas v pořadu Zíváček. V archivu Českého rozhlasu se nachází dvě pozitivně laděná zpracování, sedmidílný hajajovský seriál s Vlastimilem Brodským a dramatizace, Letí, letí svatojánci, u které se na chvíli zastavme. Pohádku na motivy Jana Karafiáta napsal Ivo Fischer, autor úspěšných rozhlasových děl pro děti. Scénář si z předlohy vzal sice jen některé pasáže, oproti Karafiátovi však hmyzí svět obohatil o další postavy. Kouzelné nastudování Jiřího Horčičky obsahuje nejen celou řadu veselých písniček, ale je také doplněno o mnoho rozpustilých hlášek mravenců, šneka a žížaly, kteří se tu představují v pozici reportérů a osob navzájem se informujících o Broučkových trampotách. Zajímavost: v této nahrávce z roku 1990 účinkují již zmíněny v souvislosti se Šrámkovými verzemi ve stejných rolích herečky Jana Drbohlavová a Jitka Molavcová. Pohádka Letí, letí svatojánci by v Radiotéce rozhodně chybět neměla. Pro svou vysoce uměleckou kvalitu patří do zlatého fondu Českého rozhlasu.

Záhada s večerníčkem

V 60. letech vzniklo pro Večerníček loutkovo-animované pojetí. Jeho zvuková stopa byla v Pantonu upravena a prodávala se na gramofonových deskách. Srovnáme-li však desky s televizním seriálem, dojdeme k překvapivému závěru: z Večerníčku se dozvíme, že se Brouček oženil, všichni měli ve všem veliký dostatek a pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec. V gramofonové verzi nám František Smolík sdělí onu skutečnost se smrtí. Dostupná audioknižní reedice však nevychází z desek, jak by se mohlo zdát, ale z večerníčku.

Rekapitulace

Na závěr si shrňme, které tituly je možné koupit. Z původní předlohy obsahující smrt nám zůstává nastudování Jiřího Šrámka včele s Věrou Galatíkovou, šťastný konec obstará Josef Somr, Karel Höger a večerníček s vypravěčem Františkem Smolíkem.

Dosud jsme se zabývali pouze archivem, proto nakonec uveďme čerstvou novinku z pera Jana Karafiáta, a to výběr deseti pohádek z knihy Broučkovy pohádky, kterou autor původně nazval Broučkova pozůstalost. Audioknihu vypráví Arnošt Goldflam.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Sentimentální román ze vzpomínek snílkových. Překlad Anna Hodková. Dramatizace Emil František Burian. Úprava pro gramofonovou nahrávku Lubomír Poživil. Hudební improvizace Jiří Hlaváč – klarinet, Eduard Spáčil – klavír. Zvuk a mixáž Jiří Bartoš. Odpovědný redaktor Jiří Šrámek. Režie Lubomír Poživil.

Účinkují František Němec, Apolena Veldová a Jana Andresíková.

Nahráno ve studiu Lucerna 10. 6. – 8. 9. 1987. Vydal Supraphon v roce 1988 (1 LP, 11 0220-1-812 G).

Pozn.: Existují i dvě rozhlasové verze (1966, 2006).