Danilo Kiš. Četba na pokračování z románu srbského židovského spisovatele. Překlad Dušan Karpatský. Připravila Marie Nováková.Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jiří Ornest.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 14. 3. 2010 (30min.).
Danilo Kiš. Četba na pokračování z románu srbského židovského spisovatele. Překlad Dušan Karpatský. Připravila Marie Nováková.Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jiří Ornest.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 14. 3. 2010 (30min.).
Rozhlasové vzpomínky české herečky, trojnásobné držitelky Ceny Alfréda Radoka. Připravila Renata Venclová. Technická spolupráce Ladislav Reich.
Natočeno 2010. Premiéra 15. – 23. 3. 2010.
Marcus Aurelius Antoninus. Čtení ze stejnojmenné knihy římského císaře a filozofa Marka Aurelia Antonina. Překlad Rudolf Kuthan. Připravil a v úvodu hovoří Rudolf Matys. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Rudolf Kvíz.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 11. 3. 2010 (15min.). Repríza 3.dílu 7. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza prvního dílu 5. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00h.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 20. – 23. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Toon Kortooms. Překlad Olga Krijtová. Pro rozhlas připravila Ilona Janská. Technická spolupráce Tomáš Dražek. Režie Pavel Krejčí.
Čte Miroslav Táborský.
Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2010. Premiéra prvního dílu 10. 3. 2010 (26min.).
Pozn.: Nizozemský spisovatel Toon Kortooms patří k autorům humoristického žánru. Jeho „doktorské romány“ jsou nejen v jeho domovině, ale i v cizině, velmi populární. Z trilogie „Pomóóóc! Doktor se topí“, „Doktor to zařídí“, jsme vybrali 3. díl: „Ať už doktor kouká mazat“. Zobrazuje život na brabantském venkově, kde má své kořeny i oblíbený a dobrosrdečný doktor Angelino, který se po celém kraji proslavil svým originálním způsobem léčby i drsným, ale laskavým humorem. (anotace)
Sándor Márai. Fragmenty z deníků maďarského prozaika a esejisty. Překlad Ester Sládková a Dana Gálová. Připravil Petr Turek. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje František Derfler.
Natočeno 2010. Premiéra 8. – 12. 3. 2010 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 5 x 15 min.). Repríza 31. 7. – 4. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 19. – 23. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Turek, Petr: Sándor Márai: Z Deníků. Fascinující úvahy vystihující ducha doby. In web ČRo 3 Vltava, 19. září 2022 (článek). – Cit.: Staré Evropě byla zasazena smrtelná rána a vyvstává otázka, jak velkou část tradičních hodnot hodlá nová budoucnost akceptovat. (…)
Sándor Márai (1900-1989) napsal svá nejvýznamnější díla ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, pak byl na půlstoletí prakticky zapomenut. Počátkem 21. století začala jeho tvorba (prózy Svíce dohořívají, Odkaz Ester, Host v Bolzánu, Zpověď) vycházet znovu a vydání jeho knih se stalo skutečnou literární senzací.
Márai po roce 1948 z Maďarska emigroval. V emigraci se věnoval zejména psaní svého obsáhlého Deníku. Tento slovy hungaristy Roberta Svobody „bludný Evropan v moři dvacátého století“ ve svých Denících neustále zkoumal otázku, jakou část tradičních evropských hodnot hodlá nová, poválečná budoucnost v nově uspořádané Evropě akceptovat. Jeho Deníky jsou tak spíše souborem fascinujících a mistrných mikroesejů než zápisků o každodenních zážitcích.
Čingiz Ajtmatov. Četba na pokračování. Překlad Vladimír Michna. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Petr Adler.
Účinkují Viola Zinková, Petr Haničinec, Josef Patočka a Milan Mach.
Natočeno 1982. Premiéra 12. dílu 23. 1. 1983 (Praha, 21:45 – 22:15 h.). Repríza 1. dílu 27. 6. 1983 (Praha).
Lit.: jkl (= Jaklová-Oravová, Dagmar): Den delší než století. In Rozhlas 2/1983 (27. 12. 1982), s. 4 (článek).

Čingiz Ajtmatov. Dramaturgie Dagmar Jaklová-Oravová.
Čte Eduard Cupák.
Natočeno 1988.
Pozn.: Pro rozhlas upravený román jednoho z nejznámějších sovětských autorů vypovídá o věčném střetávání dobra a zla a varuje lidstvo před opuštěním posvátných mravních zákonů a před ztrátou spojení s přírodou.. (anotace)
Dětmar z Merseburku. Četba na pokračování z raně středověké německé kroniky. Překlad Bořek Neškudla a Jakub Žytek. Připravil Miroslav Stuchl. Účinkuje František Derfler. Režie Ivan Chrz.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 4. 3. 2010 (30min.).
Lit.: {Stuchl, Miroslav}: Dětmar z Merseburku – Kronika. In web ČRo, březen 2010 (anotace). – Cit.: Kronika merseburského biskupa Dětmara vznikla zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. (…)
„Toto dílo vypisuje činy pěti císařů, totiž Jindřicha I. a jeho tří potomků: Oty, řečeného Ryšavý, Oty II. a Oty III., který byl nazýván krásný chlapec, a Jindřicha II. s přízviskem Zbožný. Tito císařové vládli statečně římské a německé říši sto sedm let. Autorem je biskup Dětmar z Merseburku. Protože byl Sas, nejvíce popisuje události, které tito císaři vykonali v Sasku.“ Těmito slovy se uzavírá rozsáhlá Kronika merseburského biskupa Dětmara, sepsaná zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské (otonské) dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. V době, kdy většinu historické produkce tvořila stručná letopisecká díla, jde o neocenitelný zdroj informací o způsobu myšlení a životních hodnotách tehdejších lidí. Avšak cena kroniky nespočívá pouze v její „říšské dimenzi“, v podrobném popisu vlády jednotlivých králů, zvláště pak Jindřicha II., ale hlavně v jejím širším, středoevropském záběru. Díky Dětmarovi se dochovala řada zpráv o Polabských Slovanech, o formování polského státu za Měška I. a Boleslava Chrabrého a v neposlední řadě i o dějinách českého státu, který kolem roku 1000 procházel svou první závažnou krizí. Bez Dětmara by bylo velmi obtížné zrekonstruovat událostí let 1002-1004, kdy český knížecí stolec přecházel takřka z ruky do ruky a nakonec se ocitl v moci polského vládce Boleslava Chrabrého, a také naše vědomosti o počátcích panování knížete Oldřicha by byly značně kusé. Kompletní vydání Dětmarova díla, vůbec první v češtině, tedy představuje významný příspěvek k poznání dějin našeho kulturního prostoru a vyplňuje se jím mezera v edičních počinech posledních desetiletí.
Ivan Martin Jirous. Čte Martin Štěpánek.
Nastudovalo Rádio Svobodná Evropa v roce 198?.
Jan Čep. Reportážní črty z prázdninové cesty do Anglie, kterou v roce 1923 podnikl tehdejší student pražské filozofické fakulty a pozdější spisovatel. Připravila Jana Doležalová. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Martin Písařík.
Natočeno 2010. Premiéra 1. – 12. 3. 2010. Repríza 7. – 16. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Powered by WordPress