Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 12. 2009

Filip 1/9 (1992)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 16:49

Mojmír Klánský. Devítidílná četba na pokračování z prózy českého spisovatele. Připravil Václav  Vokolek. Režie Michal Pavlík.

Účinkuje Eduard Cupák.

Natočeno v Československém rozhlase v roce 1992 (9 x 30 min.).

Bláznove pamäti 1/5 (Bláznovy paměti, 1996)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 16:05

Gustave Flaubert. Čtení na pokračování z novely francouzského spisovatele. Překlad Eva Piecková a Eva Mládeková. Redaktorka Miriam Vojteková. Hudba Katarína Cútová. Zvuk Andrej Klimits. Režie Milena Lukáčová.

Účinkuje Ĺubo Roman.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (5 x 30 min.). Repríza 11. – 21. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Francúzsky naturalizmus, ale aj výročie Nežnej revolúcie. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 8. 11. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa na Litere ponesie v mene troch významných spisovateľov druhej polovice 19. storočia, Gustava Flauberta (1821 – 1880), Émila Zolu (1840 – 1902) a Guya de Maupassanta (1850 – 1893), hlavných predstaviteľov francúzskeho naturalizmu, ktorý v tej dobe výrazne ovplyvnil literárny svet. Naturalisti sa usilovali čo najvernejšie, až dokumentarizujúco-reportážne zobraziť život s dôrazom na problém dobra a zla v človeku. V druhej polovici týždňa sa do nášho programu dostane aj téma Nežnej revolúcie, ktorú si pripomenieme 17. novembra, ide už o jej 35. výročie.

Čítanie na pokračovanie, v piatich častiach počas celého týždňa, bude z novely Gustava Flauberta Bláznove pamäti. Táto kratšia próza tvorí predel medzi autorovou rannou a vrcholnou tvorbou, no každopádne je dielom, ktoré zaujme svojou myšlienkovou zrelosťou. Je predobrazom jednej dejovej línie Flaubertovho románu „Citová výchova“, ktorý zaraďujeme k jeho najlepším dielam. (…)

6. 12. 2009

Doktor Munory a jiní lidé 1/7 (2005)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Martin @ 9:10

Karel Poláček. Povídkové črty uveřejněné v Lidových novinách v letech 1936-1939, souborně vydané ve sbírce Doktor Munory a jiní lidé. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jiří Ornest.

Připravil Český rozhlas v roce 2005. Premiéra 8. – 14. 3. 2005 (ČRo 3 Vltava, 23:01 hod.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 4. dílu 26. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.); 6. dílu 27. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.), 2. dílu 28. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.), 7. dílu 29. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Obsah:  1. Lékař na scestí – Povídka uveřejněná v Lidových novinách dne 10. 10. 1936. – 2. Lékař, domácí pán – Povídka uveřejněná v LN dne 1. 11. 1936. – 3. Lékař, nevděčný syn – Povídka uveřejněná v LN dne 24. 10. 1936. – 4.  Můj lékař mně poradil – Povídka uveřejněná v LN dne 4. 10. 1936. – 5.  Smutek v domě lékařově – Povídka uveřejněná v LN dne 8. 1. 1939. – 6.  Lékař a sedm šílených starců – Povídka uveřejněná v LN dne 4. 4. 1937. – 7.  Lékař a noční hlas – Povídka uveřejněná v LN dne 28. 11. 1937.

4. 12. 2009

Levoška 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 15:47

Július Paňko. Překlad Mária Paňková-Hankovská. Redakce Ivana Jáchymová. Hudební dramaturgie Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Čte Peter Himič.

Vyrobilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Rádio Regína v roce 2009 (4 x 25 min.).

Čítanie na pokračovanie z novely ukrajinského spisovateľa žijúceho na Slovensku, ktorý v nej rieši otázky morálky dedinského človeka v pohraničí. Na príbehu o dievčatku Levoške poukazuje na morálku vidieckej spoločnosti a na nemilosrdné ekonomické podmienky, ktoré podmieňovali správanie ľudí k rodine s tromi hluchonemými deťmi. Autor netajil, že ho inšpirovala realita aj znalosť pomerov v malých dedinách pod Duklou, kde ľudia dodnes žijú podľa prastarých stereotypov a bránia sa zmenám. (anotace)

Anglický pacient 1/5 (200?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 15:27

Michael Ondaatje. Čtení na pokračování z románu kanadského básníka, spisovatele a režiséra, původem ze Srí Lanky. Překlad Veronika Redererová. Redakce Gabriela Rothmayerová. Hudba Lýgia Vojtková. Zvuk Eva Irmanová. Režie Štefan Korenči.

Účinkuje Marián Geišberg.

Připravil Slovenský rozhlas (5 x 30 min.).

Pozn.: Dej románu je situovaný do obdobia konca druhej svetovej vojny. Odohrává sa v rozbombardovanom Toskánsku. Je to príbeh postáv, ktoré sa stretnú v dramatickej a zložitej situácii, plné napätia a drsnej poézie. Filmová podoba románu bola roku 1997 oceněná Oscarom Americkej filmovej akadémie za najlepší film. (anotace)

Zatím dobrý 1/20 (2005, 2013)

Jan Novák. Mašínovi a největší příběh studené války. Překlad Petra Žalmanová. Připravil Jan Novák. Režie Ivan Chrz.

Čte Jiří Ornest.

Připravil Český rozhlas v roce 2005 (20 x 30 min.). Premiéra prvního dílu 26. 2. 2006. Repríza 1. dílu 5. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydal Radioservis, září 2013 (CD mp3, cca 5 hod.) pod názvem Zatím dobrý /Mašínovi/.

Lit.: anonym: Mašínovi a největší příběh studené války. In web ČRo, únor 2006 (anotace). – Cit.:  Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Jan Novák se narodil v Kolíně 4. 4. 1953. Navštěvoval první ročník kolínského gymnázia. O prázdninách v roce 1969 odešel s rodiči do Rakouska a odtud po ročním pobytu v uprchlickém táboře Traiskirchen do USA.

Studoval na Shimer College ve státě Illinois a na Chicagské univerzitě. Vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, deset let pracoval v computerovém oddělení telefonní společnosti, koncem devadesátých let byl několik roků zaměstnán u bezpečnostní agentury jako strážce při převozu peněz. (more…)

2. 12. 2009

Každý svojí rybičkou 1/5 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:57

Petr Motýl. Četba na pokračování. Režie Radim Nejedlý.

Čte Arnošt Goldflam.

Připravilo Brno v roce 2009. Premiéra prvního dílu 13. 12. 2009 v cyklu Stránky na dobrou noc (15 min.).

Díly: 1. Archeologové. – 2. Židovský hřbitov. – 3. Banditi. – 4. Škeble. – 5. Prázdný dům.

Pozn.: Každý svojí rybičkou si může rozříznout zažloutlou obálku, která ukrývá volňáska do dětství. Vyprávění ostravského básníka (nar. 1964).

Osudy – Anna Fárová: Jsem obklopena historií… 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 10:15

Četba na pokračování ze vzpomínek české teoretičky fotografie a esejistky. Připravila Barbora Bukovinská. Dramaturg Petr Turek.  Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Taťjana Medvecká.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 7. 12. 2009 v rámci projektu Rok v Evropě. Repríza 1. dílu 3. 1. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 18. – 22. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 1. dílu 25. 8. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Anna Fárová: Jsem obklopena historií… In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2009 (článek). – Cit.:  V cyklu Osudy si poslechneme deset částí vyprávění historičky umění, teoretičky fotografie, esejistky, překladatelky a signatářky Charty 77 Anny Fárové o běhu vlastního života, života podivuhodně spjatého s evropským děním ve 20. století, života vyplněného úžasným tvůrčím a organizačním úsilím, řadou průkopnických knih a výstav, života naplněného přátelstvím s mnoha vzácnými tvůrci. Nakladatelství TORST laskavě poskytnulo autobiografický text Anny Fárové Literární redakci ČRo 3 – Vltava ještě před vydáním monumentální knihy Anna Fárová – Dvě tváře (podzim 2009), jejíž závěrečnou částí tento text je. Desetidílnou četbu na pokračování ze vzpomínek české teoretičky fotografie a esejistky připravila Barbora Bukovinská. Zařazeno v rámci projektu Rok v Evropě. V režii Ivana Chrze účinkuje Taťjana Medvecká.

Vyprávění Anny Fárové o běhu vlastního života, života podivuhodně spjatého s evropským děním ve 20. století, života vyplněného úžasným tvůrčím a organizačním úsilím, řadou průkopnických knih a výstav, života naplněného přátelstvím s mnoha vzácnými tvůrci začíná vzpomínkou na Paříž: „U nás doma v Paříži byla stále spousta umělců. Vyplynulo to z tatínkova povolání diplomata a jeho osobních zájmů. I máma mě poznamenala mnohým hezkým. Oba mi pomohli. Formovali mě. To zůstává v nevědomí. Člověk je nějak formován a pak toho užívá, když bere rozum. Tam se teprve projeví to, co získal nebo k čemu byl určen. A já tomu rozumím až teď, na stará kolena…“

Historička umění, teoretička fotografie, esejistka, překladatelka, signatářka Charty 77 Anna Fárová (nar. 1. 6. 1928 v Paříži) studovala v letech 1947-1951 na Filozofické fakultě UK. V letech 1969-1977 (do podpisu Charty 77) byla kurátorkou fotografického oddělení Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde zřídila sbírku umělecké fotografie, současně externě učila na FAMU. Po podpisu Charty 77 jí bylo znemožněno publikovat a veřejně působit. Od roku 1978 spolupracovala s Jazzovou sekcí (mj. publikace o fotografiích J. Štyrského). V letech 1976-1981 se podílela na přípravě výstav ve foyeru Činoherního klubu v Praze, věnovala se literárním překladům (P. Gauguin, D. de Rougemont, V. Linhartová, P. Ricoeur). Je autorkou několika zásadních monografií předních světových fotografů (Cartier-Bresson, 1958; Werner Bischof, 1960; Eugen Wiškovský, 1964; Josef Sudek, Milano 1983; Fr. Drtikol, Mnichov 1986). Připravila řadu průkopnických výstav (7 + 7 fotografů, 1967; Fotograf František Drtikol, 1970-1971; Josef Sudek, 1976).

Závěr vyprávění Anny Fárové v několika větách obsahuje nejpodstatnější jména a místa spjatá s jejím osudem: otec, matka, Libor Fára, František Drtikol, Josef Sudek, Francie, Spořilov, Slavonice…: „Další významný okamžik v mém životě znamenalo zakoupení renesančního domu ve Slavonicích v roce 1996. (…) Hledala jsem prostory pro uložení Fárovy tvorby a svého archivu. (…) Při stěhování materiálů začal další úklid, kterému se věnuji vlastně už od doby zpracovávání drtikolovské pozůstalosti v roce 1970. Sudek je uklizený do velké monografie. (…)

Otcovy paměti jsem pomohla připravit k vydání, popel svých rodičů jsem uložila vedle sebe, aby si mohli v klidu promluvit. Libora jsem také uklidila do velké monografie v nakladatelství Gallery a už šestým rokem připravuji každoroční srpnovou výstavu segmentů Fárova díla v galerii UBU ve slavonickém domě. Ty výstavy jsou poslední rozkoší našeho vztahu. Mám tady knihovnu, v níž bych i poslepu našla svoje oblíbené knížky, i ty pocházející z knihovny mého otce z Prahy, matčiny z Nice a mých tet ze Spořilova; mám tu i všechny Liborovy knížky. Pracuji u bratrova psacího stolu. Jsem obklopena historií, v níž je zapsána má minulost i přítomnost…“

Nakladatelství TORST laskavě poskytnulo autobiografický text Anny Fárové Literární redakci ČRo 3 – Vltava ještě před vydáním monumentální knihy Anna Fárová – Dvě tváře (podzim 2009), jejíž závěrečnou částí tento text je. Desetidílnou četbu na pokračování ze vzpomínek české teoretičky fotografie, esejistky a překladatelky připravila Barbora Bukovinská. Zařazeno v rámci projektu Rok v Evropě. V režii Ivana Chrze účinkuje Taťjana Medvecká.

29. 11. 2009

Bohyň 1/12 (2004?)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 23:49

Tadeusz Konwicki. Přeložila Helena Stachová. Pro rozhlas připravila Jana Soprová. Režie Dmitrij Dudík.

Čte Jan Vlasák.

Připravil Český rozhlas v roce 2004? (12 x 27 min.).

V románu Bohyň se autor pokouší rekonstruovat významné události z mládí své babičky Heleny, která hospodařila spolu se svým otcem na statku Bohyň ve vilenském kraji. Román je prodchnut dusnou atmosférou malé, chudé vesnice, kde se už nikomu nechce zápasit ani o vlastní identitu, ani o budoucnost. Slečna Helena se podrobuje působení času bez sebemenší starosti o svůj soukromý život. Smyšlený mýtus o vlastních předcích se odehrává na podkladě národních dějin a martyrologie z doby lednového povstání; románek údajné autorovy babičky s povstaleckým emisarem – Židem – provokativním způsobem atakuje nacionální a třídní tabu: slečna Helena Konwická pochází ze šlechtického rodu a její snoubenec zahynul v povstání. Jak se Tadeusz Konwicki zmínil v jednom rozhovoru, je pro něj tento způsob psaní nejen tradiční literární tvorbou, ale také svéráznou hrou se čtenářem i textem, hrou, při níž se román posunuje směrem k pastiši. (anotace)

Premena 1/5 (Proměna, 2003)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 13:26

Franz Kafka. Četba na pokračování povídky Die Verwandlung (1915). Překlad Milan Žitný. Redaktor Peter Glocko ml. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Alena Duchoňová. Režie Jana Strnisková.

Účinkuje Peter Rúfus.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (5 x 30 min.). Repríza 2. – 6. 7. 2018 (Rádio Devín, 22:30 h).

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Franz Kafka – Premena. Literatúra. In web Rádio Devín, 30. 6. 2018 (článek). – Cit.: Franz Kafka – to je dnes fenomén, ktorý sa stal predmetom nespočetného množstva interpretácií a výkladov. Kafkove diela stále fascinujú a v čitateľovi vyvolávajú tie najrozmanitejšie pocity. Akoby sa tým napĺňala autorova myšlienka, že „kniha by mala byť sekerou na zamrznuté more v nás“. Aj Kafka mal však svoj gordický uzol, ktorý do konca života nedokázal rozťať. Bolo ním celoživotné a neúspešné úsilie o vymanenie sa spod vplyvu dominantného otca. Kafka túto traumu preniesol aj do literatúry, o čom svedčí i známa novela Premena, v ktorej ide o kruté „potrestanie“ syna za to, že vytlačil otca z jeho dominantnej pozície v rodine. Spisovateľ v tomto diele rozohral bizarný, no silný príbeh, ktorý až po prekvapujúci záver neustále burcuje našu čitateľskú pozornosť. Svetoznámu prózu z nemčiny preložil Milan Žitný. V réžii Jany Strniskovej číta Peter Rúfus.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress