. In web Naposlech.cz, 30. 10. 2016 (recenze). – Cit.: Emmi Rothnerová je už delší dobu nespokojená s úrovní časopisu Like. Chce zrušit jeho předplatné, jenže se v políčku pro příjemce nedopatřením dopustí drobného překlepu a žádost obdrží jistý Leo Leike. Běžná situace v dnešní době, řeknete si možná. Kolik takových e-mailů každý z nás už omylem napsal či dostal. Virtuální svět však nabízí celou řadu příležitostí pro nečekaná setkání dvou neznámých lidí a mailování Lea s Emmi tím neskončí. Co asi může obsahovat jejich korespondence? Přerodí se psaní v patetické vyznávání lásky nebo se otevřou dveře pro navázání nových přátelství? A jak do hry vstoupí jistý Bernard? Je to další virtuální kamarád přidaný do kopie nebo snad dokonce patologicky žárlivý přítel Emmi?
Rakouský bestseller v e-mailech Daniela Glattauera byl přeložen do desítek jazyků a dočkal se i divadelní adaptace. Jak je ale možné jej převést do zvukového tvaru tak, aby zůstala zachována grafická podoba e-mailů, ukázala realizace rozhlasové četby na pokračování, vydaná Radioservisem v rámci letošní akce Audioknihy NAHLAS!Lukáš Kopecký, kmenový slovesný režisér brněnského studia, si ke spolupráci přizval hned čtyři interprety a beze zbytku využil všech nabízejících se zvukových možností. Sarkastickou a temperamentní Emmi ztvárnila Jana Štvrtecká, mírně váhajícího Lea Martin Sláma, nervózně vyhlížejícím Bernardem byl Vladimír Hauser. Všichni tři zde jmenovaní dávají do postav patřičnou dávku prožitků a emocí, což by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Hlavní přidaná interpretační hodnota spočívá v brilantním a nápaditém zachování písemného stylu komunikace. E-maily tak dostávají v posluchačově fantazii konkrétní formu grafického znázornění zahrnující členění textů do jednotlivých odstavců, odsazení oslovení na začátku dopisu od dalšího textu i podpis odesílatele.S tímto pojetím se však režisér nespokojil a text obohatil o další funkční prvky. Monitor zobrazující došlou poštu svěřil Jiřímu Valůškovi, který svým nezúčastněným přednesem značně přispěl k plasticitě celé nahrávky. Valůšek se totiž zhostil automatických odpovědí, čtení předmětů dopisů, pod nimiž je slyšet ťukání prstů do klávesnice, a informování časových intervalů mezi jednotlivými zprávami, ke kterým přispěl i nápaditě vkomponovaný klavírní doprovod. A protože se jedná o počítačový virtuální svět, nemůžou samozřejmě chybět ani elektronické ruchy emailového klienta.Zvukové zpracování Glattauerova románu
Dobrý proti severáku zcela správně více evokuje představu dramatického útvaru než běžné vícehlasé četby. Není divu, vždyť rozhlasová adaptace zdatně balancuje mezi oběma odlišnými formami a skrze důmyslné realizační provedení se může dostat i k posluchačům, kteří tento typ literatury příliš nevyhledávají.
Lit.: Mlok: Virtuální romantika. In web Mločí cestovatel, listopad 2016 (recenze). – Cit.: Tato audiokniha u mě vyvolávala zvláštní efekt. Když jsem ji poslouchala, šli mně její hrdinové docela na nervy. Nemohla jsem vystát, jak se v jedné chvíli chtějí hrozně moc potkat a za minutu už zase ne. Leo mně přišel neuvěřitelně přecitlivělý a Emmi mě štvala tím, jak kašlala na svého manžela a rodinu. Jenomže, až knížka skončila, zjistila jsem, že mě tyto dvě postavy najednou jaksi chybí a začalo mně být po Leovi i Emmi smutno. Vlastně jsem se cítila jako samotní hrdinové, kteří nevěděli, co k sobě vlastně mají cítit, ale pořád na sebe navzájem museli myslet. A tak, i když moje prožívání knihy Dobrý proti severáku bylo chvílemi rozpačité, nakonec se ukázalo, že mně tenhle příběh uvízl pod kůži víc, než jsem původně očekávala.
Dobrý proti severáku je totiž příběh vyjímečný hned v několika ohledech.
Celý děj se odehrává jenom v hranicích mailové korespondence. Nikdo s nikým nemluví na přímo, nikde k vám nepromlouvá nezaujatý vypravěč. Vše vidíte jenom perspektivou samotných aktérů, kteří jsou v celé knize všeho všudy jenom tři. A to ten třetí se tam navíc jenom tak mihne, že ho skoro ani nezaznamenáte.
Ovšem ze všeho nejzajímavější mě přišlo, jak se kniha snaží vyrovnat s takovými pojmy jako je láska, nevěra nebo přitažlivost. Kde začíná nevěra, koho je možné milovat a jak moc důležitý je vnější vzhled jsou otázky, které si hrdinové knihy neustále kladou a o kterých čtenář zjišťuje, že vůbec nejsou tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Tohle neustálé redefinování základních romantických pojmů mě na Dobrý proti severáku asi bavilo ze všeho nejvíc.
Kromě zajímavého nápadu, kterým Dobrý proti severáku bezpochyby je, mě ale také hodně zaujalo zpracování samotné audioknihy.
Tak stejně jako v případě nedávno recenzovaných Divokých labutí, i zde za nahrávkou stojí Radioservis, který opět odvedl perfektní práci.
Audiokniha má dohromady hned čtyři interprety. Každý hlas pro jednu postavu a k tomu ještě jeden herec, který předčítá hlavičky všech e-mailů.
Pocit doručovaných a odesílaných mailů také navozují dva charakteristické zvuky, které v nahrávce zazní vždy, na začátku nového mailu. E-mail od Emmi má jiný zvukový signál než mail od Lea, což je nenápadná maličkost, která ale výrazně usnadňuje poslech.
Nahrávkou se také prolíná příjemná hudba, která zaznívá vždy, když si hrdinové i čtenář potřebují vydechnout od citového přepětí.
Jediné, co jsem tak úplně nepochopila je rozdíl mezi “odpovědí” a “reakcí”. Někdy se od hlasu předčítajícího údaje o daném mailu dozvíme, že se jedná o odpověď a jindy že to je reakce. Jaký je mezi těmito dvěma pojmy rozdíl mě trápilo úplně stejně jako jestli Emmi podvádí svého manžela nebo ne.
Taková drobná nejasnost je ale v jinak naprosto perfektním zvukovém provedení skoro nepostřehnutelná.
Dobrý proti severáku není právě ta nejodpočinkovější kniha na světě. Ale právě proto se jí vyplatí si poslechnout. Předkládá otázky, na které se mnozí z nás bojí hledat odpověď. Ale pozor, romantickým duším může docela nepříjemně zamotat hlavu.
Jaroslav Hašek. Rozhlasová četba na pokračování. Překlad do islandštiny (z německého překladu Grete Reiner) Karl Ísfeld.
Daniel Glattauer.