Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 8. 2007

Pozdrav pámbu, pane Randák! 1/7? (1960)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:18

František Rachlík. Připravil Donát Šajner. Režie Oldřich Hoblík.

Účinkuje Jan Pivec.

Natočeno 1960. Premiéra 19. 3. – 30. 4. 1960 (Praha I – Praha III, 20:00 – 20:30 h.) vždy v sobotu. Repríza 20. 7. 1963 – 31. 8. 1963 v rámci sobotního bloku „Zadáno pro dobrou náladu“ (Praha od 19.35 h.). Smazáno 1972.

Pozn.: Záznam se nedochoval, jen krátký úryvek vyprávění o venkovské kapele – do pořadu z roku 1969 si jej vybral kapelník a skladatel Karel Vacek (tento úryvek zazněl také v pořadu Fonogramy – Dvojí vypravěčství Jana Pivce (2005). V roce 2019 byl v soukromých rukách objeven více než dvouhodinový úryvek četby.

Nová verze nastudována v roce 1990 s Luborem Tokošem.

Lit.: anonym: Pozdrav pámbu, pane Randák! In Čs. rozhlas a televize 12/1960 (8. 3. 1960), s. 5 (článek).

 Lit.: Hubička, Jiří: Věc: Mazání. In Svět rozhlasu, 20/2008, s. 37.

Biblické apokryfy 1/9 (1999)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:16

Viktor Fischl. Četba na pokračování z próz českoizraelského spisovatele. Připravil Jiří Červenka.  Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Hana Kofránková a Josef Červinka.

Natočeno 1999. Repríza 1. dílu 20. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Pravda o Kainu a Ábelovi (30 min.). -2. Když opadly vody (30 min.). -3. Manželství praotce Abraháma a Oběť Abrahámova (30 min.). -4. Noc u potoka (31 min.). –  5. Špatný konec paní Putifarové (30 min.). -6. Kdo opravdu vyvedl Židy z Egypta (28 min). – 7. Za všechno může Rut (29 min). -8. Neznámá Jeremiáda (30 min). -9. Apokryf o moudré Abišag (31 min).

Lit.: (jv) – Biblické apokryfy Viktora Fischla. In Týdeník Rozhlas 34/2007 (anotace). – Cit.: Viktor Fischl (v Izraeli přijal jméno Avigdor Dagan) se narodil 30. 6. 1912 v Hradci Králové. Vystudoval práva a sociologii na Karlově univerzitě v Praze. Spolupracoval s Židovskou stranou, v letech 1935 až1938 byl jejím parlamentním sekretářem, v téže době redigoval sionistický týdeník Židovské zprávy. (more…)

Opojení z proměny 1/10 (1991, 2021)

Stefan Zweig: Opojení z proměnyStefan Zweig. Četba na pokračování.  Překlad Věra Saudková. Připravila Dagmar Hubená. Hudební spolupráce Danuše Stuchlíková. Zvukový mistr Jan Bláha. Natáčecí technik Jitka Borkovcová. Režie Olga Valentová.

Čte Viola Zinková.

Natočeno 1991. Vydala Radiotéka, květen 2021 (MP3, CR.ES.2021.144).

Pozn.: Román z autorovy pozůstalosti zahrnuje zkušenosti z politického vývoje a společenské atmosféry v Rakousku 30. let 20. století.  Příběh dívky, která se z jednotvárného života v malé obci dostává na čas do prostředí společenské smetánky. Tam se z nenápadné slečny z pošty stává krasavice obletovaná vrstevníky z majetných rodin. Opojení z proměny však netrvá dlouho. (anotace)

27. 8. 2007

Nocleh v umrlčí komoře (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:20

Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.

Premiéra 10. 8. 2007 v Pokračování za pět minut (118 min.).

Lit.: (anonym): Nocleh v umrlčí komoře. In web ČRo 10. 8. 2007 (anotace). – Cit.: V cyklu Pokračování za pět minut se příběhy „nejlepšího amerického detektiva“ dobře osvědčily. Více než třísetsvazková série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem „brakové“ literatury. Příběh s názvem Nocleh v umrlčí komoře slibuje opět řadu absurdních scén s vševědoucím a takřka všemocným detektivem Cliftonem. Připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Pavel Soukup.

Ze svazečku s podtitulem „Detektivní novely sv. 85 – dle zápisků amerického detektiva Léona Cliftona – autorisovaný překlad – nakladatel Rudolf Storch – knihkupec v Karlíně“.

V cyklu Pokračování za pět minut se příběhy „nejlepšího amerického detektiva“ dobře osvědčily. Více než třísetsvazková (bibliografie, patrně neúplné, uvádějí celkem 312 pokračování) série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem „brakové“ literatury. Příběh s názvem Nocleh v umrlčí komoře slibuje opět řadu absurdních scén s vševědoucím a takřka všemocným detektivem Cliftonem.

A jak vypadalo mládí slavného detektiva? „Byl nalezen v prérii v Nebrasce jako dítě tříleté, a místo aby plakal a volal po pokrmu, rozhrabával mravenčí kopky a živil se mravenci. Soucitní lidé ze Smithsvillu se ho ujali a vychovávali až do 10 let, kdy jim utekl a stal se nejdříve cowboyem, pak kočovným obchodníkem s drobným zbožím, potom kuchtíkem na parníku, nakonec číšníkem v Pullmanových vozech pacifické dráhy. (. . .) Ve věku dvaceti let vrhl se do víru života, v němž promarnil veškeré své jmění, načež odešel do Texasu, kde se živil slíděním po zlodějích koní (. . .). Později začal své detektivní umění provozovati jako pravý sport. Jeho obratnost, duchapřítomnost a vynalézavost je nevyčerpatelná. Dovede se přestrojiti lépe než herec, a ani vlastní jeho choť ho často nepoznala. . .“

Živá voda 1/8 (1984)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:08

Marcel Pagnol. Překlad Dagmara Halasová a František X. Halas. Připravil Alexandr Jerie. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkují René Přibil, Růžena Merunková, Jan Gross, Ivan Gübel a Jiří Miegl.

Nastudovala Plzeň v roce 1984. 1 díl cca 24 min. Repríza 8. dílu 27. 3. 1993 (Vltava, 18:00 h); 1. dílu 9. 8. 2007 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h); 14. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h) v rámci cyklu Týden vody.

Lit.: anonym: Marcel Pagnol: Živá voda (1/8). In web ČRo 3 Vltava, 9. srpen 2007 (článek). – Cit.: Kromě úspěšných divadelních her, jež Marcel Pagnol psal před druhou světovou válkou, jsou vypravěčsky zdařilá především jeho prozaická díla z padesátých a šedesátých let 20. stol.: k takovým patří např. román Živá voda z roku 1963. Osmidílná četba na pokračování z tohoto románu začíná líčením prostředí, v němž se bude odehrávat příběh Césara Soubeyrana, jemuž se říkalo Papet, jeho synovce Ugolina, krásné Florette, jejího syna Jeana Cadoreta, krásné Manon a dalších, příběh, jehož středobodem je dvorec Romarins poblíž Bastides Blanches. Z překladu Dagmary a Františka X. Halasových připravil Alexandr Jerie. V režii Miroslava Buriánka účinkují René Přibil, Růžena Merunková, Jan Gross, Ivan Gübel, Jiří Miegl, Tomáš Šolc, Pavel Pavlovský, Miroslav Rataj, Ilona Vaňková a Eva Wimmerová. Pořad byl natočen r. 1984.

Ačkoli je Marcel Pagnol ve Francii znám především jako dramatik a až na druhém místě jako prozaik, u nás je tomu opačně. Jeho jméno našim čtenářům asociuje především úsměvné Vzpomínky z dětství, jež vyšly v českém překladu pod názvem Jak voní tymián. Pagnol (1895-1974) byl však i filmovým libretistou – zpracoval pro film nejen svou „marseilleskou trilogii“ Marius (1928), Fanny (1931) a César (1932), ale i literární předlohy autorů spojených většinou s jihofrancouzským prostředím, jako byli Daudet nebo Giono – a překladatelem: přeložil do francouzštiny Shakespearova Hamleta a Vergiliovy Bukoliky.

Kriticky se zamýšlel nad funkcemi jazyka (odmítání tzv. „vysokého stylu“; záměrná volba každodenního jazyka v jeho komediích), nad komikou – jeho Poznámky o smíchu vyšly roku 1948 česky v překladu Jana Vladislava – i nad úlohou literární kritiky (v řadě statí pranýřoval subjektivnost divadelní kritiky).

Kromě úspěšných divadelních her, jež Pagnol psal před válkou, jsou vypravěčsky zdařilá především jeho prozaická díla z padesátých a šedesátých let: vedle již zmíněných Vzpomínek z dětství je to např. román Živá voda (1963). Osmidílná četba na pokračování z tohoto románu začíná líčením prostředí, v němž se bude odehrávat příběh Césara Soubeyrana, jemuž se říkalo Papet, jeho synovce Ugolina, krásné Florette, jejího syna Jeana Cadoreta, krásné Manon a dalších, příběh, jehož středobodem je dvorec Romarins poblíž Bastides Blanches.

Kraj je to vskutku ojedinělý: „Bastides Blanches neboli Bílé domky byla farnost o sto padesáti obyvatelích usazená na přídi jednoho z posledních výběžků pohoří Étoile, asi dvě míle od Aubagne… Na padesát prostředně velkých stavení, domků bílých už podle jména, vroubilo pět či šest ulic, které nebyly asfaltované a kde chyběly i chodníky: byly úzké kvůli slunečnímu žáru a křivolaké kvůli mistralu. (…) Bastiďané byli většinou velcí, hubení a svalnatí. Ačkoliv jejich rodiště leželo pouze dvacet kilometrů od Starého přístavu v Marseille, nepodobali se Marseillanům, a dokonce ani Provensálcům z širšího okolí.“

Z překladu Dagmary a Františka X. Halasových připravil Alexandr Jerie. V režii Miroslava Buriánka účinkují René Přibil, Růžena Merunková, Jan Gross, Ivan Gübel, Jiří Miegl, Tomáš Šolc, Pavel Pavlovský, Miroslav Rataj, Ilona Vaňková a Eva Wimmerová. Pořad byl natočen r. 1984.

