Michail Šolochov. Četba na pokračování z II. dílu stejnojmenného románu. Dramaturg Václav Daněk. Režie František Štěpánek.
Čte Vítězslav Vejražka.
Natočeno v roce 1961 (?). Premiéra každou neděli 8. 1. – 26. 2. 1961. Čtvrtý díl vysílán 12. 2. 1961 (Praha II, 14:05 – 14-50 h.).
Johann Karl August Musäus, Ludwig Tieck, Heinrich Zschokke. Četba na pokračování z antologie tajemných příběhů německé klasiky. Překlad Ĺudovít Petraško. Redakce Ivana Jachymová. Výběr hudby Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.
Účinkují Juraj Zetyák (1), Igor Šabek (2) a Kveta Stražanová (3-4).
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2011 (4 x 30 min.). Repríza 28. 10. – 1. 10. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).
Povídky: 1. Johann Karl August Musäus – Únos; 2. Ludwig Tieck – Večerné rozhovory; 3.-4. Heinrich Zschokke – Mŕtvy hosť.
Pozn.: Len príbeh, ktorý sa nestal, je večný – taká zásada sa uplatňovala v literárnej tvorbe, výmysel mal takto bližšie k pravde ako premenlivá skutočnosť. Tieto temné príbehy nie sú výnimkou – čím vyššie sa vznášajú v oblakoch, tým pevnejšie sa držia pri zemi, často vďaka silnému sociálnemu podtextu. Hrôzostrašný trest je odplatou za krivdu, za unáhlené vyrieknutie ortieľa, za neuvážené pohrávanie sa s poverou alebo za spáchaný hriech. V dávnejších časoch sa zvyčajne rozprávali v priateľskom kruhu pri teple kozuba, niektoré majú charakter povesti či legendy. Ani po čase, niekedy s odstupom takmer troch storočí, nestratili na príťažlivosti. Na jednej strane navodzujú úzkosť a zdesenie, na druhej vtipne reagujú na maniere, ktoré zďaleka nemožno označiť za dobové, a teda neaktuálne. Diskurzívny zážitok ponúkajú aj konfrontáciou vedy a náboženstva. Vari sa dnes túla po svete oveľa menej mastičkárov alebo čudákov, vyznávačov mysticizmu pod rúškom vedy? Aj keď vcelku chápeme nejeden dôvod pre polemiku povedzme s kresťanskou vierou a jej morálkou, neotvára ich fanatické zavrhnutie opätovne cestu k satanizmu? Hranice vedy odjakživa poskytovali voľný priestor na špekulácie a ich zneužívanie. Ani z hľadiska dobového poznania ho podceniť nemožno, totiž vylúčiť z neho sektárstvo a či prehliadnuť tragické následky manipulovania s človekom – a to nielen pomocou hypnózy. (anotace vydavatele)
Franz-Olivier Giesbert. Četba na pokračování. Překlad Helena Beguivinová. Připravil Petr Šrámek. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Taťjana Medvecká.
Připravil Český rozhlas v roce 2015 (14 x 30 min.). Premiéra 25. 9. – 8. 10. 2015 v cyklu Četba na pokračování (ČRo 3 Vltava 18:30-19:00). Repríza 1. dílu 1. 8. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydal Radioservis 5. 11. 2015 (1 CD MP3).
Lit.: (anonym): Himmlerova kuchařka. In web ČRo 25. 9. 2015 (anotace). – Cit.: „Mám narozeniny. Rozhodla jsem se oslavit sto páté narozeniny v menším kruhu ve své restauraci Malá Provence, na nábřeží des Belges naproti Starému přístavu v Marseilles.“ Právě tato slova otevírají každý ze čtrnácti dílů příběhu Rózy – hrdinky nové Četby na pokračování z knihy Himmlerova kuchařka. Román loni vydalo nakladatelství Argo.
Hlavní postava, narozená v roce 1907 v Arménii, prochází podle svých slov „stoletím vrahounů“. Hned v úvodu se připomíná turecká genocida křesťanských Arménů, která malé Róze převrátila život naruby a od jejíhož počátku nedávno uplynulo sto let. Následují události minulého století, z nichž je asi nejkomplexněji pojata pasáž v domácnosti Heinricha Himmlera. V průběhu desetiletí Róza prožívá více či méně šťastná období. Stíhají ji mnohé ztráty v rodině, přičemž za řadu z nich se neváhá pomstít tím nejkrutějším způsobem. Její seznam nenávistí se vyprávěním line jako červená nit. I když její osud není zrovna veselý, nakonec se zdá, že tahle kuchařka přežije všechno napříč režimy i kontinenty.
Autor románu Franz-Olivier Giesbert se narodil 18. ledna 1949 ve Spojených státech amerických. Podle webové stránky nakladatelství jsou jeho kořeny „německé, skotské, židovské a francouzské. V útlém věku se s rodiči vrátil do francouzské Normandie, vyrůstal pod vlivem silně věřící matky a v tradičně levicově orientované rodině. Už jako dítě se chtěl stát spisovatelem a coby devatenáctiletý mladík začal spolupracovat s literární rubrikou deníku Paris-Normandie. Zároveň vystudoval práva, později ovšem studoval i žurnalistiku a stal se politickým novinářem v Nouvel Observateur, v němž posléze získal post šéfredaktora. Jeho kariéra pokračovala ve vedení deníku Le Figaro a později týdeníku Le Point.
V posledních letech je střídavě hlavní postavou několika kulturních, politických a ekonomických pořadů na různých kanálech France Télévisions. Většina Giesbertových knih je beletrie – od moderních bajek po detektivní romány -, u čtenářů velice dobře přijímaná pro svěží styl a nápaditost: za román Ohava získal Velkou cenu Francouzské akademie, za knihu Chlívek jednu z nejstarších francouzských literárních cen – Cenu Interrallié, podle knihy Nesmrtelný byl Richardem Berrym natočen film, v němž hrál hlavní roli Jean Reno (česky pod názvem 22 výstřelů).“
Ivan Klíma. Šest krátkých příběhů. Překlad a úprava Jitka Martin. Režie Peter Kosminsky.
Čte Alan Doble.
Natočeno 1982. Premiéra 1. dílu 4. 7. 1982 (BBC Radio 3, 15.50 h.). Repríza 1. dílu 6. 2. 1983 (BBC Radio 3, 16.05 h.). Repríza 5. dílu 3. 6. 1984 (21:45 h.).
Obsah: 1. Sunday Morning : Mad Story – 2. Monday Morning: A Crooked Story – 3. 3: Tuesday Morning: A Sentimental Story – 4. Wednesday Morning: A Christmas Conspirator’s Story – 5. Thursday Morning : An Erotic Story. – 6. Friday Morning: A Hospital Porter’s Story.
Pozn.: A series of six short stories by IVAN KLIMA translated by JITKA MARTIN Read by Alan Doble 1: Sunday Morning: A Mad
Story Klima goes to stay with a friend In the country, hoping for some peace and quiet to work. But peace is tire last thing he finds there. (anotace)
Radek Fridrich. Magická místy až hororová vyprávění z česko-německého příhraničí v okolí Děčína. Připravila Petra Hynčíková. Režie Natália Deáková.
Účinkuje Apolena Veldová.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 1. dílu 26. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. části 27. 2. 2022 (ČRo Sever) v cyklu Kultura na Severu.
Obsah: 1. O koňské hlavě. Pravčická brána. Bílá paní. – 2. Odchod trpaslíků. Pytlák z Maxiček. Jäger-Flor. – 3. O mordu u Růžové. Loučky. Zámek víl. – 4. Šedý mužíček z Bělé. Neprůstřelní vojáci. Bludné koření. – 5. Šedivec. Panenský skok. Bezbožný sedlák.
Lit.: Myšková, Ivana: Modroret. In web ČRo 3 Vltava, únor 2009 (rozhovor s autorem knihy). – Cit.: V pátek ve smíchovské knihovně proběhlo společné čtení dvou severočeských autorů: Martina Fibingera, který představil svou novou prózu Anděl odešel a Radka Fridricha, který četl ze sbírky děčínských pověstí. Ivanu Myškovou zajímalo, proč ji nazval poněkud záhadným názvem Modroret.
Ladislav Fuks. Historický románový příběh z konce 19. století, odehrávající se ve Vídni v období končící habsburské monarchie. Pro rozhlas upravil Ivan Němec. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Zuzana Slavíková.
Nastudovalo Brno v roce 2015. Premiéra 21. – 25. 9., 28. 9. – 2. 10. a 5. – 9. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 15 x 29 min).
Lit.: Jeřábková, Olga: Ladislav Fuks: Vévodkyně a kuchařka (3/15). In web ČRo 2 Praha, září 2015 (anotace). – Cit.: Unikátní historický příběh od autora Spalovače mrtvol. Tentokrát z Vídně z období končící habsburské monarchie. Mísí fikci s komikou, filozofickou duchaplností i tragikomickou prázdnotou.
Vzdělaná a kultivovaná Vévodkyně Sophia La Talliére d“Hayguéres-Kevelsberg se rozhodla zřídit na vídeňském předměstí hotel. Stane se i jakýmsi muzeem doby.
Uskutečňování projektu, který je neslučitelný s jejím urozeným postavením, je v obsáhlém vypravování zasazeno do atmosféry časů konce mocnářství. Základní děj dotváří množství detailně prokreslených popisů. Mísí se v nich fikce s komikou, filozofickou duchaplností i tragikomickou prázdnotou.
Autor nabízí s neobyčejnou zálibou propracované drobnokresby interiéru, honosné odění dam, pompéznost oslav i pohřbů. Hostiny se tu pak neobejdou bez gurmánsky zevrubných, šťavnatě i odborně postihnutých vyobrazení jednotlivých jídel a nápojů.
Líčení přezrálého aristokratického světa s jeho formální kultivovaností se občas neobejde bez úsměvně ironického zabarvení. Blíží se ale zlom epochy a spolu s ním se objevují i náznaky konce monarchie a myšlenky na marnost lidského údělu. Tomu se ale vévodkyně snaží čelit. Obraz zanikajícího století se prolíná se zamyšlením nad smyslem života a posláním člověka.
Historický román Vévodkyně a kuchařka vyšel v roce 1983. Je nejrozsáhlejší prózou Ladislava Fukse. Pokud nebudete počítat posmrtně vydané vzpomínky, je i jeho dílem posledním. Za normalizace představoval ve svém žánru něco naprosto výjimečného. Příznivá byla i tehdejší literární kritika.
Matteo Bandello. Četba na pokračování. Překlad Adolf Felix. Připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.
Účinkuje Stanislav Šárský.
Nastudovala Ostrava v roce 2015. Premiéra 21. – 24. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 4 x 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 8. – 12. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 4 x 19 min) v cyklu Kabinet; 17. – 20. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Lit.: anonym: Matteo Bandello: Pamětihodné příběhy (3/4). In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: Matteo Bandello je italský renesanční autor, který se do historie literatury zapsal především proslulými novelami, jež mají mnohé společné s Boccacciovým Decameronem či Heptameronem Markéty Navarské. Ostatně taky se mu přezdívalo Lombardský Boccaccio. Bandellovy příběhy znal dokonce i William Shakespeare, který na jejich podkladě sepsal hry Mnoho povyku pro nic, Romea a Julii či Večer tříkrálový, ale sahali po nich i další dramatikové.
Každý příběh Bandello zvláštním věnovacím dopisem někomu připsal, mezi obdarovanými figurují knížata, králové, ba i sám císař, krásné a vznešené paní, básníci, lékaři, advokáti, příbuzní a přátelé. Bandello, ve snaze vzbudit dojem co největší autentičnosti, podrobně vykládá kdy, jak a od koho příběh slyšel, až jasně vidíme ta parná letní odpoledne v stinném zahradním loubí nebo zimní večery v nádherných komnatách, kdy důvtipní kavalíři oživili nebo zklidnili společnost zajímavým vyprávěním.
Sám říkal, že ho tato věnování chrání před případným útokem těch, kteří by se jeho vyprávěním cítili uraženi. Matteo Bandello totiž zkoumá především muže a ženy zasažené žárlivostí a trpící závislostí a oběti těchto dvou vášní nebývají právě z nejsympatičtějších.
„Každý příběh,“ prohlásil autor, „třebas by byl napsán tím nejnemotornějším a nejdrsnějším jazykem na světě, vždycky čtenáře pobaví. A moje novely nejsou žádné smyšlenky, nýbrž pravdivé příběhy.“
Bandello je kronikář, nebo možná dokonce reportér, podávající zprávu o životě. Jeho novely jsou kouzelným zrcadlem, v němž se jeho doba odráží s daty, postavami i informacemi, které bychom u historiků nenašli.
Harry Türk. Četba na pokračování z románu současného německého spisovatele. Překlad Zdeněk Lahoda. Připravila Helena Helceletová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudoval Liberec v roce 1964. Premiéra 1. dílu 4. 1. 1965 (Praha, 17:30 h.); 2. dílu 11. 1. 1965 (Praha, 17:30 – 18:00 h.), 6. dílu 8. 2. 1965 (Praha, 17:30 h.), 8. dílu 22. 2. 1965 (Praha, 17:30 h.).
Pro rozhlas napsal Ota Ksandr.
Účinkuje Martin Růžek.
Natočeno 1965 (?). Premiéra (?) 2.dílu 11. 1. 1965 (Praha, 14:30 – 15:00 h.) v cyklu Chvilka pro děti.
Helga Schimke. Vybrané kapitoly z knihy o dobrodružstvích horolezců.
Natočeno v roce 1965 (?). Premiéra (?) 1. dílu 11. 1. 1965 (Československo 1, 20:20 – 20:30 h.).
Powered by WordPress