Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 1. 2011

Odchod bez řádu 1/12 (1986)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:29

Josef Kebza. Četba na pokračování. Připravil František Mandát. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Režie Vladimír Tomeš.

Čte Jiří Samek.

Natočeno 1986. Premiéra 1. dílu 13. 1. 1987 (Praha, 21:45 h.).

Lit.: kop: Josef Kebza: Odchod bez řádu. In Rozhlas 3/1987 (5. 1. 1987), s. 4. (článek). – Cit.: Závěrem svého nového románu Odchod bez řádu Josef Kebza píše, že se v něm »vyznal ze svých sympatií k lidem, kteří mají ve svém pracovním zařazeni zkratku THP — technickohospodářský pracovník«. V naší společnosti nejde o nikterak malou skupinu se širokou paletou funkcí od nejnižších až po nejvyšší. Kobza o nich dále píše: »… drtivá většina je zaujata svou prací, svým podnikem a jeho osudy. Neříkají to nahlas. Kritika všeho, co rozvoj konkrétní továrny a práce brzdí, je vlastně lícem jejich hlubokého zájmu. Nenávidí zbytečnosti, které musejí často dělat. Japonci si prý nenosí své pracovní problémy domů. My ano, a zásadně. Není to přes všechny doporučované teorie o relaxaci také výraz vztahu? Desítky let, které lidé prožijí ve svém zaměstnání, nemohou mil s lhostejností nic společného.«

Dějištěm Kebzova románu je exportní oddělení fiktivního podniku v období, kdy jednu generaci technickohospodářských pracovníků střídá generace nová, poznamenaná vlivem vědeckotechnické revoluce, snažící se o vědecký přístup k řešení problémů, o nová řešení výrobních procesů, o systémový přístup. Tato nastupující generace, odborně vysoce vybavená a disponující nejmodernější technikou včetně počítačů, podle Kebzy »jako by byla zbavena povinnosti mít úctu k poctivcům, kteří se ke způsobu řízení museli těžce propracovat bez počítačů, systémového Inženýrství a zvědečtění řízení«. Odcházející generaci v románu představuje »poslední proletářský direktor« — tedy bez vysoké školy, »zdánlivě nepřístupný, do morku poctivý«, ale i ambiciózní vedoucí exportního oddělení, který »trápil lidi svou důslednou náročností«. Nečekají na ně řády či jiná vyznamenání, odcházejí po letech tvrdé práce a nepochybně si zaslouží naši úctu, neboť splnili to, co bylo jejich údělem.

Nový román Josefa Kebzy patří k těm dílům naší současné literatury, která zachycují náš současný život nezjednodušeně, v jeho složitosti a mnohotvárnosti. (…)

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress