Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 3. 2010

Věčně tajemné světy 1/5 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 20:03

Jiří Andreska. Četba na pokračování. Příběhy z české i slovenské přírody, které autor zažil spolu s netopýry, sovičkou Kulíškem nejmenším a Zmijí obecnou.  Pro rozhlas vybrala a upravila Irena Povejšilová. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Alois Švehlík.

Připravil Český rozhlas v roce 2004 (5 x 11 min.). Repríza  1., 8., 15., 22. a 29. 11. 2008 v cyklu Periskop (ČRo 2 Praha). Repríza 22.-26. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Obsah: 1. Jak jsem chytal zmije. – 2. Jak žijí zmije. – 3. O Vihorlatu.  – 4. Jak jsem propadl netopýrům. – 5. O Kulínkovi.

28. 3. 2010

Utajené svedectvo 1/4 (Utajené svědectví, 2010)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 13:25

Sebastian Barry. Četba na pokračování z románu irského spisovatele. Překlad Igor Navrátil. Zvuk Andrej Klimits. Hudební spolupráce Ĺudmila Hodulíková. Režie Martin Hvišč.

Účinkuje Lucia Vráblicová.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2010. Premiéra 8.-11. 3. 2010.

27. 3. 2010

Pampovánek 1/16 (1994)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:26

Jaromír John. Rozhlasová úprava Jan Drozd. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Připravila Ostrava (?) v roce 1994.

25. 3. 2010

Kotva (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky,Slovenské — Přemek @ 17:50

Silvester Lavrík, Karol D. Horváth, Laco Kerata, Daniela Kapitáňová. Štafetový román o osmi částech napsaný čtyřmi spisovateli. Další tvůrci nezjištěni.

Čtou autoři.

Natočeno v roce 2008. Premiéra 31. 12. 2008 (SRo 1 Slovensko, 56 min.).

Obsah: 1. Silvester Lavrík – On neexistuje – 2. Karol D. Horváth – Palku Balák – 3. Laco Kerata – Kotva – 4. Daniela Kapitáňová – Gisela – 5. Laco Kerata – Marta – 6. Daniela Kapitáňová – Pod vodou – 7. Karol D. Horváth – Sitno – 8. Silvester Lavrík – On existuje.

18. 3. 2010

Lenochovy myšlenky 1/5 (2010, 2025)

Jerome Klapka Jerome. Četba na pokračování. Světoznámý britský spisovatel uvažuje humorně i hořce o ženách, hledání identity nebo umění se rozhodnout. Překlad Petr Fantys. Připravila Petra Kosová. Zvukový mistr Jiří Emil Silovský. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Pavel Kikinčuk.

Připravila Plzeň v roce 2010. Premiéra prvního dílu 27. 3. 2010  (30 min.). Repríza 10. – 14. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

Vydala Radiotéka, říjen 2025 (MP3, CR.ES.2025.247). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Lenochovy myšlenky jsou pokračováním humorně laděných zamyšlení Jalové nápady lenivého člověka. Klapkův postřeh a vtip tentokrát míří takříkajíc do vlastních řad, když podrobují trefné kritice to, co je Angličanům tak drahé – střídmý a racionální úsudek.

J. K. Jerome se narodil roku 1859 v Anglii jako syn laického kazatele. Česky znějící jméno Klapka dostal po maďarském revolucionáři Gyorgy Klapkovi, s nímž se rodina přátelila. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Tak vznikl časopisecký seriál, jehož knižní verzi známe jako slavné Tři muže ve člunu (o psu nemluvě), jemuž se později dostalo pokračování pod názvem Tři muži na toulkách.

První český překlad tohoto příběhu, který se stal klasickým příkladem způsobu vidění, jemuž říkáme anglický humor, vytvořil Emil Hácha, pozdější protektorátní prezident. Jeromovo dílo čítá 29 titulů – povídek, novel, esejí, úvah, vážných románů a divadelních her. (anotace)

Osudy – Válečný deník historika 1/8 (2010)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 16:07

Jan Slavík. Četba na pokračování ze zápisků z druhé světové války. Připravil Petr Turek. Režie Petr Adler.

Účinkuje Petr Adler.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 24. 3. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 1. dílu 13. 6. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Deníkové zápisky a komentáře k politickým událostem, k postupu válečných operací druhé světové války a úvahy o budoucím vývoji z pera jednoho z nejvýznamnějších českých historiků doby první republiky Jana Slavíka (1885-1978). (anotace)

Lit.: Turek, Petr: Protektorát bez cenzury a škrtání, v ohrožení života. Válečný deník historika Jana Slavíka. In web ČRo Plus, 13. 6. 2026 (článek) – Cit.: „Za druhé světové války, když nacisté sráželi hlavu každému, kdo odmítavě kritizoval činy ,Vůdcovy‘, komentoval jsem téměř denně činy a projevy nacistických předáků,“ poznamenal přední český historik první republiky Jan Slavík v 50. letech, kdy se vrátil ke svým zápiskům. Psát si deník za války znamenalo velké nebezpečí, za pouhý nesouhlas s oficiálními názory hrozil těžký postih. Poslechněte si unikátní postřehy z každodennosti protektorátu, které autor zpětně neupravoval.

