Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 1. 2011

Země snivců 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:44

Alfred Kubin. Četba na pokračování. Román expresionistického výtvarníka a rodáka z Litoměřic (1877-1959), vydaný poprvé roku 1909. Překlad z němčiny Ludvík Kundera. Adaptace pro rozhlas a režie Tomáš Soldán.

Účinkují Miloš Kročil, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová, Eva Vrbková, Jan Kolařík a Ladislav Kolář.

Připravilo Brno v roce 2010. Premiéra prvního dílu 20. 1. 2011  (30 min.). Repríza 1. dílu 1. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Soldán, Tomáš: Země snivců. In web ČRo, leden 2011 (článek). – Cit.: Ve čtvrtek 20. ledna začíná Český rozhlas 3 – Vltava v rámci Roku německého jazyka vysílat desetidílnou četbu na pokračování z knihy Alfreda Kubina Země snivců.  (…)

Rakouský expresionistický kreslíř vytvořil svůj román s původním názvem Die andere Siete ještě před rokem 1915 , kdy vznikla Proměna Franze Kafky. Existují úvahy, že právě Kubinova próza Kafku inspirovala. Román o záhadném, uměle vytvořeném státě, snové zemi, přeložil loni zesnulý básník a dramatik Ludvík Kundera – a tak je pořad mimo jiné připomínkou jeho překladatelského mistrovství. (more…)

Osudy – Vzpomínky na dětství a mládí 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 10:08

Josef Polišenský. Čteme z počátečních kapitol vzpomínkové knihy Historik v měnícím se světě. Připravil Petr Turek.  Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2010. Premiéra 17. – 21. 1. 2011  (5 x 30 min.).

17. 1. 2011

Zeptej se táty 1/8 (2010, 2012)

Jan Balabán. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Zvukový mistr Hana Plecháčková Kovalová. Režie Radovan Lipus.

Čte Norbert Lichý.

Připravila Ostrava v roce 2010. Premiéra prvního dílu 12. 1. 2011 (30 min.). Repríza 1. dílu 7. 7. 2021 (ČRo České Budějovice) v cyklu Podvečerní čtení; 12. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Vydal Radioservis v roce 2012 (1 CD mp3, CR0849-2, EAN 8590236084926, celkem 3 hod. 33 min.).

Pozn.: Audioverze posledního, posmrtně vydaného románu Jana Balabána (1961-2010). Děj osciluje kolem jedné hlavní události – umírání a smrti otce tří dospělých sourozenců, jež vyvolá tok asociací, reflexí, vzpomínek, úvah, otázek a pochybností, které jsou velice často formulovány v dialozích. Je tu všudypřítomný hovor, snaha a potřeba zeptat se, vyptat se, dobrat se hovorem podstaty – všeho. Života i smrti.

Lit.: Kostřicová, Blanka: Dokončený příběh Jana Balabána (sleeve-note). – Cit.: Když v roce 2006 vydal Jan Balabán povídkový soubor Jsme tady s podtitulem Příběh v deseti povídkách, bylo možno tuto knihu považovat za dosavadní vrchol jeho tvorby. Ba mohlo se zdát, že soubor uzavírá celé jedno tvůrčí období. Povídky Jsme tady lze totiž považovat za určitou syntézu motivickou, tematickou i myšlenkovou; navíc za skutečně „mistrovský kus“ autorova vypravěčského – povídkářského – umění. A je-li název knihy upřesněn výše zmíněným podtitulem, lze pak o celém dosavadním autorově díle říci: příběh v sedmi knihách. A přece to byl příběh neúplný.

Teprve definitivně poslední, posmrtně vydaný román Zeptej se táty ho doplňuje a dokončuje (ačkoli jistě neuzavírá), a to téměř v rovině biblické: vše, co je skryté, stane se jednou zjevným. Mnoho motivů, konfliktů a pocitů v dřívějších knihách pouze naznačených zde nachází velice otevřený výraz (křivdy z dětství, nedostatek lásky, zájmu, uznání, přijetí apod.).

Celý děj osciluje kolem jedné hlavní události – smrti otce tří dospělých sourozenců, jež vyvolá tok asociací, reflexí, vzpomínek, úvah, otázek a pochybností, které jsou velice často formulovány v dialozích. Je tu všudypřítomný hovor, snaha a potřeba zeptat se, vyptat se, dobrat se hovorem podstaty – všeho. Života i smrti. Vedle hovoru hraje v románě významnou roli též výtvarné vnímání a cítění věcí a jevů, barev a tvarů, světla v jeho proměnách apod. (Starší z bratrů je – jako již často dříve – malíř, ale i mladší je nadán výtvarným viděním.)

Světlo má v románě funkci významnou – jak doslovnou, tak asociativní a ovšemže též alegorickou. Světlo poledního slunce způsobí bezmála zázrak v řecké kapličce na vrcholu hory, k níž mladší z bratrů, autobiografický Emil, vystoupá se svou ženou. Zázrak trvá chvilku, než slunce překryje mrak – pak už jsou ikony „zas jen lidovými malbami…“

Paprsek sklánějícího se slunce zapůsobí na Emila na hřbitově: když ozáří otcův hrob, osvítí nápis na náhrobní desce a Emil ve chvíli vytržení prožije pocit hlubokého smíření: „A toto je konečně chvíle klidu. (…) Chvíle, kdy odpouštíš i to, co ti neudělali, kdy je ti odpouštěno i to, co jsi nezavinil.“ Všechna významná světla v románě mají ráz záblesku, trvají okamžik: a právě v okamžicích (a záblescích) se (snad) může zjevit anebo vzniknout cosi podstatného, cosi, čemu není třeba, a snad ani možné, zplna porozumět, ale co jedině může skrývat naději, anebo alespoň chvíli úlevy – což, koneckonců, z jistého úhlu pohledu může splývat.

Naplnění této naděje a skutečná úleva se v posledním románě sice jednoznačně – a to i doslovně – posouvají až za hranice pozemského života („Dříve to není možné… Až potom.“), avšak zároveň takováto naděje dodává smysl i celému dění „předtím“ – příběhu, o němž člověk sám může rozhodnout, zda bude „soucitný“, anebo „bezcitný“. A jako poselství, katarze celé knihy mohou vyznívat repliky Emila a jeho ženy v závěrečné pasáži: „Jako tenkrát, na počátku všech těch otázek. – Ty už znáš odpovědi? – Neznám, ale už se jich nebojím.“

16. 1. 2011

Útěky – Lída Baarová 1/5 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:38

Josef Škvorecký – Lída Baarová. Četba na pokračování z memoárů slavné české herečky Lídy Baarové (1914 – 2000), které v roce 1983 sepsala v rakouském Salzburgu. Pro rozhlas upravila Ivana Pustějovská. Hudba Richard Mlynář, na klavír hraje autor. Zvukový mistr Roman Špála a Jiří Vavrda. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Redaktor Jiří Hubička. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Zdenka Procházková – Hartmann.

Natočeno v ČRo Olomouc 10. 1. – 16. 1. 2011. Premiéra prvního dílu 28. 2. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:05 – 22:30 h.). Repríza 1. dílu 14. 4. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 27. – 31. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Pozn.: Režisér M. Bureš inscenoval text Útěků také na divadle (2012). – Cit.: Příběh herečky Lídy Baarové (1914 – 2000) napsaný podle jejích memoárů, které v polovině 80. let vydal Josef Škvorecký, inscenuje v těchto dnech na jevišti Slezského divadla v Opavě rozhlasový a občasný divadelní režisér Michal Bureš, který do hlavních rolí obsadil Sabinu Muchovou, Martina Valoucha a Michala Stalmacha. Spoluautorkou scénáře je Jitka Škápíková, scénografie se ujala Sylva Marková a hudbu složil Richard Mlynář. Premiéra Útěků Lídy Baarové se odehraje v neděli 20. května od 19 hodin, první repríza je o dva dny později. (anotace)

Lit.: -ipu- (Pustějovská, Ivana): Škvoreckého Útěky v rozhlasové premiéře. Český rozhlas Olomouc, leden 2011 (sleeve-note). – Cit.: Český rozhlas Olomouc dokončil v těchto dnech natáčení pětidílné četby ze vzpomínek herečky Lídy Baarové. Je to vůbec poprvé, co se vzpomínky této umělkyně dostanou k rozhlasovým posluchačům.
Lída Baarová patří mezi nejslavněji české herečky všech dob. Spolu s Adinou Mandlovou, Hugo Haasem, Oldřichem Novým a mnoha dalšími herci, se stala symbolem českých filmů vzniklých mezi válkami za protektorátu. Mnohé černobílé komedie dodneška vysílají tuzemské televize a tak obraz představitelů té doby zůstal zakonzervovaný. Jakoby to stále byli ti vtipní společníci a šarmantní dámy bez jakýchkoli starostí. Osud těchto herců ale zdaleka tak černobílý nebyl. Byli generací, která se musela vyrovnat s okupací a později i s komunistickým převratem. Každý se přitom s dějinami srovnával po svém. Zajímavě si osud zahrál právě s Lídou Baarovou, herečkou, která až do konce svých dnů musela spolknout dovětek – milenka  Hitlerova ministra Goebbelse.
Proč se jí zalíbil právě tento neatraktivní muž, jak se natáčelo před válkou v Německu, cítila se být nacistkou a jak zvládla poúunorový převrat, to vše jsou otázky, na které sama Baarová často hledala odpovědi. Na některé je našla, na jiné sotva. Její otevřenou zpověď zachytil v knize Útěky spisovatel  Josef Škvorecký. Knížku vydal ve svém torontském nakladatelství na počátku 80. let minulého století. Český rozhlas Olomouc nyní natočil z této knihy pětidílnou četbu na pokračování. Pro rozhlas text připravila Ivana Pustějovská, dramaturgie a režie se ujal Michal Bureš, který angažoval herečku spolupracující převážně s rozhlasem německým a rakouským – paní Zdenku Procházkovou-Hartmann. „Paní Zdenka je dáma, která značnou část svého života prožila v Rakousku a Německu, a tak českému publiku méně známa. Přitom se jedná vyzrálou herečku, která svým projevem dokáže evokovat nejen dobu první republiky, tedy období v životě Lídy Baarové velmi významné, ale i následné dramatické okamžiky, které hrdinka naší četby prožila po válce,“ vysvětluje režisér Michal Bureš. Útěky Lídy Baarové si budou moci posluchači naladit ve vysílání ČRo2-Praha od 28. února 2011 vždy ve 22,05 hodin.

14. 1. 2011

Byl jsem v Evropě 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:26

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin. Četba na pokračování ze zápisků ruského satirika z cest po evropských lázních. Překlad Jasněna Kohoutová. Připravila Eva Willigová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Pavel Soukup, Kryštof Hádek, Michal Zelenka a Hana Brothánková.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 7. 1. 2011 (30 min.). Repríza 8. – 12. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Letní čtení.

Osudy – Zdeněk Sklenář 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 18:33

Vzpomínky známého českého malíře, ilustrátora a pedagoga Zdeňka Sklenáře (1910-1986) na spolužáky z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, profesory Arnošta Hofbauera a Zdeňka Kratochvíla, malíře Františka Tichého nebo osazenstvo legendární pražské kavárny Union. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje René Přibil.

Připravila Plzeň v roce 2010. Premiéra 3. – 7. 1. 2011 (5 x 30 min.). Repríza 1. dílu 29. 6. 2018 (ČRo Plus, 23.33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Přinosilová, Jana – Mačas, Dominik: Zdeněk Sklenář: Vzpomínání. In web ČRo Plus, 1. červenec 2018 (článek). – Cit.: Knížka Vzpomínání vyšla po více než dvaceti letech od svého vzniku v roce 2010. Zasloužil se o to hlavně galerista Zdeněk Sklenář, malířův synovec a jmenovec.

Jsou to paměti známého českého malíře, ilustrátora a pedagoga Zdeňka Sklenáře. Malířem se rozhodl stát pod silným dojmem z tvorby Jana Zrzavého.

Přes otcův nesouhlas se po maturitě na reálce v Šumperku rozhodl pro výtvarná studia a odešel do Prahy.

V knize se věnuje se mimo jiné dvěma spolužákům z malířských studií na Uměleckoprůmyslové škole – Jiřímu Trnkovi a Mojmíru Vokolkovi. On sám nastoupil do ateliéru Arnošta Hofbauera.

Sklenář se stal jedním z největších českých malířů druhé poloviny 20. století. Známý je svojí láskou k Číně, ilustracemi k Opičímu králi a Starým řeckým bájím a pověstem.

9. 1. 2011

Odysseia 1/52 (2010)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 12:06

Homér. Četba na pokračování. Překlad prof. PhDr. Miloslav Okál, DrSc. Redakce Táňa Kusá. Zvuk Stanislav Kaclík, Andrej Klimits. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Režie Karol Horváth.

Účinkuje Dušan Jamrich.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 pro cyklus Parnas (52 x 30 min.). Repríza 5.5. – 17. 7. 2014 (SRo 3 Rádio Devín).

Obsah: 1.-3. Odysseia; 4. Komentár 1 – Porovnanie Iliady s Odysseou; 5.-8. Odysseia; 9. Komentár 2 – Kompozícia Odysey; 10.-13. Odysseia; 14. Komentár 3 – Muži Odyssey; 15.-18. Odysseia; 19. Komentár 4 – Ženy Odysey; 20.-23. Odysseia; 24. Komentár 5 – Bohovia Odysey; 25.-28. Odysseia; 29. Komentár 6 – Odyseove cesty; 30.-33. Odysseia; 34. Komentár 7 – Preklad Homérových eposov; 35.-38. Odysseia;39. Komentár 8 – Interpretácia Homérových eposov; 40.-43. Odysseia; 44. Komentár 9 – Rekonštrukcia interpretácie Homérových eposov; 45.-48. Odysseia; 49. Komentár 10 – Pohomérska epika; 50.-51. Odysseia; 52. Komentár 11 – Reflexia Homéra v Grécku.

Pozn.: Alternativní název Odysea.

Pozn.: Slovenský rozhlas připravil zároveň Komentáre (k Homérovej Odyseji).

8. 1. 2011

Figurky z Malé Strany a odjinud 1/12 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 20:00

Alena Hoblová. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Josef Somr a Ljuba Skořepová.

Natočeno 2010. Premiéra 24. 12. 2010 – 2. 1. 2011 (ČRo Regina, 18:35 h.).

6. 1. 2011

Odchod bez řádu 1/12 (1986)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:29

Josef Kebza. Četba na pokračování. Připravil František Mandát. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Režie Vladimír Tomeš.

Čte Jiří Samek.

Natočeno 1986. Premiéra 1. dílu 13. 1. 1987 (Praha, 21:45 h.).

Lit.: kop: Josef Kebza: Odchod bez řádu. In Rozhlas 3/1987 (5. 1. 1987), s. 4. (článek). – Cit.: Závěrem svého nového románu Odchod bez řádu Josef Kebza píše, že se v něm »vyznal ze svých sympatií k lidem, kteří mají ve svém pracovním zařazeni zkratku THP — technickohospodářský pracovník«. V naší společnosti nejde o nikterak malou skupinu se širokou paletou funkcí od nejnižších až po nejvyšší. Kobza o nich dále píše: »… drtivá většina je zaujata svou prací, svým podnikem a jeho osudy. Neříkají to nahlas. Kritika všeho, co rozvoj konkrétní továrny a práce brzdí, je vlastně lícem jejich hlubokého zájmu. Nenávidí zbytečnosti, které musejí často dělat. Japonci si prý nenosí své pracovní problémy domů. My ano, a zásadně. Není to přes všechny doporučované teorie o relaxaci také výraz vztahu? Desítky let, které lidé prožijí ve svém zaměstnání, nemohou mil s lhostejností nic společného.«

Dějištěm Kebzova románu je exportní oddělení fiktivního podniku v období, kdy jednu generaci technickohospodářských pracovníků střídá generace nová, poznamenaná vlivem vědeckotechnické revoluce, snažící se o vědecký přístup k řešení problémů, o nová řešení výrobních procesů, o systémový přístup. Tato nastupující generace, odborně vysoce vybavená a disponující nejmodernější technikou včetně počítačů, podle Kebzy »jako by byla zbavena povinnosti mít úctu k poctivcům, kteří se ke způsobu řízení museli těžce propracovat bez počítačů, systémového Inženýrství a zvědečtění řízení«. Odcházející generaci v románu představuje »poslední proletářský direktor« — tedy bez vysoké školy, »zdánlivě nepřístupný, do morku poctivý«, ale i ambiciózní vedoucí exportního oddělení, který »trápil lidi svou důslednou náročností«. Nečekají na ně řády či jiná vyznamenání, odcházejí po letech tvrdé práce a nepochybně si zaslouží naši úctu, neboť splnili to, co bylo jejich údělem.

Nový román Josefa Kebzy patří k těm dílům naší současné literatury, která zachycují náš současný život nezjednodušeně, v jeho složitosti a mnohotvárnosti. (…)

3. 1. 2011

Happyendy 1/4 (2010?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 22:59

Jaroslava Blažková. Četba na pokračování z knihy slovenské prozaičky, publicistky a autorky knih pro děti a mládež. Redaktorka Ivana Jachymová. Hudba Juraj Vajo. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Účinkuje Kveta Stražanová.

Natočeno 2010 (?) (celkem 107 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress