13. 8. 2007
6. 8. 2007
Džamila 1/5 (1999)
Čingiz Torekulovič Ajtmatov. Četba na pokračování z novely kyrgizského spisovatele. Překlad Elena Křišková. Hudební spolupráce Dana Reková. Dramaturgie Zuzana Belková. Zvuk Milan Greguš. Režie Milena Lukáčová.
Účinkují Karol Machata, Soňa Ulická a Vladimír Minarovič.
Natočil Slovenský rozhlas v roce 1999 (5 x 30 min.). Repríza 4.-8. 6. 2007 (SRo 3 Rádio Devín), 11.-15. 1. 2016 v cykle Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: Čingiz Ajtmatov (1928) – kyrgyzský spisovatel, od roku 1994 velvyslanec Kyrgyzské republiky ve státech Beneluxu, zároveň je členem Evropské Unie a organizace UNESCO. Podle údajů UNESCO z roku 1998 je Ajtmatov jedním z nejvydávanějších klasiků současné literatury, jeho knihy byly přeloženy do 165 jazyků a objevily se v 67, 5 milionech exemplářů. Za všechna jeho díla, která byla přeložena do češtiny, připomeňme především milostnou novelu Džamila (č. 1961), pozdější román Placha (1986, č. Popraviště, 1988) či rané povídky Bělyj parochod (Bílá loď, č. 1972) a Verbljužij glaz (Velbloudí oko, č. 1963).
V roce 1970, se dočkal Ajtmatov prvního literárního uznání – obdržel Státní cenu Toktogula za literaturu Kyrgyzské SSR, o čtyři roky později byl přijat do Státní akademie věd, na počátku 80. let následovaly první zahraniční úspěchy – italská cena Etrurija (1980), Státní cena SSSR za román I dolše veka dlitsja deň (1983, č. A věku bývá delší den). Ajtmatov je členem Evropské akademie věd, umění a literatury v Paříži (1980), Světové akademie věd a umění ve Stockholmu (1982) či americké Mezinárodní Kalifornské akademii nauk, vědy, vzdělání a umění (1995). Zároveň je předsedou Svazu Spisovatelů Kyrgyzské republiky (1986-1995), držitelem titulu „národní hrdina Kyrgyzstánu“ (1997), předsedou Mezinárodního fondu Issyk-kulského fóra (od r. 2000) či čestným vysokoškolským profesorem Moskevské státní univerzity.
Poslední Ajtmatovův román Kogda padajut gory (Večnaja nevesta), který vyšel na konci roku 2006, téměř po desetileté pauze (předposledním románem byla kniha Tavro Kassandry) se opět odehrává na území hornaté Kyrgizije, v Ťan-šanském pohoří, kde se během lovu na sněžné levharty potkávají stárnoucí levhart Žaabars s novinářem Arsenem Samančinem. Pojí je společný osud – touha potkat v horách věčnou lásku nebo smrt. V románu opět nechybějí místní příběhy, tentokráte jde o legendu o věčné nevěstě, která se všem „vyvoleným“ objevuje v zasněženém horském sedle.
4. 8. 2007
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (2003)
John Ronald Reuel Tolkien. Dramatizovaná četba. Překlad František Vrba. Úprava textu Eva Košlerová a Olga Walló. Hudba Martin Kratochvíl. Hudební režie Jan Vondráček. Zvuk písní Antonín Němec. Střih, mix a mastering Ivan Mikota. Odborný poradce Ondřej Müller. Producent Naďa Dvorská. Design Antonín Rambousek, 2003. Režie Olga Walló.
Čte a zpívá Jan Vondráček.
Hudbu a písně nahrál Martin Kratochvíl v srpnu a září 2003 ve studiu Budíkov. Četba nahrána v červnu-září 2003 ve studiu MI92. Vydal Supraphon v roce 2003 (3 CD, SU 5320-2 833, 237:26).
Obsah CD 1: Kapitola 1 – 1. Neočekávaný dýchánek (16:24), 2. Rozbij talíř, třískni flaší (0:47), 3. Stín Gandalfova plnovousu (0:32), 4. Dřív nežli vzejde světlo dne (1:01), 5. Plán Hory (9:26), 6. Dřív nežli vzejde světlo dne II (0:23); Kapitola 2 – 7. Skopová pečeně (16:01); Kapitola 3 – 8. Krátký odpočinek (2:47), 9. Kampak sem zvenku? (0:36), 10. Roklinka (6:05); Kapitola 4 – 11. Přes hory a pod horami (5:55), 12. Chňap! Lap! Strop sklap! (1:06), 13. Skřeti (7:17); Kapitola 5 – 14. Hádanky ve tmě (9:28).
Obsah CD 2: Kapitola 5 – 1. Hádanky ve tmě (9:28); Kapitola 6 – 2. Z deště pod okap (10:05), 3. Hoř, ohni hoř, jenom je zmoř! (0:50), 4. Zachráněni orly (4:04); Kapitola 7 – 5. Podivný příbytek (5:46); Kapitola 8 – 6. Mouchy a pavouci (11:37); Kapitola 9 – 7. Osvobozené sudy (13:36), 8. Val se, val se, val (0:26), 9. Lesní elfové (3:10); Kapitola 10 – 10. Vřelé uvítání (4:15), 11. Král slují pod horami (1:29), 12. Jezerní město (1:48); Kapitola 11 – 13. Na prahu (3:12).
Obsah CD 3: Kapitola 11 – 1. Na prahu (3:13); Kapitola 12 – 2. Vnitřní informace (19:52); Kapitola 13 – 3. Nikdo doma (8:37); Kapitola 14 – 4. Oheň a voda (5:54); Kapitola 15 – 5. Stahují se mračna (4:59), 6. Pod Horou, která temně ční (1:11), 7. Obležená Hora (1:47); Kapitola 16 – 8. Noční zloděj (7:08); Kapitola 17 – 9. Mračna se trhají (9:17); Kapitola 18 – 10. Zpáteční cesta (7:46), 11. Drak padl v boji (1:02); Kapitola 19 – 12. Poslední etapa (0:47), 13. Zpívejte všichni, zpívejte v plesu! (0:17), 14. Kopec (2:17), 15. Cesty vedou dál a dál (0:33), 16. Návrat pana Bilba Pytlíka (3:33).
Pozn.: Čtenáři knih J. R. Tolkiena tvoří mnohamilionové celosvětové sdružení obdivovatelů. Síla prožitku z četby příběhů tohoto autora je spojuje do spikleneckého vzájemného porozumění. Román Hobit je prvním z knih, v nichž Tolkien stvořil fantazijní svět elfů, trpaslíků, skřetů, zlobrů, čarodějů, vlků vrrků, pavouků, draků a také hobitů – malých tvorů, podobných lidem. Hrdina románu, Bilbo Pytlík, je vytažen ze své pohodlné hobití nory a vržen do víru desítek neuvěřitelných dobrodružství, jež prožije s trpaslíky a čarodějem Gandalfem při hledání ztraceného pokladu. Cestou náhodou najde kouzelný prsten, ten, o kterém také vypráví následující trilogie Pán prstenů. Náš záznam je četbou této světoznámé knihy. Interpret Jan Vondráček zde předvedl fantastické kouzlo zvukových převleků, kdy každou osobnost obdařil jiným hlasovým výrazem. Celkový poslech je pak tak dramatický a vzrušující, že snad převýší četbu, umocněn ještě písněmi a hudbou Martina Kratochvíla. (anotace)
31. 7. 2007
„Ó“ (Úvod do fyzického básnictví) 1/9 (1999)
Natáčecí technik Marie Stojanová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Petr Dufek.
Natočeno 28. 7. 1999 v ČRo Brno; stereo, jednotlivé díly jsou v délce do 10 min.
Premiéra 1999 v rámci pořadu Zelný rynk.
Pozn.: „Text „Ó“ (Úvod do fyzického básnictví) vznikl na jaře 1998 jako dvoudílná literární definice žánru v češtině, psaná podle apriorního konceptuálního rozhodnutí přesně čtrnáct dní a ani o vteřinu déle, skoro na den přesně sedm let od prvních kroků fyzického básnictví. První část zachycuje „život ve FB“ v „přímém přenosu“, část druhá je stručným shrnutím pohybových, zvukových, grafických a řečových cvičení z kurzů FB. „Ó“ je vlastně také docela přesně vymezeným způsobem, jak kdekoliv a kdykoliv improvizovat čistou fyzickou báseň, nebo spíše „dát jí vzniknout“ „z ničeho“, ze situace, „od nuly“. Text „Ó“ také obsahuje komentáře k některým pasážím C-ch-minaretu a In Natury (příběhy jejich komponování, nahrávání, natáčení filmu) a jak jsem dodatečně zjistil, písmeno „o“ sedí přesně v geometrickém středu sousloví Cirkus-chaos-minaret, pokud písmena „c-h“ (=ch) chápeme česky jako jeden znak. Výmluvné!“ –
Petr Váša
Sestup a pád 1/12 (197?)
Čte Josef Červinka.
Natočeno 197?.
30. 7. 2007
Osudy dobrého vojaka Švejka 1/? (Osudy dobrého vojáka Švejka, 1968)
Čte Jozef Króner.
Nastudoval SRo v roce 1968.
25. 7. 2007
Kafkárna (2007)
Bohumil Hrabal. Tři krátké prózy ze sbírky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, které zaznamenávají každodenní skutečnost poúnorového období. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2007. Repríza 26. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120min.); 25. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 119 min.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Pokračování za pět minut; 17. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 3. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Obsah: 1. Kafkárna – 2. Zrada zrcadel – 3. Prokopnutý buben.
Lit.: Vondráček, Jiří: Bohumil Hrabal: Kafkárna. In web ČRo 3 Vltava, 25. červenec 2018 (článek). – Cit.: V prázdninovém cyklu Pokračování za pět minut uvádíme tři krátké prózy ze sbírky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (Mladá fronta, Praha 1965), které zaznamenávají každodenní skutečnost poúnorového období. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. V režii Aleše Vrzáka účinkuje Igor Bareš. Poslouchejte on-line do 31. července 2018.
V úvodní, lyricky laděné povídce Kafkárna sledujeme vypravěčovo putování po Starém Městě, jeho setkání s bizarními postavičkami a situacemi. Ve Zradě zrcadel se prolínají dvě dějové roviny. Protagonistou první z nich je zedník, který opravuje sochu sv. Tadeáše a současně sleduje bourání skulptury svého oblíbence Stalina na protějším vltavském břehu. Nedokáže se s tímto podivným rozporem vyrovnat a nejraději by se vrhl dolů z kostela mezi navezený sběrový papír. V druhé se pan Valerián, excentrický umělec, pokouší vytvořit monumentální výjevy z národní minulosti v duchu Nejedlého tzv. Jiráskovské akce.
Povídka Prokopnutý buben je osobitým vyprávěním pražského biletáře. Zprvu přísný a neústupný muž se mění v člověka tolerantního a povzneseného nad maličkosti. V závěru slyší „dojemný mnohohlas“, který vznikl prolnutím tónů vedle sebe hrající dechovky v pivovaru u sv. Tomáše a symfonického orchestru ve Valdštejnské zahradě. Mezi příznivci obou prostředí a hudeb dojde ke rvačce, ale hrdina se ani tehdy nenechá vyrušit ze své nabyté spokojenosti.
Třebaže nedosáhl takové popularity a počtu reedicí jako v témže roce vydaná novela Ostře sledované vlaky, patří Inzerát k Hrabalovým pracím nejvýznamnějším. Nejen námětem, ale i poetikou představuje v jistém smyslu návrat k autorově tvorbě 50. let, k etapě, kterou lze označit za experimentální. Dva lyrické texty, které rámují svazek, mají původ v lyricko-epických básních z počátku 50. let – Kafkárna ve skladbě Bambino di Praga, Krásná Poldi v básni téhož názvu. Také geneze dalších textů je složitá, což souvisí jednak s tlaky dobové cenzury, jednak s Hrabalovým zvykem neustále upravovat a variovat již napsané práce. Jan Malura (Slovník české prózy, 1994)
Na motivy povídek z této knihy natočil v roce 1969 režisér Jiří Menzel film Skřivánci na niti.
Lit.: anonym: Pokračování za pět minut s Bohumilem Hrabalem. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Tři krátké prózy ze sbírky Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet zaznamenávají každodenní skutečnost, která nastala po únoru 1948. Připravil a hudbu vybral Jiří Vondráček. V režii Aleše Vrzáka účinkuje Igor Bareš.
Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Od roku 1920 bydlel v Nymburce, kde maturoval v roce 1934 na gymnasiu. Pak studoval na právnické fakultě University Karlovy, studia ukončil doktorátem v roce 1946. Za protektorátu pracoval v notářství v Nymburce, pak byl skladníkem konzumního družstva a od roku 1942 vstoupil do služeb státních drah, postupně podbíjel kolejnice, byl v kanceláři návěštního mistra, pak telegrafistou a potom až do roku 1946 výpravčím v Kostomlatech u Nymburka.
Po dostudování práv byl akvizičním úředníkem Živnostenského fondu v Praze, potom obchodním cestujícím firmy s drogistickou galantérii K. H. Klofanda v Praze. Po roce 1948 likvidoval firmu, kterou zastupoval, a v roce 1950 se přihlásil na Kladno, kde pracoval na Poldině huti až do roku 1954, kdy utrpěl úraz. Vrátil se do Prahy a byl do roku 1958 zaměstnán ve Sběrných surovinách ve Spálené ulici. Pak se stal kulisákem v libeňském divadle S. K. Neumanna až do roku 1962. Od té doby se věnoval literatuře. Zemřel 3. února 1997.
Tři krátké prózy ze sbírky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet zaznamenávají každodenní skutečnost poúnorového období. Úvodní, lyricky laděná Kafkárna vzniká jakoby z vypravěčova putování po Starém Městě, ze setkání s bizarními postavičkami a situacemi. Ve Zradě zrcadel se prolínají dvě dějové roviny. Protagonistou první z nich je zedník, který opravuje sochu sv. Tadeáše a současně sleduje bourání skulptury svého oblíbence Stalina na protějším vltavském břehu. Nedokáže se s tímto podivným rozporem vyrovnat a nejraději by se vrhl dolů z kostela mezi navezený sběrový papír. V druhé se pan Valerián, excentrický umělec, pokouší vytvořit monumentální výjevy z národní minulosti v duchu Nejedlého tzv. Jiráskovské akce.
Povídka Prokopnutý buben je osobitým vyprávěním pražského biletáře. Zprvu přísný a neústupný muž se mění v člověka tolerantního a povzneseného nad maličkosti. V závěru slyší „dojemný mnohohlas“, který vznikl prolnutím tónů vedle sebe hrající dechovky v pivovaru u sv. Tomáše a symfonického orchestru ve Valdštejnské zahradě. Mezi příznivci obou prostředí a hudeb dojde ke rvačce, ale hrdina se ani tehdy nenechá vyrušit ze své spokojenosti: „…ale mně všecko ladilo a já jsem byl zachráněnej, v jistým smyslu ale i ztracenej… ale asi tohle bude to zachránění…“
Z pamětí Maxe Broda 1/5
Kartouza parmská 1/20 (19??)
Stendhal. Četba na pokračování. Úprava, režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Vladimír Čech.
Připravil Český rozhlas v roce 19?? (20 x 25 min.).
Osudy – Celý život s hudbou, divadlem a filmem 1/5 (1997, 2019)
Jiří Sternwald. Četbu na pokračování ze vzpomínek hudebního skladatele připravila Eva Magalová. Režie Jan Fuchs.
Účinkuje Milan Neděla.
Natočeno v roce 1997 (1 díl cca 30 min.). Vydala Radiotéka, duben 2019 (MP3).
Pozn.: Jiří Sternwald si v dětství osvojil hru na housle a svůj zájem později rozšířil i o jiné nástroje. Začínal jako hudebník a vedoucí nejrůznějších amatérských skupin a orchestrů už v době studií na holešovickém reálném gymnasiu.
Stěžejní význam pro jeho celoživotní tvůrčí zaměření mělo setkání s Emilem Františkem Burianem. Na divadle a ve filmu spolupracoval rovněž s Alfredem Radokem, filmovou hudbu psal pro režiséry Zdeňka Brynycha, Martina Friče, Jánoše Kádara a Elmara Klose a další tvůrce. Kromě toho je autorem značného množství známých a oblíbených písní, včetně písňových textů. (anotace)