„Zásadně nečtu, co jsem dříve do bloku napsal. Snad se tam najdou gramatické, slohové i logické ,perly‘, ale při záznamech nechci být ovlivňován staršími svými diagnózami. Až po skončení války, dožiji-li se toho, [přečtu si], co jsem denně vrhal na papír bezprostředně bez velikého přemýšlení. Co píši, je okamžitá reakce na zprávy a dojmy,“ zapsal si Slavík v metodické glose 11. květnu 1940. 

Slavíkův válečný deník je u nás jedním z mála projevů této literární formy z nebezpečného období nacistické okupace.

Strojopis obsahoval deníkové záznamy od října 1939 do května 1945. Některá období deníkové záznamy nezachycují, například extrémně nebezpečnou dobu heydrichiády v květnu až září 1942. (…)

Diskrétnosti 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:37

Mary de Rachewiltz. Četba na pokračování. Ze vzpomínek dcery básníka Ezry Pounda a houslistky Olgy Rudgeové. Překlad Petr Mikeš. Pro rozhlas vybrala Alena Jakoubková. Režie Radim Nejedlý.

Čte Simona Peková.

Připravilo  Brno v roce 2010. Premiéra prvního dílu 22. 3. 2010 (30 min.).

Mikeš, Petr: Diskrétnosti dcery Ezry Pounda. In web ČRo 22. 3. 2010 (?, anotace). – Cit.: Mary de Rachewiltz (1925) je nejen autorkou básní, překladů a esejů, ale především memoárové knihy Discretions, jež u nás vychází pod názvem „Diskrétnosti. Ezra Pound, otec a učitel“. Kniha, kterou prostřednictvím četby na pokračování představí stanice Vltava, líčí na pozadí politického a kulturního dění autorčin život strávený v několika zemích i v několika jazykových rovinách.

Spisovatelka je nemanželskou dcerou kontroverzního amerického básníka Ezry Pounda a fenomenální houslistky Olgy Rudgeové. Vyrůstala však u pěstounských rodičů v tyrolské horské vesničce Gais, později studovala v Itálii, za války pracovala jako ošetřovatelka. V roce 1947 se provdala za příslušníka starého aristokratického rodu Borise de Rachewiltz. Spolu koupili ruinu hradu Brunnenburg nad italským Meranem, kterou pak řadu let opravovali a zvelebovali. Autorka zde žije s rodinou dodnes a přednáší studentům z amerických univerzit o svém otci a jeho díle.

Klíčovým tématem Diskrétností je autorčin komplikovaný vztah k slavným rodičům, ale na jeho pozadí se odehrávají dramata a příběhy v několika zemích tehdejší Evropy, zejména v Rakousku a Itálii, ale i v Anglii a také ve Spojených státech, kde byl po 2. světové válce Ezra Pound internován na psychiatrické klinice, odkud byl propuštěn až roku 1957.

Klíčovým místem knihy jsou samozřejmě magické Benátky, kde rodiče s Mary často pobývali a kde jsou také na ostrovním hřbitově San Michele pohřbeni. Předností knihy je vybroušený, ale přitom čtivý jazyk, který občas zamíří do esejistických úvah a poté se opět obrací k lineárnímu příběhu. Nedílnou součástí textu knihy jsou fragmenty Poundova veledíla Cantos, ke kterým se autorka neustále vrací.

12. 3. 2010

Elementární příběhy 1/5 (2000?)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 23:48

Přemysl Rut. Četba z knihy V mámově postýlce. Vybral a uvádí autor. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Bořivoj Navrátil.

Natočeno 2000 (?) (celkem 81 min.).

Obsah: 1. O řepě, 2. O kohoutkovi a slepičce, 3. O dvou světech, 4. O perníkové chaloupce, 5. O Červené Karkulce, 6. O hrnečkovi.

Pozn.: V této knize se jako dny a noci střídají povídky s pohádkami. Tak by je čtenář měl i užívat: jednu povídku ke kávě po snídani (na dobrý den), jednu pohádku k cukroví před spaním (na dobrou noc). Je zvláště vhodným čtením pro celou rodinu. Knihu pak neodkládejte do knihovny, ale do zásuvky kuchyňského stolu, abyste ji měli stále po ruce.

V pohádkové části této knihy se Rut inspiruje klasickými pohádkovými příběhy, jež inovuje zaplňováním „bílých míst“, relativizací jejich kanonizovaného znění, nasvícením tématu z odlišné perspektivy. Tímto postupem, jenž se objevuje i v jeho dalších prozaických knihách, dokazuje, že i zdánlivě uzavřené, hotové, schematické příběhy (pohádky, exempla, pověsti), v sobě nesou časem nevyčerpatelné napětí a při tvůrčím přístupu mohou být zdrojem permanentního čtenářského dialogu, doptávání se po smyslu nejen fiktivního příběhu, ale i příběhu reálného života, k němuž se ten fiktivní různými způsoby, ale vždy neodmyslitelně vztahuje. Rutův zájem o příběh souvisí s neustálou snahou o hlubší poznání sebe sama, své kultury, historie i současnosti, s vědomím nenahraditelné role kulturní paměti v utváření kolektivní i osobní identity.

V povídkové části souboru V mámově postýlce je každodenní stereotyp rozrušován vstupem racionálně nevysvětlitelných událostí, zdánlivě harmonická atmosféra je rozbíjena dějovými zvraty s různě odstupňovanými odstíny svrchované ironie, vedoucími často k absurdním koncům.
Viz též Přemysl Rut – V mámově postýlce (1999)

Gulliverovy cesty 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:29

Jonathan Swift. Četba na pokračování. Překlad Aloys Skoumal. Připravila Daniela Jirmanová. Mistr zvuku Hana Kovalová. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Petr Houska.

Připravila Ostrava v roce 2010 (10 x 15 min.). Premiéra 21. – 31. 3. 2010. Repríza 6. – 10. 8. 2018 a 13. – 17. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování.

Díly: 1. Spisovatel se vydává na 3. cestu, 2. Líčení podivných nápadů a rozmarů Lapuťanů, 3. Spisovatel odchází z Laputy do Balnibarby; Prohlídka Akademie, 4. Spisovatel odjíždí z Lagada; Krátký pobyt v Glubdubdrybu, 5. Spisovatel se setkává se Struldbrugy a navrací se do Anglie, 6. Spisovatel opět odjíždí z Anglie; Země Hvajninimů, 7. Spisovatel se horlivě snaží naučit řeči a jeho pán Hvajninim mu napomáhá v učení, 8. Pokračování o anglických poměrech a rozprava o Jahuích, 9. Spisovatel vypráví o Hvajninimech; Valný sněm, 10. Spisovatelovo hospodářství a šťastný život u Hvajninimů; Náhlý zvrat.

Pozn.: Fantastický cestopis Gulliverovy cesty irského spisovatele a kritika Jonathana Swifta, geniálního autora pamfletů, faráře, od r. 1702 doktora teologie a později děkana katedrály sv. Patrika v Dublinu, vyšel v rozšířeném vydání v roce 1735. Slavné dílo je syntézou parodie na dobrodružné příběhy z cest a satiry na lidskou společnost.

V deseti předkládaných dílech četby čerpá autorka rozhlasové úpravy Daniela Jirmanová z méně známých dobrodružství u roztržitých učenců na Laputě i dalších prapodivných ostrovních společností, včetně society koňských intelektuálů.

Malá krabička 1/6 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:26

Výběr z nejkratších srbských povídek 20. století. Překlad Lubomír Klimek a Petr Stehlík. Připravila Alena Zemančíková. Režie Petr Mančal.

Účinkují: Ivan Řezáč a Jiří Ornest (1+2+4), Jiří Ornest a Lucie Trmíková (3+5+6).

Natočeno 2010. Premiéra  15. – 20. 3. 2010 (ČRo 3 Vltava, , 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc a Dny srbské kultury. Repríza 1. dílu 7. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah:  (1) Téma: Vlaky. 1. Danilo Nikolić: Nemohu si na nic vzpomenout. / 2. Dragan Velikić: Vlaky. – (2) Téma: Samota. 1. Veljko Miliević – Přelom. / 2. Dragiša Vasić: Zametač. – (3) Téma: Dětství. 1. Aleksandar Tišma: Trůn. / 2. Jara Rybnikarová: Libovolné téma v 5. třídě. – (4) Téma: Trápení. 1. Vladan Desnica: Balkón. / 2. Ljubomir Micić: Volný pád. /3. Jakov Grobarov: Jizvy. – (5) Téma: O Bohu. 1. Radoslav Petković: Oznámení. / 2. Biljana Jovanovićová: Rozhovor před kostelíkem – (6) Téma: Legendy. 1. Momčilo Nastasijević: O zapomenutých tajemstvích. / 2. Veljko Petrović: Jabloň na silnici.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress