Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 12. 2007

Spoveď stroskotanca 1/5 (Zpověď ztroskotance, 200?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:45

Gabriel García Márquez. Četba na pokračování. Překlad Eva Palkovičová. Redakčně připravil Peter Glocko ml. Hudební spolupráce Rudolf Pepucha. Režie Gejza Dezorz.

Čte Marián Slovák.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 200? (5 x 25 min.).

Pozn.: Márquez popisuje příhodu z roku 1955, kdy se po neštěstí na torpédoborci kolumbijského válečného námořnictva Caldas pohřešovalo osm námořníků. Po několikadenní neúspěšné pátrací akci byli všichni oficiálně prohlášeni za mrtvé. Týden nato se však jeden z nich objevil na opuštěné pláži severní Kolumbie, polomrtvý po mnoha dnech strávených v člunu unášeném proudem, bez jídla a vody. Luis Alejandro Velasco se stal téměř národním hrdinou, jeho dobrodružství bylo opakovaně zveřejňováno provládními novinami, ale samotná příčina námořní katastrofy zůstala utajena. Když Márquez začal pro vládu krajně nepříjemné skutečnosti publikovat v novinách a náklad El Espectadoru se zdvojnásobil, bylo jen otázkou času, kdy bude tiskovina zastavena. Přes veškerý nátlak neodvolal Velasco ani čárku. O dva roky později kolumbijská diktatura padla.

30. 11. 2007

Píseň o Bernadettě 1/13 (1991, 2018)

Franz Werfel. Četba na pokračování z románu německého autora. Překlad Jitka Fučíková. Připravila Pavla Šmolíková. Režie Jan Žáček.

Účinkují Eduard Cupák (1-13), Jan Hartl (1-13), Jana Preissová (1-2,5-11,13) a Klára Jirsáková (1-5,7-8,10-11,13).

Natočeno 1991. Vydala Radiotéka, březen 2018 (MP3).

Pozn.: V roce 2017 vznikla také četba na Radio Proglas.

Pozn.: „Píseň o Bernadettě“ pražského německého autora Franze Werfela je úchvatným literárním zpracováním mariánského zjevení, k němuž došlo v jihofrancouzských Lurdech roku 1858. Autor v duchu nejlepších tradic literárního impresionismu vytvořil dílo, které přesvědčivým způsobem přibližuje život sv. Bernadetty Soubirousové. (anotace)

Ako jabľčko 1/4 (Jako jablíčko, 2003)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky,Slovenské — Přemek @ 14:58

Rút Lichnerová.
Četba na pokračování čtyř povídek talentované slovenské spisovatelky a galeristky, která se svou knihou Anna Regina získala v roce 2006 třetí cenu v čtenářské anketě Knižní revue a za rok 2007 byla nominovaná na Literární cenu Anasoft za původní slovenskou prózu. Redakčně připravil Ján Zaťko. Hudba Miroslav Kráľ. Zvuk Peter Janák. Režie Michal Náhlík.

Účinkují Eliška Nosáľová, Michaela Drotárová, Dominik Zaprihač, Alena Sušilová, Lucia Jašková, Martin Horňák, Miroslav Kráľ, Jaroslav Mottl.

Obsahuje povídky Ako jabľčko, Tiene, Amaryšina rozprávka, V mene dobra.

Natočeno 2003.

Kniha o Blanche a Marii 1/12 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:34

Per Olov Enquist. (Příběh o lásce v modré záři radia). Dvanáctidílnou četbu ze stejnojmenné knihy soudobého švédského prozaika. Překlad Zbyněk Černík. Připravil Tomáš Sedláček. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkují Drahomíra Hofmanová a Ladislav Lakomý.

Připravilo Brno. Premiéra prvního dílu 7. 12. 2007 (30min.).

Pozn.: Román soudobého švédského spisovatele o osudech a láskách Blanche Wittmanové a Marie Sklodowské-Curie v oparu modré záře radia.
Kniha o Blanche a Marii soudobého švédského prozaika a dramatika Pera Olova Enquista je zvláštní román o lásce. Jeho základ tvoří životní osudy skutečných historických postav – Marie je slavnou objevitelkou radia a polonia, dvojnásobnou nositelkou Nobelovy ceny, Marií Sklodowskou-Curie. Blanche Wittmanová byla zase neméně slavným médiem stejně slavného francouzského neurologa Jeanna Martina Charcota.
Obě ženy – navzdory své slávě – neprožily právě šťastný osobní život. Sama Blanche, která se stala v románu asistentkou Marie Curie, platí za svůj podíl na objevech mámivého modrého světla radioaktivity i tělesným zmrzačením, jež se nevyhnulo ani objevitelce radia. Jejich osud se stal vypravěči Enquistova románu prostředkem k hledání odpovědi na otázku, co je podstatou lásky.
Jak a proč vzniká a proč má často zničující důsledky? V dokumentární fikci, opřen o tři „knihy“ zápisků Blanche Wittmanové, buduje Enquist naléhavý a složitý svět lidských vztahů, tužeb i davových vášní; svět krutý i jímavý a stejně lákavý, jako byla vražedná modrá zář radia, která tolik okouzlila své objevitele. Jejich souzvuk i nesoulad posluchače zavede do hlubších vrstev citových dramat žen moderního věku, skrytých pod nánosem slávy a školních vědomostí.

Příběhy a sny 1/7 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:30

Gertruda Gruberová-Goepfertová. Z próz exilové spisovatelky a výtvarnice připravila Jana Doležalová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jana Franková (1-7) a Stanislav Zindulka (2-4, 6).

Natočeno 2007. Premiéra 6. – 13. 12. 2007. Repríza 15. – 21. 4. 2013.

Obsah: Část 1. – Letos zase. Premiéra 6. 12. 2007 (15min.). – Část 2. – O rozpustilejch. Premiéra 7. 12. 2007 (14 min.). – Část 3. – O veselých časech. Premiéra 9. 12. 2007 (15 min.). – Část 4. – O bojácných a nebojsech. Premiéra 10.12. 2007 (15 min.). – Část 5. – Trh v Kyjově. Premiéra 11. 12. 2007 (15 min.). – Část 6. – O Fabiánovi. Premiéra 12. 12. 2007 (15 min.). – Část 7. – závěrečná – Choroš. Premiéra 13. 12. 2007 (15 min.).

Lit.: anonym: Gertruda Gruberová-Goepfertová: Příběhy a sny (1-7). In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2007 (anotace). – Cit.: V cyklu Stránky na dobrou noc uvádíme čtení z próz české exilové spisovatelky a výtvarnice ze sbírek Choroš, Rodokmen, a Půlnoční deník. Připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková a Stanislav Zindulka.

Výtvarnice, básnířka a prozaička Gertruda Goepfertová se narodila 16.4. 1924 v Janštýně u Jihlavy. Maturovala v roce 1943 na Klvaňově gymnáziu v Kyjově. Do konce války byla totálně nasazena v kyjovské sklárně. V letech 1946-1949 studovala na UMPRUM v Praze. V roce 1949 odjela na stipendijní pobyt do Curychu a do Československa se už nevrátila. Přestěhovala se do Francie, kde nastoupila na Ecole Nationale Supérieure des Beaux-Arts. Do Francie uprchl z Čech i její muž Leo Gruber. 

V roce 1952 se přestěhovali do Mnichova, kde její manžel pracoval jako redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1979 žije v Rosenheimu. 

Před odchodem ze země publikovala Gertruda Goepfertová v Akordu, Jitru, Rozkvětu, Řádu a ve Studentském časopise. Později její básně, prózy a kresby vycházely v exilových časopisech: Hlas domova (Melbourne), Kruh (Richmond), Nový život (Roma), Okno dokořán (München), Perspektivy (New York), Proměny (New York), Text (München), Zápisník (New York), Zpravodaj (Zürich). 

V šedesátých letech spolupracovala především s Křesťanskou akademií v Římě – navrhovala obálky knih, vydala papírový vánoční betlém a básnickou sbírku Hejna stehlíků (1966). Druhou sbírku, Ohňostroj marnosti, publikovala ve Švýcarsku (1975, Akt) s vlastními linoryty. V posledních letech vyšly v Čechách soubory jejích próz Choroš (2002), Rodokmen (2003) a Půlnoční deník (2005), z nichž byly vybrány texty pro tento pořad. 

Osudy – Mirko Novák 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 14:11

Vzpomínky českého estetika na dětství zpestřené italskou epizodou, na mládí prožité v pražském uměleckém světě, přátele – hudebníky i vědce a na vlastní univerzitní dráhu. Připravila Hana Soukupová. Čte František Derfler. Režie Luboš Koníř.

Připravily České Budějovice. Premiéra 3. – 7. 12. 2007 (1 díl cca 30min.).

28. 11. 2007

Anna Elliotová 1/12 (1995)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:49

Jane Austenová. Četba na pokračování z románu britské autorky. Přeložila a pro rozhlas upravila Eva Ruxová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Růžena Merunková a Hana Kofránková.

Natočeno 1995. Repríza 1. dílu 3. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 23. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Jane Austen: Anna Eliotová. Klasický společenský román o ztracené a znovunalezené lásce. In web ČRo 2 Praha, 23. 12. 2023 (anotace). – Cit.: Klasický společenský román o ztracené a znovunalezené lásce, kterou hrdinka získává díky své inteligenci, vtipu a morální pevnosti. Autorka líčí život anglické střední třídy, její zájmy, zábavy, každodenní činnosti, ale také vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi sestrami i mezi muži a ženami.

23. 11. 2007

Pohrdání 1/6 (1985)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:59

Alberto Moravia.
Četba na pokračování ze stejnojmenného románu. Překlad Eva Ruxová. Připravil Stanislav Neubert. Režie Alena Adamcová.

Účinkují Viktor Preiss, Jana Preissová, Jiří Adamíra, Hana Doulová-Krobotová, Miloš Hlavica, Růžena Merunková a Eduard Cupák.

Natočeno 1985. Premiéra 1986 (1 díl cca 28 min).

Pozn.: V románu Pohrdání se italský prozaik, dramatik a esejista Alberto Moravia vrátil k tématu, které zpracoval už ve své prvotině Lhostejní i v dalších románech: k tématu odcizení měšťanského intelektuála, jeho neschopnosti souznít se životem. Toto základní téma prolíná celou Moraviovou tvorbou: člověk není schopen nalézt smysl existence, vést „normální“ život a uchovat si autentický milostný vztah. Podnětem k napsání Pohrdání byla krize vztahu k manželce, spisovatelce Else Morantové, román však není pouhou komorní historií manželského odcizení, příběh podobně jako v jiných Moraviových dílech odkazuje k abstraktnější rovině: cizota, která narůstá mezi scénáristou Riccardem Moltenim a jeho ženou, je v autorových očích zároveň metaforou obtíží spjatých s každým pokusem o komunikaci, o ovládnutí skutečnosti.

Italský prozaik, dramatik a esejista Alberto Moravia (vl. jm. Alberto Pincherle) žil život naplněný literaturou: po šedesát let (jeho prvotina, román Lhostejní, je z r. 1929, poslední román s názvem Leopardí žena psal ještě v roce svého úmrtí, kniha vyšla o rok později) publikoval knihu za knihou a vytvořil tak dílo neobyčejného rozsahu (napsal osmnáct románů, vydal osmnáct povídkových sbírek, sedm divadelních her, čtyři cestopisy a řadu esejistických souborů).

V románu Pohrdání (Il disprezzo, italsky 1954, česky 1959) se Moravia vrátil k tématu, které zpracoval už ve své prvotině Lhostejní i v dalších románech (Manželská láska, Nuda): k tématu odcizení měšťanského intelektuála, jeho neschopnosti souznít se životem. Toto základní téma prolíná celou Moraviovou tvorbou: člověk není schopen nalézt smysl existence, vést „normální“ život a uchovat si autentický milostný vztah. Toto celoživotní trauma rozvedl autor do mnoha variací. Protipólem jeho nenávisti k přetvářce a maloměšťáctví je obdiv k vitalitě, spontánnosti a živočišnosti postav prostých lidí.

Podnětem k napsání Pohrdání byla krize vztahu k manželce, spisovatelce Else Morantové, román však není pouhou komorní historií manželského odcizení, příběh podobně jako v jiných Moraviových dílech odkazuje k abstraktnější rovině: cizota, která narůstá mezi scénáristou Riccardem Moltenim a jeho ženou, je v autorových očích zároveň metaforou obtíží spjatých s každým pokusem o komunikaci, o ovládnutí skutečnosti.

Molteniho osobní drama je paralelizováno s novou interpretací Odysseje, jak mu ji vnucuje režisér Rheingold, podle něhož je Odysseia příběhem manželské krize, která měla být pravým důvodem Odysseova odchodu z Ithaky. Mladý filmový scenárista se nakonec vzdá tvůrčí umělecké práce pro větší výdělky a lásku k ženě.

Tento pokus posílit románovou tezi odkazem na mytický archetyp je u Moravii nový, autor se k tomuto postupu však bude vracet. Naštěstí v románu Pohrdání Moraviovy filozofické aspirace nepřehlušily autentické zážitkové jádro, z něhož se próza zrodila. (anotace; zdroj – web ČRo)

Byli a bylo 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:25

František Langer.
Četba na pokračování. Čte Ladislav Mrkvička. Upravila Hana Soukupová. Režie Jakub Doubrava.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2007 (?). Premiéra prvního dílu 26. 11. 2007 (21 min.).

19. 11. 2007

Láska v brestoch 1/5 (Láska v jilmech, 2002)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:41

Herbert Ernest Bates. Výběr z povídek z knihy vydané roku 1963 pod názvem Seven By Five : Stories, 1926-1961. Překlad Mária Klenková. Redakce Peter Glocko ml. Režie Jozef Pražmári.

Čte Miroslav Trnavský.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (5 x 30 min.). repríza 25. 5. 2014 v cykle Nočné čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín), 18.-22. 5. 2015 (SRo 8 Rádio Litera); 26. – 30. 10. 2020 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.).

Povídky: 1. Zrub, 2. Láska v brestoch, 3. Kosec, 4. Keď sa chmáry rozplynú, 5. Čas, Ruža v rozpuku.

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Herbert Ernest Bates / Láska v brestoch. In web SRo Rádio Devín, 22. 10. 2020 (článek). – Cit.:  (…) Tento týždeň vám čítame na pokračovanie z poviedkovej tvorby Herberta Ernesta Batesa. Jeden z najvýznamnejších anglických poviedkarov 20. storočia je majstrom v navodení atmosféry, atmosféry vždy inej a neopakovateľnej; sugestívne dokáže vystihnúť náladu postáv, na malom priestore rozohrať vzťahy medzi nimi. Tak ako v poviedkach z knihy Láska v brestoch, z ktorej vám tento týždeň ponúkneme azda tie najlepšie prózy. Tie, čo nás omámia vôňou kvetov, šumom lístia, melanchóliou spomienok na detstvo, nákazlivou túžbou po vášnivom cite s neraz silným erotickým nábojom. V réžii Jozefa Pražmáriho číta Miroslav Trnavský.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress