Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 3. 2009

Snová existence aneb Nazývám kočku kočkou. Vzpomínky nejen římské 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:57

Dagmar Halasová. Četba na pokračování z pamětí české překladatelky. Z vlastního rukopisu připravila autorka. Režie Vladimír Gromov.

Účinkují Vlasta Peterková a Martina Hudečková.

Natočeno 2005 (5 x 28 min).

Manikúra pro nebožtíka 1/11 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Seriály — Přemek @ 12:49

Darja Doncovová. Četba na pokračování. Dramatizace Jiří Hrabec. Hudba Jiří Strohner. Režie Vladimír Gromov.

Účinkují Dana Černá, Jaroslav Plesl, Kateřina Březinová Plchová, Jan Rimpala, Kateřina Macháčková, Eva Kodešová, Michal Zelenka, Václav Neužil a Karel Vlček.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 26. 2. 2009  (25 min.).

Pozn.:   Detektivka je oblíbeným žánrem v našem dlouhodobém cyklu četeb na pokračování. Dnes uslyšíme další díl napínavé historie, kterou autorka Darja Doncovová nazvala Manikúra pro nebožtíka. Jsme svědky příběhu ze současné Moskvy. Jeho hrdinka patří k těm, kteří jsou jednoho dne nuceni vzít svůj osud do vlastních rukou.  Darja Doncovová je v současném Rusku úspěšnou autorkou bestsellerů a potěší jistě i naše posluchače svým rafinovaným, ironickým a trochu bláznivým stylem. (anotace)

Osudy – Vladimír Tomeš 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 11:27

Četba na pokračování z rukopisu vzpomínek dlouholetého rozhlasového režiséra a překladatele. Režie Markéta Jahodová.

Čte autor.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 23. 2. 2009.

28. 2. 2009

Paměti křižákovy 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:06

Jean de Joinville. Četba na pokračování. Vzpomínky Jeana de Joinville, který se jako mladý rytíř účastnil po boku krále Ludvíka IX. sedmé křížové výpravy proti Egyptu a do Svaté země. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Čte René Přibil.

Připravila Plzeň v roce 2008. Premiéra prvního dílu 19. 2. 2009 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.).

Paměti z přelomu století 1/8 (2008, 2018)

CoverFrantišek Weyr. Vzpomínky právníka, filozofa a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, narozeného v roce 1879. Pro rozhlas vybral a připravil Ivan Němec. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Ladislav Lakomý.

Natočeno v ČRo Brno v roce 2008. Premiéra prvního dílu 16. 2. 2009  (28 min.). Repríza prvního dílu 11. 7. 2016 (ČRo Plus, 23.33 h.) v programové řadě Radiokniha; 28. 10. 2018 (ČRo Plus, 23.33 h.) v programové řadě Radiokniha.

Vydala Radiotéka 23. 11. 2018 (MP3).

Pozn.: Vzpomínkami na okupační léta strávená v Praze začíná sedmý díl četby z Pamětí Karla Weyra. Upoutá hlavně úvahou o protektorátním ponížení, které se podle jeho slov stalo výcvikem na to co přijde po únoru 1948. V této souvislosti jsou také zajímavé jeho názory na denní tisk, který je podle jeho názoru znásilňovaný politickými diktátory k šíření lživých frází, které pak silně ovlivňují veřejné mínění. Sám karel Weyr spolupracoval s brněnskými Lidovými novinami, které vedl Ferdinand Peroutka. 

…

Osmidílnou četbu z rozsáhlých Pamětí Františka Weyra uzavírají smutné vzpomínky na hořkou dobu, kterou jejich autor prožil nedlouho před svou smrtí, která mu nedovolila své dílo dokončit. Za rok poté, co obdržel čestný doktorát Právnické fakulty Masarykovy univerzity, jímž bylo oceněno rozsáhlé celoživotní dílo tohoto právníka, filozofa a státovědce, přišel únor 1948. Zanedlouho po něm byl z fakulty vyhozen. František Weyr trpce vzpomíná na ty, kteří se o tento hrubý politický akt zasloužili. Připomíná rovněž, jak s těmito politickými změnami souviselo i tzv. převlékání kabátů některých jeho kolegů, kteří se hlasitě začali přihlašovat k marxisticko-leninské ideologii a stali se obdivovateli Stalina. Autor Pamětí se dožil ještě toho, že v červenci roku 1950 bylo oficiálním Věstníkem ministerstva školství oznámeno, že se „Právnická fakulta Masarykovy university zrušuje“. Fakulta čekala na své obnovení 19 let. František Weyr zemřel roku 1951. (anotace)

Lit.: Blažejovská, Alena: SERIÁL. František Weyr: Paměti z přelomu století. In web ČRo Plus, 28. říjen 2018 (článek). – Cit.: Vzpomínky právníka, filozofa a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra vás přenesou do doby ještě před začátkem 1. světové války.

Zřízení druhé československé univerzity se podle jeho vzpomínek stalo nesporným národním heslem celé naší oficiální politiky v bývalém mocnářství rakouském.

V době svého brněnského působení se stal Weyr také aktivním organizátorem divadelního a hudebního života, poznal se s Leošem Janáčkem, přátelil se se členy Českého kvarteta. „Druhou“ válku prožil v Praze, kde začal psát i své paměti.

Po roce 1948 byl, tak jako většina jeho kolegů, z fakulty vyhozen a umírá v červnu roku 1951 v Brně, aniž stačil dopsat své pozoruhodné vzpomínky, které jsou v mnohém ojedinělé: zahrnují období let 1879− 1918, druhý díl léta 1918−1938 a poslední, který nazval Za okupace a po ní, končí rokem 1951.

Četbu z pamětí prvního děkana brněnské fakulty, která byla zřízena přesně tři měsíce po vzniku republiky (zákonem z 28. ledna roku 1919) připravil v roce 2008 Ivan Němec. V režii Radima Nejedlého čte Ladislav Lakomý. Natočeno v Českém rozhlase Brno.

Rakousko, jaké je 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:52

Charles Sealsfield. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.

Čte Jan Fišar.

Připravila Ostrava v roce 2008. Premiéra prvního dílu 14. 2. 2009  (5 x 29 min.).

Osudy – Setkání po padesáti letech 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 11:05

Miloš Šafránek. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy vzpomínek českého diplomata. Připravila Barbora Bukovinská. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Otakar Brousek I.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 9. 2. 2009. Repríza 1. dílu 15. 6. 2016 (ČRo Plus, 23:00 h) v cyklu Radiokniha.

K poslechu zde.

Obsah: 1. Ke kořenům. – 2. Úder Paříže. – 3. Mýtus Paříže. – 4. V politickém labyrintu. – 5. Edvard Beneš. Jean-Gaspard Deburau. – 6. Konec doby poválečné. – 7. René Clair. Georges Simenon. – 8. Česká hudba v Paříži. – 9. Pangermánská muzikologie. Fernand Braudel. – 10. Před pádem Evropy.

Lit.: Konrádová, Jarmila: Miloš Šafránek: Setkání po padesáti letech. In web ČRo Plus, 20. 6. 2016 (článek). – Cit.: Diplomat a spisovatel Miloš Šafránek (1894-1982) měl pohnutý život. Jako zaměstnanec československého ministerstva zahraničních věcí v letech 1927 až 1938 působil jako diplomat v Paříži. Byl kulturním a tiskovým atašé a propagoval naši kulturu, zejména hudbu.

Miloš Šafránek se po celý život pohyboval v prostředí politickém, kulturním a novinářském a poznával četné osobnosti. Vytvořil si až osudový vztah k hudbě, nazýval ji „katalyzátorem“ svého života. Šafránek uvedl do Paříže Smetanovu Prodanou nevěstu (1928), Vycpálkovu Kantátu o posledních věcech člověka (1929) a četné další skladby českých a slovenských skladatelů. Spolupracoval na francouzských knihách o české hudbě, na překladech libret Prodané nevěsty, Janáčkovy Její pastorkyně a Zápisníku zmizelého. (…)

Léta 1939 prožil ve Spojených státech. Od roku 1946 žil a působil v Praze. V roce 1950 se podílel na založení Divadla hudby, s nímž poté dlouhodobě spolupracoval. Byl blízkým přítelem a znalcem díla Bohuslava Martinů. Edičně připravil knihu Jana Amose Komenského The Angel of Peace (New York, 1942).

Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka, spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů. Šafránkovy vzpomínky představují zajímavou mozaiku setkání s lidmi současnými i s osobnostmi let minulých. Autor poutavě líčí atmosféru v Evropě 30. let 20. století, kdy se schylovalo k temným událostem.

Zelená krv 1/4 (Zelená krev, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 11:01

Milo Urban. Četba na pokračování z knihy z roku 1970 s podtitulem Spomienky hájnikovho syna. Redakčně připravil Ján Zaťko. Hudba Ĺubomír Šamo. Zvuk Peter Janák. Režie Petra Geletová.
Účinkuje Michal Ďuriš.

Natočeno 2009 (celkem 98 min.).

27. 2. 2009

Kamarát Jašek 1/5 (Kamarád Jašek, 2001)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 21:32

Dobroslav Chrobák.  Redakčně připravil Pavol Hudík. Hudba Eleonóra Vančíková – Kapasná. Režie Viera Weidlerová.

Účinkuje  Karol Machata.

Natočeno 2001. Repríza 4. – 8. 2. 2019 (SRo Rádio Devín, 6:00 h).

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Dobroslav Chrobák – Kamarát Jašek. Literatúra. In web Rádio Devín, 31. 1. 2019 (anotace). – Cit.: (..) Spríjemnite si ráno slovenskou klasikou – príbehom, ktorý vám vyrozpráva Karol Machata. Román Dobroslava Chrobáka – Kamarát Jašek – načítal v Slovenskom rozhlase v roku 2001 a vy si ho môžete vypočuť znova od pondelka 4. do piatka 8. februára ráno o 6.00 v Rádiu Devín.

Pohádka o třech kouzelnících času 1/3 (2000)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:55

Bernard Kosiner. Fantazijní vyprávění pro malé a velké děti, které tento zapomenutý český prozaik napsal roku 1929. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Lukáš Hlavica a Otakar Brousek I.

Natočeno 2000.

Lit.: Matys, Rudolf: O třech kouzelnících času. In Týdeník Rozhlas 53/2000 (18. 12. 2008, anotace). – Cit.: Bernard Kosiner (1903-1939) je dnes již málem zapomenutým jménem z dějin české meziválečné kultury. K jeho připomínce právě na stránkách našeho časopisu patří jistě i fakt, že byl nejen filozofujícím esejistou a literárním kritikem, ale v prvních desetiletích existence rozhlasu také jedním z nejvýznamnějších teoretiků a kritiků tohoto média (zabýval se mj. specifičností rozhlasového umění, teorií jednotlivých rozhlasových žánrů, sledoval i praxi v rozhlasových studiích, zejména v brněnském).

Jako spisovatele připomeneme Kosinera ve vysílání vlastně poprvé, a to dílem pro jeho zaměření zvlášť příznačným – Pohádkou o třech kouzelnících času. Jde o text, v němž se prolíná filozofující meditace (dobově jistě ovlivněná „filozofií času“ Henri Bergsona) s uvolněnou fantazií, která v okamžiku zrodu této „pohádky pro dospělé“ (roku 1929) měla zase blízko k imaginaci poetistů – zejména ve své lehce nadýchnuté nostalgičnosti. Kosinerova meditativní fantazie se sklání nad tajemnou otázkou času, tohoto pána našich životů, je i silou, která umožňuje přenést se nad jeho stísňující limity, prostoupit lidskou časnost věčností. Máme si ale takovou zvěčňující dimenzi života vůbec přát? Není právě konečnost všeho pravým zdrojem sladkosti každého okamžiku, jeho jedinečnosti a nenahraditelnosti? Ale i tak přetrvává odvěká touha člověka vymanit se z otroctví času, překročit dané biologické bariéry, vyvázat se z bezhraničného zákona míjení a zániku. To ovšem lze jen kouzlem básnického slova.

Nostalgie křížená s jemným úsměvem, takové je vnitřní klima Kosinerovy Pohádky o třech kouzelnících času, v jejíchž dialogických sítích uvízli snoví motýli i mrštné rybky filozofických paradoxů. V režii Hany Kofránkové se posluchači pootevírají dvířka do tajemných hájemství „kouzlícího času“. Vánoce jsou pro takové snové toulky jistě zvlášť příhodné.

Pozn.: Kosinerova meditativní fantazie se sklání nad tajemnou otázkou času, tohoto pána našich životů, je i silou, která umožňuje přenést se nad jeho stísňující limity, prostoupit lidskou časnost věčností. Máme si ale takovou zvěčňující dimenzi života vůbec přát? Není právě konečnost všeho pravým zdrojem sladkosti každého okamžiku, jeho jedinečnosti a nenahraditelnosti? Ale i tak přetrvává odvěká touha člověka vymanit se z otroctví času, překročit dané biologické bariéry, vyvázat se z bezhraničného zákona míjení a zániku. To ovšem lze jen kouzlem básnického slova. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress