Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 3. 2011

Antikvariát a já 1/10 (2002)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 19:28

Luděk Svoboda. Luděk Svoboda ze slavného antikvariátu v Dlážděné o unikátech, které držel v ruce, o zajímavých lidech a o splněném snu vypráví Karlu Tejkalovi. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Čte Viktor Vrabec.

Připravil Český rozhlas v roce 2002. Premiéra 16. 9. – 20. 9. a 23. – 27. 9. 2002  (10 x 30 min.). Repríza 1. dílu 4. 5. 2007 (Praha, 17:30 – 17:58 h.).

6. 3. 2011

Kočovníci severu 1/10 (1994, 2022)

Mluvené slovo J. O. Curwood: Kočovníci severuJames Oliver Curwood. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné knihy. Překlad Ladislav Pekař. Připravila Želmíra Andrášková.  Hudební dramaturgie Hana Brothánková. Zvukový mistr Petr Podlešák. Natáčecí technik Šimon Hurta. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Jan Hanák a Ladislav Mrkvička.

Připravil Český rozhlas v roce 1994 pro pořad Domino (10 x 9 min.). Repríza 31. 1. – 11. 2. 2011 (ČRo 2 Praha).

Vydala Radiotéka, květen 2022 (MP3, CR.ES.2022.265).

Pozn.: Rozhlasový výběr z kapitol slavného Curwoodova románu. S hrdiny dobrodružného příběhu, psem a medvědem, prožívá čtenář četné napínavé příhody a proniká s nimi do nádherné severoamerické přírody, téměř ještě nedotčené a skýtající překvapení takřka na každém kroku. (anotace)

5. 3. 2011

Osudy – Česká Alexandrovka 1/10 (2011?)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 22:59

Bohuslav Andrš.Vzpomínky na život české vystěhovalecké komunity na Rusi. Četbu na pokračování připravila Jiřina Tejkalová. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Jiří Plachý.

Natočeno 2011 (?). Premiéra prvního dílu 21. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 1. dílu 4. 4. 2016 (ČRo Plus, 23:00 h) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Příběh vesnice Alexandrovka, o které si ode dneška budeme v deseti pokračováních číst, sahá do dávné minulosti. Po prohrané bitvě na Bílé hoře a během následné rekatolizace opustila řada českých evangelíků svou vlast a vydala se hledat nový domov jinde. K těmto rodinám patřili i předkové Bohuslava Andrše, kteří nakonec po mnoha peripetiích zakotvili spolu s dalšími českými evangelickými rodinami v carském Rusku. Ve vsi, kterou se jim tu podařilo založit, se Bohuslav Andrš před devadesáti lety narodil; a po mnoha dalších desetiletích – v roce 2009 – příběh Alexandrovky a jejích obyvatel, svých příbuzných a sousedů, sepsal. Jeho kniha, kterou vydalo nakladatelství Slovanská knihovna, vzbudila značný ohlas; v loňském roce díky tomu vyšlo už další rozšířené vydání.  (…) (anotace)

Lit.: anonym:  Osudy – Bohuslav Andrš: Česká Alexandrovka (10 dílů). In web ČRo 3 Vltava, únor 2011 (článek). – Cit.: Autor není ani profesionální dokumentarista, ani historik, tím méně literát. Nicméně se rozhodl s nečekanou otevřeností, poctivostí k sobě i ostatním sepsat vzpomínky na pohnuté etapy svého života i života celé rodiny. Příběh začíná odchodem českých evangelíků za náboženskou svobodou a končí návratem do Čech na konci 2. světové války, Pražským jarem a opětovnou konfrontací se sovětskými tanky.

Předkové Bohuslava Andrše kdysi dávno odešli z Čech coby pobělohorští náboženští exulanti pod ochranu ruských šlechtických rodin. Jejich potomci doufali na počátku dvacátého století najít na žírné Ukrajině svoji zemi zaslíbenou, kde by mohli v klidu žít, pracovat a vychovávat děti podle svého přesvědčení. Alexandrovka zažila občanskou válku, hladomor, stalinský teror. Bohuslav Andrš jako voják Rudé armády došel do vlasti svých prapředků. V roce 1968 byl znovu svědkem příjezdu sovětských tanků, které ukončily slibné Pražské jaro.

Ironií osudu se pak zdá zakončení vzpomínek, kdy autorův německý vnuk odmítne nastoupit vojenskou službu v Bundeswehru s poukazem na to, že v poslední válce stáli jeho dědové proti sobě se zbraní v ruce.

2. 3. 2011

Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 3 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Seriály — Přemek @ 20:08

Miloslav Švandrlík. Seriál pro mládež. Dramatizace Robert Dvořák. Režie Vladimír Gromov.

Osoby a obsazení: vypravěč (Aleš Procházka) a další.

Připravil Český rozhlas v roce 2008 pro Domino (5 x 12 min.).

Obsah: 01 Let do Afriky – 02 Odsouzenec k smrti – 03 Případ hliněného bizona – 04 Zlatokopové – 05 Otužilci

Pozn.: Seriál jako „3. série příběhů žáků Kopyta a Mňouka“ (rozhlasová anotace pořadu) navazuje na seriály Kopyto a Mňouk (do 1993), Žáci Kopyto a Mňouk 2 (2007).

27. 2. 2011

Paměti z minulého století 1/? (do 2002)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:13

Petr Hořec. Vzpomínky divadelního pamětníka a publicisty. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno do roku 2002.

Méněcennost 1/10 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:37

Miroslav Hanuš. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Jana Pithartová. Hudba Jan Jirásek. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Zvuk Leoš Sedláček. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Pavel Soukup, Josef Pejchal, Martina Sikorová, Zdena Bittlová a Dagmar Novotná.

Připravil Hradec Králové v roce 2011. Premiéra prvního dílu 17. 2. 2011 (30 min.).

Lit.: anonym: Méněcennost. In web ČRo, únor 2011 (článek). – Cit.: Spisovatel Miroslav Hanuš (1907-1995) vystudoval historii, dějiny umění, filosofii a srovnávací religionistiku na Filosofické fakultě University Karlovy. Poté učil na středních školách na severní Moravě a od svých třiceti let v Chrudimi až do roku 1968, kdy byl penzionován. Od roku 1940 publikoval čtyřiadvacet románů a povídkových sbírek, které jsou významnou součástí proudu české psychologické a historické prózy. Zanechal stopu také v české science fiction literatuře. Jeho články znali čtenáři Literárních novin, Hosta do domu, Lidových novin aj.

Značný ohlas měly dva romány o Janu Ámosi Komenském nazvané „Osud národa“ a „Poutník v Amsterodamu“ a román „Bílá cesta mužů“ o polárníku Richardu Evelynu Byrdovi. Na motivy Hanušovy knihy „Já, spravedlnost“ natočil v roce 1967 pozoruhodný film režisér Zbyněk Brynych s Karlem Hőgerem v hlavní roli. Některé Hanušovy knihy vyšly až po sametové revoluci. Například diskurzivní román „Konkláve“. (more…)

Všeobecné spiknutí 1/10 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 11:56

Egon Hostovský. Připravil Pavel Soukup. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Režie Pavel Krejčí.

Účinkuje Pavel Soukup.

Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2011 (10 x 25 min.). Premiéra 1. části 14. 2. 2011 (ČRo 2 Praha, 22:05-22:30).

Lit.: Hubička, Jiří: Všeobecné spiknutí. In web ČRo 18. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Všeobecné spiknutí je kniha napsaná v roce 1961 v New Yorku a vydaná roku 1973 v Torontu. Román zpracovává pocity vykořeněnosti českého emigranta v New Yorku, který je stíhán pocitem viny, stýská se mu po domově a navíc bilancuje svůj život po svých 46. narozeninách.

„Na tomto světě je všechno vratké“, tvrdí Egon Hostovský ve své znamenité próze, „pohybujeme se v labyrintu světa a sledujeme zmatek života“.

Hostovského román, který ve formě desetidílné četby na pokračování nabízí svým posluchačům Český rozhlas Dvojka, vypráví příběh českého spisovatele, který v okamžiku, kdy do jeho osudu vstupujeme, slaví 46. narozeniny. Jak nám odhalí už sama expozice románu, oslava se koná ve spisovatelově staromládeneckém bytě s vyhlídkou na Hudson. Příběh se začíná odvíjet v roce 1957 a my v něm spoluprožijeme pocity člověka, jehož osud vehnal do emigrace a dal mu poznat všechny strasti, s nimiž se setkali lidé vykořenění ze svého domova. Staneme se sice svědky osudu spisovatele fiktivního (v románu nese jméno Jan Bareš), záhy je však zřejmé, že se jedná o příběh se zřetelně autobiografickými rysy.

Stejně jako hrdina románu, také Egon Hostovský vystudoval gymnázium v Náchodě, i jeho čekala po celá řada složitých peripetií – útěk do Ameriky ve válečných letech, návrat a práce v československých diplomatických službách – po roce 1948 nová emigrace, přes Dánsko a Norsko odešel posléze do Spojených států, kde žil až do své smrti v roce 1973. Situace oslavy narozenin se fiktivnímu spisovateli stává příležitostí k návratu do doby a krajiny svého mládí, tedy připomínkou skutečných okolností života Egona Hostovského.

26. 2. 2011

Vzpomínky propletené a poskládané 1/5 (2011)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:01

Alena Houšťová-Ondráčková. Připravila Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák.

Čte Eva Jelínková.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra druhého dílu 26. 2. 2011 (ČRo Brno), pátého dílu 19. 3. 2022 (ČRo Brno) v pořadu Zelný rynk.

Pozn.: V Zelném rynku bude v následujících pěti týdnech Eva Jelínková v režii Zdeňka Kozáka číst ze Vzpomínek propletených a poskládaných. Jejich autorka, dr. Alena Houšťová-Ondráčková, se narodila v Brně jako dcera ing. Františka Houště, autora řady patentů, jehož pozůstalost nyní zpracovává pro Technické muzeum. Vystudovala historii a prehistorii na Masarykově univerzitě a pracovala pak jako historička zejména v muzejních archivech v okrese Brno-venkov. Publikačně spolupracuje např. s brněnským, kyjovským a tišnovským muzeem. Jejím celoživotním koníčkem je kultura, zvláště divadlo. Děje, o kterých vyprávějí její vzpomínky, se odehrály zvláště v Kyjově a v Brně a dotýkají se i řady významných osobností.

Potopené zrcadlo 1/14 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 14:16

Legendy, pověsti a pověry z Bretaně. Překlad Ivana Tomková. Připravil Petr Turek. Hudební spolupráce Tomáš Pergl. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Pavel Soukup.

Připravil Český rozhlas v roce 2006 (14 x 12 min.). Premiéra 5. dílu 12. 5. 2006 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Proč jsou na bretaňských vřesovištích velké kameny, 2. Kameny z Plouhineku, 3. Pasáček a motýl, 4. Wilherm Postik a noční pradleny, 5. Kámen spásy, 6. Děvče s rubášem, 7. Duch z majáku, 8. Keris – legenda o potopeném městě Is, 9. Rudý kříž v Kerity, 10. Jak byl vynalezen náprstek, 11. Hřbitov provazníků, 12. Čarodějové z Gueru, 13. Loupežnická louka, 14. Potopené zrcadlo, Dědečkovy dřeváky.

Lit.: (anonym): Potopené zrcadlo. In web ČRo d 8. 5. 2006 (anotace) . – Cit.: V různých vlnách „keltománie“ vyšla u nás řada knih, jejichž původnost a spjatost s pradávným keltským živlem je přinejmenším pochybná. K takovýmto knihám však rozhodně nepatří soubor bretonských legend, pověstí a pověr s názvem Potopené zrcadlo, který vyšel v překladu Ivany Tomkové v roce 2005 péčí nakladatelství Argo.

Jak naznačuje podtitul knihy (Legendy, pověsti a pověry z Bretaně), je to soubor různorodý, živený z dávné keltské mytologie, z křesťanských legend, z rozličných místních mravoučných i žertovných příběhů. Není divu, že řada vyprávění pojednává o smrti, o jejích předzvěstech, znameních, o bloudících duších, o hříchu i pokání – příběhy zaznamenané z vyprávění lidových vypravěčů odrážejí vysoké mravní a náboženské cítění Bretonců, jejich víru v prolínání světa živých a světa mrtvých. Vyprávění čerpá z podivuhodné směsice metafyzických hodnot, vyplývajících z katolictví a z dávnějších keltských zdrojů.

Řada legend novějšího původu obsahuje zmínky o hugenotech, v některých legendách vstupuje do hry i francouzská revoluce a destruktivní síly, které vyvolala. Když přišla koncem 18. století Velká francouzská revoluce, Bretaň se rozštěpila: měšťanstvo ji přivítalo, venkované a aristokracie se proti ní postavili. V silně katolickém bretaňském venkově nebylo radno vztáhnout ruku na faráře. Protirevoluční povstalci, kteří zůstali věrni králi – říkalo se jim šuani – odmítali přijmout neznabožství revolucionářů, pro které neznamenaly nic zástupy bretonských svatých…

Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků…

Většina vyprávění, která jsme z knihy Potopené zrcadlo vybrali pro náš cyklus Stránky na dobrou noc, byla zapsána v období od poslední třetiny 19. století do první třetiny století 20. Zaznívá v nich tak hlas velkých lidových vypravěčů, jejichž příběhy leckdy pocházejí z hlubin věků… Z překladu Ivany Tomkové (Potopené zrcadlo. Legendy, pověsti a pověry z Bretaně – nakl. Argo 2005) připravil Petr Turek.

20. 2. 2011

Sám 1/5 (????)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 20:19

Gerard d’Aboville. Další tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Jiří Žák.

Pozn.: Gerard d’Aboville se narodil v Paříži 5. září 1945. Po skončení vojenské služby, kde působil jako výsadkář (1967-68), se na různých lodích plavil po světě. V letech 1978-80 se připravoval na uskutečnění svého plánu – přeplavení Atlantického oceánu. Tento čin realizoval za 71 dní a 23 hodin, kdy překonal 5200 kilometrů, které dělily Cape Cod v Massachusetts a Ques−Sant ve francouzské Bretani. Sólové zdolání Atlantického oceánu ve dnech 10. července – 21. září 1980 mu přineslo četná ocenění za vynikající sportovní výkon. V roce 1984 se zúčastnil plavby po řece Niger. O dva roky později se na motocyklu vydal na dobrodružnou rallye Paříž-Dakar, další rok se sedm dní plavil na katamaranu z Hongkongu do Manily. V roce 1991 sám za 134 dní přeplul Pacifik: na cestu se vydal 11. července v 6:00 z malého rybářského přístavu Choshi, vzdáleného 300 kilometrů od Tokia, a do cíle v přístavu Liwaco, severně od Portlandu v Oreganu, doplul 21. prosince.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress