Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gertruda Gruberová-Goepfertová. Z próz exilové spisovatelky a výtvarnice připravila Jana Doležalová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jana Franková (1-7) a Stanislav Zindulka (2-4, 6).

Natočeno 2007. Premiéra 6. – 13. 12. 2007. Repríza 15. – 21. 4. 2013.

Obsah: Část 1. – Letos zase. Premiéra 6. 12. 2007 (15min.). – Část 2. – O rozpustilejch. Premiéra 7. 12. 2007 (14 min.). – Část 3. – O veselých časech. Premiéra 9. 12. 2007 (15 min.). – Část 4. – O bojácných a nebojsech. Premiéra 10.12. 2007 (15 min.). – Část 5. – Trh v Kyjově. Premiéra 11. 12. 2007 (15 min.). – Část 6. – O Fabiánovi. Premiéra 12. 12. 2007 (15 min.). – Část 7. – závěrečná – Choroš. Premiéra 13. 12. 2007 (15 min.).

Lit.: anonym: Gertruda Gruberová-Goepfertová: Příběhy a sny (1-7). In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2007 (anotace). – Cit.: V cyklu Stránky na dobrou noc uvádíme čtení z próz české exilové spisovatelky a výtvarnice ze sbírek Choroš, Rodokmen, a Půlnoční deník. Připravila Jana Doležalová. V režii Markéty Jahodové účinkuje Jana Franková a Stanislav Zindulka.

Výtvarnice, básnířka a prozaička Gertruda Goepfertová se narodila 16.4. 1924 v Janštýně u Jihlavy. Maturovala v roce 1943 na Klvaňově gymnáziu v Kyjově. Do konce války byla totálně nasazena v kyjovské sklárně. V letech 1946-1949 studovala na UMPRUM v Praze. V roce 1949 odjela na stipendijní pobyt do Curychu a do Československa se už nevrátila. Přestěhovala se do Francie, kde nastoupila na Ecole Nationale Supérieure des Beaux-Arts. Do Francie uprchl z Čech i její muž Leo Gruber. 

V roce 1952 se přestěhovali do Mnichova, kde její manžel pracoval jako redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1979 žije v Rosenheimu. 

Před odchodem ze země publikovala Gertruda Goepfertová v Akordu, Jitru, Rozkvětu, Řádu a ve Studentském časopise. Později její básně, prózy a kresby vycházely v exilových časopisech: Hlas domova (Melbourne), Kruh (Richmond), Nový život (Roma), Okno dokořán (München), Perspektivy (New York), Proměny (New York), Text (München), Zápisník (New York), Zpravodaj (Zürich). 

V šedesátých letech spolupracovala především s Křesťanskou akademií v Římě – navrhovala obálky knih, vydala papírový vánoční betlém a básnickou sbírku Hejna stehlíků (1966). Druhou sbírku, Ohňostroj marnosti, publikovala ve Švýcarsku (1975, Akt) s vlastními linoryty. V posledních letech vyšly v Čechách soubory jejích próz Choroš (2002), Rodokmen (2003) a Půlnoční deník (2005), z nichž byly vybrány texty pro tento pořad.