Poklady z Auvergne 1/7 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:46

Henri Pourrat. Pohádky a povídky z Větrných hor. Překlad Jiří Reynek. Připravil Petr Turek.  Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Jiří Lábus a Bořivoj Navrátil.

Natočeno 2005. Repríza 6. 8. – 12. 8. 2007 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 13. – 19. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. O muži s ohnivou růží (15min.). – 2. Brusič nožů v ráji (15 min.). – 3. O drvoštěpovi a jednom pocestném (15min.). – 4. O sekáčovi vysoké postavy (15 min.). – 5. O dobrém vinohradu (15min.). – 6. O hadech (15min.). – 7. O třech tanečnicích (15min.).

Diamant velký jako Ritz 1/3 (1997)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:00

Francis Scott Fitzgerald. Dramatizovaná četba na pokračování. Překlad Lubomír Dorůžka. Připravila Alena Staňková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Bořivoj Navrátil, David Prachař, Otakar Brousek II., Gaston Šubrt a Vendula Křížová.

Natočeno 1997.

Propast 1/10 (2001)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:58

Arnošt Lustig. Připravil František Velíšek. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Martin Stránský.

Premiéra prvního dílu 25. 1. 2001 (ČRo 3 Vltava).

Pozn.: V novele propast se setkáváme s dvacetiletým vojínem Davidem Wiesenthalem kdesi v západních Čechách na počátku 50. let 20. století. David se během zimního vojenského cvičení zřítí do propasti a smrtelně se zraní. Hrdina je autorem záměrně uveden do zcela umělé, stylizované situace, umožňující mu na samém konci života vést vnitřní rozhovor jednak se sebou samým, avšak zároveň ustavičně přecházet ve vnitřní dialog s ženami, jež pro něj v životě nejvíce znamenaly – se svou matkou, se svými milenkami i s vysněnou a nedosažitelnou kráskou, předmětem marné touhy. David Wiesenthal je v jistém smyslu sám autor, který ve starším věku prochází svůj dosavadní život; v této symbolické časové smyčce – propasti se pokouší vyrovnat se svým údělem, s lidmi i s dobou a událostmi, které ho utvářely.

Mágovo tajemství 1/10 (2001, 2014)

André Laurie. Četba na pokračování. Překlad Bořivoj Prusík. Připravil Dimitrij Dudík. Redaktor Petr Turek. Režie Dimitrij Dudík. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Zvukový mistr Radek Veselý. Natáčecí technik Renata Kadaníková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Miroslav Středa.

Natočeno v roce 2001. Premiéra 2. – 6. 4. a 9. – 13. 4. 2001 (ČRo 2 Praha, 22:02 h.). Repríza 9. – 13. 6. a 16. – 20. 6. 2003 (ČRo 3 Vltava, 0:05 h.) v cyklu Čtení pod dekou.

Vydal Radioservis – Radiotéka, květen 2014 (CR.ES.2014.165, mp3). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Desetidílná četba na pokračování z dobrodružného románu. André Laurie (1844 – 1909), vlastním jménem Paschal Grousset, byl autorem mnoha románů pro mládež, publikovaných v nakladatelství Hetzel v ediční řadě Dobrodružné romány. Za to, že nebyl zapomenut, vděčí Laurie své někdejší spolupráci s Vernem. Jejich společná díla jsou tři: Ocelové město (1879), Hvězda jihu (1884) a Trosečníci z Cynthie (1885). Laurieho knihy ovšem nejsou plagiáty knih Vernových: Laurie se ve svých příbězích nevyhýbá okultnímu zbarvení, jež je Vernovi cizí, a často na rozdíl od něho staví zápletku kolem milostného příběhu, byť naivního. (anotace)

Stopka a spol. 1/5 (2007?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:55

Rudyard Kipling. Rozhlasová úprava Vladimír Zajíc. Překlad Jaroslav Tafel. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Jiří Ornest, Petr Hübner, Jan Pilař, Jiří Kalužný, Martin Mejzlík, Pavel Novotný a Jan Mazák.

Nastudoval Hradec Králové v roce 2007 (?).

Pozn.: V roce 2019 připravil novou četbu ČRo Ostrava.

Pozn.: Hradecké studio Českého rozhlasu připravilo pětidílnou četbu z Kiplingova románu, který snad stojí tak trochu ve stínu jeho díla vrcholného. Jde o román Stopka a spol., vyprávění ze školního prostředí, s autobiografickými prvky. Příběhy ze školního prostředí mají v anglické literatuře tradici a vděčné téma věčných střetů študáků a kantorů si získalo oblibu i u nás.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress